Témata
Foto: H. Janišová

Skvost renesanční architektury – Martinický palác na Pražském Hradě – stojí bezpochyby za návštěvu kdykoli. Avšak o to více, koná-li se v jeho zdech zajímavá akce. K takovému souběhu došlo ve středu 22. června, kdy zde společnost Startup Disrupt uspořádala konferenci na nejaktuálnější možné téma – Sustainable Future. Jejím mediálním partnerem byl i časopis MM Průmyslové spektrum.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Ve freskami pokrytém sále se během nabitého dne sešly bezmála dvě stovky účastníků, aby si vyslechli názory a zkušenosti zhruba 80 prezentátorů a panelistů celkem z 10 zemí světa.

Zaznělo zde opravdu úctyhodné množství témat, přičemž všechna měla společného jmenovatele: dokážeme si zachovat tuto planetu jakožto místo pro život? Na tento problém pohlíželi účastníci konference z nejrůznějších úhlů pohledů, mezi něž patřily například energetika, chytrá města, cirkulární ekonomika, zelené technologie, logistika a doprava či potraviny a odpady, finance a mnohá další.

Všechna témata, která na konferenci zazněla, měla společného jmenovatele: Dokážeme si zachovat tuto planetu jakožto místo pro život? (Foto: H. Janišová)

Účastníci konference měli možnost vyslechnout názory osobností, jako jsou například Martin Abel z Klubu Agrivoltaiky, Zuzana Drhová z Pražského inovačního institutu nebo Andrea Domokos z REWE International AG. Pro naše čtenáře z řad strojírenských firem by byla velmi zajímavá například prezentace Patrika Nováka z EverConn.Al, který se zamýšlel nad tím, jakou roli v udržitelnosti má automatizace.

Reklama
Reklama
Reklama

Se svou prezentací na téma Primátorské vize vystoupil i pražský primátor Zdeněk Hřib. Jeho Primátorské vize pro Prahu připomínaly spíše sci-fi, ale pokud by se některé, jako například „Praha patnáctiminutové město krátkých vzdáleností“ nebo „Praha s dostupným městským bydlením“ či „Praha energeticky efektivní, cirkulární a založená na využívání obnovitelných zdrojů“ skutečně podařilo realizovat, mohli bychom být na své hlavní město skutečně hrdí.

Ve freskami pokrytém sále se během nabitého dne sešly bezmála dvě stovky posluchačů, kteří v dalších prostorách paláce měli příležitost k občerstvení a networkingu. (Foto: Hana Janišová)

Ekologicky topit i jezdit

Ze všech zajímavých názorů a poznatků, které zde zazněly, jsem si dovolila vybrat tři, které mě svými tématy i konkrétními názory zaujaly nejvíce. Je to sice subjektivní názor, ale věřím, že mnozí z ostatních posluchačů by se mnou byli ve shodě.

Jedním z nich byl Ing. Tomáš Habel ze společnosti Daikin, který hovořil na téma dekarbonizace a jak (nejen) pro tento účel využít aktuální potenciály tepelných čerpadel. V kostce řekl:

„Dnešní doba, která hodnotí a skloňuje emise uhlíku ve všech pádech, se může téměř nazývat dobou uhlíkovou. Existuje jednotný společenský cíl dekarbonizace našeho udržitelného působení ve všech segmentech. Budovy a jejich energetické systémy pro vytápění a chlazení hrají přitom hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. Tepelná čerpadla, bez ohledu na to čerpají-li teplo v exteriéru ze země, vody nebo vzduchu a předávají-li ho do vody či do vzduchu v interiérech budov, mají několik klíčových vlastností pro splnění našich klimatických, bezpečnostních i udržitelných cílů. Tepelná čerpadla existují pro všechny typy budov od malého rodinného domu přes administrativní budovy, komerční, veřejné či průmyslové stavby, ale i s výkonem několika MW, které se dají použít v zeleném teplárenství. Mezi klíčové, udržitelné vlastnosti TČ patří zejména:

  • vysoká energetická účinnost – významně snižují množství primární neobnovitelné energie v budově (snižují tak i provozní náklady budov);
  • zvyšují podíl obnovitelných zdrojů energie – TČ dodává v průměru zhruba ¾ obnovitelné energie z okolního prostředí;
  • pomáhají snižovat emise C02 a zlepšují stav ovzduší a emisí pevných částí frakcí PM10 a PM2,5 (FF55, GD);
  • umožňují jedinou technologií vytápět i chladit, některá i zároveň s distribucí tepla – snižují výrazně provozní náklady.

Zároveň, z pohledu cirkulární ekonomiky, existuje i v ČR mezinárodní platforma Retradeables, podporovaná z evropského dotačního programu Life 3R, kde můžou majitelé použitých chladiv prodat chladivo v elektronické burze zpracovatelům, kteří ho technologicky přečistí – regenerují na kvalitu nového chladiva a vrátí toto chladivo zpátky do trhu k dalšímu použití. Použité chladivo se tak již nemusí likvidovat a lze ušetřit značné množství nových chladiv do zařízení pro vytápění a chlazení. Pojďme tedy společně využívat udržitelných výhod TČ, nahrazujících fosilní paliva, ve všech našich nových i stávajících budovách!“

(Zdroj: Archív T. Habela)

Vzhledem k tomu, že dalším významným prostředkem k zajištění udržitelné budoucnosti je „zelená“ doprava, jako dalšího zajímavého řečníka si dovolím citovat Václava Nebeského, čestného prezidenta spolku Zelená Železnice.

„Zelená železnice představuje velmi zajímavý projekt, kdy se v České republice spojili největší železniční dopravci, výrobci železničních vozidel, energetické a technologické společnosti a zástupci akademického sektoru s cílem ekologicky a ekonomicky zvládnout přechod na nové technologie. Směr tohoto přechodu je dán pochopitelně Zelenou dohodou (Green Deal), ale svůj nemalý vliv má i energetická krize, válka na Ukrajině a nedostatek investičních (vč. dotačních) peněžních prostředků určených pro železniční kolejová vozidla. Zelená železnice je organizována formou spolku: všichni členové vysílají své zástupce do pracovních skupin, kde vznikají návrhy technických řešení vozidel nové generace, oponentura k legislativě a další výstupy. Spolek se stále rozrůstá, nejnovějším členem se v červnu stane Správa železnic.“

Reklama
(Zdroj: Archív V. Nebeského)

Dalším prezentátorem, kterého jsem oslovila, byl Mgr. Jakub Ditrich z ekolo.cz. Musím podoktnout, že mi hovořil z duše…


„Česko má jednu z největších penetrací jízdních kol a elektrokol ve společnosti v rámci EU (prodeje elektrokol jsou 1/3). Bohužel více než 90 % z nich je používáno jen pro rekreaci a nikoli pro dopravu. Podíl dopravy na kolech v největších českých městech osciluje okolo statistické chyby (typicky 1-2 %, Pardubice a Hradec Králové 14 %, v zahraniční však normálně dosahuje 10 až 50 %). Odkaz na kopcovitost města neobstojí, elektrokolo je naprosto standardním a dostupným řešením. Zásadním problémem všech tuzemských měst je naprosto nedostatečná investice do infrastruktury pro bezpečnou jízdu na kole. Jsme o více než třicet let pozadu za západní Evropou, ale dnes již výrazně zaostáváme i za polskými maďarskými nebo slovenskými městy. Automobilová doprava je pro město velmi drahá a ekonomicky nevýhodná. Jedno parkovací místo v parkovacím domě stojí přes 800.000 Kč a tato investice se městu nikdy nevrátí. Jakmile si většina obyvatel vyzkouší bezpečnou dopravu na kole, velmi rychlé ji akceptuje. V Paříži má aktuálně projekt eliminace automobilů z centra města do roku 2024 podporu 78 % obyvatel. Změna trendu závislosti na automobilové dopravě je možná, vyžaduje však politickou odvahu představitelů města.“

(Zdroj: Archív J. Dittricha)

Cirkulární ekonomika

Na problém udržitelnosti pohlíželi účastníci konference z nejrůznějších úhlů pohledů, mezi něž patřily například energetika, chytrá města, cirkulární ekonomika, zelené technologie, a mnohá další. (Foto: H. Janišová)

Cihly snadno a rychle

Na nádvoří Martinického paláce bylo také možné po celou dobu konference shlédnout nejrůznější expozice, související s udržitelnou budoucností naší planety. Jedna z expozic prezentovala zajímavou (technicky i finančně) pomoc zemím třetího světa.

Petr Čanda nám představil projekt „Stavíme školu v Zambii“, který je založen na inovativním způsobu stavění, který navrhli studenti ČVUT. Pokud bychom chtěli jejich projet, jehož funkčnost bylo možné si na místě vyzkoušet, ve stručnosti vystihnout, pak jistě slovy: V jednoduchosti je krása.

Petr Čanda nám řekl: „Projekt stavíme školu v Zambii je společná iniciativa ICWD - Centra pro mezinárodní rozvojové projekty ČVUT a neziskové organizace Přátelé New Renato. Společně se tyto organizace snaží postavit střední školu ve vesnické oblasti Kashitu, kterou v budoucnu bude spravovat místní organizace. Ke zvýšení efektivity výstavby a snížení nákladů používáme technologii nepálených cihel stabilizovaných cementem, která svou odolností stačí na jednopodlažní budovy a potřebují pouze velmi malé množství cementu. Tento lis je čistě manuální,  nepotřebuje žádný zdroj energie a společně s know-how jak vyrábět cihly a stavět z nich budovy je to hlavní, co místní komunitě v Zambii poskytujeme. Samotná výstavba závisí na místní obci a odborníci z Česka budou zajišťovat pouze odbornou supervizi.“

Mimochodem – projekt lze podpořit na: https://www.donio.cz/stavimesk...

(Zdroj: Archív Petra Čandy)
(Zdroj: Archív Petra Čandy)
(Zdroj: Archív Petra Čandy)
(Zdroj: Archív Petra Čandy)

A nejen to...

Na nádvoří Martinického paláce bylo také možné po celou dobu konference zhlédnout nejrůznější expozice, související s udržitelnou budoucností naší planety. (Foto: H. Janišová)
Například zdánlivou maličkost - recyklované a recyklovatelné obaly na jídlo- (Foto: H. janišová)

Slovo závěrem

"Jsme rádi, že se akce se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Evropské komise, Hospodářské komory České republiky, Hlavního města Prahy, Středočeského kraje, Jihočeského kraje, Moravskoslezského kraje, Plzeňského kraje, Svazu průmyslu a dopravu České republiky a dalších. Rovněž pod záštitou Evropské komise v rámci evropského zeleného týdne s mottem nulového znečištění – EU Green Week 2022," říká Patrik Juránek, CEO Startup Disrupt. "Za podporu rovněž děkujeme společnostem UPS, ČSOB, Sedlakova Legal, Mastercard, Komerční banka, IKEA Česká republika, Everconn, Mary Kay, LXVI, Penny Market, Skanska, Danone, Cardbox Packaging, Bageterie Boulevard, Greiner Packaging a další," dodává.

Patrik Juránek, CEO Startup Disrupt. (Zdroj: Startup Disrupt)
Firmy
Související články
EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 1. Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit