Témata
Reklama

Inovace a inovační hnutí v období nejen ekonomického útlumu, část II.

16. 02. 2011

Ve volně navazujícím textu, který se dosud inovacemi a inovačním hnutím zabýval zcela okrajově, je ukázán vedle globální ekonomiky i stav celého oboru výrobní techniky. Rovněž je předkládán lokální pohled na další „globální a lokální vstupy“, které budou mít zajisté vliv na inovace a inovační hnutí v jednotlivých firmách, jež měly to štěstí a dosud neopustily trh.

Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

První část textu byla věnována ekonomickým datům zabývajícím se hospodářskou krizí třicátých let minulého století v kontextu s ekonomickým děním současnosti. V návaznosti na světové události několika posledních desetiletí a několik ekonomických ukazatelů bylo ukázáno, jak se v čase mění ekonomické výsledky oboru výrobců výrobní techniky (výrobců obráběcích a tvářecích strojů a dalších sdružených v organizaci Cecimo). Na globální a oborový pohled na stav ekonomické situace na sklonku prvního desetiletí nového tisíciletí navázal malý průvodce jedné z výrobních firem participující na globálním trhu obráběcích strojů.

Co bude ovlivňovat obor obráběcích strojů v nejbližších letech, je samozřejmě vývoj globální ekonomiky. Pod tímto se ukrývá spotřeba/poptávka po strojích vyvolaná větší spotřebou výrobků (od výrobků koncové spotřeby - spotřebního zboží - až po energetická zařízení a dopravní techniku), ale i prosté zastarávání výrobního parku, jehož obnova se v posledních letech zajisté zbrzdila. Poptávka po strojích může být vyvolána samozřejmě i prostým růstem počtu obyvatel a rozvojem ekonomik, zejména Indie, Brazílie, Číny. Národnostní a mocenské zájmy naopak budou působit, jak mnohokrát historie ukázala, proti „přirozenému" vývoji.

Na jedné z přednášek Autodesk University 2009 zazněla obava z úst amerického profesora Richarda K. Millera, že Evropa by v nejbližších letech mohla Ameriku v inovacích předehnat. Z čeho tato obava pramení, není ve vztahu k Evropě ani z níže uvedených dat zcela zřejmé (Evropa je sama sebou svázána množstvím protirůstových opatření), ale vzhledem k dalším částem světa jsou statistiky dost průkazné. Platí tedy, že kromě stavu ekonomiky (ekonomické tendence, dostupnost finančního kapitálu), poptávky a nabídky (po čemkoli, co musí být vyrobeno a spotřebováno), prorůstových pobídek (řekněme legislativy) musí být někdo, kdo dané výrobky nejen bez skrupulí spotřebuje, ale i vymyslí - lidský kapitál. Jakým vývojovým tendencím a reálnému tvůrčímu potenciálu techniků a výzkumníků (v západním světě, potažmo v České republice) čelíme?

Na obr. 1.  vlevo je ukázán počet absolventů technických vysokých škol a škol zabývajících se přírodními vědami (v americkém názvosloví First university natural sciences and engineering degree). Jak ukazují statistiky, zatímco v roce 1998 byl počet absolventů v USA a Číně velice podobný, od roku 2002 nastává obrovský růst. Důvody mohu být ryze ekonomické - trh práce si absolventy prostě vyžádal (pokud tedy školství vůbec dokáže - rychle - reagovat na poptávku na trhu práce). Vysvětlen může být tento výsledek i jako existence vize či systémového přístupu, pokud lze takto nazvat rozhodnutí centrální moci (zavedení nových typů škol se zaměřením na technické vzdělávání v první polovině devadesátých let atd.). Jisté je, že podpora vzdělanosti čínskými úřady vedla k tomu, že v Číně po uplynutí pouhých deseti až patnácti let je počet vysokoškolských absolventů více než trojnásobný oproti USA. V reálných číslech je to okolo 800 000.

Prostřední graf ukazuje počet úspěšných absolventů doktorandského studia, jež se v roce 2006 jak v USA, tak v Číně pohyboval okolo 22 000. Nejrychleji rostoucí křivka opět ukazuje počet čínských doktorů. Je zřejmé, že v prostředí s výchozím malým množstvím techniků dokáže trh práce takové množství absolventů absorbovat. Ale křivky na posledním grafu ukazují počty výzkumných pracovníků. Primát drží USA, následuje Čína, EU (sedmadvacítka) a Japonsko. Z grafů vyplývá otázka - pokud během přibližně patnácti let dokázala Čína dohnat či předehnat americkou výzkumnou kapacitu (to z hlediska počtu osob), jak dlouho ji to bude trvat na inženýrské úrovni?    

Reklama
Reklama
Reklama
Obr. 1. Grafy růstu absolventů vysokých škol, doktorandů a výzkumných pracovníků

Čínská revoluce vzdělanosti a inovací

Uvedené ukazuje, že v Číně po tisícileté uzavřenosti, kulturní revoluci a ekonomické revoluci probíhá i revoluce vzdělanostní. Samozřejmě nejde jen o kvantitu (počet absolventů), ale hlavně kvalitu (množství nabitých znalostí a dovedností a jejich schopností jejich uplatnění), kterou bez porovnání přinejmenším školních osnov lze stěží poměřovat. Jisté je, že součástí čínského vzdělávacího systému je pro všechny povinná maturita  z matematiky (chool exam), a to i na humanitních či uměleckých školách. Ještě jednou je dobré si uvědomit, že uvedené grafy se týkají pouze technických a přírodních věd. Pro zajímavost lze uvést, že např. v roce 2001/2002 v České republice ukončilo veřejnou vysokou školu 29 006 absolventů, a to včetně oborů, které nikdy nic nevyrobí či nevymyslí (což neznamená, že nejsou pro funkci lidské společnosti potřeba).

Situace v oblasti výzkumu, vývoje i společnosti jako takové v Evropě, USA či Japonsku je Evropanům poměrně dobře známa. Hovořit o výsledcích čínského výzkumu a vývoje je otevřeně možné, aniž by se nutně jednalo o státní propagandu. Čína má konkurenceschopný kosmický program, vynakládá obrovské investice do energetického strojírenství, po jejím území se pohybují rychlovlaky, veřejná doprava s naprostou samozřejmostí v masovém měřítku využívá stlačený zemní plyn (zatímco v EU na to teprve vytváříme systémy podpory z nejrůznějších fondů). A vozítka na čistě elektrický pohon (především skútry), hojně propagované naším národním energetickým gigantem, má v Čínské lidové republice snad každý občan. Pokud někdo namítá, že venkov Číny je výrazně rozvojový, nechť se jede podívat do česko-polského pohraničí, jih Itálie, mnohých oblastí Španělska, velké části Řecka, měst v Nevadské poušti atd. atd.

Obr. 2. Malá exkurze do čínského hospodářství.

Jak jsme na tom se stavem výzkumu, vývoje, inovací a inovačního hnutí v České republice není veřejným tajemstvím. Jen malé obecné shrnutí. Máme zákon č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, jenž např. obsahuje novelu zákona o vysokých školách. Máme zákonem stanovený obsah pojmu vývoj, výzkum, inovace atd. Přitom v ČR nemáme transparentní a výrazně motivující nástroje pro finanční podporu vědy, inovací atd. ze soukromého sektoru, na rozdíl od sportu, kultury a dalších oborů nepřinášejících jakoukoli přidanou hodnotu. Vedle toho čile probíhají diskuse (nad pojmy), zda existuje (neexistuje) základní, aplikovaný výzkum a vývoj, kdo má výzkum a vývoj financovat, proč průmysl tak málo financuje základní výzkum a další. A taky v ČR máme studenty, kteří nám (společnosti, státu, průmyslu, bankovnímu sektoru, neziskovému sektoru...) říkají (říkali), z čeho chtějí či nechtějí maturovat. „Naštěstí v tom" nejsme sami!

Generace Y

V západním světě probíhají debaty, stejně jako v České republice, o tom, co a jak se má učit na vysokých (středních) školách, jaká má být spolupráce s průmyslem. Průmysl je dotazován na to, co v praxi potřebuje, praxe žehrá na školy, že nedostává absolventy, jaké potřebuje. Tento problém je obtížně (natož rychle a navždy) řešitelný, ale i identifikovatelný. Jedním z aspektů je, že vedle existence turbulentního ekonomického společenského prostředí (zavádí prof. J. Marek), rychlého postupu vývoje techniky, IT technologií i lidských společností, vyrostla generace nazývaná zkratkou „Y", která má svébytný způsob života, zájmy a žije ve zmiňovaném turbulentním prostředí (které mimochodem vytvořila „diametrálně jiná" generace beatniků a hippies). Obr. 3 ukazuje strukturu denního studia studenta i například skutečnosti, že během semestru vypracují 42 stran semestrálních prací a napíší 500 stran e-mailů, že když vystudují, budou mít dluh 20 000 USD, a práce, do které nastoupí, v tuto chvíli ještě neexistuje. (Pozn. Data pocházejí z reálného průzkumu z Kanssas State University.) Zůstává tedy otázkou (doufejme se zřejmou odpovědí), zda se má školství přizpůsobovat řekněme potřebám trhu práce nebo studentům nebo studenti reálnému světu a kdo vlastně má stanovovat standardy.  

Obr. 3. Inovace a inovační hnutí v zahraničí - nástup generace Y

Inovace a inovační hnutí, jeho současnost i budoucnost v České republice je založena na „vstupech", které byly v krátkosti a bez nároku na vyčerpávající obsah shrnuty v předchozím textu. Členění inovací do řádů, účely rozvojových agentur a jiné popisné záležitosti byly ponechány běžně dostupným publikacím.   

Inovace v praxi

Na závěr, stejně jako v první částí textu, je uvedeno několik příkladů z praxe z výrobní firmy. V posledních přibližně třech letech průběžně probíhají v Toshulin, a. s., pozitivní změny a vysledovat je lze na řadě interních oblastí firmy. Rozdělit se mohou na inovace v nehmotné části a inovace v hmotné části firmy. Inovace v nehmotné části lze dále dělit na inovace procesů:

  • obchodní a marketingové (nové prodejní strategie, pomoc zákazníkovi s financováním, leasing, nové prodejní zastoupení...);
  • organizační (restrukturalizace firmy, inovace v motivacích zaměstnanců a investice do zaměstnanců, vzdělávání...);
  • technologické (vylepšení informačních a komunikačních toků, změny výrobních postupů, hodnotové analýzy, revize požadavků na přesnost výroby, aplikace nových CAD/CAM technologií, informačního systému, nové interní standardy voblasti navrhování nových konstrukcí, nové standardy vpoužívání CAD technologií...);

a na inovace finálních produktů:

  • výrobky (nová konstrukční řešení, nové konstrukční materiály...);
  • služby.

Inovace v hmotné části představuji především investice do vlastního výrobního kapitálu (zejména nákup nových technologií. Od roku 2007/8 bylo investováno přibližně 200 mil. Kč do 13 nových strojů a nákup nových strojů probíhal v roce 2010 a pokračovat bude i v roce 2011).

V první části textu byl ukázán objem konstrukčních inovačních a vývojových prací, který v Toshulin nepoklesl s pádem ekonomiky. Jako příklad v oblasti inovací výrobků lze uvést, že během pár let bylo zkonstruováno a vyrobeno několik strojů v nových produktových řadách. Největší ohlas (jak u konkrétních zákazníků, tak i u odborné veřejnosti) zaznamenal stroj Powerturn 1600 druhé generace, jehož nosný rám je vyroben z předepjatého vysokopevnostního betonu. Stroj se vyznačuje novými konstrukčními principy, vysokou dynamickou a teplotní stabilitou, vysokým pracovním výkonem i pracovní přesností. (Pozn. V listopadu 2010 tento stroj obdržel cenu Inženýrské akademie České republiky za vynikající realizované technické dílo v roce 2010 - viz MM Průmyslové spektrum 12/2010.)

Závěr

Stále platí, že to, zda jsme do budoucna schopni poučit se z ekonomických a společenských problémů a důsledků „krize" (či jsme se poučili), zda začneme vnímat konkurenční tlaky z vnějšího prostředí a podle něj si například stanovovat standardy pro školství, legislativu, investice do výzkumu ať už veřejných, tak soukromých prostředků atd., se dozvíme až s odstupem času, protože jsme MOŽNÁ teprve na začátku nové „desetiletky" (než vypukne „krize" nová).

Text vznikl jako přepis (na základě) přednášky konference CADfórum 2010.

Lubomír W. Novotný

Použité zdroje: ČSÚ, Government Revenue, Richard K. Miller  archiv, firemní podklady

Lubomir.Novotny@toshulin.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 110103
Datum: 16. 02. 2011
Rubrika: Management / Ekonomika
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Společenská odpovědnost organizací - dobrovolnost či povinnost?

Nejen ekonomická či manažerská teorie, ale i praxe prochází v současnosti určitými názorovými posuny. Stále častěji se objevují hlasy, že Friedmanův ekonomický liberalismus kladoucí důraz na odpovědnost firmy jako tvůrce zisku má sice svou klíčovou roli, nicméně je nutné ji doplnit i o přiměřenou společenskou odpovědnost. Pod vlivem globalizace a sílící konkurence se může jevit jako lákavý podnikatelský dumping (šetřit na bezpečnostních, sociálních, ekologických a dalších požadavcích).

Komplexní strojní výroba má budoucnost

Obchodní oddělení chrlí jeden dodací termín za druhým, ale zakázky není na čem dělat a kooperace je přeplněná… V takové situaci zbývá jediné řešení – najít dodavatele, který disponuje širokou škálou technologií.

Související články
Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Promluvy Štefana Kassaye: Devalvace vědy vědeckou komunikací?

Užívání cizích slov v běžné řeči ještě nikoho neudělá vědcem ani to nepovýší jeho společenskou úroveň. Přesto má člověk, kromě běžné výměny názorů, svůj záměr, kterému odpovídá i příslušný komunikační styl. Pochopitelně, že vysoce uznávaná osobnost chce mít možnost být šiřitelem svých vlastních názorů.

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit