Témata
Reklama

Rezonanční zkušební stroje šetří až statisíce korun ročně

Na rezonančních zkušebních strojích jsou výhodně realizovány zkoušky vzorků konstrukčních materiálů, součástek a konstrukčních dílů v případech, kdy jejich dynamické zatěžování je konstantní a může být ještě provázeno statickým zatížením. Není efektivní provádět tyto jednodušší experimenty na elektrohydraulických strojích v režimu vynuceného kmitání. Tyto zkušební stroje jsou určeny především pro experimenty mnohem složitější, při kterých může být zkoumaný objekt zatěžován libovolným průběhem určené veličiny.

Únavové zkoušky

Ve strojírenském zkušebnictví jsou často prováděny dlouhodobé zkoušky k určení únavové životnosti či ke sledování šíření trhlin, při čemž jsou zkoušené objekty dynamicky zatěžovány v tahu, v tlaku, v tahu a tlaku, ohybem, krouticím momentem. Přitom je předepsán konstantní průběh dynamického zatěžování v průběhu celé zkoušky, případně v jejich delších časových úsecích. Chyby dynamického zatěžování jsou menší než 1 %, případně 0,5 %, a při statickém zatěžování jsou menší než 0,5 % ze jmenovitého rozsahu zatěžování.
Provádět tyto zkoušky v režimu vynuceného kmitání je zbytečně velmi nákladné, protože existuje možnost provádět je na jednodušších rezonančních strojích, v režimu rezonančního kmitání. U těchto strojů tvoří zatěžovaný zkoumaný objekt součást rezonančního obvodu zkušebního stroje udržovaného v rezonančním kmitání jednoduchým elektromagnetickým systémem. V průběhu zkoušky je pracovní bod zmíněného rezonančního obvodu na vrcholu rezonanční křivky. Automaticky řízený elektromagnetický systém působí jako budič energie úměrné žádanému zatížení zkoumaného objektu a tedy i poloze pracovního bodu na vrcholu rezonanční křivky. Elektromagnetický zdroj mechanického kmitání umožňuje i při generaci poměrně malých sil realizovat velmi vysoké zkušební rezonanční frekvence.
Reklama
Reklama
Reklama

Výhody rezonančních strojů

Provoz rezonančního zkušebního stroje v porovnání s provozem klasického elektrohydraulického stroje vede k závěru, že spotřeba elektrické energie při zkouškách v rezonanci je zpravidla více než o řád menší a v běžných případech se příkon pohybuje v rozmezí 20 až 500 W. Zdvih pro dynamickou dráhu je až 6 mm a pro statickou dráhu (způsobenou statickým zatížením) může být až 600 mm. Technickou výhodou tohoto principu je snadná možnost naladění rezonančního obvodu na vyšší frekvence umožňující v některých případech zkrátit dobu trvání zkoušky. Další výhodou je i podstatně jednodušší údržba těchto strojů.
V České republice existují desítky laboratoří vybavených převážně elektrohydraulickými stroji, přestože převážnou náplň jejich činnosti tvoří zkoušky, které lze provádět na rezonančních strojích. Při trvale stoupající ceně elektrické energie a možnosti snížit počet pracovníků laboratoře stojí za úvahu posouzení ekonomických faktorů v souvislosti s optimálním vybavením zkušebny.
Poměrně jednoduchá měřicí technika, která zahrnuje senzory parametrů translačního kmitání, torzního kmitání a deformace, umožňuje ve spojení s řídicí elektronikou udržovat nastavenou velikost zatěžovací veličiny a rezonanční frekvenci, jejíž změny mohou být způsobeny změnou některého parametru rezonančního obvodu, například snižováním tuhosti vlivem šíření trhliny zkoumaného objektu.

Zkušební stroje

Světově známým výrobcem rezonančních zkušebních strojů Rumul je švýcarská firma Russenberger Prüfmaschinen. Několik těchto strojů bylo dodáno našim technickým vysokým školám v Praze, Brně a Liberci a některým výzkumným ústavům. Firma vyrábí čtyři typy rezonančních zkušebních strojů:
  • Testronic ve standardních provedeních pro jmenovité síly 50, 100, 150, 250 kN a v nestandardních provedeních pro jmenovité síly 5 a 500 kN. Zdvih pro dráhu dynamického zatěžování činí až 6 mm, zdvih pro statické zatěžování až 600 mm a frekvenční rozsah zatěžování je 40 až 300 Hz. Přístroj může být vybaven tzv. korozní komorou naplněnou žádaným korozním prostředím a teplotní komorou pro zkoušku při teplotě do 900 °C;
  • Mikrotron - představuje menší a kompaktnější provedení Testroniku pro menší zatížení, a přesto pro velký zdvih dráhy dynamického zatěžování do 4 mm a statického zatěžování do 450 mm. Frekvenční rozsah zatěžování je 4 až 250 Hz. Stroj je vybaven zařízením pro indukční ohřev a korozní komorou. Koncepce stroje umožňuje zatěžování zkoušeného objektu v horizontální poloze;
  • Cracktronic ve stolním provedení pro dynamické zatěžování ohybovými momenty do 160 Nm, zatěžování v tahu a tlaku do 8 kN a torzní zatěžování. Frekvenční rozsah zatěžování je do 300 Hz;
  • Fractomat - přístroj k měření velikosti a šíření trhlin. Měří délku přerušení konstantanové fólie přilepené na zkoumaném vzorku materiálu v místě očekávané trhliny. Šíření trhliny vzorku materiálu a fólie Krak Gage probíhá synchronně. Chyba měření se pohybuje v mezích 1 %. Snímače Krak Gage se dodávají v 8 provedeních pro délky trhlin 5 až 100 mm. Lepí se podobně jako tenzometry a měří v rozsahu teplot -50 až 150 °C.
  • Řízení zkušebních strojů Rumul je prováděno počítači vybavenými operačním systémem Windows a hlavním řídicím programem umožňujícím on-line digitální zpracování všech dat o měření. S ohledem na měřicí data senzorů jsou zavedeny linearizační funkce.
    Jiří Černohorský
    060311
    Reklama
    Vydání #3
    Kód článku: 60311
    Datum: 10. 03. 2006
    Rubrika: Inovace / Věda a výzkum
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Pořádná špona je dnes věda

    S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

    Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

    Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

    Modernizace laboratoře pro měření emisí

    Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

    Související články
    Mezi vědou a rodinou

    S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Podpora mezinárodního výzkumu

    Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

    Experimentální zařízení pro měření dynamického chování radiálního vodního čerpadla

    Součástí nabídkového řízení velkých vodních čerpadel je i přejímací test zmenšeného modelu čerpadla, na němž jsou zákazníkovi předvedeny jeho hydraulické charakteristiky a současně jsou testovány reakční síly v čerpadle. Tyto údaje jsou velmi důležité pro finální dimenzování stavby vodního díla.

    Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

    Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

    Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

    Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

    Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

    Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

    Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

    Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

    Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

    Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

    Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

    Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

    Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit