MM: Jak v současné době pomáhá software při návrhu hydraulických a pneumatických systémů?
Prof. Noskievič: Při návrhu hydraulických a pneumatických systémů se používá řada softwaru. Minimálně je to podpora projektování obvodů, tj. kreslení schémat, zpracování konstrukční dokumentace a prostorového uspořádání obvodu, agregátu apod. Řada SW umožňuje využívat i databáze výrobců o prvcích, takže práce je dost komfortní.
Další rovina je využití SW pro ověření funkce pohonu a kvality jeho řízení. K tomu slouží další programy. Simulační programy se používají pro simulaci dynamických vlastností pohonu, umožňují spočítat a vykreslit průběh rychlosti při rozjezdu, brzdění, tlaků, průtoků apod. Při vývoji prvků se používá tzv. CFD simulace, která umožňuje výpočet proudění jak oleje, tak i stlačeného vzduchu v různých prvcích apod.
MM: Nenahrazují v současnosti hydraulické a pneumatické pohony spíše pohony elektrické?
Prof. Noskievič: Konkurence v oblasti pohonů je silná a v mnohých aplikacích k tomu došlo. Přesto si tekutinové pohony udržují své uplatnění díky modernímu použití řídicích systémů, vyvinutí číslicových řídicích systémů pro regulované tekutinové pohony, které se vyznačují kompaktností, rozhraním umožňujícím připojení řídicích ventilů, snímačů, jejich začleněním do hierarchických řídicích systémů. Dnes se často i v tekutinových systémech setkáváme s průmyslovými sběrnicemi CAN bus, Profibus apod.
MM: Celosvětovým trendem je zvyšování energetické účinnosti. Jak lze dosáhnout energetických úspor u pneumatických a hydraulických mechanismů?
Prof. Noskievič: V hydraulických systémech se snižování energetické náročnosti systémů věnuje pozornost už více než 40 let. Tehdy vznikly tzv. LS systémy (load sensing systémy), které mění hodnotu systémového tlaku podle aktuálního zatížení pohonu. Od té doby se vyvinuly systémy s elektrohydraulickým LS systémem, používají se různé druhy regulačních hydrogenerátorů, tak aby se minimalizovaly ztráty zejména škrcením. Jsou vyvíjeny nové koncepce řízení spotřebičů přímo regulačním hydrogenerátorem bez řídicích ventilů, takže ke škrcení téměř nedochází. Hydrogenerátor se může řídit i otáčkově pomocí regulovaného asynchronního motoru s frekvenčním měničem. Dalším směrem je rekuperace energie. Vyvíjí se různé systémy, které se u strojů s periodickým pohybem snaží akumulovat energii vzniklou při brzdění a opětovně ji využít při rozjezdu. To vše se dnes opírá o aplikaci řídicí techniky v tekutinových pohonech.
MM: Jak se podle vašeho názoru bude obor pneumatiky a hydrauliky dále vyvíjet?
Prof. Noskievič: Tak jednak to jsou směry, které jsem už naznačil v předešlé odpovědi, a dále je to otázka miniaturizace prvků a vývoj v oblasti mikrohydrauliky a dále ve využití rheologických kapalin.
MM: Nemohl byste čtenářům popsat nějaké speciální aplikace hydrauliky či pneumatiky?
Prof. Noskievič: S hydraulikou se setkáváme často v denním životě, aniž bychom to tušili. Například naklápění rychlovlaků v zatáčkách se děje pomocí hydraulických pohonů, ovládání řídicích ploch letadel – směrovky, výškovky, klapky, vysouvání podvozku apod. – zajišťují hydraulické pohony. Stavební stroje a mobilní techniku asi všichni znají. Mne osobně hodně zaujaly i aplikace v divadelní a jevištní technice – pódiové stoly, tahy apod.
Velice děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho pracovních úspěchů.
Dana Benešová
dana.benesova@mmspektrum.com