Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Společnost Atmos Chrást vyrábí 3 řady motorgenerátorů nazvané Terrier, Delfín a Bulldog, které jsou vybaveny motory Yanmar, Perkins a John Deere a pokrývají výkony od 4 do 2000 kVA.
Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.
Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.
Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.
Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.
Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.
Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou.
Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.
Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.
Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.
Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou




