Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Moderní vědecké řízení podniku, Část 3. Desatero 3
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Moderní vědecké řízení podniku, Část 3. Desatero 3

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme třetí tezi.

Základní atributy vědy a řízení podniku

Primární úlohou vědy je správně popsat podstatu věcí daných přírodou. Postuláty vědy vznikají na základě pozorování nebo deduktivní logiky. Ne vždy jsou správné a vývoj vědy je spjat i s vyvracením předchozích falešných teorií. To se týká i některých tezí původního vědeckého řízení podniku.


Často citovaný Lord Kelvin za podmínku překročení prahu vědy označil měření; akcentoval nutnost prokázání verbálních tvrzení matematicky a varoval před fatálními důsledky matematických zjednodušení reality. Požadavek „nezjednodušovat“ zdůraznil i Albert Einstein. V současném podnikovém managementu nutné měření chybí, a naopak existuje množství nadbytečných, zjednodušujících a rozporných matematických modelů. Ty vznikly a nadále vznikají v dílčích disciplínách manažerské teorie i v útvarech praxe bez vzájemných vazeb a bez vazby na ROI podniku. K podniku se přistupuje spíš jako k souboru fragmentů než jako k organismu.

Aktuální trendy vědy v PPROI

Na prahu 3. milénia označili experti za dva hlavní trendy vědy jak mizení hranic mezi obory, tak i šíření aparátu matematiky, považovaného dříve v některých oborech za neužitečný. V PPROI se promítají oba tyto trendy. Pracuje se s pojmy, které překročily hranice původního užití – organismus, architektura, reprodukce aj. Aplikován je určitý integrál, množinová matematika a v managementu dříve nepoužívané typy matematických funkcí.

Aplikace a pochopení určitého integrálu

Aplikace určitého integrálu je pro zajištění klíčových řídicích informací nutná, nemá alternativu. V ERP se ale určitý integrál nevyskytuje a většina manažerů mu nerozumí. Nesrozumitelný se jeví jak zápis určitého integrálu tak jeho vazba na definici dle Wikipedie „Plocha pod křivkou, omezenou grafem funkce ƒ, osou x a svislými přímkami x = a a x = b“.

 

Integrál jako plocha pod křivkou

 

Záhadný symbol integrálu je dlouhým úzkým písmenem S značící dle obrázku součet (sumu). Otázkou je, jak může plocha vzniknout součtem. Možné vysvětlení: Při výpočtu určitého integrálu jsou malé úseky křivky zastoupeny vodorovnými úsečkami a vznikající plochy obdélníčků se sčítají.


Proměnná y v úsecích osy x může být i konstantní, lineárně rostoucí nebo klesající. Výpočty určitých integrálů jsou pak jednoduché. Jsou-li proměnné x, y vyjádřeny v různých druzích měrných jednotek, je plocha charakterizována kombinací příslušných jednotek.


PPROI aplikuje určitý integrál nejen ve finančních proměnných, ale i v tvorbě výrobního plánu, kde integrál je měřen v člověkominutách a linkominutách. Osa x je (stejně jako ve výpočtech vázaného kapitálu) osou času, na ose y jsou počty pracovníků nebo linek.

Užitečnost množinové matematiky

PPROI v interních algoritmech aplikuje též pojmy a operace množinové matematiky. Ty jsou důležité i pro pochopení vlastností finančních proměnných. Náklady a tržby, resp. ceny, obsahují mezipodnikové průniky (duplicity), lišící se podnik od podniku i výrobek od výrobku v rámci daného podniku. Průniky a náklady týchž předmětů se mění mj. při slučování a dělení podniků, kdy reálně se nemění vůbec nic. Mezipodnikové průniky jsou vedle absence časové dimenze dalším důvodem, proč náklady nemohou být objektivním kritériem finanční náročnosti určitého produktu a poměry zisku k cenám (ziskovost) nebo k nákladům (nákladová rentabilita) nemohou být objektivními kritérii efektivnosti různých produktů.

Třídění, atomizace a funkce

Klasickými metodami vědy jsou třídění, atomizace a skladba elementárních prvků v nové entity. Tyto metody je někdy nutné kombinovat a v PPROI tomu tak je. Klasifikují se zpracovatelské operace, jejich třídy se atomizují do tříd mikrofází s neměnnými zdroji, evidují se konkrétní zdroje a matematickými funkcemi v rámci tříd mikrofází jsou určovány časy a jiné fyzikální parametry mikrofází pro konkrétní díly. Soustavami navazujících funkcí vznikají unikátní procesní normy a výrobní plány.
Funkce fyzikálních parametrů mikrofází, fyzikálních parametrů a cen zdrojů stanovují složky přímých nákladů mikrofází procesů pro jednotlivé produkty, generované širokou paletou zdrojů, mj. strojními energiemi, plyny, kapalinami, hmotami a spotřebními nástroji. PPROI tím eliminuje mlhavé, zavádějící a fakticky neexistující výrobní režie, zkreslující náklady produktů. Pro konkrétní zdroje určuje PPROI i vázaný kapitál.

 

Alokace na fáze procesů pro vyráběné díly


Většina funkcí v PPROI skládá dílčí informace v informace syntetičtějšího obsahu. Opačný postup, tj. rozklad, je uplatňován zejména v logicky zdůvodněných alokacích finančních parametrů zdrojů v nepřímých teritoriích na fáze přímých procesů, zahrnujících procesy na přímých materiálech, vyráběných dílech a hotových výrobcích. Tím mizí tradičně kalkulované nevýrobní režie, další příčina dramatického zkreslování nákladů produktů. Alokován na přímé procesy je i vázaný kapitál v nepřímých teritoriích. Alokace na přímé procesy pro určitý produkt jsou dynamické, závislé na objemu a struktuře všech produktů v hodnoceném období. Nové, konkrétní, přesné a provázané informace PPROI tak vznikají metodami vědy velmi efektivně.


Pokračování příště

 

PPROI

Prof. Milan Matějka

matejka1@pproi.com
 

Další články

Inovace
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: