Další možností je, aby škola získala strojní a dílenské vybavení umožňující reálnou výrobu a opravdu spolupracovala s některými podniky. Silným faktorem je opět personální otázka. Takovéto podnikání také musí sdružovat a současně držet odděleně výrobu a výuku, což není jednoduché. Jinak řečeno, ideálním stavem by byly dvojí dílny, jedny výrobní a jedny výukové. Výrobní, kam nelze žáky běžně vpustit, protože nelze tolerovat případný výpadek výroby při chybě žáka na stroji. A výukové, kde ostřílení praktici z výrobní dílny budou vyučovat tento předmět na nejlepší úrovni. Žáci mohou dále získávat praxi i ve školní výrobní dílně, především ve fázi postmaturitní, kdy jsou již dospělí a pokračují v nadstavbovém studiu. A samozřejmě, jestliže podniky mají problém najít kvalifikované lidi, školy budou mít stejný problém najít takovéto učitele a udržet si je.