Současná medicína používá radionuklidy při diagnostice a terapii celé řady onemocnění, ať už onkologických, kardiologických, nebo neurologických. Nejpoužívanějším radionuklidem v lékařství je technecium 99m, které vzniká rozpadem molybdenu 99. Ročně se tento izotop po celém světě použije při desítkách milionů diagnostických zákroků – jde přibližně o 70 % onkologických diagnostických zákroků a o 50 % kardiologických vyšetření.
Technecium 99m vzniká z molybdenu 99, který se produkuje pomocí různých technologií, nejčastěji ozařováním uranových terčů ve výzkumných reaktorech. V tomto případě molybden 99 vzniká jako jeden z produktů rozpadu uranu 235.
Problémem, který neustále nabývá na významu, je stárnutí infrastruktury pro produkci molybdenu 99. Reaktorů, které se pro tento účel používají, není mnoho, nejsou nejmladší a nevznikají nové. Přesněji řečeno drtivou většinu světové produkce zajišťuje pět reaktorů a všechny již oslavily svou padesátku. V Evropě je hlavním producentem molybdenu 99 reaktor HFR v Pettenu, který zajišťuje zhruba 30 % světové produkce. Pro případ výpadku některého z této pětice reaktorů jsou v záloze další výzkumné reaktory a v minulosti zaskakoval například LVR-15 z Řeže u Prahy.
Z tohoto důvodu nejsou nové projekty reaktorů pro produkci lékařských radionuklidů aktuální jen v rozvojových zemích, kde se jaderná medicína teprve zavádí, ale také v rozvinutých zemích.