Další zajímavostí je v uspořádání naklápěcí osy. Osa A je vzhledem k ose X situována paralelně, a je tedy orientována v podélném směru. Na počátku se uvažovalo eliminovat protichůdné vlivy obou os při dynamickém provozu. U předchozích strojů v pětiosém provedení byly obě osy orientované příčně pod úhlem 90°, a přesto jsou považovány za velmi přesné a vysoce dynamické. Na otázku, jak opravdu velké je vzájemné ovlivňování těchto os, již zná firma Röders odpověď. Pokud se osa X pohybuje velmi dynamicky, není osa A v konečném důsledku při paralelním uspořádání vůbec ovlivněna, čímž se stroj stává ještě výkonnějším. Pokud srovnáme pohony se stejnou dynamikou, nová konstrukce dosahuje výrazně lepší přesnosti a kvality povrchu. Navíc je možné provádět kompenzace pomocí řídicího softwaru. Platí však, že vše, co zvyšuje základní přesnost již při konstrukci stroje, je vždy lepší.
Osa A je záměrně uložena jako houpačka, což přináší výhodu opěrného ložiska bez vůle. To konstrukci propůjčuje dodatečnou stabilitu a zvyšuje dynamiku. Důvodem tohoto uložení opěrného ložiska je, aby nestálo v cestě případné automatizaci. Je zvykem stroj zepředu osazovat například pomocí robotu. Stroj lze vybavit upínacím systémem podle požadavků zákazníka.