Z hlediska spolehlivosti provozu ložisek je nejdůležitějším faktorem správné mazání. Kromě nezbytného zajištění čistoty maziva je nutné domazávat ložiska i správným množstvím. Nedostatek maziva způsobuje zvýšené opotřebení, ale stejně nebezpečné je i nadměrné množství, které způsobuje výrazné generování tepla vlivem zvýšených valivých odporů. Stanovení a dodržování optimálního domazávaného množství maziva je tedy klíčovou otázkou spolehlivosti provozu ložisek, které navíc souvisí se snahou o snížení spotřeby maziv, jež mnohde tvoří velkou část nákladů.
Správný přístup k řešení problematiky mazání ložisek je možno ilustrovat na příkladu papírny v jižním Švédsku. Celý projekt začal na začátku devadesátých let celkovou analýzou všech mazacích bodů. Ačkoliv část důležitých technologií byla vybavena centrálními mazacími systémy, stále zůstávalo více než 6300 ručně mazaných míst. Tato místa byla rozčleněna do 12 skupin a ve spolupráci s SKF začal jejich postupný průzkum, jehož výsledkem bylo po dlouhé době intenzivní práce stanovení optimálního množství maziva a domazávacího intervalu pro každé ložisko. V roce 1996 byla v celé papírně zavedena vibrační diagnostika ložisek, která umožnila výrazné upřesnění dříve stanovených podmínek.