V průběhu 80. let byly v ZKL VÚVL Brno soustavně podporovány a sledovány snahy dvou hlavních výrobců ložiskových ocelí, tzn. Poldi Kladno a ŽBC Hrádek, při zvyšování jakosti ložiskové oceli rafinací argonováním a vakuováním. Hodnocení trvanlivosti jednotlivých taveb bylo prováděno na modelovém zařízení Axmat. Stanovením materiálového koeficientu a2 souborů zkoušených taveb byla vytvořena základna pro posuzování trvanlivosti souboru taveb ložiskové oceli s vyššími jakostními parametry, vyrobených progresivními technologiemi mimopecní rafinace.
V průběhu 90. let došlo k rozpadu ložiskového průmyslu, zmizely hutě Poldi a také vývojová základna ložiskového průmyslu se výrazně změnila. V současné době lze na trhu ložiskových ocelí získat buď polotovary vyrobené v českých hutích (Třinecké železárny a Ferra, a. s., Hrádek), anebo polotovary z dovozu s neznámou metalurgií výroby.
Společnost ZKL Výzkum a vývoj, a. s., se zabývá hodnocením současné úrovně primární metalurgie polotovarů používaných v podnicích ZKL, provedení zkoušek nabízí také výrobcům a distributorům ložiskové oceli. Hodnocení se provádí z hlediska jakosti a záruk trvanlivosti a jeho součástí by měly být modelové zkoušky trvanlivosti tyčového polotovaru ( 28 - 40 mm, prováděné na stanicích Axmat. Velmi dobrá jakost ložiskové oceli je charakterizována dosažením statisticky významné průměrné hodnoty modelové trvanlivosti L10 > 40.106 cyklů.