Témata
Reklama

Průmyslové opravy odlitků impregnováním a tmelením

Výrobci odlitků, obráběcích strojů, automobilových součástí i montážních celků provádějí běžné opravy a renovace nejčastěji opravným svařováním. Opravné svařování u některých materiálů je však velmi obtížné, obzvláště u některých typů slévárenských vad. Jsou to hlavně vady typu ředin, drobných plynových bublin a povrchových vměstků.

Prudkým rozvojem chemického průmyslu se v posledních desetiletích začaly ve světě používat jak při výrobě, tak i při údržbě a generálních opravách spolehlivé systémy tmelů a lepidel, kde se využívá vhodných vlastností epoxidových a polyuretanových polymerů v kombinaci s různými kovovými prášky, případně i s keramickými částicemi.
Tento příspěvek pojednává hlavně o opravách odlitků z různých materiálů, u kterých se často mohou vyskytovat netěsnosti, jejichž podstata spočívá v tuhnutí slévárenských slitin. Popsané opravy utěsňováním lze použít i při výskytu netěsností u svařovaných konstrukcí, netěsností vzniklých při opotřebení, vlivem provozu atd. Pro doplnění jsou uvedeny statistické údaje o výrobě odlitků v ČR v letech 2003 a 2004, viz tabulka.
V ČR je výroba odlitků z litiny s kuličkovým grafitem (LKG) a ze slitin hliníku kvalitativně srovnatelná s jinými státy. Přesto je však struktura výroby odlitků podle druhu použitého materiálu z hlediska vyspělých států stále nevýhodná. Je nutné vzít v úvahu poměr mezi výrobou odlitků z litiny s kuličkovým grafitem k litině s lupínkovým grafitem (LLG) a poměr mezi výrobou odlitků z LKG a odlitků z lité oceli.
Ve většině evropských vyspělých zemí je poměr výroby odlitků následující:
  • LKG : LLG = 1 : 1, výjimečně 1 : 2
  • LKG : ocelové odlitky = 5 : 1, často ale i 10 : 1
  • V České republice je naproti tomu dosahováno poměrů zcela obrácených:
  • LKG : LLG = 1 : 5,9
  • LKG : ocelové odlitky = 1 : 2
  • Za průmyslově vyspělé jsou považovány ty země, ve kterých je přibližně shodná výroba odlitků z LKG a z LLG. Naprosto se však považuje za správné, když výroba odlitků z LKG několikanásobně převažuje výrobu ocelových odlitků. Ocelové odlitky jsou totiž považovány za energeticky značně náročné s omezeným okruhem použití. Ocelové odlitky se používají především pro svou dobrou svařitelnost jako součást svařovaných konstrukcí. Velké množství ocelových odlitků jsou odlitky ze speciálních legovaných ocelí.
    ČR je se svou asi poloviční výrobou odlitků z LKG ve srovnání s ocelovými odlitky ve světě naprostou výjimkou. Je však nutno zdůraznit, že výroba ocelových odlitků má u nás dlouholetou tradici. Je to dáno tradičním zaměřením na těžký průmysl, na dodávky průmyslových celků a investic, významným hutnictvím, zaměřením na jadernou techniku atd. Ve všech těchto oborech je velká potřeba ocelových snadno svařitelných odlitků.
    Reklama
    Reklama
    Reklama

    Tuhnutí odlitků

    Po odlití kovu do formy probíhají různé fyzikální pochody, které ovlivňují vnitřní jakost odlitků. Příčinou je smršťování kovu při plynulém poklesu teploty po odlití. Smršťování má zásadní vliv na rozměry a vnitřní jakost odlitků, což je často spojeno s tvorbou
    ředin a staženin.Dochází k objemovým změnám, které probíhají ve třech fázích: smršťování v tekutém stavu, smršťování v intervalu tuhnutí a změny v tuhém stavu.
    U běžných litých ocelí, slitin hliníku a slitin mědi je průběh smršťování ovlivňován vylučováním tuhých fází, což značně ovlivňuje celkovou zdravost odlitků.
    Účelem tohoto sdělení není popisovat průběh smršťování různých slévárenských slitin, nýbrž posoudit jeho výsledky, tj. výskyt ředin a staženin a možnost jejich oprav.
    Běžné uhlíkové oceli patří do slitin s dvoufázovým pásmem, tzv. pásmem tuhnutí, které se nachází v rovnovážném stavu přibližně mezi likvidem a solidem. Odlitky při usměrněném tuhnutí tuhnou tak, že místa nejvíce vzdálená od nálitků tuhnou nejdříve, a tuhnutí pak plynule pokračuje k místům s největším objemem, která ztuhnou poslední, a jsou proto opatřena dosazovacími nálitky. V nálitku pak vznikne soustředěná staženina, odlitek je zdravý a bez ředin. V izolovaných tepelných uzlech je pak nutné provést určité technologické zásahy tak, aby zde nevznikly řediny a staženiny. Tato opatření jsou často však nedostatečná a odlitek pak po opracování vykazuje při tlakování netěsnosti právě v důsledku výskytu ředin.
    Odlitky z LLG mají vlivem vylučování grafitu a grafitické expanze podstatně menší sklon ke tvorbě ředin a staženin než odlitky ocelové. Odlitky z LKG patří rovněž mezi stahující slitiny.
    Stahování je však odlišné jak od lité oceli, tak od LLG. Vznik ředin a staženin u odlitků z LKG úplně vysvětlen není, je však známo, že tento materiál tvoří často řediny v tepelných uzlech a tlustých stěnách.
    Slitiny hliníku typu AlSi, které známe pod názvem siluminy, patří rovněž mezi stahující slitiny, často tvoří řediny podle obsahu Si. Zde nastávají další komplikace - a sice častý výskyt velmi malých bublinek, které kromě ředin mohou způsobit netěsnosti. U slitin mědi lze velmi zjednodušeně tvrdit, že odlitky z mosazi mají sklon spíše k tvorbě soustředěných staženin. Běžné mosazi s 30 - 40 % zinku tvoří svou strukturou homogenní tuhý roztok. Úzký interval tuhnutí dává ze slévárenského hlediska mosazím lepší slévatelnost a objemové smrštění při malém sklonu k tvorbě ředin. Velký je však sklon k tvorbě klasických soustředěných staženin. U běžných bronzů s 5, 10 a 12 % cínu má značný rozdíl teplot solidu a likvidu nepříznivý vliv na zabíhavost a je příčinou velké náchylnosti těchto slitin k tvorbě ředin a mikrostaženin.

    Možnosti oprav netěsností způsobených ředinami a staženinami

    Při výskytu ředin a mikrostaženin v litinových (LLG a LKG), hliníkových a bronzových odlitcích je možno po opracování odlitků použít k utěsnění tzv. kapilární metodu s využitím výrobku Diamant Dichtol, který byl vyvinut již počátkem roku 1960, pro impregnování nejen celkové, ale i místní. Na základě vynikajících kapilárních vlastností vniká tento přípravek hluboko do nejjemnějších ředin bez použití vakua nebo tlaku a po krátké době dojde k jeho vytvrzení za pokojové teploty.
    Dichtol je nízkoviskózní a bezbarvý, připravený k okamžitému použití. Aplikace se provádí máčením, nanášením štětcem nebo stříkáním na suchý a čistý povrch bez dalších pomocných
    prostředků, energie nebo demontáže a přepravy. Dichtol impregnuje přímo na místě dutinky od 0 do 0,1 mm. Dichtol Makro pak asi od 0,1 do 0,5 mm. Výrobek je průmyslově používán v celém světě ke spolehlivému rychlému a výhodnému impregnování odlitků z různých slitin kovů a je vhodný pro rozsah pracovních teplot od - 40 °C do 15 000 °C.
    Velmi často dochází ke vzniku ředin a mikrostaženin u odlitků ze slitin hliníku typu AlSi. Zvláště při současném výskytu i nepatrných bublinek plynu dochází k vyřazení odlitků po tlakových zkouškách.
    Některé odlitky mohou mít výskyt ředin a mikroředin, které se objeví většinou po opracování ve zvlášť velkém rozsahu. Pak je možno provést ponoření odlitku do impregnačního prostřed-ku. Aby se tohoto prostředku co nejvíce ušetřilo, je vhodné použít nádobu podobného tvaru, jako má odlitek.
    V úvodu bylo řečeno, že se u odlitků z běžné uhlíkové oceli a rovněž z mosazi často vytvářejí v tepelných uzlech staženiny, které jsou po obrobení na povrchu. Pod soustředěnou staženinou se vyskytuje i pásmo ředin a mikrostaženin. Staženiny lze opravit špachtlováním tmelem Plasticmetall s přídavkem kovového prášku podle druhu materiálu opravovaného odlitku. Po zatvrdnutí tmelu se doporučuje provést opracování této opracované a přídavkem zajištěné plochy a okolí natřít Dichtolem pro utěsnění případných ředin v okolí opravovaného místa.

    ¦¦¦

    Řediny a staženiny jsou jedny z nejčastěji se vyskytujících vad u odlitků. Tyto vady patří většinou mezi vady vnitřní, které způsobují, že pak odlitky nevyhovují při tlakových a provozních zkouškách a odlitky nelze použít v běžném provozu. Vady lze u některých druhů materiálů velmi obtížně opravit svařováním, většinou však bez úspěchu.
    Použití jednosložkového impregnačního přípravku Dichtol zaručuje funkčnost odlitku. Zvlášť velkou výhodou tohoto přípravku je jeho použití na povrchu dílů i záruka, že lze použít běžné povrchové úpravy podle příslušných technických a obchodních předpisů.
    Robert Keiner
    Doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
    060443
    Diamant Servis
    Literatura:
    1) Svaz sléváren České republiky, statistické údaje o výrobě odlitků v ČR a v Evropě. Brno
    2004.
    2) Statistik der Welt- Gussproduktion - 2003, Giesserei - Rundschau 52. 2005, č. 3/4.
    3) Keiner R., Mores A.: Oprava ředin a staženin v odlitcích utěsňováním. Slévárenství
    10/2005, str. 488 - 489.
    4) Podklady firmy DIAMANT Slovakia.
    Reklama
    Vydání #4
    Kód článku: 60443
    Datum: 12. 04. 2006
    Rubrika: Trendy / Slévárenství
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Kombinace technologií slévání a 3D tisku

    Aditivní technologie přinášejí do oboru slévárenství nový pohled na věc a výrazně ovlivňují nejen proces výroby odlitků, ale i myšlení pracovníků ve slévárnách. Aditivní výroba zásadním způsobem mění zavedené pracovní postupy, systémy práce s výrobní dokumentací, technickou přípravu výroby a technologii výroby odlitků. Mění také možnosti konstrukce odlitků včetně jejich tvarové náročnosti. Proto můžeme bez přehánění tvrdit, že celou slévárnu a její postup výroby odlitků lze vměstnat do jednoho stroje - 3D tiskárny na kovy.

    Budoucnost nástrojových materiálů bez kritických kovů

    V současné době jsou nejrozšířenějšími nástrojovými materiály slinuté karbidy a nástrojové oceli. Slinuté karbidy, tedy cermety tvořené vysokým podílem karbidů, převážně karbidu wolframu, a dále TiC, TaC a NbC, a kobaltem jako pojivem jsou využívány především pro výrobu výměnných břitových destiček pro strojní obrábění, případně vrtáků do zdiva a betonu. Díky výborné otěruvzdornosti a velmi dobré lomové houževnatosti jsou v poslední době tyto materiály využívány pro různé aplikace, jako je obrábění ocelí, litin i neželezných kovů.

    Efektivní obrábění hliníkových tlakových odlitků

    Pokud jde o sériovou výrobu složitých tlakových odlitků z hliníkových slitin, je Kovolis Hedvikov preferovaným partnerem automobilových výrobců a dodavatelů. S cílem rozšířit kapacitu i možnosti zpracování investovala společnost do nového omílacího systému, přizpůsobeného široké škále dílů a místním podmínkám.

    Související články
    Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

    Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

    Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

    Ocelové město a CO2

    Co Jules Verne nemohl tušit… Nebo mohl? Zlého profesora nechává umřít na zadušení kysličníkem uhličitým…

    Fórum výrobních manažerů

    Jak se odráží ve vaší výrobě stále přetrvávající nedostatek materiálových vstupů? Jak to ovlivňuje chod vaší firmy, plánování průchodu zakázky výrobou? Navýšení cen surovin musíte pravděpodobně promítnout do výsledných cen vašich produktů. Jak na to reagují odběratelé?

    Virtuálně na veletrh

    Svět se nám doslova před očima přelévá do online prostoru. To, že se na internet přesune mnoho služeb a komodit bylo jasné už od rozšíření a zvýšení dostupnosti internetu široké veřejnosti. Letošní pandemická situace však tento přerod ještě více umocnila. Ostatně i v průmyslu nás již několik posledních let doprovázejí hesla jako Internet věcí, digitalizace, big data, cloud apod. Oblíbené semináře a konference dostaly virtuální podobu a koncem listopadu si také 17 vystavovatelů a okolo 300 návštěvníků vyzkoušelo první virtuální odborné B2B setkání s názvem Výroba forem 2020.

    Z manažera vlastníkem

    V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

    Hotspot slévárenské a metalurgické techniky

    Centrem světové slévárenské a metalurgické techniky se pod heslem „The Bright World of Metals“ opět po čtyřech letech stane německý Düsseldorf. Přibližně 2 000 vystavovatelů se od 25. do 29. června 2019 představí na předních mezinárodních oborových veletrzích GIFA, METEC, Thermprocess a Newcast.

    Zpracování oceli ve Steel Servis centrech

    Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

    Kontinuální omílací systém do stávající periferie

    Pokud jde o sériovou výrobu složitých tlakových odlitků z hliníkových slitin, je Kovolis Hedvikov preferovaným partnerem automobilových výrobců a dodavatelů. S cílem rozšířit kapacitu i možnosti zpracování investovala společnost do nového omílacího systému, přizpůsobeného široké škále dílů a místním podmínkám.

    Technologie DMLS - 3D tisk kovů

    Moderní technologie vyrábějící 3D objekty přímo z 3D CAD modelů zažívají v posledních letech obrovský rozmach, který svědčí o tom, že se podařilo výrobcům 3D tiskáren dosáhnout kvality a efektivity procesů tak vysoké, že dnes již směle konkurují dlouhodobě zavedeným konvenčním výrobním postupům a mnohdy je dokonce předstihují. Uvedená skutečnost platí dvojnásob pro 3D tisk kovů, který je široce uplatňován v rozmanitých oborech výroby od průmyslu až po zdravotnictví.

    Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - Třinecké železárny

    Japonský výraz kaizen znamená zlepšení nebo změnu k lepšímu a odkazuje na postupy zlepšování ve výrobě převážně strojírenských podniků. Poprvé byl realizován po druhé světové válce v japonských firmách, a když se podíváme na japonský průmysl dnes, asi to vážně funguje. Stejně tak fungují systémy zlepšování v průmyslu České republiky, které zavedl Tomáš Baťa už před více než sto lety. Svědčí o tom následující řádky.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit