Jádra a formy pro tlakové lití slitin hliníku jsou namáhány několika mechanismy. Zejména se jedná o erozi způsobenou proudícím tekutým hliníkem, nalepování hliníkových slitin na povrch forem, ke kterému dochází v důsledku chemické afinity mezi hliníkem a železem. Vlivem cyklického tepelného namáhání v průběhu tlakového lití (ohřev při vstřikování tekutého hliníku a následující chladnutí povrchu při ochlazování formy vodou, resp. separační emulzí) na povrchu pak v důsledku tepelné únavy dochází k rozvoji trhlin, které vedou až k destrukci nástroje. Jinak řečeno, kvalita a životnost forem (jader apod.) je určována zejména kvalitou povrchu.
Nalepování hliníkových slitin na povrch jednotlivých dílů forem znamená také vysoké náklady spojené s odstávkou a čištěním forem. Nalepený hliník je ve většině případů odstraňován mechanicky a po několikerém čištění není možné formy, resp. jádra pro ztrátu rozměru dále používat. Zvýšení produktivity je možné dosáhnout zmenšením počtu odstávek a snížením nákladů na údržbu licích forem a využívání strojního času na plnou kapacitu.