Témata
Reklama

Jaderná energie: Příliš drahý exit

Provozování jaderných elektráren s sebou nese mnoho rizik. Příklad sousedního Německa ale ukazuje, že mnohem složitější a dost možná i finančně náročnější než atomovou elektrárnu postavit, rozjet a udržovat, je ji vypnout a zakonzervovat. Zatímco od června 2011, kdy Bundestag schválil zákon o postupném konci jaderné energetiky v Německu, bylo odstaveno osm reaktorů, s jejich demontáží a bezpečným uložením odpadu se ještě ani nezačalo.

Náklady vypočítané na papíře, se přitom stále zvyšují. Zatímco v roce 1998, kdy poprvé o odstavování jaderných elektráren rozhodla koalice sociálních demokratů a Zelených (tehdy ovšem bez harmonogramu), se mluvilo v přepočtu o zhruba patnácti miliardách eur, loňská studie Greenpeace došla k číslu 25–43 miliard eur. Zpráva, kterou si nechala zpracovat Evropská komise, dospěla dokonce k cifře 62 miliard eur. To vše bez započítání nákladů na konečné úložiště jaderného odpadu. A navíc za situace, kdy kvůli zelené energii příjmy energetických firem z konvenčních zdrojů klesají.

Reklama
Reklama
Reklama

Demoliční rezervy

Ač se číslo zdá hrozivé, není pro čtyři stávající provozovatele německých jaderných elektráren – firmy RWE, E.ON, EnBW a Vattenfall – nijak likvidační. Ze zákona jsou totiž povinné ukládat si rezervy na řízený konec jaderného byznysu. Polštář, který má vyrovnat výpadek kdysi lukrativního provozování výroby elektřiny štěpením atomu, dosahuje 35 miliard eur. Například RWE by jen z hotovostních rezerv a emise krátkodobých dluhopisů zaplatila dvě třetiny prací na zakonzervování svých stávajících bloků. Zbylé finance nijak nespěchají. Poslední jaderná fúze, která roztočí elektrické generátory, má v Německu proběhnout v roce 2022. Nejméně dvacet let ale potrvá, než se odstraní poslední betonové sarkofágy, do nichž se reaktory nechají „dozářit“.

Na demontáži osmi odstavených reaktorů v Německu se ještě nezačalo. Náklady podle Evropské komise se odhadují ve výši 62 miliard eur.

Potíž je s tím, že se náklady mezitím mohou neočekávaně navýšit. Příkladem může být někdejší východoněmecká jaderná elektrárna v Lubminu na pobřeží Baltu, která byla od sítě odstavena před dvaceti lety. V roce 2011 spolková vláda její zakonzervování vyčíslila na 3,2 miliardy eur, skutečný účet je ale dnes o miliardu vyšší.
Podle provozovatelů atomových elektráren by se stát měl zapojit i nyní. Počátkem května navrhli Berlínu zřízení společné nadace, s tím, že do něj vloží své aktuální finanční rezervy a erár fond doplní do částky potřebné na rozebrání elektráren, likvidaci jaderného odpadu a dekontaminaci. Podobný fond funguje třeba v Rusku – jen s tím rozdílem, že přímý státní podíl dorovnává ze svého rozpočtu Rosatom. Němečtí politici s tímto modelem však nesouhlasí. „Odmítám, aby byla rizika předhozena daňovým poplatníkům,“ prohlásila kancléřka Angela Merkelová (CDU). Proti se staví také sociální demokracie , která s CDU tvoří velkou koalici.

Americký model

Jedním z mála způsobů, jak na příliš drahém exitu z atomového programu uspořit, je tak zefektivnit celý proces sanace a dekontaminace. V úvahu připadá americký model. V roce 2007 se specializované firmy na jaderný odpad v USA spojily v konsorciu Energy Solutions a veškeré práce spojené s ukončením provozu atomových elektráren provádějí centralizovaně. Šetří tak náklady na management, provoz i licence.

V Německu by ale nejprve muselo dojít k dohodě velkých hráčů. Těmi jsou v otázce nakládání s jaderným odpadem francouzská Areva, americký Westinghouse a také domácí Siempelkamp nebo Nukem Technologies, jehož vlastníkem je od roku 2009 ruský Atomstrojexport. Kromě zkušeností z Kursku nebo Černobylu se Nukem Technologies podílela třeba na konzervování francouzské atomové elektrárny v Brennilis.

Kromě vzájemného soupeření je tu ještě jeden důvod, proč je americký model pro Německo nevhodný – většinu prací jsou energetické firmy schopny provést systémem „in-house“, tedy za pomoci vlastního personálu odstavených atomových elektráren. Času je na to dost, protože reaktorová hala po odstavení obvykle pět až sedm let odpočívá a mezitím lze provádět demoliční práce v ostatních halách.

Ulf Kutscher, šéf Nukem Technologies, každopádně po zkušenostech z Bulharska a Litvy varuje před tím, aby se kvůli úsporám a pracovním místům ze zaměstnanců atomových elektráren stala demoliční četa. „Není to ekonomicky výhodné. Už jen kvůli tomu, že dlouholetý zaměstnanec nebude mít motivaci ani znalosti k likvidaci elektrárny,“ argumentuje.

Michael Sailer, poradce německé vlády pro atomové otázky, má pak jasno. Nejlépe dá Německo sbohem atomu, když se do toho stát nebude míchat a vše přenechá specializovaným firmám. „Soukromníci jsou prostě profesionálnější. A stát by neměl jejich úkol přebírat,“ uzavírá Sailer.

-mm-

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 140721
Datum: 25. 06. 2014
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Na cestě za svobodou

Elbee je auto, které mohou postižení řídit přímo ze svého vozíčku. Výjimečnost tohoto vozidla byla letos potvrzena i na soutěži Česká inovace 2013, kde vyhrálo první místo v kategorii Inovační hvězda.

Letadlo poháněné sluneční energií vyrazilo na cestu kolem světa

Solar Impulse je projekt mající za cíl vyrobit letadlo poháněné sluneční energií, které dokáže obletět Zemi. Letoun je dílem švýcarského psychiatra a vzduchoplavce Bertranda Piccarda, jednoho z pilotů prvního balonu, který obletěl celý svět bez jediné přestávky, a švýcarského inženýra a podnikatele Andrého Borschberga. Vývoj zastřešuje polytechnika v Lausanne a podílí se na něm několik desítek specialistů.

Související články
Budoucnost v našich rukou

Skvost renesanční architektury – Martinický palác na Pražském Hradě – stojí bezpochyby za návštěvu kdykoli. Avšak o to více, koná-li se v jeho zdech zajímavá akce. K takovému souběhu došlo ve středu 22. června, kdy zde společnost Startup Disrupt uspořádala konferenci na nejaktuálnější možné téma – Sustainable Future. Jejím mediálním partnerem byl i časopis MM Průmyslové spektrum.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit