U komorových zařízení je také důležitá dvoulázňová technologie. Po čištění je požadované čistoty dosahováno oplachem. Mají-li být výrobky konzervovány, je nutná i třetí nádrž. U řadových ponorných lázní je tomu podobně. Použitím ultrazvuku se odučují ulpělé nečistoty, což je relevantní v případě zaschlých zbytků emulzí. Náklady na čištění jsou určovány dobou pobytu výrobků v lázni.
Při čištění, které následuje po broušení a leštění, hraje významnou roli filtrační technika čisticího zařízení. Pro odloučení zbytků materiálu z obrobků a obrusu z brusných těles použitých při omílání se používají filtrační vložky o jemnosti 50 až 1 µm nebo filtrační svíčky. Životnost filtrů může být podstatně zvýšena využitím magnetických svíček. Filtrační technikou a vysokým destilačním výkonem se z média bezpečně odstraní zákal (brusný prach, obrus z materiálu), aby byla i pro čištění dalších dávek výrobků zaručena jeho kvalita. Především lapování a honování s využitím oleje s sebou nese velmi jemný obrus, jehož odfiltrování vyžaduje velké úsilí.
Ve vodních čisticích procesech se dodatečně využívají např. separátory nebo pásové filtry. V zařízeních, která využívají rozpouštědla, je nejjemnější filtrace zajištěna destilací čisticího média.
Aby byl při leštění zajištěn odvod materiálu, přidává se k rotujícímu tělesu z měkkého materiálu lešticí pasta. Ta je tvořena tuhými tuky (např. lůj) a velmi jemným korundem. Některé pasty je pak možné odstranit pouze pomocí médií na vodní bázi. Pokud mohou být pro čištění použita rozpouštědla, je schnutí bez vzniku skvrn snadné.
Výroba ušlechtilých povrchů zpravidla vyžaduje také speciální manipulaci s obrobky. V případě nutnosti se v zařízeních Pero používají nosiče obrobků s plastovými vložkami, aby byla během procesu čištění zajištěna ochrana např. leštěných nebo povrstvených povrchů.
Pero
Walter Mück
michal@churavy.cz