Témata
Reklama

Moderní vědecké řízení podniku, 6. díl. Závěrečný

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme závěrečnou desátou tezi.

Tento článek je součástí seriálu:
Moderní vědecké řízení podniku
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Jeden komplexní cíl

V úvodním slovu k tomuto seriálu článku konstatoval šéfredaktor časopisu Ing. Dvořák, že „zástupci firem si uvědomují potřebu zhodnocování kapitálu, ale pro nedostatek informací mu věnují jen mizivou pozornost“. To ale znamená, že je ignorován základní finanční princip – nadčasový zákon, daný ekonomickou přírodou, podniky nejsou řízeny k objektivnímu cíli a v zájmu investora. Už proto se řízení podniků pohybuje mimo oblast vědy, management tápe a vznikají obrovské finanční ztráty, o nichž nikdo nemá tušení. Je-li investor současně manažerem, je jeho myšlení rozpolcené a podnik řídí v rozporu se svým zájmem. Uvědomí-li si to, při chybějících informacích je mu to málo platné. A banky postrádají informace, zda podniky při plánované výrobě budou schopny splácet půjčky, včetně úroků (ROI ve finančním účetnictví podniku jen konstatuje minulý výsledek).

Reklama
Reklama
Rozpolcenost ekonomického myšlení(Zdroj: PPROI)

Zatímco PPROI zaměřuje produkty, procesy a zdroje na maximalizaci ROI, manažeři sledují různé dílčí cíle, k čemuž jsou vedeni měnícími se teoriemi, z nichž většina po čase upadá v zapomnění. V průmyslové revoluci 18. století byla cílem maximální produktivita práce, měřená v počtech kusů na dělníka (viz Bohatství národů od Adama Smithe), nedávno byla cílem nastavená statistická odchylka znaků kvality.

Komplexní cíl versus parciální cíle(Zdroj: PPROI)

Obecnou vadou parciálně zaměřených teorií je možnost vzájemného rozporu jejich cílů a s tím spojeného rozporu s komplexním cílem podniku. Problém charakterizuje rčení „jaká kritéria, taková hodnocení a řešení“. Již jsme objasnili jednostranné a chybné zaměření manažerského účetnictví na minimální náklady, resp. na maximální ziskovost produktů, které může být v rozporu se zaměřením na minimální dobu obratu kapitálu a výsledně na maximální hodnotu ROI. Podobně zaměření na maximální využití výrobního zařízení (OEE), nebo na maximální průtok, může být v rozporu se zaměřením na minimální zásoby a působit negativně na ROI.

Integrované moderní vzdělávání manažerů

Problém jednostranného, různými směry orientovaného a implicitně rozporného myšlení a jednání manažerů v praxi se odvíjí od podobné situace v akademické sféře. Nepřímo to charakterizuje reakce Dr. Liz Breen, editorky předního teoreticky orientovaného časopisu European Management Journal, na anglický překlad předchozích článků tohoto seriálu: „Vidím možnost umístění výsledků této práce v řadě oblastí managementu. Přizpůsobíte-li obsah a způsob prezentace zvykům příslušných teorií, vznikne výstup, který bude cenným přínosem jak pro akademiky, tak pro profesionály. V současné podobě se ale text neprosadí.“ Těchto dojmů z hutného „Desatera“ vlastností PPROI si velmi vážíme, včetně doporučení, jak je zužitkovat. Přínosem PPROI je ale i propojení různých oborů. Nejedná se jen o manažerské a ekonomické disciplíny. Ze schématu architektury PPROI (teze 5 z Desatera) je zřejmé, že základem jsou fyzikální informace o produktech a zdrojích, s nimiž ekonomické disciplíny nepracují, které však jsou primárními faktory finančních výsledků podniku. Potřebu takto koncipovaného podnikového IS jsme pocítili jako naléhavou při restrukturalizaci průmyslových podniků, kterou jsme vedli jako konzultanti v týmu CEPC, složeném z pracovníků s ekonomickým i s technickým vzděláním.

Informace PPROI jsou prokazatelně nové z hlediska obsahu, rozsahu, hloubky, přesnosti i vazeb. Systém jako celek má všechny atributy vědy, uvedené v třetí tezi Desatera. Z matematického hlediska – proměnných a funkcí, je složitý. Promítnutím matematických předpisů do IT podoby proto vznikl velmi složitý stroj. Pro uživatele ale není znalost jeho vnitřních struktur potřebná. Podstatná je možnost vidět, co umožňuje, jak se ovládá, a ovládání si zkusit. Abychom to umožnili veřejnosti, zejména praktikujícím manažerům, investorům a bankéřům, připravujeme ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR školicí program na Demo verzi PPROI.

Uživatelský profil přístupu do demo verze (Zdroj: PPROI)

Modernizací by měla projít i výuka managementu na školách: vnímat podnik jako organismus – eliminovat bariéry tradičních disciplín při využití nástrojů IT éry. Požádali jsme proto o spolupráci prof. Miroslava Žižku, děkana Ekonomické fakulty Technické Univerzity v Liberci. Prvním domluveným krokem bude představení PPROI, k němuž budou přizváni i někteří pracovníci zdejší Fakulty strojní. Věříme v pozitivní odezvu.

Ekologické a sociální aspekty maximalizace ROI

Při zaměření na maximalizaci ROI je třeba respektovat ekologická a sociální omezení. To platí i pro jiná ekonomická zaměření. Zaměření na ROI MAX vede k minimálnímu čerpání přírodních zdrojů pro dané produkty a z různých ekonomických zaměření je ekologicky a sociálně nejšetrnější.

(Zdroj: PPROI)
Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Související články
Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Fórum výrobních průmyslníků

Jaká preventivní opatření jste zavedli, aby kvůli šíření epidemii koronaviru nedošlo ve vaší firmě k omezení nebo zastavení výroby? Jak se situace, např. způsobená odlivem agenturních pracovníků, podepisuje na vaší aktuální potřebě pracovníků?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit