Témata
Reklama

Kontrolní operace ve strojírenském reprodukčním procesu

Předmětem kontrolní technologie je příprava kontrolních operací a vytváření podmínek pro technické, organizační i ekonomické zabezpečení měření a zkoušek v souvislosti s kontrolou jakosti.

Kontrolní technologie

Pod pojmem kontrolní technologie se ve strojírenském podniku obvykle rozumí soubor závazných písemných dokumentů, které vytvářejí podmínky pro kontrolu jakosti a určují, jak při této kontrole postupovat. Jde především o to, aby kontrole jakosti byla věnována stejná pozornost jako výrobním operacím a aby měření nezaostávalo za výrobními prostředky a výrobními metodami. Ostatně měření samo je organickou částí výroby a platí, že nemůžeme vyrábět přesněji, než jak dovedeme měřit. Kontrola jakosti výroby, která je hlavní náplní kontrolní technologie, je obvykle rozdělena do dvou úrovní:
  • sebekontrola (primární kontrola) prováděná zaměstnancem, který určitou práci sám vykonává, v tomto případě výrobním dělníkem nebo seřizovačem. Sebekontrola je tedy nezastupitelnou částí výrobní operace;
  • sekundární kontrola je prováděna následně technickým kontrolorem nebo jiným pracovníkem útvaru řízení jakosti. Hlavním úkolem této kontroly není třídit součásti z hlediska jakosti (to je povinností výrobního dělníka), ale analyzovat zjištěné nedostatky a navrhovat příslušná nápravná opatření.
  • Dojde-li při měření v rámci primární a sekundární kontroly k rozdílným výsledkům, vstupuje do měření třetí subjekt - metrolog -, jehož výsledky měření jsou zpravidla rozhodující. Z hlediska kontrolní technologie je vedle primární a sekundární kontroly významná také automatická kontrola výroby, používaná především ve vyšších typech výrob. Jde zejména o:
  • aktivní automatickou kontrolu, která umožňuje pomocí sledovacích měřidel umístěných přímo na obráběcím stroji řídit průběh výrobní operace pomocí hodnot snímaných z obráběné součásti během obrábění;
  • pasivní automatickou kontrolu, která využívá kontrolní automaty ke třídění celých výrobních dávek podle tzv. třídicích tolerancí.
  • Reklama
    Reklama

    Kontrolní dokumentace

    Kontrolní část operace, kterou v rámci v rámci sebekontroly provádí výrobní dělník, je obvykle rozepsána ve výrobním postupu, pro technickou (sekundární) kontrolu se zpracovávají speciální kontrolní postupy. Postupy pro primární i sekundární kontrolu se mají rozpracovávat do takové hloubky, jaká je pro daný podnik potřebná, zejména s ohledem na typ výroby, který v organizaci převládá.
    Z ekonomických a kapacitních nebo časových důvodů není možné (a ani účelné), aby po každé výrobní operaci následovala kontrolní operace. Proto je nutné pečlivě zvažovat, kdy kontrolní operaci nasadit. Samostatné kontrolní operace v mezioperační a montážní kontrole se předepisují například:
  • při operacích, které jsou mimořádně důležité z hlediska jakosti, např. jde-li o operace uváděné v plánu cílů jakosti nebo v technických přejímacích podmínkách;
  • použije-li se při kontrole měřicí zařízení, které vyžaduje zvláštní znalosti a dovednosti operátora, např. měření na kruhoměru, souřadnicovém měřicím stroji apod.;
  • po obrobení základní plochy, která je rozhodující pro zabezpečení přesnosti rozměrů, tvaru a vzájemné polohy ostatních ploch;
  • za operací, při níž mohla vzniknout deformace obráběním, svařováním, tepelným zpracováním apod.;
  • před předáním součásti nebo dílu k provedení kooperace v jiné organizaci;
  • za operací, ve které se opracovává součást nebo některá její část podle pokynů technické kontroly;
  • po operaci, kdy se má vyhotovit písemný protokol o jejím provedení;
  • za operací, při které hrozí vznik neshodných výrobků před dokončovacími, zpravidla ekonomicky náročnými operacemi;
  • požaduje-li se ve výrobě přenášení značky materiálu, čísla výkovku nebo čísla tavby;
  • před nalícováním velkých součástí s nehybným uložením;
  • v případech nutnosti použití speciálního kontrolního přípravku, který není předepsán u výrobní operace;
  • při uložení a vyrovnání základových desek strojů, a to před i po jejich zalití;
  • po náročných montážních operacích, u kterých je nutno z funkčních důvodů zabezpečit vzájemnou polohu různých součástí nebo strojních skupin, např. při zajištění souososti nebo zaručené vůle, rovnoběžnosti nebo kolmosti vodicích prvků apod.;
  • po operacích, kdy je třeba provést speciální kontrolní měření, např. kontrolu izolačního stavu, doby schnutí nátěrových vrstev apod.;
  • při kontrolních pracích prováděných ve spolupráci se zákazníkem nebo jiným externím kontrolním orgánem.
  • Kontrolní operace ve výstupní kontrole se zpravidla předepisují:
  • před odesláním hotových dílů do skladu nebo expedice;
  • při funkčních zkouškách strojů a zařízení, popř. jejich samostatných skupin;
  • po vyzkoušení a demontáži strojů a zařízení, případně po povrchové úpravě pro odeslání;
  • před odesláním dodávaných strojů zákazníkovi.
  • Pro uvedené operace se musí předepsat samostatný kontrolní postup, který je obdobou výrobního postupu a do jisté míry jeho protikladem (viz tabulka). Nejde však pouze o zpracovávání kontrolních operací, popř. kontrolních postupů. V rámci kontrolní technologie se musí věnovat pozornost potřebné měřicí, resp. kontrolní technice, např. i kontrolním přípravkům (speciálním měřidlům), jejich navrhování, konstrukci a výrobě. Nelze připustit, aby teprve v okamžiku, kdy se daná součást vyrábí, se uvažovalo o tom, jakým způsobem a čím se bude kontrolovat.

    Zpracovávání kontrolní technologie

    Je samozřejmé, že jak při sebekontrole, tak i sekundární kontrole by měly příslušné kontrolní úkony, resp. kontrolní operace navazovat na výrobní operace. Ten, kdo kontrolní postupy zpracovává, musí brát při jejich rozpracovávání v úvahu význam dané operace pro celkovou jakost finálního výrobku i ohled na slabá místa výrobního postupu, resp. na možnost vzniku vad a neshod v průběhu výrobního procesu, např. při obrábění. Z toho tedy vyplývá, že zpracovávání kontrolních postupů a v širším měřítku i tvorba kontrolní technologie by měly spadat do působnosti technické přípravy výroby, resp. útvaru výrobní technologie.
    Je účelné, aby při zpracovávání kontrolních postupů, resp. tvorbě kontrolní technologie vůbec spolupracovaly s technickou přípravou výroby další odborné útvary. Jde zejména o útvar řízení jakosti, technickou kontrolu a metrologa. I když odpovědnost za zpracování kontrolní technologie, resp. kontrolních postupů spočívá na technické přípravě výroby, musíme si uvědomit, že znalosti a přehled technického kontrolora nebo metrologa v oblasti nových měřicích prostředků a měřicích metod jsou zpravidla na velmi dobré úrovni. V mnoha průmyslových organizacích je to právě metrolog, který má v organizaci nejlepší přehled o měřicí technice. Technolog by měl být proto při zpracovávání kontrolní technologie v pravidelném styku s technickým kontrolorem a metrologem, nehledě na to, že kontrolor bude uživatelem kontrolní dokumentace zpracované technologem.
    Spolupráce těchto útvarů však neznamená, že by se měla nekriticky přejímat stanoviska technické kontroly. Naopak: optimalizaci volby měřicího přístroje může prospět, předloží-li vlastní návrh technická kontrola i technologie. Každý z těchto útvarů se při výběru vhodného měřicího prostředku, resp. měřicí metody řídí vlastním přístupem, což může přispět k optimalizaci konečného řešení. Rovněž spolupráce s technickou konstrukcí a normalizací při tvorbě kontrolní technologie je důležitá, zejména v současné době, kdy se zavádějí nové kvalitativní i kvantitativní charakteristiky výrobků, především v souvislosti s normami GPS (Geometrical Product Specifications - geometrické požadavky na produkty).

    Proč zavádět kontrolní technologii

    Pro zavádění kontrolní technologie do reprodukčního procesu svědčí řada důvodů:
  • věda a technika ovlivňují ve stále větší míře reprodukční, resp. výrobní proces, čímž vzrůstá složitost a náročnost výrobních metod a zvyšují se požadavky na úroveň kontroly jakosti a s tím související měření;
  • zvyšující se požadavky na jakost výrobků i jakost výroby vyžadují, aby technická příprava výroby řešila zároveň výrobní i kontrolní operace ve stále větší návaznosti;
  • zavádění kontrolní technologie vytváří základ pro racionalizaci a unifikaci kontrolních metod a pro optimalizaci měřicích prostředků i měřicích metod;
  • v systémech jakosti průmyslového podniku se v rámci etapy realizace výrobku považuje příprava a zabezpečení kontrolních operací za významný nástroj péče o jakost.
  • Určitý impulz k zavádění kontrolní technologie dává i nová norma ČSN EN ISO 10012, která požaduje metrologické zabezpečování nejen měřicího zařízení, ale i procesů měření, zejména z hlediska požadavků kladených na produkt. Tato norma doplňuje vhodně požadavky vyplývající pro metrologické zabezpečení v normě ČSN EN ISO 9001. Další podněty pro kontrolní technologii a pro její realizaci lze získat také z příručky VDA 5. I když jde o dokument určený pro automobilový průmysl a jeho dodavatele, je vhodné jej využít při tvorbě kontrolní technologie, např. při volbě vhodného měřicího přístroje pro danou výrobní operaci nebo pro stanovení nejistoty kontrolního procesu.
    Vzrůstající disproporce mezi počtem přímých výrobních pracovníků a pracovníků technické kontroly nepřipouštějí živelnost při provádění kontrolních operací. Tyto disproporce se i budou nadále zvyšovat, i kdyby se číselný poměr výrobních zaměstnanců k technickým kontrolorům neměnil. Způsobuje to rychle rostoucí produktivita výrobních operací, vyvolaná např. zaváděním víceobslužných výrobních strojů a nových technologií, např. vysokorychlostního obrábění. Podobné trendy jsou i v jiných oblastech výroby, např. u NC prostřihovacích a prosekávacích strojů, kde se produktivita práce zvyšuje automatickou výměnou nástrojů i v kombinaci s laserovými nebo plazmovými řezacími hlavami. Proto je nutné plánovitě a racionálně nasazovat pracovníky technické kontroly pouze na ta místa, která jsou pro jakost vyráběné produkce nejdůležitější a těžiště operační kontroly přenést na výrobního zaměstnance.
    Při posuzování kontrolní technologie si musíme uvědomit, že její zavedení není automaticky všelékem na vzestup jakosti a na snižování ztrát z nekvalitní výroby. Určitá direktivnost kontrolní technologie může do jisté míry snížit aktivitu a schopnost samostatného rozhodování pracovníků technické kontroly. Oponenti kontrolní technologie také poukazují na ekonomickou náročnost jejího zavádění.
    Posoudíme-li však komplexně všechny důvody pro a proti zavádění kontrolní technologie, dojdeme k závěru, že klady spojené s její přípravou a zaváděním převažují, a to i v nižších typech výrob. Musí se prosadit zásada, že měření a kontrola není pouze věcí technické kontroly nebo metrologického střediska, ale všech zaměstnanců, kteří se na přípravě měření i na jeho provádění podílejí.
    Reklama
    Vydání #6
    Kód článku: 40614
    Datum: 16. 06. 2004
    Rubrika: Trendy / Měření
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Vysoké nároky na přesnost robotických aplikací

    Trh robotických technologií v posledních letech zažívá prudký rozmach. Moderní průmyslová odvětví se po celém světě stále více spoléhají na inteligentní roboty vyznačující se vysokou přesností a 100% spolehlivostí. Výhodami pro jejich provozovatele jsou flexibilnější výrobní procesy, vyšší kvalita, nižší spotřeba materiálů a úspory nákladů. Klíčovou roli v oblasti chytrých robotických technologií hrají inovativní snímače, které fungují jako rozhraní mezi robotem a jeho prostředím.

    Měření v rámci celého výrobního řetězce

    Na cestě k aplikaci konceptu Průmyslu 4.0 se měřicí a kontrolní technologie čím dál víc používají jako řídící nástroj ve výrobě. V rámci plnění této nové role ale potřebují pružněji a rychleji zachytit kvalitativní údaje na různých místech: v měřicí laboratoři, v těsné blízkosti výrobní linky, stejně tak jako přímo v ní.

    Přesné měření libovolného materiálu nebo povrchu

    Společnost Keyence uvedla na trh řadu konfokálních snímačů polohy CL-3000 pro vysoce přesné měření na jakémkoliv materiálu nebo povrchu. Tyto vysoce kompaktní koaxiální laserové snímače polohy pomáhají s takovými úkoly, jako je zlepšování kvality, prevence dodávek nevyhovujících dílů a zvyšování objemu výroby.

    Související články
    Měřicí technologie pro Průmysl 4.0 v Nitře

    Průmysl 4.0 závisí na propojení systémů schopných spolu komunikovat, schopných získávat, vyhodnocovat a sdílet data a na takto zpracované informace reagovat v reálném čase. Údaje z měření jsou nezbytné pro shromažďování informací, které mají být použity při inteligentním rozhodování za účelem zabránit nežádoucím procesním změnám.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Měřicí technika se stává součástí výrobních strojů

    Vzhledem k tomu, že jednou z aktivit České metrologické společnosti, z. s., je mimo jiné také sledování prezentace aktuálních metrologických novinek, trendů vývoje a zastoupení metrologie na veletrzích pořádaných v České republice i v zahraničí, navštívili jsme mimo jiné veletrh Toolex 2017, který se již po desáté konal v polském městě Sosnowiec na třetím největším výstavišti v Polsku – Expo Silesia.

    Velmi přesný měřicí stroj pro výpočetní tomografii

    Nový model TomoCheck S HA (High Accuracy) 200 společnosti Werth Messtechnik GmbH se senzorem pro výpočetní tomografii je aktuálně nejpřesnějším souřadnicovým měřicím strojem na světě.

    Měřicí přístroje pro efektivní výrobu

    Jestliže jsou nástroje přesně zaměřeny a seřízeny ještě před samotným obráběním mimo obráběcí stroj, lze následně zkrátit vedlejší neproduktivní časy na stroji a zvýšit tak celkovou efektivitu výroby. Přístroje pro měření a seřizování nástrojů mohou v samotném procesu třískového obrábění zajistit zvýšení produktivity až o 25 %, a to při velmi dobrém poměru cena/výkon. Úspěšné obrábění tedy vyžaduje nejen výkonné stroje, ale i přesně seřízené nástroje.

    Vylepšený triangulační snímač střední třídy

    Laserové snímače optoNCDT 1750 měří posunutí, vzdálenost a polohu v mnoha průmyslových odvětvích, jako je například automatizační technika, výroba elektroniky, automobilový průmysl a strojní zařízení. Tento nový model zachovává kompaktnost a robustnost svého osvědčeného předchůdce ILD1700, ale významně zvyšuje maximální vzorkovací frekvenci, přesnost a rozlišení.

    Konfirmace měřidel

    Příspěvek se zabývá problematikou zajištění návaznosti měření a rozebírá obvyklé metrologické čin-nosti, které jsou za tím účelem prováděny. Zákon o metrologii i běžná praxe zmiňují jako základní postupy kalibraci nebo ověření stanovených měřidel. Kalibrace je postup vedoucí k dosažení způsobilého měřidla ve dvou logických krocích podle definice VIM. Vždy musí být zjištěn aktuální stav měřidla – provádí se zkouškou, která ověří, zda je měřidlo způsobilé plnit dané specifikace, či nikoliv. Nezpůsobilé měřidlo se musí kalibrovat nebo vyřadit. O výsledku je vydán doklad (kalibrační certifikát), jímž je potvrzena způsobilost z dřívější kalibrace nebo způsobilost dosažená kalibrací novou. Zvláštní pozornost je věnována kalibraci měřidel řízených softwarem, např. u souřadnicových měřicích strojů.

    Měření energie je důležité ve všech oborech

    Spotřeba a ve velké míře i kvalita energií je v poslední době stále více sledovanou veličinou. Měřicími systémy od přehledových měřičů spotřeby až po systémy, kde je měření, zobrazování, ukládání a grafické prezentování veličin integrováno do větších systémů lze získávat přehled o spotřebě kdykoli je to potřeba.

    Průmysl 4.0 v měření aneb Kvalita 4.0

    V souvislosti s postupující mírou digitalizace a automatizace výroby se často hovoří o Průmyslu 4.0 neboli čtvrté průmyslové revoluci. Tento trend se pochopitelně nevyhýbá ani oboru měření. Objevuje se dokonce nový pojem – Kvalita 4.0. Co si pod tím představit?

    Vestavné přístroje pro měření v silnoproudé síti

    Řadou vestavných přístrojů SIRAX se doplňují přístroje s vysokým výkonem SINEAX a završují tak portfolio v této oblasti. Přístroje série SIRAX se vyznačují základní funkčností převodníku elektrických veličin za dodržení velmi dobrého poměru cena/výkon. Přístroje BM1200 a BM1400 představují jednoduché a cenově výhodné monitory silnoproudé sítě. Pro vyšší stupeň vizualizace a komfortnější koncept obsluhy jsou vhodné multifunkční monitorovací přístroje, které byly označeny MM1200 a MM1400, jsou vybaveny TFT displejem a lze je na základě přehledného menu též konfigurovat.

    Moderní metrologie pro kontrolu povrchu optiky

    S vývojem tradiční sférické optiky se postupně celkově zvětšují její rozměry i hmotnost. S cílem zvýšit přesnost a zlepšit funkční vlastnosti se jednotlivé optické komponenty kombinují. Přitom v uplynulém období progresivní optické konstrukce využívaly asférickou a difrakční optiku k redukci počtu dílů sestavy. Jedna asférická nebo difrakční čočka může nahradit několik konvenčních sférických čoček, což umožní snížit hmotnost, cenu i potřebný prostor, ale především získat kompaktnější a výkonnější optický systém.

    Revoluční linka pro měření kvality

    Je to takový český "americký sen". Začínal jako soustružník, dnes Miroslav Dušek vlastní strojírenskou firmu s mnohamilionovým obratem. Láska k poctivému řemeslu se u něj potkává s vynalézavostí, která ho nyní dovedla k vývoji revoluční linky pro měření kvality.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit