Témata
Reklama

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Exkluzivní dovolenou umí zařídit mnoho cestovních kanceláří. Takovou, jakou každé léto pořádají americká Quark Expeditions anebo česká FIRO-tour, ale jen tak někdo nenabízí. Čtrnáctidenní plavba pro pár desítek dobrodruhů vede z Murmansku na severní pól a po cestě se lze proletět vrtulníkem, obdivovat lední medvědy nebo se procházet po krách. Opravdu mrazivý výlet za 26 tisíc dolarů je nutné objednávat rok předem. Všechny termíny na příští červen už jsou totiž vyprodány.

Stejně tak vytížená je i loď, která turisty k severní točně vozí. Ruský atomový ledoborec „50 let Pobedy“ (50 let vítězství), v současnosti největší na světě, je nejmladším členem flotily plavidel, které provozuje státní společnost Rosatomflot, dceřiná firma Rosatomu. Patří sem ještě ledoborce Rossija, Sovětskij Sojuz, Tajmyr, Vajgač a Jamal. Všechny lodě mají jedno společné – dokážou si razit cestu v až skoro tři metry mocné ledové krustě.

Reklama
Reklama
Noční pohled na ruský atomový ledoborec „50 let Pobedy“. Dva reaktory řady OK-900 nesoucí v sobě po 150 kilogramech obohaceného uranu prorážejí plavidlu cestu.

Především se však na rozdíl od svých zahraničních protějšků obejdou bez obrovských nádrží na naftu. Jejich srdcem jsou atomové reaktory. U ledoborců Rossija, Sovětskij Sojuz, 50 let Pobedy a Jamal jde o dva reaktory řady OK-900 nesoucí v sobě po 150 kilogramech obohaceného uranu. Kombinovaný elektrický výkon 55 megawattů pohání tři elektromotory, které jsou schopny vyvinout až 75 tisíc koňských sil.

Pro zvětšení klikněte na tabulku

Uran jako palivo není v odlehlých polárních oblastech jen levným řešením, ale také dosud jediným možným. Při prorážení ledu se ledoborec totiž fyzikálně nechová ani tak jako plavidlo, ale spíš jako bourací kladivo. Kdyby tři lodní šrouby roztáčela nafta, spotřeboval by ledoborec sto tun paliva denně a brzy by nádrže vyprázdnil.

S atomovým palivem, které tvoří metalická slitina uranu a zirkonu, se spotřeba srazí na zhruba půl kilogramu denně. Prozatímní rekord drží ledoborec Arktika, vyřazený z provozu před šesti lety. Ta na volném moři vydržela bez doplnění jaderného paliva bez osmi dnů rovný rok.

Rychleji a bez rizika

Ruské ledoborce nevyrážejí ze své základny v Murmansku do Severního ledového oceánu samozřejmě jen kvůli turistům nebo vědeckým expedicím, i když obě skupiny jsou vítaným zdrojem příjmů. Jejich hlavní poslání je jiné – prorážet cestu byznysu. Ledoborce slouží jako doprovodná plavidla komerčních tankerů a kontejnerových lodí, které plují v brázdě za cestou, jež se načas otevře v rozpraskaném ledu.

Takzvaná Severní mořská cesta, plavební trasa vedoucí podél severního a východního pobřeží Ruska, byla popsána již v 17. století. Geograficky jde o nejkratší mořskou spojnici Evropy s asijskými přístavy. Oproti cestě z Hamburku do Šanghaje přes Suezský průplav se plavba zkrátí o pět tisíc kilometrů, ve srovnání s obeplutím Afriky je pak severní trasa více než dvakrát kratší. Navíc bez rizika přepadení piráty.

Zázemí – kuchyň jaderného ledoborce

Bez pomoci ledoborců je trasa ovšem riskantní i v letních měsících. V roce 2009 se o tom přesvědčilo dnes už neexistující německé rejdařství Beluga, které vyslalo severní cestou dvě své lodě. Nakonec jim v potížích beztak musely pomáhat ruské ledoborce. Jejich „ledová pilotáž“, jak se prorážení cesty nazývá, je přitom stále žádanější. Zatímco v roce 2011 ruské ledoborce doprovodily skrz led 34 lodí, loni už to bylo 71 plavidel, především tankerů vezoucích zkapalněný plyn a ropu. Letos v září do seznamu přibyla první loď plující pod čínskou vlajkou.

Právě od čínských rejdařů si Rusové slibují dobré zakázky. „Do několika let by se objem přepravovaného nákladu mohl zvýšit ze současných 1,5 milionu tun za rok na 17 až 18 milionů tun,“ říká Vjačeslav Rukša, šéf Rosatomflotu. Souvisí to i s dalším slibným projektem – obřím terminálem na zkapalněný zemní plyn Jamal LNG, odkud by se měl od roku 2016 začít po moři vyvážet plyn z ložisek v ústí řeky Ob.

Flotila se rozšiřuje

Rusové proto plánují svou jadernou flotilu rozšířit. Loni na podzim se v Baltských loděnicích v Petrohradu začal stavět atomový ledoborec nové generace, který se prozatím skrývá pod kódovým označením projekt 22220. Kromě vylepšených parametrů samotné lodi, za jejímž designem stojí projekční kancelář Ajsberg (Iceberg), by se plavidlo mělo dočkat i nových dvou reaktorů řady RITM-200. Ty stejně jako v případě stávajících ledoborců vyrobí závod OKBM Afrikantov v Nižním Novgorodu, kde se již od roku 1945 pracuje na vývoji specializovaných reaktorů. S délkou 173,3 metru by se nový ledoborec, který bude dokončen v závěru roku 2017, měl stát největším na světě. Letos v květnu pak Rosatom v Baltském závodě objednal další dva kusy v hodnotě 84,4 miliardy rublů (40,3 mld. Kč), které by loděnice měla dodat v roce 2019 a 2020.

V té době budou Rusové slavit desáté výročí zahájení komerčního provozu Severní mořské cesty. Novým „Suezem severu“ se kvůli nevyzpytatelným polárním podmínkám asi jen tak nestane, ale za pomoci moderních atomových ledoborců může výrazně zkrátit a zlevnit dopravu přes půl zeměkoule. A o úspory jde v konkurenčním boji nákladní dopravy především.

-mm-

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 141227
Datum: 09. 12. 2014
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Atraktivní projekty: Plující chrámy techniky

Moře a oceány brázdí stále více plavidel, jež budí úžas nejen svými rozměry, ale také technickým vybavením.

Jaderná energetika: Indové chtějí zlevnit jádro

K nejvíce ekologickému způsobu výroby elektrické energie bezesporu patří jaderná energetika. Podle statistik světové nukleární asociace WNA bylo v loňském roce ve třiceti zemích světa v provozu přes 430 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou cca 372 tisíc MW, což představuje produkci 13 % celosvětové elektřiny. Nyní se staví 68 reaktorů v plánu je výstavba dalších 162.

Související články
Atraktivní projekty: Tramvaje se vracejí do L.A.

Účastníci referenda v centru Los Angeles před rokem schválili projekt financování výstavby jedné okružní tramvajové linky ve výši 125 milionů dolarů. Do provozu by měla být uvedena v roce 2016.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Atraktivní projekty: Vídeň jedničkou mezi Smart Cities

První celosvětové porovnání měst z hlediska inovace, technologií a kvality života, tzv. Smart Cities, označuje Vídeň jako číslo 1. Tento seznam zahrnující světová velkoměsta sestavil americký klimatolog Boyd Cohen a publikoval jej v on-line magazínu Co.Exist.

Atraktivní projekty: Jak vykořisťovat poušť

Strach o dostatek energie je silným hnacím motorem, který žene techniky i investory do hledání dalších možností jak vykořisťovat pouště. Zvláště ty na západě Spojených států.

Od matematických modelů k domácí elektrárně

Technici znají organický Rankinův cyklus (ORC) již od 19. století, ale až donedávna se nedařilo pro něj nalézt praktické využití. V posledních letech se na využití principu ORC zaměřili v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). Výzkum tepelných cyklů s nízkým výkonem se jevil jako perspektivní v oblasti mikrokogenerace a využití odpadního tepla. Zvýšený zájem o ORC souvisel především s vývojem „domácí“‎ mikroelektrárny WAVE, která nyní již úspěšně „běží“‎ ve zkušebním provozu.

Reflexe EMO Milano 2015

Italské výstaviště Fieramilano se první říjnový týden stalo středem pozornosti strojařů především evropské provenience. Po šesti letech, kdy vrcholila hospodářská krize, se prestižní veletrh EMO vrátil do italského průmyslového regionu s „budovatelským“ mottem: Let’s build the future. Na ploše 120 000 m2 ve dvanácti výstavních halách se prezentovalo přes 1 600 vystavovatelů, z toho na 500 tuzemských. Podle závěrečné zprávy navštívilo akci přes 155 tisíc návštěvníků (145 tis. EMO Hannover 2013), polovina ze zahraničí. (Pozn. V neděli před zahájením EMO navštívilo vedlejší Expo přes 260 tisíc návštěvníků. Z České republiky do Milána vycestovalo 2 160 strojařů (2 300 na EMO Hannover 2013). Každý z návštěvníků si domů patrně odvezl svůj osobní rekord v nachozených kilometrech po výstavišti.

Na cestě za svobodou

Elbee je auto, které mohou postižení řídit přímo ze svého vozíčku. Výjimečnost tohoto vozidla byla letos potvrzena i na soutěži Česká inovace 2013, kde vyhrálo první místo v kategorii Inovační hvězda.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Stroje v pohybu – Létající roboty inspirují intralogistiku

Stroje v pohybu, to je název nového seriálu, ve kterém vám budeme představovat technicky zajímavá řešení především z oblasti dopravní a manipulační techniky. Dnes se budeme věnovat oblasti bionických konstrukcí, konkrétně projektu BionicSwift (bionický rorýs). Tito bioničtí rorýsové mohou díky GPS pro vnitřní prostory a radiokomunikaci prostřednictvím širokopásmové technologie UWB bezpečně a koordinovaně létat v definovaném vzdušném prostoru. Pro provádění těchto vzdušných manévrů tak, aby to co nejvíce odpovídalo živé předloze, mají jejich křídla pera, podobně jako skuteční ptáci.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit