Proč se tedy setkáváme se systematickým sledováním a vyhodnocením spotřeby tlakového vzduchu tak zřídka? Příčiny jsou dvě: jednak podcenění prostředků, které zbytečně unikají (v tomto případě doslova „ pánubohu do oken“ ) a jednak malá informovanost pracovníků průmyslové sféry o vhodných měřicích prostředcích.
Úniky v rozvodech tlakového vzduchu jsou velmi časté. Největší podíl neefektivně unikajícího tlakového vzduchu je charakteristický pro místní rozvody menších průměrů. Kritická je zejména situace u pohyblivých přívodů ke spotřebičům. Rozsáhlé studie prokazují, že přibližně 25–40 % tlakového vzduchu uniká v rozvodech bez užitku. Provozní náklady (zejména za spotřebovanou elektrickou energii potřebnou pro pohon kompresorů a následnou úpravu tlakového vzduchu) na takto zbytečně vyrobený tlakový vzduch dosahují u středně velkého podniku statisícových hodnot.
Srovnatelných hodnot dosahují však i investiční náklady, které by bylo možno ušetřit, kdybychom eliminovali většinu zbytečných úniků. Vedení společností často řeší otázku nedostatečné kapacity kompresorové stanice nákupem dalších kompresorů a sušiček za milionové částky místo toho, aby byly lokalizovány a odstraněny zbytečné úniky v rozvodech. Monitorování spotřeby tlakového vzduchu ale umožňuje i další investiční úspory.
Bude-li vedení společnosti detailně znát diagramy spotřeby tlakového vzduchu v jednotlivých výrobních střediscích, může zvážit realizaci organizačních opatření, která by zrovnoměrnila spotřebu tlakového vzduchu v průběhu dne, a tím snížila nároky na jeho špičkovou spotřebu. Té musí odpovídat výkon kompresorů i zařízení pro úpravu tlakového vzduchu. Místo potřeby dalších investic dojde naopak při zrovnoměrnění spotřeby k plnému využití kapacity stávajícího zařízení. Nevhodně kumulované okamžité odběry tlakového vzduchu rovněž zvyšují tlakové úbytky v nedostatečně dimenzovaných rozvodech. To ve svém důsledku nejenom zvyšuje energetickou náročnost, ale může to mít za následek zhoršení kvality výroby a zvýšení poruchovosti zařízení.
Vhodné přístroje
Přístroje vhodné pro trvalé sledování spotřeby tlakového vzduchu (a jiných plynů) pracují buď na principu měření tlakové ztráty na škrticím orgánu (např. na cloně), nebo se jedná o termické hmotnostní průtokoměry.Přístroje vhodné pro trvalé sledování spotřeby tlakového vzduchu (a jiných plynů) pracují buď na principu měření tlakové ztráty na škrticím orgánu (např. na cloně), nebo se jedná o termické hmotnostní průtokoměry.
Hlavní nevýhodou clonových měření je závislost údaje na provozním tlaku v potrubí. Abychom mohli tuto závislost kompenzovat, musíme měřit i celkový tlak v potrubí. Při dobrém návrhu tohoto způsobu měření lze dosáhnout dobré přesnosti, takže tato měřidla mohou být (po odpovídajícím schválení) používána i jako měřidla fakturační.
Hmotnostní termické průtokoměry mají údaj nezávislý na provozním tlaku, a bývají proto často cejchována již v normovaných hodnotách průtoku. Tj. udávají průtok pro určitou hustotu média (např. podle DIN ISO 2533 se přepočet provádí pro hustotu 1,225 kg.m-3, která platí pro vzduch při teplotě 15 °C, tlaku 1 013 hPa a nulové relativní vlhkosti). Další velkou předností tohoto způsobu měření je velký dynamický rozsah (běžné jsou hodnoty 1:300). Proto jsou tato měřidla použitelná nejen k měření jmenovitých průtoků, ale i ke kvantifikaci průtoku unikajícího netěsnostmi, tj. v době, kdy není žádný technologický odběr.
Hmotnostní průtokoměry jsou pro menší průměry (do DN 50) konstruovány jako kompaktní včetně uklidňující části potrubí. Výhodou tohoto uspořádání je i zaručení přesné hodnoty vnitřního průměru. Tato podmínka nemusí být splněna v případech, kdy do stávajícího potrubí je zboku vloženo samostatné čidlo. Vnitřní průměr běžné trubky totiž zdaleka nemusí odpovídat jmenovité hodnotě. Průtokoměry pro velké průměry jsou dodávány jako přírubové a projektant musí pečlivě volit místo instalace s ohledem na ustálení rychlostního profilu a znalost světlosti potrubí.
Kvalitní průtokoměry jsou vybaveny displejem a ovládacími prvky, které umožňují nastavovat důležité parametry měření: alarmové meze, typ výstupu (kontaktní, analogový 4..20 mA atd.), dobu integrace pro pulzní výstup a mnoho dalších.
Ve srovnání s clonovým měřením jsou hmotnostní termické průtokoměry více ovlivnitelné mechanickými nečistotami a zbytky oleje v potrubí. Při splnění požadavků normy ISO 8573 pro částice, zbytkovou vlhkost a olej ve třídě 1-4-1 je typická hodnota přesnosti 3 % z naměřené hodnoty + 0,3 % z rozsahu. Pro třídu kvality tlakového vzduchu 3-4-4 jsou tolerance zhruba dvojnásobné.
Závěr
Současný stav přístrojové techniky umožňuje realizovat měření spotřeby tlakového vzduchu na úrovni jednotlivých výrobních agregátů nebo přinejmenším na úrovni provozů v menších společnostech. To dává základ pro racionalizaci spotřeby a dosažení podstatných úspor jak provozních, tak i investičních nákladů. Typická návratnost investovaných prostředků je přibližně jeden rok v závislosti na velikosti spotřeby a stávajícím technickém stavu rozvodů. Současný stav přístrojové techniky umožňuje realizovat měření spotřeby tlakového vzduchu na úrovni jednotlivých výrobních agregátů nebo přinejmenším na úrovni provozů v menších společnostech. To dává základ pro racionalizaci spotřeby a dosažení podstatných úspor jak provozních, tak i investičních nákladů. Typická návratnost investovaných prostředků je přibližně jeden rok v závislosti na velikosti spotřeby a stávajícím technickém stavu rozvodů.
Konkrétní návrhy pro sledování spotřeby tlakového vzduchu:
- Nespokojujte se pouze se znalostí nákladů na tlakový vzduch ve vaší organizaci. Sledujte spotřebu nejen jednotlivých výrobních úseků, ale i jednotlivých směn a hledejte neopodstatněné rozdíly. Ty mohou být způsobeny např. špatnou údržbou nebo neodpovědným jednáním pracovníků.
- Zkoumejte, zda se tlakový vzduch nespotřebovává i v době, kdy jsou výrobní agregáty mimo provoz. Bude-li síť měřicích míst dostatečně strukturována, snadno lokalizujete netěsné úseky rozvodů tlakového vzduchu. Odstraněním těchto netěsností můžete ušetřit velkou část spotřeby.
- Analyzujte časové průběhy průtoku v jednotlivých větvích rozvodů. Umožní vám to organizačními zásahy zrovnoměrnit spotřebu v průběhu dne. Budete rovněž moci posoudit, zda je potrubní vedení vhodně dimenzováno.
- Některé technologické procesy mají exaktně předepsány průtoky tlakového vzduchu, popř. jiných plynů, např. dusíku, argonu atd. I v těchto případech je měření průtoku nezbytné. Dosáhnete tak nejen potřebné kvality výroby, ale můžete tak zabránit i poškození určitých zařízení.
Jan Lacina
Testo
[email protected]