Témata
Reklama

Industry 4.0 v roce 2016

Jaký spatřujete význam iniciativy Industry 4.0 pro komoditu vaší výroby?

Jaký spatřujete význam iniciativy Industry 4.0 pro komoditu vaší výroby?

Ing. Petránek: Industry 4.0 je pro koncern Festo jakožto firmu udávající směr při vývoji automatizační techniky velmi důležitý milník. Neustále se snažíme být na špici technického vývoje v našem oboru (např. málokdo ví, že Festo vynalezlo a jako první začalo prodávat ventilové terminály). Ve velké míře implementujeme do klasické strojařiny elektroniku a tím i určitý stupeň inteligence. Naše výrobky dnes běžně komunikují po průmyslových sítích, takže posun této komunikace „o patro výš“ v duchu Industry 4.0 je jen logickým vyústěním dnešního vývoje.

Máte již zkušenosti se zaváděním technologií čtvrté průmyslové revoluce ve vaší firmě?

Ing. Petránek: V loňském roce dokončilo Festo výstavbu nového výrobního závodu v německém Scharnhausenu, kde si implementaci myšlenek Industry 4.0 vyzkoušelo na vlastní kůži. Například výrobní stroje různých výrobců spolu navzájem komunikují a samy se snaží řídit svou výrobu podle aktuálních požadavků na právě vyráběné výrobky (řízení kapacit, stanovování časově kritických operací, priorizace určitých výrobků, stanovování vhodných časů na údržbu atd.). Nemalou výzvou bylo naučit různé výrobní stroje „mluvit“ stejným jazykem, což je prvotní podmínkou pro vytvoření autonomních systémů.

Ve stejném závodě máme i školicí pracoviště, kde na modelech výrobní linky seznamujeme naše zaměstnance s principy a myšlenkami Industry 4.0. Ti mají poté možnost ověřit si nabyté znalosti přímo v praxi.

Jak nutné bude přizpůsobit vaše výrobky potřebám úplného digitálního propojení celého výrobního procesu?

Ing. Petránek: Jak jsem již zmínil v odpovědi na první otázku, Festo je v této oblasti poměrně daleko. Naše matka dokonce stála spolu s několika dalšími firmami v Německu (Bosch, SAP, Siemens, …) u zrodu této iniciativy – máme tedy určitý náskok. V současnosti např. pracujeme na implementaci právě standardizovaného protokolu UPC-UA do našeho kompaktního řídicího systému, aby mohl komunikovat s komponenty ostatních výrobců podle standardu Industry 4.0.

Reklama
Reklama
Reklama
Dnešní ankety se zúčastnil Ing. Jiří Petránek, MBA, jednatel společnosti Festo

Jsou zákazníci, k nimž především směrujete svoje výrobky, dostatečně připraveni zavádět vysoce moderní výrobu reflektující aspekty Industry 4.0?

Ing. Petránek: Jsme především dodavatelem komponentů pro průmyslovou automatizaci, nedodáváme kompletní stroje nebo výrobní linky. Záleží tedy na našich zákaznících – výrobcích strojů – a především na jejich koncových zákaznících, jaké požadavky budou mít. Již dnes staví naši zákazníci s využitím našich komponentů flexibilní výrobní linky, které jsou schopny bez nutnosti manuálního přeseřízení vyrábět řadu různých výrobků podle aktuálního zadání. V současné době např. v ČR spolupracujeme s vývojovým týmem velkého výrobce IT techniky, který chce podle filozofie I4.0 koncipovat montážní linky pro své produkty. Dosud ale jde spíše o jednotky zákazníků a pilotní projekty.

Cítíme, že mnoho lidí zatím nemá představu o konkrétní praktické podobě Industry 4.0. Proto jsme v našem sídle v Praze instalovali model Transfer Factory, kde na modulární montážní lince předvádíme filozofii Industry 4.0 v praxi. Zároveň naše divize Didactic připravuje semináře věnované tomuto tématu.

Roman Dvořák

[email protected]

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 160143
Datum: 10. 02. 2016
Rubrika: Servis / Anketa
Autor:
Firmy
Související články
AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Související články
Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
BIM otevírá dveře k robotizaci stavebnictví

Robot, který místo člověka postaví zeď, nanese omítky nebo třeba takový, co vyvrtá díry pro rozvody vody či elektřiny. To není sci-fi ani budoucnost vzdálená staletí. Je to realita, kterou máme (nebo můžeme mít) nadosah. Zásadní úlohu v nástupu robotů na stavby přitom hraje metoda BIM, přesněji digitální model stavby (DiMS). Právě ten totiž nese informace potřebné k řízení automatických nebo poloautomatických strojů, které mají lidem výrazně ulehčit práci.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Nové aplikační centrum pro výrobní stroje

Společnost Siemens otevřela ve svém areálu v Praze-Stodůlkách Aplikační centrum pro výrobní stroje v Praze (Application Center for Production Machines Prague). Centrum zaměstnává vysoce kvalifikované technické odborníky, kteří se specializují na výrobní stroje, jejich automatizaci a využití nejnovějších technologií, jako je průmyslový internet věcí.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Novinky ze světa 3D tisku

V uplynulém měsíci se v české kotlině seběhlo několik akcí, jejichž společným jmenovatelem byl průmyslový 3D tisk. Představeny byly nové produkční 3D tiskárny, profesionální tiskové materiály a zapomenout nesmíme ani na největší z těchto akcí, výstavu a konferenci 3dexpo.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit