Budoucnost v našich rukou

Ve freskami pokrytém sále se během nabitého dne sešly bezmála dvě stovky účastníků, aby si vyslechli názory a zkušenosti zhruba 80 prezentátorů a panelistů celkem z 10 zemí světa.

Zaznělo zde opravdu úctyhodné množství témat, přičemž všechna měla společného jmenovatele: dokážeme si zachovat tuto planetu jakožto místo pro život? Na tento problém pohlíželi účastníci konference z nejrůznějších úhlů pohledů, mezi něž patřily například energetika, chytrá města, cirkulární ekonomika, zelené technologie, logistika a doprava či potraviny a odpady, finance a mnohá další.

Účastníci konference měli možnost vyslechnout názory osobností, jako jsou například Martin Abel z Klubu Agrivoltaiky, Zuzana Drhová z Pražského inovačního institutu nebo Andrea Domokos z REWE International AG. Pro naše čtenáře z řad strojírenských firem by byla velmi zajímavá například prezentace Patrika Nováka z EverConn.Al, který se zamýšlel nad tím, jakou roli v udržitelnosti má automatizace.

Se svou prezentací na téma Primátorské vize vystoupil i pražský primátor Zdeněk Hřib. Jeho Primátorské vize pro Prahu připomínaly spíše sci-fi, ale pokud by se některé, jako například „Praha patnáctiminutové město krátkých vzdáleností“ nebo „Praha s dostupným městským bydlením“ či „Praha energeticky efektivní, cirkulární a založená na využívání obnovitelných zdrojů“ skutečně podařilo realizovat, mohli bychom být na své hlavní město skutečně hrdí.

Ze všech zajímavých názorů a poznatků, které zde zazněly, jsem si dovolila vybrat tři, které mě svými tématy i konkrétními názory zaujaly nejvíce. Je to sice subjektivní názor, ale věřím, že mnozí z ostatních posluchačů by se mnou byli ve shodě.

Jedním z nich byl Ing. Tomáš Habel ze společnosti Daikin, který hovořil na téma dekarbonizace a jak (nejen) pro tento účel využít aktuální potenciály tepelných čerpadel. V kostce řekl:

„Dnešní doba, která hodnotí a skloňuje emise uhlíku ve všech pádech, se může téměř nazývat dobou uhlíkovou. Existuje jednotný společenský cíl dekarbonizace našeho udržitelného působení ve všech segmentech. Budovy a jejich energetické systémy pro vytápění a chlazení hrají přitom hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. Tepelná čerpadla, bez ohledu na to čerpají-li teplo v exteriéru ze země, vody nebo vzduchu a předávají-li ho do vody či do vzduchu v interiérech budov, mají několik klíčových vlastností pro splnění našich klimatických, bezpečnostních i udržitelných cílů. Tepelná čerpadla existují pro všechny typy budov od malého rodinného domu přes administrativní budovy, komerční, veřejné či průmyslové stavby, ale i s výkonem několika MW, které se dají použít v zeleném teplárenství. Mezi klíčové, udržitelné vlastnosti TČ patří zejména:

• vysoká energetická účinnost – významně snižují množství primární neobnovitelné energie v budově (snižují tak i provozní náklady budov);
• zvyšují podíl obnovitelných zdrojů energie – TČ dodává v průměru zhruba ¾ obnovitelné energie z okolního prostředí;
• pomáhají snižovat emise C02 a zlepšují stav ovzduší a emisí pevných částí frakcí PM10 a PM2,5 (FF55, GD);
• umožňují jedinou technologií vytápět i chladit, některá i zároveň s distribucí tepla – snižují výrazně provozní náklady.

Zároveň, z pohledu cirkulární ekonomiky, existuje i v ČR mezinárodní platforma Retradeables, podporovaná z evropského dotačního programu Life 3R, kde můžou majitelé použitých chladiv prodat chladivo v elektronické burze zpracovatelům, kteří ho technologicky přečistí – regenerují na kvalitu nového chladiva a vrátí toto chladivo zpátky do trhu k dalšímu použití. Použité chladivo se tak již nemusí likvidovat a lze ušetřit značné množství nových chladiv do zařízení pro vytápění a chlazení. Pojďme tedy společně využívat udržitelných výhod TČ, nahrazujících fosilní paliva, ve všech našich nových i stávajících budovách!“

Vzhledem k tomu, že dalším významným prostředkem k zajištění udržitelné budoucnosti je „zelená“ doprava, jako dalšího zajímavého řečníka si dovolím citovat Václava Nebeského, čestného prezidenta spolku Zelená Železnice.

„Zelená železnice představuje velmi zajímavý projekt, kdy se v České republice spojili největší železniční dopravci, výrobci železničních vozidel, energetické a technologické společnosti a zástupci akademického sektoru s cílem ekologicky a ekonomicky zvládnout přechod na nové technologie. Směr tohoto přechodu je dán pochopitelně Zelenou dohodou (Green Deal), ale svůj nemalý vliv má i energetická krize, válka na Ukrajině a nedostatek investičních (vč. dotačních) peněžních prostředků určených pro železniční kolejová vozidla. Zelená železnice je organizována formou spolku: všichni členové vysílají své zástupce do pracovních skupin, kde vznikají návrhy technických řešení vozidel nové generace, oponentura k legislativě a další výstupy. Spolek se stále rozrůstá, nejnovějším členem se v červnu stane Správa železnic.“

Dalším prezentátorem, kterého jsem oslovila, byl Mgr. Jakub Ditrich z ekolo.cz. Musím podoktnout, že mi hovořil z duše…

„Česko má jednu z největších penetrací jízdních kol a elektrokol ve společnosti v rámci EU (prodeje elektrokol jsou 1/3). Bohužel více než 90 % z nich je používáno jen pro rekreaci a nikoli pro dopravu. Podíl dopravy na kolech v největších českých městech osciluje okolo statistické chyby (typicky 1-2 %, Pardubice a Hradec Králové 14 %, v zahraniční však normálně dosahuje 10 až 50 %). Odkaz na kopcovitost města neobstojí, elektrokolo je naprosto standardním a dostupným řešením. Zásadním problémem všech tuzemských měst je naprosto nedostatečná investice do infrastruktury pro bezpečnou jízdu na kole. Jsme o více než třicet let pozadu za západní Evropou, ale dnes již výrazně zaostáváme i za polskými maďarskými nebo slovenskými městy. Automobilová doprava je pro město velmi drahá a ekonomicky nevýhodná. Jedno parkovací místo v parkovacím domě stojí přes 800.000 Kč a tato investice se městu nikdy nevrátí. Jakmile si většina obyvatel vyzkouší bezpečnou dopravu na kole, velmi rychlé ji akceptuje. V Paříži má aktuálně projekt eliminace automobilů z centra města do roku 2024 podporu 78 % obyvatel. Změna trendu závislosti na automobilové dopravě je možná, vyžaduje však politickou odvahu představitelů města.“

Na nádvoří Martinického paláce bylo také možné po celou dobu konference shlédnout nejrůznější expozice, související s udržitelnou budoucností naší planety. Jedna z expozic prezentovala zajímavou (technicky i finančně) pomoc zemím třetího světa.

Petr Čanda nám představil projekt „Stavíme školu v Zambii“, který je založen na inovativním způsobu stavění, který navrhli studenti ČVUT. Pokud bychom chtěli jejich projet, jehož funkčnost bylo možné si na místě vyzkoušet, ve stručnosti vystihnout, pak jistě slovy: V jednoduchosti je krása.

Petr Čanda nám řekl: „Projekt stavíme školu v Zambii je společná iniciativa ICWD - Centra pro mezinárodní rozvojové projekty ČVUT a neziskové organizace Přátelé New Renato. Společně se tyto organizace snaží postavit střední školu ve vesnické oblasti Kashitu, kterou v budoucnu bude spravovat místní organizace. Ke zvýšení efektivity výstavby a snížení nákladů používáme technologii nepálených cihel stabilizovaných cementem, která svou odolností stačí na jednopodlažní budovy a potřebují pouze velmi malé množství cementu. Tento lis je čistě manuální,  nepotřebuje žádný zdroj energie a společně s know-how jak vyrábět cihly a stavět z nich budovy je to hlavní, co místní komunitě v Zambii poskytujeme. Samotná výstavba závisí na místní obci a odborníci z Česka budou zajišťovat pouze odbornou supervizi.“

Mimochodem – projekt lze podpořit na: https://www.donio.cz/stavimesk...

"Jsme rádi, že se akce se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Evropské komise, Hospodářské komory České republiky, Hlavního města Prahy, Středočeského kraje, Jihočeského kraje, Moravskoslezského kraje, Plzeňského kraje, Svazu průmyslu a dopravu České republiky a dalších. Rovněž pod záštitou Evropské komise v rámci evropského zeleného týdne s mottem nulového znečištění – EU Green Week 2022," říká Patrik Juránek, CEO Startup Disrupt. "Za podporu rovněž děkujeme společnostem UPS, ČSOB, Sedlakova Legal, Mastercard, Komerční banka, IKEA Česká republika, Everconn, Mary Kay, LXVI, Penny Market, Skanska, Danone, Cardbox Packaging, Bageterie Boulevard, Greiner Packaging a další," dodává.