Témata
Reklama

Soutěž Manažer roku vyhlíží vítěze

Nejlepší manažeři, podnikatelé, lídři, účastníci 27. ročníku soutěže České manažerské asociace Manažer roku se sejdou 21. října v pražském Paláci Žofín. Předcházet mu bude panelová diskuze autorů knihy Návrat k prosperitě.

Každoroční dubnové udělování titulů úspěšným manažerům bylo vzhledem k pandemii koronaviru a omezujícím opatřením přeloženo na podzimní termín, konkrétně na 21. října. Posunul se i termín podání přihlášek, a to až do 31. srpna.

Co se nezměnilo, je místo slavnostního večera v pražském Paláci Žofín, který se letos ponese v duchu připomenutí 30 let působení ČMA. Obvykle se vrcholu soutěže účastní mnoho vrcholových manažerů, podnikatelů, členů vlády, poslanců, hejtmanů a v neposlední řadě i garanti jednotlivých kategorií, jimiž jsou partnerské svazy, asociace a komory. Významní hosté se očekávají i letos, organizátoři věří, že situace kolem koronavirové pandemie slavnostní událost neovlivní.

Nezměnil se ani koncept 27. ročníku, hodnotí se manažerský přínos soutěžících za rok 2019. Základních kategorií je 10, patří k nim vedle klasických oborů kategorie Manažer digitálního věku, Vizionář či Manažer malého a středního podniku. Zvláštní cenou je Inovace pro udržitelný rozvoj, kterou vyhlašuje sesterská Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj CBCSD. „Držíme kontinuitu, oborové kategorie, ale vycházíme vstříc moderním trendům ve společnosti a managementu, a přinesli jsme nové kategorie,“ říká předseda Hodnotitelské komise Petr Kazík, který byl letos zvolen prezidentem ČMA. Další informace najdete na www.manazerroku.cz. Ocenění vítězů soutěže bude předcházet panelová diskuze korespondující s názvem knihy Návrat k prosperitě. Informace zjistíte na www.cma.cz.

Reklama
Reklama
Vítězové 26. ročníku Manažera roku.(zdroj: ČMA)

Česká manažerská asociace s novým prezidentem

Novým prezidentem České manažerské asociace (ČMA) se stal Ing. Petr Kazík, Ph.D., její dlouholetý aktivní člen, majitel vzdělávací a poradenské společnost AHRA se zkušenostmi vrcholového manažera a konzultanta významných společností. Zvolen byl jako šestý prezident v polovině roku po jednání Shromáždění delegátů zastupujících širokou členskou základnu a 15 regionálně či odborně zaměřených klubů. Asociace si zvolila i devítičlenné prezidium, v němž se objevilo několik nových tváří jako Adam Liška, výrobní ředitel a prokurista Bekaert Petrovice a předseda ČMA ELITE klubu MSK, Vadim Petrov, člen Rady pro televizní a rozhlasové vysílání a aktivní ambasador ČMA, Tomáš Macků, ředitel vnějších vztahů výzkumné agentury IPSOS, aj. Výraznou změnou je generační obměna vedení asociace, mladší a střední generace představuje v prezidiu většinu. Mladší manažeři se letos objevili i na pozicích předsedů klubů. Rozšíření členské základny, oslovení a získání mladších členů, je jednou z priorit Petra Kazíka, jehož asociace si letos připomíná 30 let od svého založení.

Novým prezidentem České manažerské asociace (ČMA) se stal Ing. Petr Kazík, Ph.D.(zdroj: ČMA)

Vizionářská kniha ČMA Návrat k prosperitě

Dva roky od vydání úspěšné publikace 100 let svobodného podnikání v Československu – Manažeři se lvíčkem vydala Česká manažerská asociace v souvislosti s 30. výročím od svého založení knihu Návrat k prosperitě. Shrnuje v ní názory čtyř desítek renomovaných autorů, reagujících na důsledky pandemie, ale hlavně, zamýšlejících se nad cestami dosažení prosperity v turbulentně měnícím se světě.

Profesor newyorské Fordham University a zakladatel „baťovské“ Nadace ZET Milan Zelený ve svém příspěvku uvádí: „Koronavirus odhalil zastaralost, neefektivitu a nespolehlivost uměle konzervovaných zdravotnických, ekonomických, politických, vzdělávacích, společenských a podnikatelských systémů.“ A přidává další myšlenku s tím, že mnohé návyky je nutné přehodnotit. „Přenecháváním samosprávy stranickému centru se ztrácí orná půda, voda, lesy, příroda, potravinová nezávislost i regionální bezpečnost. Je proto třeba objevit dlouhodobou vlastní udržitelnost nezávislou na dotacích, podporách a podvodech, a namísto kopírování a plagiátorství hledat osobní, podnikatelská, vzdělávací a samosprávná řešení,“ uvádí. Jeho podporu lokální ekonomiky šíří i prof. Jan Švejnar a další osobnosti, které se sešly na stránkách knihy.

Umělá inteligence jako cesta

Vedle zřetelné názorové linky antiglobalismu kniha zvedá téma cest, na které bychom se měli zaměřit. Jsou jimi nové technologie, umělá inteligence (anglicky artificial intelligence, AI), robotizace, moderní infrastruktura.

Umělá inteligence jako nadstavba dnešní digitalizace se může stát rozhodující výrobní silou, tvůrcem nových hodnot. Máme v tom velkou šanci uspět. Více než 70 % malých a středních strojírenských podniků už začalo realizovat nebo připravuje dílčí řešení. Nástup kooperativních robotů je markantní,“ píše prof. Vladimír Mařík, ověnčený tituly, medailí Za zásluhy a cenou Manažer roku 2018, který posunul ČR mezi země, jež patří mezi elitu výzkumu robotiky a AI. Nebýt jeho nezdolné vůle, v Praze bychom neměli Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC při ČVUT.

Vizionářské přístupy představili v knize i další autoři. Patří k nim Martin Hausenblas, zakladatel společnosti ADLER a Liftago, ambasador ČMA, který koronavirovou pandemii přijal jako velkou výzvu podpory českých výrobců, například ochranných prostředků. Jeho vizí je ale vývoj čistých technologií a autonomních systémů řízení vozidel, kdy se z ČR stane země moderní infrastruktury a vysokorychlostních tratí. V knize navrhuje jiný než dosavadní přístup k výstavbě rychlodráhy: „Celá trasa se naplánuje, promyslí se nadčasové dopravní infrastruktury, napojení na všechny směry, posadí se do krajiny. Pak si stát půjčí peníze a za cizí zdroje během tří až pěti let celou infrastrukturu najednou postaví. Vedle toho se drží pod kontrolou náklady, za čtyři, pět let se neposunou tolik jako za čtyři dekády. Co je podstatné, 35 let celý ten dopravní systém funguje na plné pecky.“ Taková rozhodnutí se neobejdou bez změny manažerských přístupů.

Výzvy managementu

Mezi autory knihy, kteří poukazují na probíhající trendy v managementu, patří Stanislav Háša, jeden z našich nejoceňovanějších odborníků, působící na VŠE v Praze. „Jsme svědky revoluce v managementu, který dosáhnul svých limitů. Dosavadní manažeři jsou bariérou změn, neboť mají vyšší potřebu moci,“ říká kriticky. Role moderního manažera a nového managementu by podle něj neměla být tolik o kontrole. Manažer by měl více sloužit organizaci a lidem, měl by zohledňovat člověka, který si sám dokáže nastavit práci a nachází v ní motivaci. Jeho názor zastávají další autoři, včetně Adama Čížka, člena lektorského týmu společnosti 1. VOX. „Nechme lidi dělat, ať nás překvapí. Příliš detailní zjišťování a rozhodování zpomaluje fungování firmy,“ navrhuje.

Pohled autorů na měnící se svět managementu podpořil v knize průzkum společnosti IPSOS. Podle něho čeští manažeři pracují o něco méně, než tomu bylo dříve, chtějí lepší work-life balance, mají jasno v životních prioritách, jsou jimi spokojená rodina a zajímavá, smysluplná práce.

Trend je patrný napříč manažerskou branží, podle letošního celosvětového šetření Anderson Willinger Group až 75 % manažerů tvrdí, že při náboru členů svého týmu jsou pro ně důležitější osobnostní charakteristiky, především flexibilita, rychlost a schopnost učit se nové věci, než technické dovednosti a expertiza. Manažeři ve středním a nižším managementu, nebo i specialisté mimo IT, začínají být otevření práci pro více společností nebo práci na časově omezených projektech. Chtějí také pracovat na zkrácené úvazky a mít více času pro sebe a svoje zájmy.

Mnohým lidem už nevyhovují tradiční korporátní struktury, chtějí podnikat. Situaci v řadě odvětví zkomplikovaly důsledky koronavirové pandemie, ale podpora podnikání je jednou z červených nití, táhnoucí se stránkami knihy Návrat k prosperitě. Jejím propagátorem je prof. Zdeněk Souček, patřící u nás k nejvýraznějším osobnostem strategického managementu, člen Rady expertů ČMA a předseda Národní komise soutěže Manažer roku. V knize píše: „Vyburcujme celý národ k přemýšlení o nových nápadech. Zásadně změňme školství, nebiflujme zbytečná fakta, učme se přemýšlet, tvořit. Naučme všechny podnikat. A také podporujme úspěšné. Pak jsem přesvědčen, že zvítězíme!“

(Zájemci o knihu se mohou obrátit na kancelář ČMA.)

Kniha Návrat k prosperitě shrnuje názory čtyř desítek renomovaných autorů, reagujících na důsledky pandemie a zamýšlejících se nad cestami dosažení prosperity v turbulentně měnícím se světě. (Zdroj: ČMA)
Křest knihy Návrat k prosperitě(Zdroj: ČMA

ČMA dotuje vzdělávání svých členů

Bezplatné vzdělávání zaměstnanců členských organizací nabízí ČMA v letech 2020–2022. To lze díky dotaci v rámci OP Zaměstnanost na projekt „ČMA vzdělává členy“. Kolektivním a přidruženým členům, stávajícím i novým, umožňuje projekt vyslat na 5denní kurz 12členné skupiny pracovníků. Obsahem školení může být efektivní komunikace, manažerské a obchodní dovednosti, diagnostické metody ve vzdělávání, knowledge management či firemní vztahy a kultura. Školení jsou „šitá na míru“ v oblastech manažerských soft skills a IT vzdělávání.
Zájemci se mohou obrátit na projektovou manažerku Kateřinu Novákovou, tel.: 608 943 936, e-mail: novakova@cma.cz.


Milan Mostýn

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 200938
Datum: 09. 09. 2020
Rubrika: Servis / Management a řízení
Autor:
Firmy
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Související články
Předpoklady a bariéry inovační tvořivosti vývojářů

Při výběru vývojáře do firmy by měl jeho budoucí vedoucí zkoumat, zda má předpoklady pro tuto práci (uvedené v předchozím článku MM 6&7,8/200635) a potom, zda nemá nějaké bariéry tvořivosti. Má je kdekdo.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Osobnost vývojáře

Není jedno, koho přijmete za vývojáře. Patrně již nehledáte překreslovače výkresů pro přípravu výroby a technologie. Nejspíš ale hledáte člověka, který vám má vymyslet nový produkt. A zřejmě to nebude obyčejný produkt, ale např. o 10 % lepší než ten předchozí. V posledních letech se určité funkcionality u výrobků stávají standardem. Mají je všichni - rozdíly jsou v nuancích. Dnes se více soutěží v konceptech a designu.

Skutečně efektivní pomoc v krizi?

Krize poukazuje na lidský charakter, správnost chodu společnosti, možnosti firem zefektivnit svou produkci nebo poskytované služby. Je na jedné straně nebezpečnou výchylkou, která ručičku vah profitability nakloní do červeného pole, na druhé představuje příležitost.

Výběr nejlepšího vývojáře

V mnoha strojírenských firmách, které jsem navštívil, mají inovace rozděleny na dvě části: CI (Continual Improvement) - kontinuální zlepšování, a R&D (Research and Development) - výzkum a vývoj. Oddělení CI se obvykle stará o drobnější technická a organizační zlepšování v procesech a v provozech. Souvisí s lean managementem, metodou Six Sigma a metodou kaizen (každý den na každém pracovišti jedno malé zlepšení). Oddělení R&D má za úkol, často ve spolupráci se strategickým marketingem, vyvíjet nové produkty - výrobky nebo služby. Strategický marketing ve spolupráci s topmanagementem zase vymýšlí nové obchodní modely. Zřejmě v podnicích nenajdete oddělení, které by nemuselo něco zlepšovat a inovovat. Které aktivity jsou nejnáročnější? Asi změna konceptu - skoková inovace. Ale jak na trhu práce najít člověka, který to bude umět?

Výhledy, průzkumy, statistiky - Koronavirus a jeho vliv na vývoj trhu práce

Všechno začalo úplně normálně. Společnost ManpowerGroup Česká republika zveřejnila 10. března výsledky svého pravidelného čtvrtletního průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce. Na ten den byla také naplánována tisková konference. Jenže týden předtím již začaly přicházet zprávy o rušení veletržních a konferenčních akcí. Zrušena byla i samotná tisková konference a výsledky průzkumu byly novinářům zaslány e-mailem.

Jak má být organizován úspěšný R&D?

Jaké modely řízení R&D se osvědčily? Alfou omegou pro výzkum a vývoj jsou rychlost, správnost bádání, produktivita výzkumníků a rozumné náklady. V této době je tím hlavním kritériem čas, protože když konkurence vyjde s novou inovací o čtvrt roku dříve, může na sebe strhnout trh. Uvádí se, že když přijdete s inovací jen o 10 % lepší než konkurence, můžete získat o 50 až 100 % vyšší tržby i ziskovost. Jak tedy řídit R&D, aby to vše fungovalo a nedocházelo ke ztrátám?

Česká manažerská asociace slaví třicátiny

Co všechno se pojí s 30 lety, která má letos za sebou Česká manažerská asociace? Jsou to její členové, příznivci, finalisté a vítězové soutěže Manažer roku, který ČMA pořádá již 27. rok. Tedy osobnosti, které tvořily a tvoří její profil. Patří k nim i Ing. Ivo Gajdoš, výkonný ředitel asociace, který s ní prožil kus svého života.

Manažer roku: lídři nových technologií

Manažeři, podnikatelé, leadeři mají do poloviny března možnost přihlásit se do soutěže Manažer roku, vyhlašované Českou manažerskou asociací. Novou kategorií je pro nynější 27. ročník Manažer digitálního věku.

Jak organizovat inovace v podniku?

Dnešní turbulentní doba převrací vše dřívější naruby. Fiktivní umělý lineární svět se boří a skutečný nelineární svět se etabluje. Paradigmata se mění, vznikají nová, padají dogmata, některé axiomy i tabu. Všechny tyto změny se pochopitelně dotýkají i práce oddělení R&D.

Moderní vědecké řízení podniku, 6. díl. Závěrečný

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme závěrečnou desátou tezi.

Ne solidarita. Trendem je relokalizovaná síť

V posledních letech došlo k výjimečnému povědomí a upřednostňování kultury na pracovišti ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Kultura je „osobností“ společnosti, včetně očekávání, chování, praktik a dalších norem, které ovlivňují interní interakce lidí i jejich jménem. Ignorovat tento fakt je možné jen na vlastní nebezpečí. Nedávný výzkum společnosti Hired totiž zjistil, že firemní kultura je druhým nejdůležitějším faktorem, který uchazeči zvažují, zda vůbec pracovat pro společnost.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit