Témata
Zdroj: V. Růžička

Od sádry k polygonovým sítím

Digitální technologie v posledních letech zásadně proměnily obor stomatologie – cloudové online aplikace umožňují přistupovat k záznamům pacienta a plánovat práci prakticky odkudkoliv, zubní technik vidí ihned požadavky lékaře, včetně fotografií chrupu, a už neplatí, že by musel být ve stejné budově či městě, nemusí být ani ve stejné zemi, a dokonce ani na stejném kontinentu.

MUDr. Vladislav Růžička

MUDr. Vladislav Růžička je stomatolog, absolvent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové v roce 2005. Od října 2020 provozuje moderně vybavenou ordinaci na pražském Andělu, kde poskytuje komplexní zubní péči pro děti i dospělé. Specializuje se na estetickou stomatologii, mikroskopickou endodoncii a protetické ošetření, včetně práce s implantáty. Díky citlivému přístupu úspěšně ošetřuje i pacienty s dentální fobií a malé děti. Jeho cílem je poskytovat špičkovou péči s důrazem na detail a individuální potřeby pacientů.
Kromě práce v ordinaci se věnuje pregraduální výuce a přednáškám a kurzům na téma mikroskopické endodoncie.

Reklama

Jako pacient můžete mít odkudkoliv přístup k informacím o svých objednaných termínech, systém vás automaticky upozorní na nadcházející ošetření či na to, že od vaší minulé preventivní prohlídky již uplynula delší doba, a bylo by tedy vhodné se objednat. Do mailu či SMS zprávy vám pak přijde odkaz, přes nějž se můžete rovnou online objednat do kalendáře lékaře, aniž byste museli trávit dlouhé minuty (a někdy i desítky minut) při opakovaných pokusech dovolat se na recepci či sestřičce a dohodnout vyhovující termín. A když už vás čeká hovor, může se stát, že se na druhé straně ozve inteligentní virtuální asistentka, která vám bez čekání může poradit, či alespoň posbírá relevantní informace o vašem problému a připraví podklady pro živou recepční. Kromě těchto drobností souvisejících s obecným rozvojem konektivity a online komunikace je největším milníkem a symbolem přechodu od analogových k digitálním pracovním postupům rozšíření CAD/CAM technologií, a zejména 3D skenerů, které zvyšují efektivitu práce a komfort pro pacienty. Pojďme se podívat na to, jak skenery mění každodenní život zubařů i jejich pacientů.

Řada skenerů nabízí all-in-one řešení s připojeným dotykovým displejem, na kterém lze přímo ovládat software. [Zdroj: 3Shape]

Klasické analogové postupy

Mnoho z nás zná tradiční protetické postupy na vlastní kůži… či spíše ústa. Velká kovová otiskovací lžíce, natržené koutky, ústa plná syntetické pachutě dentálního silikonu (popřípadě hůře sádry, jak si možná pamatují někteří dříve narození) zatékajícího z patra na čípek a kořen jazyka a vyvolávajícího nepříjemné dávení.

Principem je získání otisku, negativního obrazu situace v ústech. Tento vzniká ztuhnutím otiskovací hmoty v tzv. otiskovací lžíci (což není lžíce jako taková, ale spíše jakási perforovaná „poklička“ s držátkem kopírující tvar chrupu v horní či dolní čelisti). Otisk je pak nutné fyzicky transportovat do zubní laboratoře, kde laborant, nebo také zubní technik, otisk vyplní sádrou, a získá tak odlitek situace v ústech. Na něm (v případě zhotovení korunky) modeluje zub, typicky z vosku. Voskový model zubu následně opět zasádruje do tepelně odolné sádry (zatmelovací hmoty), a do této formy je pak nalit roztavený kov či keramika. Takovýto polotovar pak laborant dále opracovává, leští, případně na něj dopaluje další vrstvy keramiky. Tento pracovní postup, vycházející ze stovky let starých principů, je poměrně komplikovaný, logisticky i časově náročný (transport otisků a modelů, jejich fyzická archivace) a náchylný k chybám, resp. je velmi závislý na lidském faktoru, tedy zkušenostech, pečlivosti a individuálních schopnostech konkrétního zubního technika.

Řada skenerů nabízí all-in-one řešení s připojeným dotykovým displejem, na kterém lze přímo ovládat software. [Zdroj: 3Shape]

První krůčky začaly v laboratořích

S nástupem digitálních technologií se stomatologie posunula k přesnějším a efektivnějším metodám. Skenery umožňují rychlé a detailní zachycení struktury zubů a měkkých tkání, což zlepšuje diagnostiku a plánování léčby. Pro pacienty to znamená méně nepříjemných procedur a rychlejší zhotovení náhrad. Digitální data lze snadno archivovat a sdílet s laboratoří, což zjednodušuje komunikaci a minimalizuje riziko chyb.

Reklama
Reklama
Reklama

První skenery nezačali využívat zubaři, ale zubní laboratoře, které výše uvedené klasické postupy začaly měnit za CAD/CAM technologie. Nejprve se v 90. letech a na přelomu tisíciletí začala rozvíjet první tzv. frézovací centra, tedy specializované laboratoře velkých výrobců zubních implantátů, které adaptovaly průmyslové CNC frézovací technologie – tytéž, které byly využívány právě při výrobě zubních implantátů. Právě při výrobě jádrových konstrukcí velkých můstků nesených implantáty, které jsou v kosti velmi rigidní, a tak velmi náchylné na vysokou přesnost, bylo klíčové eliminovat některé nežádoucí aspekty související s analogovou výrobou, zejména nepřesnost při smršťování chladnoucího kovu (která se lineárně zvětšuje s rozsahem rekonstrukce), ale také nehomogenitu, či dokonce inkluzi ve struktuře kovu konstrukce.

All-in-one řešení (PrimeScan) má výhodu kompletní, hardwarově vyladěné pracovní stanice. [Zdroj: Dentsply Sirona]

Se zvyšující se cenovou dostupností skenerů i fréz se tyto přístroje začaly přesouvat po roce 2010 do běžných zubních laboratoří a jejich využití se kromě velkých konstrukcí na implantátech rozšířilo i na menší protetické práce. Čistě analogový postup se tak měnil na hybridní, kdy zubní lékař pořídil otisk, laborant odlil sádrový model, ten pak naskenoval a vlastní korunka či můstek se již navrhovala digitálně pomocí CAD SW (nejčastěji Exocad), a následně přímo frézovala.

V designovacím softwaru je možné návrh výsledné práce ihned sdílet s lékařem. [Zdroj: 3Shape]

CEREC – první vlaštovka v zubních ordinacích

Přestože adaptace skenovacích technologií přicházela do zubních ordinací poměrně pozdě, první vlaštovkou byl systém CEREC (chairside economical restoration of esthetic ceramics), který byl vyvíjen již v 70. letech minulého století firmou Siemens Dental (následně přejmenovanou na Sirona). CEREC tak nebyl jen skener – pomocí kombinace intraorálního skeneru a frézky umožňoval zubním lékařům vyrobit keramickou náhradu přímo v ordinaci, a ošetřit tak pacienta korunkou během jediné návštěvy. Přestože počáteční krůčky (na trh byl uveden již v roce 1985) byly poměrně opatrné, s rozvojem výkonnějších počítačů a vylepšováním skenovací technologie se právě díky možnosti zhotovení náhrady v jedné návštěvě stal po roce 2000 komerčním hitem. V roce 2013 pak přišel výrobce s plně barevným skenováním (CEREC Omnicam), v roce 2020 pak s novým skenerem PrimeScan.

(Zdroj: V. Růžička)

Principy a technologie skenování

Právě PrimeScan firmy Dentsply Sirona (Sirona v roce 2016 fúzovala s firmou Dentsply, největším americkým výrobcem dentálních materiálů) se stal symbolem a lídrem v oboru. Svůj skener oddělil od frézky a umožnil přechod na digitální pracovní postup i zubařům, kteří se nechtěli zabývat (a zdržovat) vlastní výrobou korunky v ordinaci, ale přitom chtěli začít pracovat digitálně. Brzy jej následovali i další výrobci a dnes je na trhu řada skenerů různých evropských, amerických i asijských značek (3Shape, iTero, Medit, Shining 3D a další). Zjednodušeně by se dalo říci, že intraorální skener pořizuje buď velké množství fotografií, nebo měří body na povrchu skenovaného objektu, to však není zcela přesné. Skener vytváří pomocí svého hardwaru bodový mrak, množinu všech bodů nacházejících se těsně nad povrchem, a to včetně nepřesností a odchylek, a až z této množiny bodů pak dopočítává body povrchu objektu, jejichž spojením pak vzniká polygonální (nejčastěji trojúhelníková) síť (mesh), resp. 3D síťový model. Do toho musí skener, potažmo jeho software, neustále pracovat s pozicí hlavice v prostoru, kterou zaznamenává pomocí gyroskopu, a zároveň v reálném čase pomocí pokročilých algoritmů zpracovává a upravuje obraz odstraněním šumu, vyplněním chybějících dat a optimalizací modelu. Většina skenerů dokáže kromě tvaru zaznamenat i barvu povrchu pomocí RGB kamer, což umožňuje vytvoření realistického barevného modelu (např. základní odečet odstínu zubu). Některé pak na základě fluorescenčního nebo blízkého infračerveného záření (NIRI – near-infrared imaging) dokážou detekovat i zubní kazy ukryté pod povrchem skloviny.

(Zdroj: V. Růžička)

Budoucí trendy a inovace

Skenery nabízejí jednoznačně komfortnější a rychlejší pracovní postup pro zubního lékaře, zubního technika, a v neposlední řadě i pro pacienta. Digitální data lze snadno sdílet, což zjednodušuje komunikaci a minimalizuje riziko chyb. Laboratoř může data okamžitě zpracovat a zahájit výrobu náhrady, čímž se zkracuje celkový čas ošetření. Digitální otiskování je pro pacienty méně nepříjemné než tradiční metody a eliminace použití otiskovacích hmot snižuje riziko dávení a zvyšuje celkový komfort během zákroku.

Reklama

Počáteční investice je jako u všech nových technologií vyšší, ale dlouhodobě přináší úspory díky vyšší efektivitě a snížení nákladů na materiál. Navíc rychlejší zpracování umožňuje ošetřit více pacientů v kratším čase, což zvyšuje ziskovost.

Intraorální skenování nepřináší (zatím) vyšší přesnost – naopak lze říci, že s dokonale řemeslně provedeným analogovým postupem v rukou zkušeného lékaře a zubního technika jsme stále schopni dosahovat v přesnosti dokonalejších výsledků. Digitální technologie ale zjednodušují pracovní postup a snižují riziko nepřesnosti na základě redukce lidského faktoru při procesu výroby.

(Zdroj: V. Růžička)

Digitální stomatologie se také neustále vyvíjí. Nové technologie, zejména 3D tisk, umožňují rychlou výrobu protetických náhrad přímo v ordinaci. Umělá inteligence a strojové učení mohou zlepšit diagnostiku a plánování léčby. Systémy navigované chirurgie či endodoncie na základě fúze 3D modelů s CT a stereoskopickým snímáním pacientovy čelisti i vrtáků umožňují přímo a v reálném čase navigovaně zavádět implantáty či ošetřovat kanálky. A to již dnes. Cesta k medicínským robotům i ve stomatologii se tak zdá být hudbou blízké budoucnosti.

Technologie používané pro intraorální skenování:

● strukturované světlo – Na povrch zubů je promítán specifický vzor (např. mřížka nebo pruhy), který se deformuje podle tvaru povrchu. Kamera skeneru zaznamenává tyto deformace a na jejich základě se vypočítá tvar snímaného objektu;

●  fotogrammetrie – Některé skenery využívají několik kamer pro simultánní snímání povrchu z různých úhlů, což umožňuje rekonstruovat 3D model. Vykoupeno je to větší velikostí skenovací hlavice;

●  laserová triangulace – Laserový paprsek je promítán na povrch zubu a jeho odraz je zachycen detektorem. Podle úhlu odrazu a vzdálenosti mezi laserem a detektorem je dopočítána přesná pozice bodu. Rychlejší skenování, menší a levnější technologie (hlavice), náročnější na výpočetní výkon;

●  konfokální skenování – Světelný paprsek (např. laser nebo LED) je zaostřen na specifickou rovinu povrchu (tzv. konfokální rovinu), detekováno je pouze odražené světlo z jediné roviny, zatímco odrazy z jiných rovin jsou eliminovány a 3D obraz je vytvořen postupným zaostřováním do různých hloubek povrchu. Přesnější skenování, vyšší cena technologie, objemnější hlavice skeneru.

Související články
Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Inženýrská akademie ČR - Informační technologie ve službách asistivních technologií a „chytré“ péče

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Související články
Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Konference o budoucnosti české výroby

Iniciativu Budoucnost české výroby, jejíž zrod před dvěma lety iniciovala společnost Autodesk, má v současné době již na 800 členů zejména z řad výrobních společností. Smyslem jejího založení bylo postupně realizovat pomocí partnerských organizací takové kroky, které napomohou zbavit ČR nálepky levné ekonomiky, jak je bohužel ve světě stále vnímána.

Made in Česko - Aby mohli skutečně žít

O tom, že my Češi máme obrovskou invenci, nás mohou přesvědčit významné originální české produkty. V tomto případě z oblasti, která kombinuje medicínu a moderní technologie. V tomto díle našeho seriálu vám představíme revoluční miniinvazní rostoucí endoprotézu stehenní kosti, která může zajistit kvalitní budoucí život dětským pacientům s kostním tumorem.

Made in Česko – Vítěz nad infekcí i trápením

„Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři...“ Tak zní slova z opery jednoho našeho nejmenovaného národního velikána. O tom, že my, Češi, máme neuvěřitelnou invenci, nás mohou přesvědčit významné originální české patenty. V tomto případě z oblasti medicíny, kde jedním z nich je unikátní urinární katetr, který vyvinul se svým týmem MUDr. Miroslav Svoboda ze společnosti Riocath Global v úzké spolupráci s Ing. Vítem Pokorným z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Moderní technologie z Miskinu pomáhají léčit

Měřicí sondy Renishaw jistě velmi dobře zná každý náš čtenář a každý druhý obráběč. Plní nezbytnou a důležitou funkci v kontrole kvality v mnoha strojírenských aplikacích již téměř padesát let. Produkty společnosti se však neomezují pouze na prvky kontroly kvality, ale s technickým pokrokem a vývojem lidské společnosti se vyvíjí také portfolio této nadnárodní společnosti. Od roku 2011 vyrábí zařízení pro 3D tisk z kovů, která nacházejí uplatnění mj. v lékařství. Kvalita je důležitý faktor v průmyslové výrobě i v běžném životě, avšak zdraví je nade vše.

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

3D tisk v lékařském inženýrství

Aditivní technologie je velmi perspektivní výrobní metoda zejména pro svou možnost výroby tvarově složitých dílů, které by konvenčními postupy nebylo možné vyrobit vůbec nebo jen velmi obtížně, např. z několika kusů. Nevýhodou této technologie je pro většinu strojírenských aplikací vysoká drsnost povrchu takto vyrobených dílů, která se však paradoxně jeví jako velké plus při aplikacích v medicíně, kde nachází aditivní technologie velký potenciál. Jednu z prvních instalací stroje M2 cusing od německého výrobce Concept Laser uskutečnila společnost Misan u českého výrobce ortopedických a traumatologických implantátů, nástrojů a dalších zdravotnických prostředků společnosti ProSpon.

Desatero pro export - Marketingový průzkum poprvé

V dnešním díle našeho exportního seriálu se budeme věnovat marketingovému průzkumu. Ten je základním nástrojem pro posuzování jednotlivých vývozních teritorií a sestavování individuálních exportních plánů. Cílem je vytvořit profily potenciálních trhů, které zahrnou jejich charakteristiky, očekávání a preference. Na základě těchto profilů chceme sestavit klasifikaci atraktivity trhů podle předem určených kritérií. Dalšími cíli jsou analýza konkurence na vybraných trzích, identifikace hrozeb a příležitostí a určení právního rámce a systému autorského práva.

Nová kalírna zvýší kvalitu výrobků

Medin, jeden z největších evropských výrobců zdravotnických prostředků sídlící v Novém Městě na Moravě, v září oficiálně představil novou kalírnu. Nově instalovaná zařízení v kalírně rozšiřují nabídku služeb a současně zvyšují kvalitu výrobků. Její kapacitu mohou využívat také okolní strojírenské firmy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit