Témata
Reklama

Pohled do nitra moderní automobilky

18. 05. 2005

Nový závod společnosti Opel v Rüsselsheimu, který byl slavnostně otevřen 5. února 2002, je považován za nejmodernější automobilovou továrnu světa. K charakteristickým znakům tohoto vyspělého provozu patří vysoká produktivita, striktní kvalitativní standardy, maximální flexibilita a příkladný důraz na otázky ergonomie. Výstavba nové automobilové továrny v Rüsselsheimu, která byla navržena a vybudována podle nemodernějších produkčních metod společností GM/Opel, si vyžádala investice ve výši přibližně 750 milionů EUR.

Automobilka Opel patří ve svém oboru dlouhodobě mezi ty firmy, které hrají vůdčí roli při zavádění nových výrobních postupů a technologií. Po zavedení inovativních produkčních metod společností GM/Opel v německém závodě Opel v Eisenachu se z této továrny stala jedna z nejmodernějších automobilek světa. Tento vyspělý produkční koncept byl poté průběžně vylepšován a posléze s úspěchem využit i při projektování a budování nového závodu Opel v Rüsselsheimu.

Systém řízení kvality - bezchybná výroba

Čtyřdveřový sedan Vectra poslední generace byl prvním modelem, který z nové výrobní linky začal sjíždět. O něco později jej následovaly modely Signum, Vectra GTS a nová Vectra Caravan. Při plném využití výrobních kapacit ve třísměnném provozu může být v nové továrně vyrobeno až 270 000 automobilů ročně. Skutečnost, že různé verze modelové řady Vectra procházejí souběžně mimořádně striktním systémem řízení kvality výroby, jasně ilustruje pozoruhodnou flexibilitu a pružnou organizační strukturu tohoto závodu.Nejdůležitějším momentem kontroly jakosti je oprávnění kteréhokoli zaměstnance zastavit výrobní linku kdykoli by hrozilo, že nebudou dodrženy mimořádně přísné kvalitativní standardy. Kromě toho speciální tým (Quality Assurance) kontroluje kvalitu každého vozu podle přesných standardů. Součástí komplexního systému řízení kvality jsou také pracoviště kontrolorů jakosti na konci karosárny, lakovny a montážní linky. Dokonale vyškolení kontroloři kvality na těchto pracovištích potvrzují, že vůz v té které fázi výroby plně odpovídá všem požadavkům.K důležitým elementům propracovaného systému řízení a kontroly kvality patří inspekční pracoviště, která jsou zcela nezávislá na výrobních týmech, a řada dalších kontrolních mechanismů začleněných přímo do procesu výroby jednotlivých verzí modelové řady Vectra. Specialisté automobilky Opel např. vyvinuli a zkonstruovali přístroj, který po jednoduchém připojení k vozu pomocí konektoru dokáže rychle prověřit funkčnost všech prvků pasivní bezpečnosti, jako jsou např. čelní, boční i velkoobjemové průběžné hlavové airbagy. Pokud se vyskytne jakákoli chyba či závada, defektní díl je okamžitě vyměněn. Nad jakostí každého vyráběného vozu bdí také vyspělé kamerové systémy rozmístěné podél montážní linky, které průběžně kontrolují výsledky práce např. plně automatizovaného pracoviště montáže čelních a zadních oken.

Mimořádná přesnost zaručuje pevnost karoserie

Pracoviště, v němž vzniká tzv. okovená karoserie, je jedním z nejdůležitějších uzlů celého výrobního procesu automobilu. Pevný skelet Vectry se zde "obléká" do karosářských panelů a vůz postupně dostává své elegantní tvary. V lisovně nejprve obrovské lisy rychle a přesně formují z rolí surového plechu karosářské panely a další konstrukční prvky nosné struktury vozu. Přemísťování jednotlivých dílů mezi lisy má na starosti transportní systém, využívající přísavných manipulátorů. Celý tento transportní systém je 61 m dlouhý, 20 m široký, 15 m vysoký a jeho hmotnost činí asi 3000 tun. Do vývoje a konstrukce tohoto zařízení Opel investoval přibližně 35 milionů eur. Podtlakové přísavné manipulátory, které lze přesně programovat podle okamžitých potřeb, předávají surový plech pod lisy a po vylisování jej přemísťují k dalšímu pracovišti. Pneumatický transportní systém, kterým se přesouvají plechové díly mezi pěti pracovišti, výrazně snižuje neproduktivní čas a na rozdíl od konvenčních mechanických manipulátorů nemusí být do systému zařazována individuální obráběcí centra. Plně automatizovaná lisovna dokáže z předem nastříhaného surového plechu vyrobit za minutu až 15 bočních panelů, dveří nebo střech, což lisovnu nového závodu Opel v Rüsselsheimu řadí mezi nejvýkonnější pracoviště svého druhu v celém automobilovém průmyslu. Na lisovnu navazuje karosářská linka, kde 650 robotů vytváří rychle a přesně ze 460 různých ocelových dílů mimořádně pevnou karoserii vozu. Karosářská linka nového závodu je nejenom vybavena nejmodernějšími roboty, ale je také velmi flexibilní. V relativně samostatných "výrobních hnízdech" provádějí roboty na každé karoserii na 4500 bodových svarů nebo do požadovaných míst nanášejí lepidla s přesností desetiny milimetru. Rychlost výroby v karosárně je sladěna s aktuální rychlostí hlavní montážní linky a také všechny finální karosářské díly jsou dodávány přímo k montážní lince konceptem just-in-time, čímž odpadla nutnost budování jakýchkoli vyrovnávacích meziskladů. Specialitou karosárny jsou portálové měřicí stanice, které kontrolují rozměrovou přesnost okovených karoserií.
Reklama
Reklama
Reklama

Kamerové sledování svařování střechy

Dalším příkladem vyspělých technologií, používaných v automobilové výrobě, jsou i dvě svařovací centra, kde se kompletují střechy vozů. Kamerový systém nejprve přesně zaměří polohu střechy vůči karoserii. Dva laserové svařovací automaty, každý o výkonu 4 kW, potom přesně svaří střechu s bočními panely. Svařování laserovým paprskem má oproti konvenčnímu bodovému svařování řadu výhod. Především laserové svary už nevyžadují žádnou dodatečnou úpravu a do prostorové konstrukce střechy není nutné dělat žádné technologické otvory pro kleště bodových svářecích automatů, které samozřejmě snižují pevnost celé konstrukce.Rovněž další využití laserů dokumentuje špičkovou technologickou úroveň výroby v závodě Opel Rüsselsheim. Do různých míst procesu výroby je začleněno pět přizpůsobivých monitorovacích stanic, kde se vznikající vozy přesně proměřují za pomoci laserových čidel a výsledky se porovnávají v elektronickém projekčním systému se zadanými hodnotami. Laserový paprsek si "osahá" celou řadu přesně definovaných bodů karoserie, jako jsou např. některé příruby, díry pro šrouby nebo technologické otvory. Odražený paprsek je přitom systémem zrcadel promítnut na speciální snímače a elektronický projekční systém potom rozpozná s přesností jedné desetiny milimetru případné odchylky od předem zadaných parametrů. Pokud některý díl nebo celá karoserie nevyhoví požadovaným standardům na přesnost, výrobní linka se zastaví a rozběhne se teprve po identifikaci a vyřešení problému. Další výhodou této metody je to, že slouží jako velmi efektivní systém včasného varování pro tým řízení a kontroly kvality výroby. Zadané a naměřené hodnoty jsou totiž v průběhu výroby neustále porovnávány, a pokud se určitý díl nebo celá karoserie některým rozměrem nebezpečně blíží ke hranici tolerance, může tým na výrobní lince udělat včas potřebné kroky, jimiž se předejde výrobě vadného dílu či vozu. Z výrobní linky míří karoserie do lakovny. Ještě před konečným nanášením vrchní barvy je karoserie ošetřována celou řadu primárních laků, plnidel, vosků a protikorozních nátěrů. Díky této komplexní péči může Opel na všechny verze modelové řady Vectra poskytovat dvanáctiletou záruku proti prorezivění karoserie.

Hvězdicová koncepce v konečné montáži přináší řadu výhod

2

Automatizovaná montáž karoserie a šasi

Finální OK pouze po uspokojivé jízdní zkoušce

Plus
-gmsee-
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 50550
Datum: 18. 05. 2005
Rubrika: Automobilový průmysl / Technologie
Autor:
Firmy
Související články
Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

AI je jen nástroj – rozhodují lidé

V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlédneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétního řešení se nemáme.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Made in Česko: Zdění bez dotyku lidské ruky

Psal se rok 2012, když majitel firmy KM Robotics začal pracovat na projektu WLTR – robotického zedníka. Tento stroj nemá v Evropě konkurenci, představuje revoluci ve stavebnictví a otevírá nové možnosti v oblasti efektivity, přesnosti a udržitelnosti výstavby. Díky pokročilým algoritmům a integrovanému senzorickému systému dokáže operovat s minimálními odchylkami a rychlostí, která výrazně převyšuje lidské zedníky. Vývoj robotického zedníka byl v roce 2019 finančně podpořen z programu Trend TA ČR.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit