Témata
Reklama

Matrjoška zahnala strach kosmonautů z radiace

Ústav SNIIP, jeden z podniků strojírenské skupiny Atomenergomaš (dceřiné společnosti ruské korporace pro atomovou energii Rosatom), vyrobil kulovitý měřicí přístroj, který je chemickým složením shodný s lidským tělem a který získal od kosmonautů přezdívku Matrjoška. Deset let měřil, jak velkou dávku radiace z kosmického záření dostávají konkrétní orgány kosmonautů na Mezinárodní vesmírné stanici, a přinesl překvapivé výsledky. Tento experiment má význam nejen pro kosmonauty na této stanici, ale i pro posádku budoucích letů na Mars a k vnějším planetám Sluneční soustavy.

K měření radiační zátěže kosmonautů je obvykle používán dozimetr umístěný v náprsní kapse, z jehož údajů lze vyvodit, jakou dávku dostaly vnitřní orgány. Nejde ale o příliš přesný odhad, protože na různé orgány působí radiace různě a také se liší míra odstínění pokožkou, svaly a kostmi. Umístit do lidského těla čidla, z nichž bychom získali přesné údaje, není pochopitelně možné. Proto byl vyhlášen mezinárodní projekt na výrobu tkáňově ekvivalentního modelu lidského těla.

Reklama
Reklama
Reklama
Přesouvání kulového modelu uvnitř Mezinárodní vesmírné stanice. (Zdroj: Roskosmos)

Původně vznikly dva polyuretanové modely ‒- jeden měl tvar koule a druhý lidského těla. Nacházelo se v nich přes 500 výměnných čidel. Zatímco u humanoidního modelu odpovídalo rozmístění čidel skutečné poloze orgánů, u kulového modelu byla zachována jen tloušťka vrstvy pokožky, svalstva a kostí, které je chrání. Experiment trval celkově 10 let, přičemž schránky s čidly byly měněny po jednom až šesti měsících a odesílány k analýze zpět na Zemi.

Oba modely byly nejprve umístěny do kontejneru, který měl shodné parametry pohlcování ionizujícího záření jako skafandry kosmonautů, a byly přichyceny k vnějšímu plášti Mezinárodní vesmírné stanice. Humanoidní model nemohl být kvůli velkým rozměrům umístěn uvnitř vesmírné stanice, takže byl po první fázi experimentu stažen zpět na Zemi. Kulový model byl vyjmut z kontejneru a postupně přemisťován po vnitřních prostorách stanice, aby mohli vědci porovnat intenzitu kosmického záření v jednotlivých kabinách včetně obytných.

Umístění čidel uvnitř humanoidního modelu. (Zdroj: Roskosmos)

Z výsledků měření vyplývá, že dávka, kterou obdrží dostanou kosmonautovy vnitřní orgány během pobytu mimo stanici, je přibližně o 15 % nižší, než ukazuje dozimetr v náprsní kapse. V případě pobytu uvnitř stanice jsou hodnoty dokonce dvakrát nižší. Na základě tohoto experimentu byla také vypracována doporučení, v jakých částech stanice se mají kosmonauti zdržovat během období sluneční aktivity a kterým bokem se mají natočit, aby co nejvíce snížili radiační zátěž svých vnitřních orgánů.

Experiment měl také význam pro plánování letů k ostatním planetám sluneční soustavy, pro jejichž uskutečnění je jednou z hlavních překážek dlouhodobé působení kosmického záření na člověka. Výsledky se sice nedají použít přímo pro tyto výpočty, protože Mezinárodní vesmírná stanice se pohybuje pod vrstvou magnetosféry, která kosmické záření částečně odklání kosmické záření, avšak je z nich patrné, že radiační stínění budoucích plavidel pro daleké vesmírné cesty s lidskou posádkou nebude muset být tak robustní, jak se očekávalo.

Oblékání humanoidního modelu do skafandru před měřením vně vesmírné stanice. (Zdroj: Roskosmos)

Výroba Matrjošky probíhala dva roky v podniku SNIIP, který se zabývá návrhem a projektováním přístrojů podporujících radiační bezpečnost jaderných zařízení. Zaměřuje se především na zařízení pro jaderné elektrárny a tento projekt byl první z oboru výzkumu vesmíru. Matrjoška musela být zkonstruována tak, aby vydržela drsné podmínky panující při přepravě na Mezinárodní vesmírnou stanici, zejména velmi silné vibrace při vzletu. Zároveň však šlo o velmi citlivý přístroj. Materiál musel být volen tak, aby neuvolňoval plyny, s nimiž by v omezeném prostoru vesmírné stanice mohly být problémy, aby zachovával teplotu a aby i za extrémních podmínek zůstal nepoškozen.

Vladislav Větrovec

[email protected]

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 150115
Datum: 11. 02. 2015
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Související články
Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Made in Česko: Jesličky v pohybu

Krýzovy jesličky. Tak se jmenuje největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů. Lze jej navštívit v budově Muzea Jindřichohradecka, přímo v centru malebného Jindřichova Hradce. Můžete se samozřejmě podivit, proč o betlému vlastně píšeme v odborném strojírenském časopisu. Je to proto, že nezanedbatelná část figurek se pohybuje a mechanismus, jímž jsou ovládány, rozhodně bude strojaře zajímat. Avšak Krýzovy jesličky budou určitě zajímat nejen ty, kdo mají blízko ke strojařině, ale i všechny ostatní, kdo milují atmosféru českých Vánoc...

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Czech Space Week 2018

Suchý zip, aku nářadí, družicové navigační systémy. To jsou ty nejznámější příklady využití kosmických technologií v běžném životě. Jak kosmické technologie ovlivňují a do budoucna ještě mohou ovlivňovat běžný život každého z nás, ukázal Czech Space Week, týden plný akcí pro odbornou a širokou veřejnost, který se konal v Praze a v Brně ve druhém listopadovém týdnu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit