Současný vývoj oboru koroze kovů a povrchových úprav

Koroze kovových zařízení (klasická a jaderná energetika, chemický, potravinářský průmysl apod.) a destrukce ochranných opatření proti korozi (kovové, organické a jiné povlaky mostních a stožárových konstrukcí, lodí a jiných dopravních prostředků) způsobované průmyslovými a přírodními vlivy s následnou korozí kovových podkladů vedou k vysokým národohospodářským ztrátám. Uvedený příspěvek je věnován zejména problematice související s ochranou kovů proti korozi pomocí organických povlaků.

Ochranu kovů proti korozi společně zajišťují dva vědní a technické obory, jmenovitě koroze kovů a povrchové úpravy. První obor se zabývá vztahy mezi kovem, jeho složením a prostředím. Vzhledem k tomu, že základních typů prostředí je více, mluví se o atmosférické korozi, korozi za vysokých teplot a podobně. Poznatky získané studiem atmosférické koroze základních technických kovů – jako uhlíková ocel, zinek, hliník, měď – a jejich slitin tvoří základ poznatků o vztahu mezi povlaky a chráněným kovovým povrchem. Poznatky o korozi kovových povlaků se v podstatě odvozují od znalostí koroze kovů tvořících povlaky. Samozřejmě jsou i v těchto případech specifické vlastnosti související s tím, že daný kov tvoří povlak. Zejména se to vztahuje na povlaky, které mají póry nebo jsou ve styku s podkladovým kovem na hranách a střižných plochách. U nás byl vývoj v oblasti galvanických povlaků zaměřen na zvýšení účinnosti procesů a vypracování netoxických lázní pro jejich zhotovování a přímé vytváření lesklých povlaků bez dodatečného mechanického leštění.

Atomová elektrárna Davis-Besse Nuclear Power Station (Oak Harbor, Ohio) byla v únoru 2010 odstavena pro plánovanou údržbu. Bylo zjištěno praskání a tečení u 24 z 69 tyčí řídicího mechanismu trysek. Příčinou vzniku praskání je koroze za napětí ve vodě. Trysky jsou určeny pro kontrolu tyčí v reaktoru, které slouží k vypnutí reaktoru.

Praskání bylo stanoveno pomocí ultrazvukové zkoušky, penetrací barviva a dvou nezávislých vizuálních zkoušek. Malé množství kyseliny borité H3BO3 bylo zjištěno na vnější straně povrchu hlavy reaktoru. Trysky vyráběné extruzí z niklové slitiny Alloy 600 (UNS N06600) mají značnou tloušťku a materiál je odolný degradaci, ale je náchylný ke koroznímu praskání. Výrobní postup používaný pro výrobky z této slitiny v sedmdesátých a osmdesátých letech vede ke špatné distribuci karbidů v zrnech a materiál nemá optimální mikrostrukturu potřebnou k zamezení vzniku korozního praskání za napětí v tlakových vodních reaktorech (PWR).

Stále nevyřešeným problémem je dlouhodobé skladování radioaktivních materiálů, zejména z jaderných elektráren. Propočítáním tloušťky navržených několikavrstvých obalů a rychlosti koroze materiálů, ze kterých jsou obaly zhotovené, se dochází k závěru, že nelze poskytnut záruku dlouhodobého nepoškození obalů. O tom se konají významné odborné konference a předkládají se různé návrhy.

V oblasti povlaků je snaha využít zejména hořčík jako náhradu za zinkový prášek pro jeho vhodné elektrochemické charakteristiky. V současné době jsou již k dispozici částice hořčíku o rozměru kolem dvaceti mikrometrů. Je otázkou, zda nedojde ke snížení jejich velikosti a zabezpečení dodávek ve formě vhodných past. Zatím existuje o aplikaci nátěrů s hořčíkem na ocelové podklady málo publikovaných informací. Řada publikací se zabývá použitím základních nátěrů s vysokým obsahem hořčíkových částic na ochranu hliníkového povrchu letadel.

Hořčík a jeho slitiny mají s ohledem na významně výhodný poměr mezi mechanickými vlastnostmi a hmotností ve srovnání s používanými materiály na bázi slitin železa prvořadý zájem letecký a automobilový průmysl. Je již spočítáno, kolik se ušetří pohonných hmot snížením hmotnosti letadel a silničních dopravních prostředků. Nezanedbatelný je také ekologický zisk – čím méně se spálí pohonných hmot, tím méně se dostane do atmosféry škodlivých spalin. Pro zajištění těchto významných zisků je nutno bezpodmínečně zabezpečit proti korozi náchylnost hořčíku ke snadné reakci s okolním průmyslovým a přírodním prostředím. Ve světě jsou tomu věnovány rozsáhlé výzkumné a vývojové programy a samozřejmé i odpovídající finanční prostředky.

Odstranění účinných, ale toxických pigmentů ze základních antikorozních nátěrových hmot a malá účinnost navrhovaných netoxických sloučenin vedly k jinému řešení ochrany. Zabezpečení ochrany ocelových povrchů nátěrovými systémy zasychajícími na vzduchu vyžádaly zhotovování poměrně tlustovrstvých nátěrových systémů, které zabezpečují ochranu podkladu bariérovým mechanismem.

Pro zabezpečení dlouhodobé životnosti ochranných nátěrů na kovovém podkladu jsou propracovávaná nová pojiva. Tato pojiva umožní zabezpečit dlouhodobou ochranu ocelových povrchů (ocelové stožárové, mostní, potrubní a jiné konstrukce), což by splňovalo vytčený požadavek 100leté životnosti s minimální údržbou. K tomu cíli, jak se zdá, jsou nejblíže výsledky práce uskutečněné v Japonsku. Pojiva na bázi fluorovaných polymerů vykazují podle publikovaných prací velmi dobré výsledky.

Současný nátěrový systém používaný pro ochranu ocelových konstrukcí, zejména v USA, je založen na základním nátěru typu zinc-rich paint (nátěr s vysokým obsahem zinkového prášku), dalším epoxidovém nátěru a konečném, vrchním nátěru na bázi alifatického isokyanátu, který dobře odolává slunečnímu záření.
Podle směrnice EU patří zinkový prášek, oxid zinečnatý a hojně používaný fosforečnan zinečnatý do skupiny látek, které škodí životnímu prostředí. Proto má pro evropské země své opodstatnění propracování aplikace hořčíkového prášku v nátěrech, a také aplikace kombinace vodivého polymeru s anorganickými pigmenty v základních antikorozních nátěrech. Totéž se vztahuje na snahu zabezpečit vývoj a aplikaci vhodných vysokosušinových, bezrozpouštědlových a vodou ředitelných materiálů.

Je vhodné poznamenat, že problémy se vztahují hlavně na nátěrové systémy zasychající na vzduchu. Nátěrové systémy vypalovací, které vidíme na autech a dalších výrobcích, se dobře vyrovnaly s ekologickými problémy a ochranou proti korozi.

Velká pozornost ve světě a také u nás je věnována problematice známé pod pojmem nanotechnologie. Jde, jak známo, o aplikaci různých materiálů, v technické praxi o rozměrech jejich částic kolem 1 až 100 nm. Kromě technické výhodnosti se vyskytují poznatky o toxicitě těchto nových materiálů. Zdá se, že poslední slovo o tom, zda toxicita je atributem malých částic nebo jejich chemické podstaty, není dosud jednoznačně vysloveno. Zkoušky ukazují, že nanotitanová běloba TiO2 působí negativně na živý organismus (myši). Běžně používaná titanová běloba není toxická.

Studium nanotechnologie z hlediska chemické funkčnosti nanočástic vede k vývoji organických povlaků na bázi nanotechnologie s cílem zvýšení jejich ochranné účinnosti. Modifikace povrchu nanočástic se uskutečňuje pro získání vlastností hydrofilních, hydrofobních, vodivostních a antikorozních apod. Nanomateriály, které se hlavně používají v nátěrových systémech, jsou SiO2, TiO2, ZnO, Al2O3, Fe2O3 a nanohliník.

Multifunkční hybridní povlaky s anorganickými a organickými složkami jsou odolné proti poškrábání a chrání podklad proti korozi. Anorganické nanosložky v těchto povlacích přispívají k odolnosti proti mechanickému poškození a zabezpečení přilnavosti povlaku k podkladu. Organické složky (aktivního charakteru) zvyšují hustotu a vláčnost povlaku a zvyšují kompatibilitu organického nátěrového systému. Pro zvýšení odolnosti nátěrů proti UV záření a tepelné odolnosti se používají nanoZnO, nanoTiO2 a nanoCeO2. Jako příklad lze uvést transparentní nanoZnO epoxidový kompozit připravený polymerizací na místě. Optické vlastnosti nanokompozitů závisí na velikosti částic ZnO.

Pro vývoj povlaků odolných mechanickému poškození a oděru se používají nanoSiO2, nanoAl2O3 a nanoZrO2, které zlepšují jejich mechanické vlastnosti a zvyšují tvrdost. Vývoj antikorozních povlaků zahrnuje vytvoření nanopórovitého „zásobníku“ pro uložení inhibitorů koroze na rozhraní kov/povlak, což je nanostruktura pórovité mezivrstvy připravená například na povrchu hliníkové slitiny.

Kovová matrice kompozitů je velmi výhodná pro fyzikální, mechanické a tribologické vlastnosti. Mezi mnohými materiály je nejvíce používán hliník pro svou nízkou hmotnost a možnost vyztužení použitím Al2O3, SiC a TiB2 pro získání dobrých tribologických vlastností pro automobilové a strojní části.

Fluoropolymery vykazují vynikající odolnost různým prostředím. Pro povlaky se používaly disperze, které se převáděly na ochranný povlak stavováním při teplotě vyšší než 200 °C. Fluoropolymery nejsou rozpustné v běžných rozpouštědlech, což znesnadňuje jejich širokou aplikaci. Největší rozšíření doznaly disperze polyvinylidenfluoridu (PVDF), a to zejména v oblasti povrchové úpravy kovových pásů. Další propracované fluoropolymery označované jako pryskyřice (FEVE) jsou rozpustné v rozpouštědlech a mohou být emulgovány ve vodě. Rozpouštědlové FEVE mohou být syntetizovány s reaktivními hydroxylovými skupinami, které reagují s běžnými alifatickými izokyanáty za vzniku povlaku. FEVE pryskyřice mohou být použity pro povlaky (povrchovou úpravu) pásů vytvrzované při vyšší teplotě nebo pro povrchovou úpravu v terénu za běžné teploty.

V oblasti kovových povlaků zhotovovaných elektrolytickým vylučováním se ve světě věnuje pozornost vývoji slitin a kompozitních materiálů pro technické účely. Vzhledem ke zvyšujícím se požadavkům na funkční a korozní vlastnosti ochranných galvanických povlaků byla uskutečněná práce zaměřena na propracování postupů vylučování slitinových zinkových povlaků společně s použitím kovů skupiny železa. Povlaky zinku jsou vylučovány ze zinečnatanových elektrolytů za použití leskutvorných přísad. Slitina Zn-Ni byla vylučována z elektrolytu pyrofosforečnanového, chloridového a autory propracovaného oxalátového elektrolytu s komplexotvornými přísadami – oxalátového a sulfamatového typu. Kvalitní povlaky byly získány při proudové hustotě 1–5 A.dm-2.

Povrch stříbra značně mění své vlastnosti při působení atmosféry obsahující sirovodík a jiné sloučeniny obsahující síru. Vede to ke ztmavnutí stříbra a zvýšení přechodového odporu. Velmi důležitými vlastnostmi stříbra jsou v průmyslu jeho optické a elektrické konstantní vlastnosti. Pro ochranu stříbrných výrobků jsou vypracovány různé postupy. Pro pasivaci jsou to roztoky na bázi šestimocného chromu. Nedostatkem tohoto způsobu pasivace je krátkodobá ochrana pasivní vrstvy a také toxicita chromanové složky.

Značnou reaktivitu stříbra se sírou a stabilitu produktu lze využít pro jeho ochranu proti korozi. Stříbro vytváří málo rozpustné sloučeniny s organickými látkami, které obsahují síru v oxidačním stupni 2. To bylo využito pro propracování pasivujících roztoků na této bázi.

Slitina hliníku 3303 (UNS A93303) se používá v automobilovém chladicím systému. Použití tohoto materiálu v důležitých částech, v chladicích systémech jako radiátory souvisí se snížením jejich hmotností, s dobrou tepelnou vodivostí a korozní odolností a mnohými dalšími přednostmi.

Voda je dobrá pro ochlazování, ale obvykle se používá společně s etylenglykolem pro zabezpečení zamrzání v zimním období. Tato směs může vyvolávat korozi různých částí chladicího systému. Koroze se zvyšuje se zvýšením teploty. Vodivé spojení mezi různými druhy kovů v chladicím systému zvyšuje korozi, zejména hliníku, který je elektrochemicky negativnější než většina kovů. (Poznámka: Není to vždy pravda s ohledem na oxidový film na povrchu hliníku.)
Dezintegrace etylenglykolu termálními šoky za vzniku korozí působících kyselin je další příčinou koroze hliníku v mnoha chladicích systémech. Byl studován vliv tří substancí: kyseliny glykolové, kyseliny sebakové a kyseliny octové na korozi hliníku a jeho slitin ve směsi vody a etylenglykolu. Výsledky zkoušek poukázaly na značnou korozní aktivitu kyseliny glykolové a vhodnost kyseliny sebakové jako inhibitoru koroze.

Mnoho problémů vzniká při čištění hliníkových materiálů nevhodnou hodnotou pH čisticích lázní. Podle diagramu Pourbaix se hliník může použít pro různé podmínky, ale neplatí to stoprocentně pro jeho slitiny. Dalším problémem je přítomnost korozi podporujících aniontů, a to ne pouze chloridů. Při pH 10 dochází k rozpouštění oxidové vrstvy, což vede ke snížení oxidové vrstvy. Studovaná slitina Al 2014 je nehomogenní a má vysoký obsah mědi. Oxidová vrstva je také nehomogenní a materiál má v hloubce několik fází.

Pro tuto slitinu byla celková nebo selektivní koroze závislá na hodnotě pH a probíhá již při laboratorní teplotě. Při pH 3 dochází k celkové korozi. Výsledky experimentů vedou k závěru, že kompatibilita čisticího prostředku a čištěného materiálu má být zkoušena před použitím v praxi. Přídavek dihydrogenfosforečnanu sodného a benzotriazolu může chránit Al 2014 v téměř neutrálním čisticím prostředku. Přídavek pouze benzotriazolu k inhibování mezikrystalové koroze je nedostatečný pro zastavení celkové koroze. Přídavek pouze dihydrogenfosforečnanu sodného může inhibovat celkovou korozi, ale nikoliv mezikrystalovou korozi. Přídavek obou inhibitorů zajistí ochranný účinek uvedené slitině.

V celém světě se objevují snahy využívat obnovitelné materiály v různých oborech. Tak například v oboru nátěrových hmot lze využít různé oleje málo vhodné pro potravinářský průmysl. Některé odpadní oleje, například talový olej se používá po rafinaci pro výrobu nátěrových hmot.

Před příchodem nového politického systému byla u nás vyslovena myšlenka na využití složky odpadního produktu pro výrobu inhibitorů koroze určitého typu na bázi organických kyselin. Tyto inhibitory jsou zásadní složkou, která zajišťuje ochranné vlastnosti suříkových základních antikorozních nátěrů.

Kombinace vodivých polymerů s účinnými pigmenty pravděpodobně může poskytnout podklady pro výrobu antikorozních základních nátěrových hmot, a tím základních antikorozních nátěrů, které obnoví ztracený, pro toxicitu klasických pigmentů na bázi olova a chromanové složky, inhibiční mechanismus ochrany. U nás se tomuto problému věnuje pozornost a jsou získány poměrně dobré výsledky (Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Univerzita Pardubice a Synpo).

V zahraničních publikacích věnovaných studiu ochranných vlastností organických povlaků se používá aplikace elektrochemických a elektrických postupů. V publikacích našich autorů z oboru organických povlaků nejsou takové případy časté. V minulosti byly v oboru koroze kovů tyto metody používány a stále se v tomto oboru využívají. V oboru organických povlaků byly ověřeny, používány a publikovány práce v tuzemských a zahraničních časopisech, při kterých se použily některé vhodné elektrochemické metody. Značný význam mají práce zaměřené na predikci dlouhodobého chování povlaků a materiálů v praktických podmínkách na základě výsledků laboratorních urychlených zkoušek.

Při studiu koroze kovů a ochranných vlastností různých typů povrchových úprav se ve velkém rozsahu používají elektrochemické zkušební postupy jako elektrochemická impedanční spektroskopie a metoda označovaná jako Kelvin probe. Jsou inzerovány novější a novější přístroje a zkušební zařízení.

Velký počet odborných publikací je v angličtině zpracován americkými, britskými a německými autory. Pozoruhodný počet publikací je v angličtině zpracován čínskými autory a menší počet ruskými, indickými, iránskými a jihoamerickými.

Doc. Ing. Miroslav Svoboda, CSc.

svobodacernicka@seznam.cz

Použitá literatura

Alloy change mitigates cracking of nuclear reactor vessel head komponent
Contact Todd Schneider, First Energy Nuclear Operating Co,
/ Davis-Besse Nuclear Power Station (Oak Harbor, Ohio)/
E-mail: tmschneder@firstenergycorp.com
Materials Performance 50 (1), 18 – 19 (2011)

Kathy Riggs Larsen: Acloswer Look at Long-Term Nuclear Waste Disposal
Materials Performance 45 (9), 29 -31, (2007)

J.Slovák: SÚRAO Praha: Výběr lokalit hlubinného úložiště jaderného odpadu
Eko Ekologie a Společnost 21 (2), 15 – 17 (2010)

David C.White, David B. Ringelberg: Monitoring deep substráte microbiota for assessment of safe long-term nuclear waste disposal
Canad. J. Microbiol. 42, 375 – 381 (1996)

R.Balasubramaniam, T. Laha, A. Srivastva: Long term corrosion behaviour of copper in soil: A study of archaeological analogues. Problém související s rychlostí koroze měděné vrstvy (55 mm) obalů na uložení radioaktivního odpadu a  potřebná doba skladování minimálně 100 000 roků vyžaduje komplexní řešení.ěq
Materials and Corrosion 55 (3), 194 – 2002 (2004)

S.Song, G.-L. Songx), W.Shen, M.Liu: Corrosion and Electrochemical Evaluation of Coated Magnesium Alloys
Corrosion 68(1), 015005-1 až 015005-12 (2012)
x) Corresponding author. E-mail: guangling.song@gm.com

G.Song1), D.H.StJohn1): Corrosion of magnesium alloys in commercial engine coolants, Materials and Corrosion 56(1), 15 – 23(2005) 1)CRC for Metals Manufacturing, Division of Materials, School of Engineerig, The University of Queensland, Brisbane, QLD 4072 (Australia ) Řada hořčíkových slitin jsou slibnými materiály pro bloky motorů.

Gordon Bierwagen1, Roger Brown, Dante Battocchi, Scott Hayes: Observations on the testing of Mg-rich Primers for Totally Chromate-free Corrosion Protection of Aerospace Alloys
Staženo z internetu 2009 DoD Corrosion Conference , 26 str., příloha (Appendix) C uvádí na str. 22-25 27 odkazů na různou literaturu, která se vztahuje na problematiku Mg-rich Primer Technology
1. Gordon.Bierwagen@ndsu.edu

V.S.Rajax), A.Venugopal , V.V.Saji, K.Sreekumar, R.Suseelan Nair, M.C.Mittal: Electrochemical impedance behaviour of grafite-dispersed electrically conducting acrylic rating on AZ31 magnesium alloy in 3,5 wt.% NaCl solution
Progress in Organic Coatings 67(1), 12 – 19 (2010)
x) Corresponding author- E-mail address:vsraja@iitb.ac.in (V.S.Raja)

I.Ulkem, M.Winter: Understanding Inorganic Zinc-Rich Primers and Specifications
Journal of Protective Coatings and Linings 27(12), 40 – 48 (2010)
Příspěvek byl přednesen na konferenci PACE 2010, v únoru 2010 ve Phoenixu.

Noel Stampfli, Dennis Dellarocca: The Golden Gate: A Historyy of Maintenance Practice
Journal of Protective Coatings and Linings 25(1), 50-52, 55-56, 59-62 (2008)

Winn Darden, Bob Parker, Naoko Sumi, Isao Kimura,Masakazu Ataka, Takashige Maekawa: New Waterborne Fluoropolymer Resins for Ultra- Weatherable Coatings
Journal of Protective Coatings and Linings 26(12), 32-34, 36 – 37(2009)

Alexandr Fuchs: Co nového přináší směrnice komise 2004/73/ES a její transpozice do českého právního řadu, 36:Mezinárodní konference o nátěrových Hmotách, 23. – 25. Května 2005, Seč, ČR

Sérgio Eduardo Abud Filho: Chemical functionalization of nanoparticles
Fraunhofer - Institut for Technological Research, March/11, 28 stránek (z internetu).

Jim Deardorff: Nano-Coatings for Surface Protection
Materials Performance 50(8), 40 – 43 (2011) Autor je prezidentem Superior Coatings, PO Box 317, 205 McCormack St. Chillicothe, Mo 64601 E-mail: jdeardorffsupct@yahoo.com

Kunitsugu Aramaki, Tadashi Shimura: An ultrathin polymer rating of cyrboxylate self-assembling monolayer adsorbed on passivated iron to prevent iron corrosion in 0,1 M Na2SO4
Corrosion Science 52 (1), 1 – 6 (2010)

Rebecca Smitth: Nanoparticles used in Paints could kill, research suggests
7 pracovnic onemocnělo při výrobě nátěrových hmot,dvě zemřely. Nano částice v plicích. (Nano products health hazar) Další informace se vztahovala na nano TiO2 a myši.

Varun Sambhy, Ayusman Senx): Simpler silver solution- easily synthesized nanocomposites for effective antimicrobial coatings
European Coatings Journal No 10, pp 34 – 36, 38-39 (2007)
Corresponding author; A mail: asen@chem..psu.edu
Contact: Proffesor Ayusman Sen Department of chemismy The Pennsylvania University, 104 Chemistry Building, University Park, Pennsylvania 16802, USA

Libuše Hochmannová, Veronika Jašková, Jarmila Vytřasová: Interior paints with antimicrobial effect.
42. Mezinárodní konference o nátěrových hmotách, 16. – 18. Května 2011, Pardubice, str.55 – 61

Veronika Jašková, Libuše Hochmannová, Jarmila Vytřasová, Andréa Kalendová: Comparrison of the Antimicrobial Efficiency of Interior paints (nanopigments)
42. Mezinárodní konference o nátěrových hmotách, 16. – 18. Května 2011, Pardubice, str.35 - 42

Md.Al Mehedi, K.M.H. Bhadhon, M.N. Haque:Tribological characteristics of aluminium matrix hybrid composites reiforced with SiC and Al2O3
Aluminium 87(11), 61 – 64 (2011)
1 a 2 jsou studenti; 3 děkan Engineering Faculty and former head of the Department of Materials and Metallurgical Engineering, Bangladesh University of Engineering and Technology (BUET), Dhaka, Bangladesh
Contact: 1. aminulmehedi_mse.buet@yahoo.com 2. tweetymarv@yahoo.com
3. nhaque@mme.buet.ac.bd

Ali Mazahery1), Mohsen Ostadshabani2): Investigation on mechanical properties of nano-Al2O3-reinforced aluminium matrix composites
Journal of Composite Materials 45(24), 2579 – 2586(2011)
Corresponding author: Mohsen Ostadshabani, Department of Materials Enginering. Sharif University of Technology, Tehran ,Iran.
E-mail: vahid_ostadshabany@yahoo.com

C.Price1), C.Matzdorf1), W.Nickerson1), E.Lipnickas2): Improved Metal-Rich Primers for Corrosion Protection
Staženo z internetu 2009 DoD Corrosion Conference. Sekce Metallic and Metal-Rich Coatings. Článek zachycuje také Mg-rich primers a uvádí zmínku o jejich úpravě. Alikací kombinace pigmentů s vodivým polymetrem zachycuje následující článek Susan Drozdz.

Susan Drozdz1), Mike Hasbrook2) (1) Paint Technology Center of the Construction Engineering Research Laboratory for the U.S. Army Engineer Research and Development Center in Champaign, IL; 2)Washington Industrial Coatings, Davis Hill):
Supporting the Troops Complex Stratergy Worked for Repainting Ft.Lewis Water Tank
Journal of Protective Coatinfs and Linings 27(6), 24 – 27 (2010)

Xiyun Yang1), Xitao Duan, Haiwei Yuan: Electrodeposition of iron-enriched nanokrystalline Fe-Ni alloy foil from chloride-sulfate solutions
Scool of Metallurgical Science and Engineering, Central South University, Changsha, China;Anti-Corrosion Methods and Materials 59(1), 18 – 22 (2012)
Corresponding author, E.mail: xyiun.yang@yahoo.com

V.JE.Semenov, A.B.Balmasov: Passivacija serebra i splava SPM 925 serosoderžaščim ingibitorom
Izvěstija vysšich učebnych zavěděnij Chimija i chimičeskaja technologija 54(11), 77 – 80 (2011) 3 obrázky, 3 tabulky, 5 odkazů na literaturu
Ivanovskij gosudarstvennyj chimiko-technologičeskij universitět
E-mail: balmasov@isuct.ru

M.Asadikiya1), M.Ghorbania,1), : Effect of Inhibitors on the Corrosion of Automotive Aluminium Alloy in Ethylené Glycol-Water Mixture (v článku je uveden stručný výtah z publikace G.Vargel:Corrosion og Aluminium,London,Elsevier, 2004, pp 9-20- automobilové chladicí systémy)
Corrosion: 67(12), 126001-1 až 126001-5 (2011)
1) Department of Materials Science and Engineering, Sharif University of Technology, BO Box 11365-9466, Azadi Ave., 14588 Tehran, Iran
a) Corresponding author, E-mail: ghorbani@sharif.edu

Silvio Koehler, Georg Reinhard: Corrosion Behaviour of Aluminium Materials in Aqueous Cleaning Solutions
Aluminium Special Edition 22 to 23 November 2011, pp 50 – 53

Helena Kukačková, Andréa Kalendová: Kombinace vodivého polymeru a pigmentů s lamelárním tvarem částic v organických povlacích
42.Mezinárodní konference o nátěrových hmotách 16. – 18. Května 2011, Pardubice, str. 107 - 114

Jaroslava Benešová, Miroslav Svoboda: Predikce účinnosti organických povlaků na základě laboratorních zkoušek, 77 stránek; Edice: Metody sledování životnosti;
Vydavatel SVÚOM Praha, Eva Kalabisová; Tisk: SVÚOM

K.N.Allahar1), Q.Su2), G.P.Bierwagen2): In situ Monitoring of Organic Coatings Under
QUV/Prohesion Exposure by Embended Sensors
Corrosion 64(11), 860 – 870 (2008)
1) Corresponding author, E-mail: kerry.allahar@ndsu.edu
2. Department of Coatings and Polymeric Materials, North Dacota State University, 1735 NDSU Research Park Drive, Fartgo, ND, USA

B.Vuillemin, A.Rubin, R.Ogle, K.Ogle: In Situ probing for Studying underpaint Corrosion, EurocoRR, The European Corrosion Congress „ Managing Corrosion Sustainability“ EFC European Federation of Corrosion – Event No. 299, 7 – 11 September 2008, Edinburgh International Conference Centre, United Kingdom (www.euroccor.org) Kompletní přednášky jsou na CD.

J.Wang1)x), Y.Wang2): Scanning Kelvin Probe Measurements Near Salt Particles on Zinc and Iron in High Humidity
Corrosion 61(3), 264 – 271(2005)

D.de la Fuente, M.Rohwerder: Fundamental investigation on the stability of steel/rating interface contaminated by submicroscopic salt particles ( použitá metoda Heiht-Regulated Scannin Kelvin Probe vyvinutá v Max Planck Institute for Iron Research je ideálním nástrojem pro monitorování degradačních pochodů na rozhraní povlak-podklad) . E-mail: delafuente@mpie.de ; rohwerder@mpie.de
Progress in Organic Coatings 61(2-4), 233 – 239 (2008)

Linda G.S. Gray, Bernard R.Appleman: EIS = Elecreochemical Impedance Spectroscopy a tool to Predict Remainibg Coating Life?
Journal of Protective Coatings and Linings 20(2), 66 – 74 (2003)

M.Estefanía Angeles, Francisco Rodríguez, Carlos Magaňa: Effect of rating on the performance of anticorrosive coatings
Pigment and Resin Technology 41(1), 42 – 48 (2012)

Tom Bos: Cyclic Laboratory tests for Evaluting Coatings – A Brief Review of Literature
Journal of Protective Coatings and Linings 25(6), 73 – 79 (2008)