Témata
Zdroj: V. Růžička

Od šlapacích vrtaček k paprskům

Laser – slovo, které jsme ještě před pár desítkami let měli spojené spíše se sci-fi seriály typu Star Trek, je dnes součástí běžného slovníku. Už dávno se tato technologie stala účinným pomocníkem snad ve všech oblastech průmyslu. Díky laserům jsme tak schopni velmi přesně řezat, svářet, polymerovat, 3D tisknout, čistit povrchy materiálů a mnoho dalšího.

MUDr. Vladislav Růžička

MUDr. Vladislav Růžička je stomatolog, absolvent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové v roce 2005. Od října 2020 provozuje moderně vybavenou ordinaci na pražském Andělu, kde poskytuje komplexní zubní péči pro děti i dospělé. Specializuje se na estetickou stomatologii, mikroskopickou endodoncii a protetické ošetření, včetně práce s implantáty. Díky citlivému přístupu úspěšně ošetřuje i pacienty s dentální fobií a malé děti. Jeho cílem je poskytovat špičkovou péči s důrazem na detail a individuální potřeby pacientů.
Kromě práce v ordinaci se věnuje pregraduální výuce a přednáškám a kurzům na téma mikroskopické endodoncie.

Reklama

Koncentrované světelné paprsky díky přesnosti, s jakou jsou schopny sterilně přenést velké množství energie do malého bodu, rychle pronikly i do medicíny, kde nacházejí uplatnění v mnoha oborech od očních operací přes dermatologii a estetickou medicínu až po onkologii. Výjimkou není ani zubní lékařství, i zde lasery postupně mění zažité postupy a nabízejí nové možnosti ošetření. Než se ale ponoříme do detailů využití laserů ve stomatologii, pojďme se nejprve podívat, jak lasery v medicíně obecně fungují a co přinášejí.

Z laboratoře do ordinací a operačních sálů

První lasery se záhy po rozšíření v průmyslu začaly objevovat i v medicíně – v polovině 60. let proběhly první pokusy s laserovými operacemi sítnice oka, a záhy poté i experimenty s ozářením zubních tkání laserem.

Technologie však zpočátku narážela na limity. Tak jako všechny rané technologie byly lasery zpočátku velmi rozměrné, extrémně drahé, a ne vždy šetrné k okolním tkáním. S postupným vývojem se lasery zmenšovaly, získávaly na přesnosti a našly si cestu do různých oborů medicíny.

Jedním z lídrů na trhu s dentálními lasery je americká společnost Biolase, jejíž přístroje jsou dostatečně výkonné a spolehlivé. (Zdroj: Biolase)

Burn, baby, burn

Dnes se moderní stomatologie posunula výrazně k bezbolestnosti a minimálnímu diskomfortu během ošetření. Přesto řada z nás pamatuje to nepříjemné mrazení v zátylku při vstupu do zubní čekárny, kde se za dveřmi rozléhá jekot vysokootáčkové turbínové vrtačky a ve vzduchu je cítit vůně spáleného nikoliv benzínu, ale dentinu.

Ve stomatologii se nástup laserů datuje zhruba do 90. let, kdy se objevily první komerční dentální lasery schopné ošetřit tvrdé zubní tkáně.

Hlavním tahákem byla bezbolestnost a preciznost ošetření – mikroablace tvrdé zubní tkáně byla tak rychlá, že nevyžadovala anestezii. Zkažený kousek zubu se v podstatě okamžitě odpařil.

Nevýhodou byla samozřejmě velmi vysoká pořizovací cena přístroje a ona předpona „mikro“, která se vztahovala k opravdu malému množství odpařené zubní tkáně. Vysoká preciznost ošetření tak byla vykoupena délkou trvání každého úkonu. Laserem jste tak mohli provádět vše, co normální vrtačkou, jen stonásobně precizněji a stonásobně pomaleji.

Mikropreparace narážela také na další problém – lékaři nebyli schopni mikrokavity bez použití zvětšovací optiky (nejlépe mikroskopu) a jemných nástrojů řádně zaplnit. K čemu je tedy schopnost vytvořit drobnou dírku, když ji současně neumíme řádně vyplnit?

Slovinská firma Fotona, světový lídr v medicínských laserech, umožňuje rychlé a výkonné řezání tkání bezkoncovkovým laserem. (zdroj: Fotona)

Základní fyzikální a biologické principy použití laseru

V kontaktu světelného paprsku s různými tkáněmi dochází k různým principiálním interakcím: absorpce (tkáň energii pohlcuje), koagulace (tkáň se „připeče“ – což je žádoucí tam, kde nechceme krvácení), ablace (tkáň je odstraněna vypařením) nebo fotobiomodulace (nižší výkon laseru stimuluje mitochondriální aktivitu buněk tkání, což zlepšuje prokrvení, a tím hojení ran).

Problémem je, že každá z tkání různě absorbuje světlo o různých vlnových délkách – tedy zatímco na některé tkáně (typicky tvrdé tkáně) jsou některé vlnové délky neúčinné, v jiných tkáních může docházet k většímu předání energie a přílišnému poškození tkáně. Další brzda dřívějšího rozšíření laserů vychází z jejich základního fyzikálního omezení – každý laser je konstruován na jinou, nicméně fixní vlnovou délku, a tedy se různě hodí na práci v různých typech tkání.

Reklama
Reklama
Reklama

Různé lasery na různé tkáně

Lasery tak podle jejich absorpce v různých tkáních a užití dělíme na lasery tzv. měkké (diodové) a tvrdé (nejčastěji erbiové a další).

Například tvrdé tkáně (typicky zubní sklovina, dentin nebo kost) výborně absorbují laserové paprsky v infračerveném spektru okolo 3 μm – sem spadají erbiové lasery (např. Er:YAG s vlnovou délkou ~2 940 nm) používané pro tvrdé zubní tkáně.

Naopak měkké tkáně s bohatým krevním zásobením nejlépe pohlcují paprsky diodových laserů v červené a infračervené oblasti (~600 – 1 000 nm), protože tyto vlnové délky cílí na hemoglobin a další pigmenty.

Proto dnes v ordinaci často najdeme dva druhy laserů: jeden pro měkké tkáně (typicky diodový nebo Nd:YAG laser) a druhý pro tvrdé tkáně (erbiový laser). Některé moderní systémy dokonce kombinují oba lasery v jednom zařízení.

Laser prochází na zub přes světlovodné koncovky, což umožňuje přesné zacílení i při použití paprsku mimo viditelnou část spektra. (Zdroj: Fotona)

Laser místo skalpelu

Laser je v podstatě bezdotykový energetický skalpel, který řeže tkáň a zároveň ji okamžitě „zatavuje“. Při ošetření dásní nebo sliznic laserem dochází k okamžitému uzavření drobných cév, takže zákrok je prakticky bezkrevný a rána se hojí rychleji.

Diodové a CO2 lasery se využívají k běžným výkonům, jako je odstranění a rekonturace dásně, odstranění malých útvarů v ústech, odstranění uzdičky (frenulektomie) či léčba parodontálních kapes.

Laser lze využít i k urychlení hojení oparů a aft a ran po extrakcích zubů – paprsek stimuluje buňky k rychlejší regeneraci. Výhodou laserových výkonů na měkkých tkáních je i to, že často nejsou potřeba stehy a pacient po zákroku pociťuje menší bolest a otok než po zásahu skalpelem.

Na druhou stranu pro některé opravdu precizní estetické mikrochirurgické zákroky se laser příliš nehodí, protože ač je velmi přesný, pracuje v pulzním módu (tedy odpařuje tkáň v pulzech) při pohybu ruky. Nejedná se tedy o řez paprskem, jak si jej přestavujeme ze sci-fi filmů, a okraje rány tak nemusí být zcela rovné. I proto většina chirurgů stále při estetických zákrocích upřednostňuje skalpel a laser používá na jednodušší zákroky, při nichž v podstatě nahrazuje elektrokauter.

Reklama

Lasery místo vrtačky

Asi největší „wow efekt“ má použití laseru při preparaci zubního kazu – tedy nahrazení zubní vrtačky. Erbiový laser dokáže cílenými impulzy odpařovat zubní sklovinu a dentin tak přesně, že odstraní kazem napadenou tkáň a zdravý zub šetří. To vše bez dotyku nástroje – žádný vrtáček se zubu fyzicky nedotýká, takže nevznikají žádné vibrace.

Pacienti slyší jen tiché praskání laserových pulzů namísto vibrací a kvílení vrtačky. Laser navíc při odstraňování kazu zároveň povrch zuboviny dezinfikuje a nevytváří na ní tzv. smear layer, vrstvu detritu, která vzniká při vrtání – takže připravená kavita je čistá a otevřené dentinové kanálky usnadňují vazbu výplňového materiálu.

Lasery se uplatňují také v endodoncii, kde paprsek pronikne hluboko do kořenových kanálků a pomůže vyhubit bakterie, čímž zlepšuje dezinfekci zubního kanálku před zaplněním. U některých moderních přístrojů lze dokonce laserem šetrně odstranit zubní kámen bez poškození okolní skloviny a vyšší komfort přináší i u obávaných resekcí kořenů.

(Zdroj: V. Růžička)

Výhody a omezení laserů

Laserové techniky přinášejí do stomatologie vyšší komfort a často i lepší výsledky ošetření. Oproti klasické vrtačce a skalpelu laser pracuje téměř bezbolestně, bez hluku a s minimálním krvácením a pooperačním otokem, takže pacienti zákroky snášejí mnohem lépe a řada z nich ani nepotřebuje injekční lokální anestezii.

Rána po laserovém zákroku se díky sterilizačnímu efektu hojí rychleji a v případě jednodušších zákroků často odpadá i nutnost šití, protože okraje řezu laser ihned koaguluje. U ošetření kazů zase odpadá nepříjemné vrtání – laser kaz odstraní šetrněji a bez mechanického tlaku.

Samozřejmě, laser není všelék. Laserem nedokážeme odstranit staré výplně – což je stále součástí většiny návštěv souvisejících s ošetřením kazu. Zásadní nevýhodou je také vysoká pořizovací cena laserového zařízení a nutnost důsledného dodržování bezpečnostních opatření (ochrana zraku, správné nastavení výkonu apod.).

Laser do každé ordinace?

Co nás čeká dál? Stejně jako u jiných technologií lze předpokládat, že lasery budou stále dostupnější a jejich využití v zubní praxi rozšířenější. Výrobci přicházejí s novými modely, které jsou menší, výkonnější, uživatelsky přívětivější a levnější.

Už brzy se dočkáme doby, kdy každý zubař bude mít po ruce laser stejně běžně jako dnes vrtačku. V případě levnějších diodových laserů je tato doba již opravdu za dveřmi. Další vývoj směřuje k multifunkčním přístrojům – například duálním laserům, které v sobě kombinují různé vlnové délky pro pokrytí co nejširší škály zákroků.

Jisté je, že lasery už pevně zakotvily v moderní stomatologické ordinaci a s jejich rostoucím rozšířením a snižující se cenou je budeme vídat stále častěji a u většího počtu úkonů – ať už jde o bezbolestné ošetření kazu, nebo precizní zákroky na měkkých tkáních, laser představuje pohled do budoucnosti zubního lékařství na dosah.

Jak laser funguje?
Na rozdíl od obyčejné lampy vydává laser vysoce usměrněné koherentní světlo o jedné vlnové délce, které se může soustředit do nepatrného bodu. Díky tomu dokáže na malém prostoru vyvinout velké množství energie – tak velké, že umí řezat nebo odpařovat tkáň. Principem laseru je zesílení světla pomocí stimulované emise záření. Prakticky to znamená, že v aktivním prostředí uvnitř přístroje (speciální krystal, plyn či dioda) jsou excitovány atomy, které pak vyzáří fotony tvořící úzký, soustředěný paprsek světla. V lékařství se využívá mnoho různých typů laserů lišících se právě použitým médiem a vlnovou délkou, od čehož se odvíjejí jejich účinky na různé tkáně.

Související články
Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

V nejisté době je univerzálnost řešením

Automatizace průmyslových procesů řeší problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nahrazuje fyzicky namáhavou či zdravotně škodlivou činnost, snižuje chybovost lidského faktoru, zkracuje výrobní časy a v konečném důsledku přispívá ke zvýšení kvality a zisku. Nejen toto je pro ředitele společnosti Acam Solution Ing. Pavla Bortlíka a jeho tým motivace, ale i zábava. Za relativně krátkou dobu na trhu se firma stala, ať už napřímo, či přes své obchodní partnery, dodavatelem společností jako Volkswagen, Toyota, Olympus, Škoda Auto, Edwards, TE, BOSH, Heinze Gruppe, Woco STV či Fanuc a nyní přichází s řešením vhodným nejen pro velké výrobce, ale také pro malé a střední podniky – s univerzální robotickou buňkou HXG. Důležitým komponentem v této buňce je mimo jiné systém pro upínání nulového bodu VERO-S od společnosti Schunk.

Fotonika - klíč k technologickému rozvoji

Vynález laseru, optických vláken a polovodičových optických součástek výrazně zvýšil význam využití optiky pro moderní technologie. Byl to také impulz pro rozvoj mladého vědního oboru – fotoniky –, který se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Místem, kde si odborníci z těchto tří na sobě závislých oborů – optika, elektronika a fotonika – sdělují svá know-how a sdílejí své úspěchy, se každoročně stává nejvýznamnější světový veletrh optických a laserových technologií Laser World of Photonics. I letos jej koncem června na mnichovském výstavišti doprovázel světový kongres World of Photonics congress.

Související články
Přestaneme vyrábět a budeme tisknout?

3D tisk (AM – Additive Manufacturing) je obor, který přes svou krátkou historii překvapuje v mnoha ohledech – efektivitou, praktičností, flexibilitou... Jeho využitelnost jako technologie roste téměř exponenciálně, a přitom ale trochu utajeně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Automatizace lidem práci nebere

Automatizaci se ve firmě Kovosvit MAS věnují od roku 2013. Z původního projektu vznikla samostatná divize MAS Automation a na letošní rok má plánované téměř dvojnásobné tržby oproti roku 2017. V porovnání s plánovaným obratem celého Kovosvitu jsou tržby divize zatím nevýznamné, ale průměrný růst divize o dvě třetiny ročně dokládá, že automatizace má v podniku ze Sezimova Ústí zelenou.

Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Pokročilé metody laserového svařování

V současné době existují nové metody laserového svařování, které dále zlepšují základní metodu. V současné době existují nové metody laserového svařování, které dále zlepšují základní metodu. Podstatou nových metod je laserová hlava obsahující systém dvou vychylovacích zrcadel doplněných speciální optikou. Díky tomu lze laserovým paprskem velice rychle přebíhat v dané ploše. Svařování s touto hlavou se nazývá skenerové svařování. V provedeném experimentu byla demonstrována významná časová úspora při využití této metody oproti svařování běžnou svařovací hlavou vedenou robotem. Druhou metodou, opět využívající vychylování laserového svazku zrcadly, je svařování s rozmítaným svazkem. U této metody dochází kromě posuvové rychlosti k mikropohybu laserového svazku podél svařované trajektorie. Řízením parametrů mikropohybu můžeme měnit jak šířku závaru, tak i mikrostrukturu svaru, jak je opět předvedeno v rámci několika experimentů.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Laser jako nástroj: Specifika nekovových materiálů

Laserové zpracování nekovů se řídí odlišnými zákonitostmi než práce s kovy. Plasty mohou měnit barvu, pěnit či degradovat, sklo je průhledné jen pro určité vlnové délky a keramika kombinuje tvrdost s křehkostí. Klíčové je proto vědět, jak se tyto vlastnosti jednotlivých materiálů projevují, v čem tkví jejich úskalí a jak je naopak lze efektivně využít.

Laser jako nástroj: Kovy pod palbou fotonů

Předchozí díly popisovaly nastavení stroje a kontrolu procesu, jako by laserový paprsek byl univerzálním skalpelem. V praxi je však určujícím faktorem materiál, podle něhož se odvíjí nejen volba vlnové délky, ale i celková strategie obrábění. V tomto díle bude proto řeč o kovových materiálech a jejich proměnlivé kapacitě pohltit energii dopadajících fotonů.

Laser jako nástroj: Paprsek v pohybu

Je-li řeč o laseru ve výrobní praxi, nejedná se již jen o paprsek vysílaný ze zdroje, ale o celý systém, který zajišťuje potřebné parametry i opakovatelnost požadovaných úkonů. O jejich výsledné kvalitě rozhoduje souhra výkonu, optiky, pohybu i řízení procesu. Jaké parametry se v praxi skutečně nastavují a proč nestačí mít jen „silnější zdroj“?

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit