Témata
Reklama

Konstruování

16. 06. 2004

I v tomto vydání pokračujeme v seriálu, který vás seznamuje s jednotlivými ústavy FSI VUT v Brně.

Doc. Ing. Martin Hartl, PhD.
ředitel Ústavu konstruování FSI VUT v Brně
V současné době působí jako docent oboru Konstrukční a procesní inženýrství na Ústavu konstruování FSI VUT v Brně. Jeho odborná činnost je zaměřena na kontaktní mechaniku a tribologii, zejména pak na experimentální výzkum chování tenkých mazacích filmů při elastohydrodynamickém, smíšeném a mezném mazání.
Reklama
Reklama
Reklama

Podstata pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti ústavu

Ústav konstruování zajišťuje vysoce kvalitní vzdělávání, výzkum a služby pro průmyslový sektor v oblasti konstruování strojů a jejich částí a v oblasti průmyslového designu. Důraz je přitom kladen na využití nejnovějších poznatků základních a aplikovaných věd, na předjímání trendů designu a na integraci počítačových, informačních a komunikačních technologií do konstrukčního procesu.
Pedagogická činnost je rozdělena do dvou stěžejních oblastí. První je získávání základních technických vědomostí - v této oblasti jsou vyučovány předměty širšího odborného základu zaměřené na metodiku konstruování, systémy CAD a části a mechanismy strojů. Druhou je specializované studium - ústav zajišťuje jeden bakalářský a dva magisterské studijní programy zaměřené na počítačové navrhování strojních soustav a na průmyslový design ve strojírenství.
Specializace Počítačová podpora konstruování má dlouholetou tradici. Studenti získávají hluboké poznatky o využívání hardwaru a softwaru ve všech etapách konstrukčního procesu a přípravy výrob, obecných vlastností systémů CAD, prvků systémové integrace a informačních technologií. Absolventi se uplatňují zejména v průmyslové sféře jako konstruktéři využívající výpočetní techniku pro realizaci svých řešení a jako správci CAD a informačních systémů.
Obor Průmyslový design ve strojírenství integruje vědu, techniku a umění. Studenti získávají základní znalosti strojního inženýra a průpravu průmyslového designéra, což jim umožňuje realizovat celý návrh technického díla od stanovení funkcí, přes estetické řešení až po jeho realizaci. Většina absolventů působí buď přímo jako designéři nebo nacházejí uplatnění v blízkých disciplinách, jakou je např. počítačová grafika. O úspěšnosti programu svědčí i to, že za uplynulých deset let studenti získali na 30 významných ocenění.
Absolventi magisterského studia mohou studovat doktorský studijní program v oboru Konstrukční a procesní inženýrství. Tématem disertačních prací jsou vždy aktuální vědecké či technické problémy pocházející z průmyslové praxe nebo mezinárodních projektů.
Současná vědecko-výzkumná činnost ústavu je zaměřena především na oblasti tribologie, zejména experimentální výzkum chování tenkých mazacích filmů při elastohydrodynamickém, smíšeném a mezném mazání; kontaktní únavové vlastnosti nových materiálů; identifikace stadií únavového poškození moderními metodami nedestruktivního zkoušení; měření a analýza signálu, technická diagnostika a spolehlivost strojních uzlů; zlepšení vlastností čelních a kuželových ozubených soukolí užitím nesymetrického profilu; teorie průmyslového designu a využití ergonomie při návrhu strojů.
Většina pracovníků je zapojena do řešení grantových projektů dotovaných Grantovou agenturou ČR, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu. V oblasti tribologie ústav úzce spolupracuje s předními univerzitními výzkumnými týmy ve Francii, Japonsku a Číně. Významných výsledků bylo dosaženo zejména při výzkumu vedoucím k objasnění podstaty smíšeného mazání reálných povrchů za účelem řešení současných i budoucích požadavků strojírenského průmyslu.

Provázanost s praxí

Propojení pracoviště s praxí je možno hodnotit z několika pohledů. Za základní úkol lze považovat přípravu vysokoškolských odborníků pro praxi. Zde se daří uspokojovat rostoucí nároky a prakticky všichni absolventi ústavu nacházejí odpovídající uplatnění.
V rámci vzdělávací činnosti pro širší odbornou veřejnost působí na Ústavu konstruování konzultační středisko pro normalizaci v oblasti technické dokumentace, které zabezpečuje nejenom vzdělávací a rekvalifikační kurzy, ale také konstrukční práce dle přání zákazníka.
Ústav dlouhodobě spolupracuje s automobilkou Škoda Auto při snižování hlukové emise převodovek osobních automobilů a se společností Timken ČR při vývoji nových materiálů. Kvalitní experimentální a počítačové vybavení ústavu umožňuje jeho pracovníkům a studentům participovat na řešení konkrétních výzkumných, konstrukčních a designérských úkolů zadaných průmyslovými podniky. Mezi jeho zákazníky patří jak velké zahraniční společnosti (INA-Schaeffler KG; Eaton Corporation), tak i tuzemské firmy (Amtex Radiátory; APS; ČAS; Eastern Sugar; Philips Displays; Pharmix; Stavostroj; TOS). Pracovníci ústavu se také podílejí na vývoji profesních nadstaveb a databáze strojních součástí pro systém TurboCAD a ve spolupráci s firmou MCAE Systems řeší problém optimalizace postupů prostorového skenování a zpracování mraku bodů.
Reklama
Související články
Jet jako pila

Řezání materiálů pomocí pily patří k nejstarším technologiím dělení materiálů a je používáno napříč širokým spektrem odvětví průmyslu, bez ohledu na nárůst potřebnosti v řadě domácností v časech řádění kůrovce či přiškrcení energetických zdrojů. Ve strojírenství se tato technologie vyskytuje nejčastěji v přípravách výroby nebo výrobě polotovarů a již tady předznamenává výrobní náklady svou produktivitou a přídavky na obrobení.

HiPIMS – technologie pro tvorbu odolných povlaků

V dentální chirurgii používaný amalgám vynalezli kolem roku 1370 Arabové a po staletí ovládli umění účinně vyspravovat zubní dutiny. Smíchaná pasta stříbra a rtuti dobře vyplňovala zub a ztuhla do potřebného tvaru, během tuhnutí nabývala na objemu, a bránila tak průniku bakterií. Podobné principy vyplnění různých materiálových vrubů jsou vysoce ceněny i dnes, protože tyto ostré vruby bývají nukleačním místem řady trhlin a koroze, a v případě tahové napjatosti vedou k rozevření boků trhlin a lomovému porušení namáhaných dílců.

Vírová turbína: řešení pro malé elektrárny

Vírová turbína vznikla kolem roku 2000 jako reakce na požadavky malých investorů snížit náklady na výstavbu říčních vodních elektráren. Důvodem byla značná konstrukční složitost klasických vodních turbín.

Související články
EBM - průlomová technologie výroby exponovaných součástí

Tvarově složité součásti přímo z výchozích materiálů. Vysoká produktivita. Kvalitní struktura. Výborné mechanické vlastnosti. Redukovaná zbytková napjatost. Žádné opotřebené nástroje, upínací prvky. Různé materiály. Přímá tvorba montážních sestav. Sjednocení více součástek do jedné. Úspora energie, času, nákladů. Bez odpadu. Energeticky efektivní a ekologické. To je EBM!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Elektronická dvojčata

Slyšíme-li slovo „dvojčata“, představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce – Petra a Pavla Bařinovi – kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...

Technická soutěž EBEC 2020

Již po dvanácté proběhne na VUT v Brně lokální kolo soutěže EBEC (European BEST Engineering Competition). Ta se pyšní statusem největší soutěže pro studenty technických vysokých škol v Evropě. Soutěží se na lokální, regionální a celoevropské úrovni. Letošní finále se uskuteční ve Varšavě.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Český manažer, technolog i dobrodruh

Jan Jakoubek je poměrně netypickým příkladem člověka, kterého lze s jistou nadsázkou nazvat „self made man“. A to i přesto, že jeho kariéru spoluutvářely i odborné školy a univerzity, včetně pražské ČVUT.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit