Zajímavý byl příspěvek autorů z Keio University v Jokohamě v Japonsku, který přibližoval vývoj prstů robotu se třemi klouby využívající ECF kapaliny (Electro-Conjugate Fluid), což umožnuje realizovat miniaturizované hydraulické aktuátory.
MM: Jaké jsou dopady ekonomické krize na tyto segmenty? Jakým směrem se tento obor vyvíjí?
Prof. Noskievič: Vliv současné ekonomické situace na obor je nejvíce patrný v již zmíněné energetické bilanci hydraulických pohonů a systémů. Jako pohony musí obstát v ostré konkurenci především elektrických pohonů. To se daří díky novým promyšleným strukturám hydraulických obvodů a maximálnímu využití modelování a simulace ve fázi vývoje, což jednak vede ke snížení vývojových nákladů, ale především k lepším dosahovaným parametrům a optimalizaci vyvíjených systémů. Nezastupitelnou roli mají také elektronika a mikroprocesorové řídicí systémy a jejich aplikace při vývoji hydraulických prvků a celých systémů. Bez jejich aplikace by nebylo možné realizovat hydraulické obvody se sofistikovanou variabilní strukturou. Hydraulické systémy tak častěji představují mechatronické systémy.
MM: A jaký je výhled na příští konferenci – kdy, kde a zejména o čem bude?
Prof. Noskievič: Všechny účastníky konference jsme na závěr pozvali na 23. mezinárodní konferenci Hydraulika a pneumatika 2016, která se podle naší tradice bude konat za dva a půl roku, na jaře 2016. Věřím, že přiláká nejen letošní účastníky, mezi nimiž byli vedle našich kolegů z České republiky i přednášející ze Slovenska, Finska, USA a Japonska, ale i z dalších zemí Evropy a celého světa. Určitě to bude zajímavé setkání přibližující vývoj v oboru v následujících letech.
MM: Jaká byla letošní účast na konferenci? Základní údaje o akci.
Dr. Olšovský: Na konferenci bylo přihlášeno 60 účastníků, ve finále v sále bylo 56 posluchačů. Bylo předneseno 25 příspěvků, které byly rozděleny do 4 odborných sekcí, jak již bylo výše uvedeno. Mezi účastníky byli jak zástupci firem, které se zabývají výrobou fluidní techniky, tak i zástupci akademické půdy, ve vzájemnm poměru cca 60:40. Letos byla konference opravdu mezinárodní, v sále byli kolegové z Japonska, USA, Německa, Slovenska, Polska, a samozřejmě z Česka.
MM: Cílem konference byla výměna odborných zkušeností a nových poznatků ve výzkumu a vývoji hydraulických a pneumatických prvků a systémů. Snahou organizátorů konference bylo vytvoření příležitosti pro setkání odborníků z praxe s pracovníky z univerzit, výzkumu, vývoje, pro prezentaci novinek z výzkumu a vývoje a představení zajímavých průmyslových aplikací. Byl tento cíl opravdu splněn?
Dr. Olšovský: Jednoduše řečeno, byl. Hlavní však bylo, že lidi z obou táborů (akademické a podnikatelské sféry) mohli vidět a slyšet to, co dělají ti druzí. A jak to již bývá, akademici většinou modelovali a simulovali, a praktici ukazovali praktické aplikace a novinky. Myslím si, že na základě konference došlo mezi některými účastníky k výměně prvních kontaktů a následně dojde i ke vzájemné spolupráci.
Dana Benešová
dana.benesova@mmspektrum.com