Témata
Reklama

Spojovací součásti a jejich uplatnění ve strojírenské výrobě

16. 06. 2004

Významný podíl součástkové základny strojírenských výrobků tvoří spojovací součásti. Jejich uplatnění je jak v oblasti spojů rozebíratelných, tak i nerozebíratelných. Požadavek na zproduktivnění jejich výroby byl základním předpokladem k jejich technické normalizaci, tedy k tvorbě technických norem pro jednotlivé druhy.

Původní podnikové technické normy spojovacích součástí přerostly rámec organizací a přešly na úroveň norem oborových, národních a posléze mezinárodních. Tyto mezinárodní technické normy (ISO)jsou v posledních letech uplatněny i jako technické normy evropské (EN, EN ISO).
Technická komise ISO/TC 2 "Spojovací součásti" postupně vytvořila systém technických norem, který spočívá v jejich vzájemné vazbě. Každá rozměrová technická norma má odkazy na další technické normy - mechanických vlastností, zkoušení, tolerancí, materiálů a základních prvků, které garantují schopnost vzájemné zaměnitelnosti a formu rozhraní mezi ostatními spojovacími součástmi nebo se spojovanými komponenty. Kromě zmíněných odkazů to mohou být údaje o závitech, požadavcích na přenos otáčivého pohybu, provedení hlavy, přechod mezi hlavou a dříkem, průměry děr, konce šroubů atd.
Uvedený systém je postupně rozšiřován o další technické normy požadavků zákazníků na specifické vlastnosti. Navíc mohou být normalizovány i nové základní vlastnosti, vymezující nově požadované funkce spojovacích součástí.
Reklama
Reklama
Reklama

Struktura systému technických norem spojovacích součástí

Základní technické normy spojovacích součástí se zabývají charakteristikou aplikovatelnou na mnoho dalších produktů, jako jsou třídy vlastností, zkoušení, tolerancí, povlaků, základních prvků atd.
Po několik let se stále častěji jako alternativa vedle elektrolyticky vyloučených povlaků využívá neelektrolyticky nanášených povlaků ze zinkových mikrolamel. Komise ISO/TC 2 byla požádána, aby zpracovala všechny nezbytné požadavky na tyto povlaky, které pak publikovala jako ISO 10 683 v roce 2000. Jednou z předností neelektrolyticky nanášených povlaků ze zinkových mikrolamel je absence rizika vodíkové křehkosti, která může způsobit problémy při elektrolytickém vylučování povlaků, zejména pokud jsou předtím součásti kaleny a popouštěny na vysokou pevnost. Na zjištění vodíkové křehkosti bylo nahlíženo jako na značný problém, a proto ISO/TC 2/SC 1 vypracovala ISO 15 330, která pomáhá nalezení jeho řešení v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Šrouby s vnitřním hexalobulárem

Vedle vnitřních šestihranů a křížových drážek byly normalizovány další prvky pro přenos otáčivého pohybu šroubů, vnitřní hexalobulár, jemuž byla přiřazena značná důležitost během posledních několika let. Následně byly vypracovány technické normy ISO několika typů šroubů s tímto prvkem. ISO 14 580 a ISO 14 583 až po ISO 14 587, týkající se metrických šroubů a šroubů do plechu, by mohly nahradit doposud užívané šrouby s křížovými drážkami v případech lepšího přenosu otáčivého pohybu nebo delší životnosti montážních nástrojů. V některých případech je výška hlavy šroubů s vnitřním hexalobulárem nepatrně zvětšena z důvodu zvýšení meze pevnosti. Proto byla také v roce 2003 zahájena revize normy prvku vnitřního hexalobuláru, neboť využívání v poslední době nabývá na významu, a bylo tudíž nutné zohlednit praktické zkušenosti s používáním a výrobou těchto součástí.
Pokud se týká šroubů s válcovou hlavou a vnitřním hexalobulárem (ISO 14 579), je jejich využití namísto šroubů s vnitřním šestihranem bez problému, protože tyto šrouby jsou vzájemně zaměnitelné. V tomto případě otázky schopnosti přenosu otáčivého pohybu nebo životnosti montážního nářadí nemají velký význam. Dokonce je známo, že montážní nářadí s aplikací na vnitřní hexalobulár má větší odolnost proti opotřebení právě z důvodu tvaru tohoto prvku.

Šrouby se šestihrannou hlavou a šestihranné matice s přírubou

ISO/TC 2 sjednotila řady norem ISO šroubů se šestihrannou hlavou a šestihranných matic s přírubou zpracováním norem pro spojovací součásti s jemným metrickým závitem. Navíc již byla publikována technická norma ISO šroubů se šestihrannou hlavou s přírubou a s hrubým závitem, které jsou podle výrobní třídy A, ve srovnání s dosavadními spojovacími součástmi, které jsou podle výrobní třídy kombinace A/B.

Šrouby s neztratitelnými podložkami

Šrouby s neztratitelnými podložkami s metrickým závitem ISO a se závitem do plechu právě tak jako ploché kruhové podložky byly také normalizovány. Tyto šrouby vycházejí jednak ze stávajících norem pro šrouby, šrouby do plechu a ploché kruhové podložky, ovšem mají zvláštní geometrické vlastnosti, které umožňují podložce stát se neztratitelnou po její kompletaci se šroubem. Proto může montážní sestava šroubu a podložky za běžných podmínek nahradit volný šroub a podložku. Jsou navzájem zcela zaměnitelné a mají identické mechanické a funkční vlastnosti.

Samovrtné šrouby se závitem do plechu

Jedná se o technické normy šroubů se závitem do plechu, které vyvrtávají vlastní díry v okamžiku spojování součástí. Mechanické a funkční vlastnosti těchto šroubů jsou specifikovány ve zvláštní technické normě ISO.
Samovrtné šrouby podle těchto norem mají totožnou geometrii (vyjma závrtného konce) a v podstatě také stejné hlavní mechanické vlastnosti jako šrouby do plechu s příslušným tvarem hlavy šroubu a dalšími vlastnostmi, a tudíž jsou schopny je plně nahradit.

Závitotvorné šrouby

Zatímco metrické šrouby běžně potřebují k vytvoření spoje matici nebo předvrtanou díru, závitotvorné šrouby tyto požadavky nemají. Mohou být k vytvoření místa spoje šroubovány přímo do obyčejné díry v komponentu, neboť tvářejí vlastní závit. V protikladu k ostatním metrickým šroubům tento typ šroubů není klasifikován třídou pevnosti, ale tvrdostí a pevností ve smyku, protože právě to jsou rozhodující funkční charakteristiky.

Trhací nýty

Trhací nýty jsou využívány v případech, kde je přístup k místu spojení možný pouze z jedné strany. Skládají se z těla nýtu a z trnu, který po snýtování vytváří hlavu nýtu na nepřístupné straně spoje. ISO/TC 2 rozhodla rozšířit řadu norem pro nejdůležitější trhací nýty, jmenovitě trhací nýty s předepsaným přetržením trnu. Tyto nýty jsou využívány s uzavřenými a otevřenými konci a jsou dostupné v mnoha materiálových kombinacích těl a trnů nýtu.
Nejprve byla vydána norma termínů a definic, následně norma zkoušení všech mechanických a funkčních vlastností. Dosud bylo publikováno 16 technických norem nýtů s otevřenými a uzavřenými konci.

Zkvalitňování stávajících technických norem ISO

Přestože technické normy ISO by měly představovat prvek stability, kterému může zákazník důvěřovat, je nutné čas od času zkontrolovat, zdali jsou stále plně vyhovující. Je zřejmé, že vývoj materiálů a technologií umožňuje vývoj spojovacích součástí dosahujících kvalitativně lepších parametrů a nových vlastností. Technická normalizace musí být vždy přizpůsobena tomuto vývoji. To byl také důvod, proč tři technické normy ISO, které byly považovány za základ spojovacích součástí, musely být revidovány. Jsou to technické normy mechanických vlastností šroubů vyrobených z oceli (ISO 898-1) a pro tolerance spojovacích součástí (ISO 4759-1 a -3). Navíc byly revidovány technické normy přejímací kontroly a elektrolyticky vyloučených povlaků. ISO 4753 pro konce šroubů byla nahrazena novými prvky, poskytující nové funkce spojovacích součástí.
Při revizi norem šroubů se šestihrannou hlavou, šestihranných matic a plochých kruhových podložek byly vzaty v úvahu zkušenosti získané z předcházejících vydání těchto norem.

Kdo má prospěch z norem ISO spojovacích součástí a kde jsou jejich problémy?

Část otázky může být zodpovězena pohledem do pracovních skupin, které technické normy vypracovávají.
V první řadě je práce na technických normách v ISO/TC 2 realizována výrobci spojovacích součástí. Na této práci se podílí pouze několik expertů ze strany uživatele či akcionáře (dealer/distributor v zastoupení výrobce).
Mezi širokou řadou uživatelů je to právě automobilový průmysl, který hraje hlavní roli při stanovování požadavků, a výrobci, kteří jsou si vědomi toho, co automobilový průmysl (ale také ostatní průmyslová odvětví) od technické normalizace očekává.
To je důvod, proč technická normalizace spojovacích součástí funguje uspokojivě i přesto, že uživatelé jsou zastoupeni v nižším počtu.
Za těchto okolností není zarážející, že většina návrhů nových norem ISO nebo revize stávajících je urgována především automobilovým průmyslem nebo vzniká se zřetelem na požadavky plynoucí z tohoto průmyslu. Pro ostatní by se dalo říci: "Co je dobré pro automobilový průmysl, je vyhovující i pro jiná odvětví." Automobilové společnosti vykazují cílený zájem o technické normy ISO. Pohled do zemí, ve kterých byly národní technické normy nahrazeny technickými normami mezinárodními, svědčí o tom, že tato změna vytvořila předpoklad pro využití spojovacích součástí podle technických norem ISO v automobilovém průmyslu. To není bohužel vždy případ ostatních odvětví v průmyslu, a to ze tří hlavních důvodů:
Přeměna z existujících národních technických norem na technické normy ISO nutí uživatele vynaložit vysoké organizační a logistické výdaje, protože spojovací součásti jsou využívány na všech místech na světě a mnoho z nich vyžaduje konstrukční změny.
Produkty podle norem ISO nejsou vždy dosažitelné, alespoň ne za rozumnou či akceptovatelnou cenu, a proto jednotliví uživatelé nemají odpovídající ekonomický "vliv" na ovlivnění trhu.
Mnoho uživatelů spojovacích součástí není informováno o existenci nových norem. Neustále poptávají spojovací součásti vyrobené podle původních norem (obecně podle národních norem), protože nejsou informování o skutečnosti, že technické normy ISO již národní technické normy nahradily.
Zkušenosti z posledních několika let ukazují, že proces přeměny produktů vyráběných podle technických norem ISO potrvá ještě dlouhou dobu. Přesto výsledek systematických revizí technických norem ISO jednoznačně dokazuje, že jsme na správné cestě. Převažující většina členských zemí vytvořené technické normy ISO schválí, pouze v několika případech jsou technické normy ISO zamítnuty, a to díky nedostatečné relevantnosti požadavků trhu.
Všechny citované mezinárodní technické normy byly vydány paralelně jako evropské technické normy CEN/TC 185 "Mechanické spojovací součásti se závitem a bez závitu a příslušenství", a tudíž byly zavedeny do soustavy ČSN.
Ing. Jaroslav Janák
Jaroslav Skopal
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 40634
Datum: 16. 06. 2004
Rubrika: ČNI / EU a normalizace
Autor:
Firmy
Související články
Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Související články
Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit