Témata
Reklama

Moderní vědecké řízení podniku, Část 1. Úvod

Před třemi lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra publikovali osmidílný seriál zabývající se potřebami maximálního zhodnocování kapitálu, ROI (Return on Investment). Tento materiál se ze strany čtenářů – především z výrobních firem, na které právě cílil – setkal s nevídaným zájmem. V redakci jsme obdrželi velké množství reakcí s převážně společným jmenovatelem: potřebu zhodnocování kapitálu si zástupci firem uvědomují, avšak z nedostatku informací jí nevěnují potřebnou, ale často bohužel pouze mizivou pozornost.

Tento článek je součástí seriálu:
Moderní vědecké řízení podniku
Díly
Prof. Milan Matějka

Patří mezi letité zastánce a bojovníky za zvyšování efektivity výrobních procesů dle ROI. Založil rodinou společnost, ve které vyvíjí systém PPROI a implementují jej do výrobních společností.

Na tento seriál pak navázal seminář konaný na půdě Technologického centra AV ČR v partnerství se sítí Enterprise Europe Network, který jednak problematiku ROI představil po teoretické stránce a dále pak v praktických ukázkách demonstroval možnosti nasazení informačního systému PPROI. Tento systém je výsledkem dlouholeté aktivity profesora statistiky, doktora ekonomických věd Milana Matějky a jeho týmu. PPROI byl mj. oceněn Vizionářem roku 2017 jako unikátní systém pro zvyšování efektivnosti podnikání v oblasti průmyslové výroby. Dalším významným oceněním PPROI bylo v r. 2018 získání prestižního evropského grantu SME Instrument, určeného na podporu inovací s potenciálem významně přispět k hospodářskému rozvoji Evropy.

PPROI je aplikovanou vědou a z tohoto hlediska považujeme za potřebné prezentovat svým čtenářům jeho základní stavební kameny. To si klade za cíl edukační desatero, které bude prof. Matějka pro vás připravovat. Tento článek je úvodem do problematiky.

Reklama
Reklama

Vědecké řízení, ERP a PPROI

Málokdo si je vědom, že jádro současných informačních systémů pro průmyslové podniky, označovaných zkratkou ERP, je pupeční šňůrou spjato s pojmy a postupy „vědeckého řízení“, které se zrodily v USA před více než 100 lety. Louis Brandeis, autor termínu „Scientific Management“ z roku 1909, akcentoval zaměření na snižování nákladů při růstu produktivity a mezd. Termín převzal. Frederick Taylor, „otec vědeckého řízení“, který se již koncem 19. století systematicky zabýval procesy průmyslové výroby. Rozdělení procesů na dílech kusovníku do operací realizovaných na specializovaných pracovištích, jejich normativní přípravné, kusové a mezioperační časy, ekonomické výrobní dávky a průběžné doby výroby dílů, tj. základní proměnné současných ERP, byly definovány F. Taylorem, F. Harrisem a H. Ganttem do roku 1919.
Tyto proměnné se v 60. letech minulého století staly vstupy výrobního plánu MRP, jehož koncepci formuloval Joseph Orlicki. Nerealizovatelnost tohoto plánu, plynoucí už z vlastností vstupů, je umocňována absencí koordinace výroby dílů pro různé finály.

Víc než sto let staré, principiálně chybné a matoucí, jsou v ERP obsažené kalkulace nákladů produktů, prostřednictvím režijních přirážek k přímým mzdám a materiálu. Bázi mají v teorii nákladového (manažerského) účetnictví, které jako přímý zdroj nákladů produktů neeviduje mj. stroje, což v současném průmyslu, plném automatů a robotů, je největší paradox.

Problémem je i sepětí ERP se základními parametry výroby popsané na počátku 20. století. Výrobní praxe od té doby podstatně pokročila, vznikla štíhlá výroba s propojenými operacemi v jednotných taktech, společně se někdy vyrábí více různých dílů tradičního kusovníku, výrobní dávky daného dílu se průběžně mění. ERP to nejsou schopny podchytit a stávají se brzdou zavádění efektivních procesů.

Nejmarkantnější klíčovou slabinou ERP je úplná absence finančních proměnných, nutných pro řízení produktů, procesů a zdrojů v zájmu maximalizace ROI, a tím respektování základního ekonomického zákona.

Odstranění těchto fundamentálních slabin ERP systémů vyžaduje změnu struktur jejich jádra – obsahu, šířky, hloubky a vazeb informací. Nadstavby nad rigidním jádrem ERP, anebo rostoucí houšť parciálních a subjektivních souborů informací jednotlivých podniků v Excelu, jen prohlubují nepřehledné tápání a rozpory. Výsledkem jsou obrovské a většinou nevnímané finanční ztráty.

V PPROI jsme řešili problematiku v rámci vědy, jejích obecných principů a metod, s respektováním současných trendů. Z mnoha pozitivních reakcí na první prezentační materiál PPROI od expertů z různých zemí nás proto zvlášť zaujalo hodnocení prof. Davida Burkuse (USA), autora knihy „Under New Management“ aj. manažerských bestsellerů: „Koncepce PPROI se mi jeví jako moderní vědecké řízení.“ Především z tohoto hlediska nyní charakterizujeme inovace PPROI.

Využití potenciálu IT

Velká většina z masy nových informací PPROI vzniká matematickými funkcemi relativně malého počtu vstupních dat, k čemuž jsme využili potenciál současných IT; ten tvůrci vědeckého řízení na počátku 20. století neměli. Zastaralost a nefunkčnost jádra současných ERP připisujeme tomu, že programátoři těchto systémů neobdrželi nová a správná vědecká zadání.

Desatero

Formu Desatera jsme zvolili pro hutnost, přehlednost a zapamatovatelnost hlavních vlastností moderního vědeckého řízení v PPROI. Každé doporučení bude stručně zdůvodněno v následující sérii článků.

Pro zvětšení klikněte na obrázek
.
Prof. Milan Matějka

Roman Dvořák (úvod)

matejka1@pproi.com

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Ne solidarita. Trendem je relokalizovaná síť

V posledních letech došlo k výjimečnému povědomí a upřednostňování kultury na pracovišti ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Kultura je „osobností“ společnosti, včetně očekávání, chování, praktik a dalších norem, které ovlivňují interní interakce lidí i jejich jménem. Ignorovat tento fakt je možné jen na vlastní nebezpečí. Nedávný výzkum společnosti Hired totiž zjistil, že firemní kultura je druhým nejdůležitějším faktorem, který uchazeči zvažují, zda vůbec pracovat pro společnost.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Související články
Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Manažerské zásady řádného hospodáře, Díl 2.

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokážou volit takové kroky svého počínání, že je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás připravuje renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si klade za cíl formou edukace a osvěty předat zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys přivedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Dělejte to, co chcete vy, a nenechte se řídit blbci!

Paní Markéta Šichtařová je ředitelkou společnosti Next Finance, ve které spolupracuje se svým mužem Vladimírem Pikorou, hlavním ekonomem Next Finance, například na tvorbě ucelených zpráv pro odběratele jejich denního zpravodajství.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Fórum výrobních průmyslníků

Které výrobní postupy nebo technologie, které ve vaší firmě používáte, jsou nyní na okraji vašeho odborného zájmu a ekonomické efektivity, a uvažujete, že budou odstraněny a nahrazeny modernějšími? Jakými?

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit