Pro zavádění kontrolní technologie do reprodukčního procesu svědčí řada důvodů:
věda a technika ovlivňují ve stále větší míře reprodukční, resp. výrobní proces, čímž vzrůstá složitost a náročnost výrobních metod a zvyšují se požadavky na úroveň kontroly jakosti a s tím související měření;zvyšující se požadavky na jakost výrobků i jakost výroby vyžadují, aby technická příprava výroby řešila zároveň výrobní i kontrolní operace ve stále větší návaznosti;zavádění kontrolní technologie vytváří základ pro racionalizaci a unifikaci kontrolních metod a pro optimalizaci měřicích prostředků i měřicích metod;v systémech jakosti průmyslového podniku se v rámci etapy realizace výrobku považuje příprava a zabezpečení kontrolních operací za významný nástroj péče o jakost.Určitý impulz k zavádění kontrolní technologie dává i nová norma ČSN EN ISO 10012, která požaduje metrologické zabezpečování nejen měřicího zařízení, ale i procesů měření, zejména z hlediska požadavků kladených na produkt. Tato norma doplňuje vhodně požadavky vyplývající pro metrologické zabezpečení v normě ČSN EN ISO 9001. Další podněty pro kontrolní technologii a pro její realizaci lze získat také z příručky VDA 5. I když jde o dokument určený pro automobilový průmysl a jeho dodavatele, je vhodné jej využít při tvorbě kontrolní technologie, např. při volbě vhodného měřicího přístroje pro danou výrobní operaci nebo pro stanovení nejistoty kontrolního procesu.
Vzrůstající disproporce mezi počtem přímých výrobních pracovníků a pracovníků technické kontroly nepřipouštějí živelnost při provádění kontrolních operací. Tyto disproporce se i budou nadále zvyšovat, i kdyby se číselný poměr výrobních zaměstnanců k technickým kontrolorům neměnil. Způsobuje to rychle rostoucí produktivita výrobních operací, vyvolaná např. zaváděním víceobslužných výrobních strojů a nových technologií, např. vysokorychlostního obrábění. Podobné trendy jsou i v jiných oblastech výroby, např. u NC prostřihovacích a prosekávacích strojů, kde se produktivita práce zvyšuje automatickou výměnou nástrojů i v kombinaci s laserovými nebo plazmovými řezacími hlavami. Proto je nutné plánovitě a racionálně nasazovat pracovníky technické kontroly pouze na ta místa, která jsou pro jakost vyráběné produkce nejdůležitější a těžiště operační kontroly přenést na výrobního zaměstnance.
Při posuzování kontrolní technologie si musíme uvědomit, že její zavedení není automaticky všelékem na vzestup jakosti a na snižování ztrát z nekvalitní výroby. Určitá direktivnost kontrolní technologie může do jisté míry snížit aktivitu a schopnost samostatného rozhodování pracovníků technické kontroly. Oponenti kontrolní technologie také poukazují na ekonomickou náročnost jejího zavádění.
Posoudíme-li však komplexně všechny důvody pro a proti zavádění kontrolní technologie, dojdeme k závěru, že klady spojené s její přípravou a zaváděním převažují, a to i v nižších typech výrob. Musí se prosadit zásada, že měření a kontrola není pouze věcí technické kontroly nebo metrologického střediska, ale všech zaměstnanců, kteří se na přípravě měření i na jeho provádění podílejí.