Témata
Reklama

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Exkluzivní dovolenou umí zařídit mnoho cestovních kanceláří. Takovou, jakou každé léto pořádají americká Quark Expeditions anebo česká FIRO-tour, ale jen tak někdo nenabízí. Čtrnáctidenní plavba pro pár desítek dobrodruhů vede z Murmansku na severní pól a po cestě se lze proletět vrtulníkem, obdivovat lední medvědy nebo se procházet po krách. Opravdu mrazivý výlet za 26 tisíc dolarů je nutné objednávat rok předem. Všechny termíny na příští červen už jsou totiž vyprodány.

Stejně tak vytížená je i loď, která turisty k severní točně vozí. Ruský atomový ledoborec „50 let Pobedy“ (50 let vítězství), v současnosti největší na světě, je nejmladším členem flotily plavidel, které provozuje státní společnost Rosatomflot, dceřiná firma Rosatomu. Patří sem ještě ledoborce Rossija, Sovětskij Sojuz, Tajmyr, Vajgač a Jamal. Všechny lodě mají jedno společné – dokážou si razit cestu v až skoro tři metry mocné ledové krustě.

Reklama
Reklama
Reklama
Noční pohled na ruský atomový ledoborec „50 let Pobedy“. Dva reaktory řady OK-900 nesoucí v sobě po 150 kilogramech obohaceného uranu prorážejí plavidlu cestu.

Především se však na rozdíl od svých zahraničních protějšků obejdou bez obrovských nádrží na naftu. Jejich srdcem jsou atomové reaktory. U ledoborců Rossija, Sovětskij Sojuz, 50 let Pobedy a Jamal jde o dva reaktory řady OK-900 nesoucí v sobě po 150 kilogramech obohaceného uranu. Kombinovaný elektrický výkon 55 megawattů pohání tři elektromotory, které jsou schopny vyvinout až 75 tisíc koňských sil.

Pro zvětšení klikněte na tabulku

Uran jako palivo není v odlehlých polárních oblastech jen levným řešením, ale také dosud jediným možným. Při prorážení ledu se ledoborec totiž fyzikálně nechová ani tak jako plavidlo, ale spíš jako bourací kladivo. Kdyby tři lodní šrouby roztáčela nafta, spotřeboval by ledoborec sto tun paliva denně a brzy by nádrže vyprázdnil.

S atomovým palivem, které tvoří metalická slitina uranu a zirkonu, se spotřeba srazí na zhruba půl kilogramu denně. Prozatímní rekord drží ledoborec Arktika, vyřazený z provozu před šesti lety. Ta na volném moři vydržela bez doplnění jaderného paliva bez osmi dnů rovný rok.

Rychleji a bez rizika

Ruské ledoborce nevyrážejí ze své základny v Murmansku do Severního ledového oceánu samozřejmě jen kvůli turistům nebo vědeckým expedicím, i když obě skupiny jsou vítaným zdrojem příjmů. Jejich hlavní poslání je jiné – prorážet cestu byznysu. Ledoborce slouží jako doprovodná plavidla komerčních tankerů a kontejnerových lodí, které plují v brázdě za cestou, jež se načas otevře v rozpraskaném ledu.

Takzvaná Severní mořská cesta, plavební trasa vedoucí podél severního a východního pobřeží Ruska, byla popsána již v 17. století. Geograficky jde o nejkratší mořskou spojnici Evropy s asijskými přístavy. Oproti cestě z Hamburku do Šanghaje přes Suezský průplav se plavba zkrátí o pět tisíc kilometrů, ve srovnání s obeplutím Afriky je pak severní trasa více než dvakrát kratší. Navíc bez rizika přepadení piráty.

Zázemí – kuchyň jaderného ledoborce

Bez pomoci ledoborců je trasa ovšem riskantní i v letních měsících. V roce 2009 se o tom přesvědčilo dnes už neexistující německé rejdařství Beluga, které vyslalo severní cestou dvě své lodě. Nakonec jim v potížích beztak musely pomáhat ruské ledoborce. Jejich „ledová pilotáž“, jak se prorážení cesty nazývá, je přitom stále žádanější. Zatímco v roce 2011 ruské ledoborce doprovodily skrz led 34 lodí, loni už to bylo 71 plavidel, především tankerů vezoucích zkapalněný plyn a ropu. Letos v září do seznamu přibyla první loď plující pod čínskou vlajkou.

Právě od čínských rejdařů si Rusové slibují dobré zakázky. „Do několika let by se objem přepravovaného nákladu mohl zvýšit ze současných 1,5 milionu tun za rok na 17 až 18 milionů tun,“ říká Vjačeslav Rukša, šéf Rosatomflotu. Souvisí to i s dalším slibným projektem – obřím terminálem na zkapalněný zemní plyn Jamal LNG, odkud by se měl od roku 2016 začít po moři vyvážet plyn z ložisek v ústí řeky Ob.

Flotila se rozšiřuje

Rusové proto plánují svou jadernou flotilu rozšířit. Loni na podzim se v Baltských loděnicích v Petrohradu začal stavět atomový ledoborec nové generace, který se prozatím skrývá pod kódovým označením projekt 22220. Kromě vylepšených parametrů samotné lodi, za jejímž designem stojí projekční kancelář Ajsberg (Iceberg), by se plavidlo mělo dočkat i nových dvou reaktorů řady RITM-200. Ty stejně jako v případě stávajících ledoborců vyrobí závod OKBM Afrikantov v Nižním Novgorodu, kde se již od roku 1945 pracuje na vývoji specializovaných reaktorů. S délkou 173,3 metru by se nový ledoborec, který bude dokončen v závěru roku 2017, měl stát největším na světě. Letos v květnu pak Rosatom v Baltském závodě objednal další dva kusy v hodnotě 84,4 miliardy rublů (40,3 mld. Kč), které by loděnice měla dodat v roce 2019 a 2020.

V té době budou Rusové slavit desáté výročí zahájení komerčního provozu Severní mořské cesty. Novým „Suezem severu“ se kvůli nevyzpytatelným polárním podmínkám asi jen tak nestane, ale za pomoci moderních atomových ledoborců může výrazně zkrátit a zlevnit dopravu přes půl zeměkoule. A o úspory jde v konkurenčním boji nákladní dopravy především.

-mm-

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 141227
Datum: 09. 12. 2014
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Firmy
Související články
Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Na cestě za svobodou

Elbee je auto, které mohou postižení řídit přímo ze svého vozíčku. Výjimečnost tohoto vozidla byla letos potvrzena i na soutěži Česká inovace 2013, kde vyhrálo první místo v kategorii Inovační hvězda.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit