Synergie strojírenských dovedností

Pozvání do firmy na úpatí Brd jsem přijal od Patrika Vooka, technické veřejnosti známého odborníka, který svůj dosavadní profesní život spojil s působením ve firmách, jako jsou Škoda Machine Tool, Škoda Transportation či TOS Kuřim, odkud před půldruhým rokem do Komárova nedaleko Hořovic přišel na pozici vedoucího technického úseku divize gumárenských strojů.

„Když jsem pracoval v oboru obráběcích strojů, vždy jsem si myslel, jak vyvíjíme zákaznicky orientované zařízení,“ řekl mi úvodem, „a to jsem se pekelně mýlil. V  gumárenských strojích je zákaznický vliv daleko silnější. Zákazníci si doslova diktují konstrukční řešení. Uvidíte ve výrobě.“ Z administrativní budovy jsme se vydali do okolních rozsáhlých prostor areálu, které rozděluje jak říčka Červený potok, tak souběžně vedoucí hlavní silnice procházející Komárovem.

Před samotnou montáží procházíme obrobnou. Modernizovat se bude i zde, jak později říká ředitel divize Gumárenské stroje Ing. Josef Hlad, neboť čínský vlastník má nyní velké plány a rád by investoval i do technologií třískového obrábění. V prvním kroku je v plánu nákup horizontálního obráběcího centra.

Následně přicházíme do montáže, kde se právě dokončuje montáž několika zařízení. Jedním z nich je i výrobní linka pro tureckého zákazníka, který ji má za dva dny přijet převzít. Společnost Buzuluk vyvíjí a vyrábí stroje a zařízení, které zapadají do technologického řetězce zpracování gumy a kaučuku. Pro tureckého zákazníka firma Buzuluk dodává linku na přípravu polotovarů pro výrobu pneumatických měchů. Linka se skládá ze dvou základních celků, což představuje zásobovací část a tzv. kalandrovací linku – zařízení na výrobu gumových fólií a pogumování textilního kordu.

Dejme nyní slovo mému průvodci Patriku Vookovi, aby ve zkratce představil celou technologii zpracování gumy.

„Na začátku procesu je výroba syntetického kaučuku v chemických závodech. Tento materiál připomínající velké sněhové vločky se následně lisuje a balí na lisech kaučuku (též vyráběné Buzulukem) do briket o hmotnosti 25–35 kg.

V další fázi tyto brikety slouží jako vstupní materiál pro výrobu gumárenských směsí, kde se v míchárnách smíchají se sazemi a dalšími přísadami v takzvaných hnětičích, které již svým názvem dávají povědomí o tom, co se v nich odehrává.“ Dodejme, že kaučuk je polymerní syntetický nebo přírodní materiál vyznačující se velkým stupněm elastické pružnosti. Z toho vychází i značná energetická náročnost pro zpracování. U tuzemského zákazníka v Náchodě Buzuluk nedávno instaloval 320litrový hnětič typu intermix, poháněný 1,4MW motorem. Z hlediska technologie jsou jednou z hlavních částí hnětičů hnětadla, kdy se při výrobě hnětadel používají speciální tvrdokovové návary. Kvalita míchání je dána vhodným tvarem hnětadel a kvalita návaru určuje velkou měrou životnost zařízení. Jednou z možností, jak ještě zlepšit životnost, je použití galvanicky nanesené tvrdochromové vrstvy. Touto technologií taktéž Buzuluk disponuje.

„Další zařízení v procesu zpracování gumy jsou tzv. dvouválce, které jsou součástí zásobovací linky a které jsme mohli vidět na montážních plochách,“ pokračuje Patrik Vook v představení technologie výroby. „Dvouválce jsou složeny z dvojice válců, které mají specifickou funkci v technologickém procesu. Díky rozdílným otáčkám a úzké štěrbině, kterou materiál prochází, dochází k homogenizaci, ohřevu a plastifikaci gumy. Poté je materiál v podobě pásku přesunut pomocí pásového dopravníku do druhého, tzv. zásobovacího dvouválce, kde se již formuje výstupní fólie do dvou pásků tloušťky cca 8 mm pro zásobování kalandrovací linky – zařízení je poháněno 200kW motorem."

Během naší diskuze se po montážní hale přesouváme ke druhé části výrobní linky, která se v současné době, kdy čtete tuto reportáž, instaluje u tureckého zákazníka, když ani červencový puč a následky z něho plynoucí plánované instalaci zařízení nezabránily.

Její druhá část se skládá z kalandrovacího stroje, který plní dvě základní funkce: pogumování textilního kordu a výrobu gumových fólií od tloušťky materiálu 0,25 mm v přesnosti ±0,015. „V tom, jak dosáhnout takových přesností a stability procesu, spočívá základní know-how naší firmy,“ říká můj průvodce a pokračuje: „Tento stroj se konkrétně skládá ze čtyř válců. Do horní a spodní štěrbiny jsou přiváděny gumové pásky ze zásobovací linky. Mezi prostřední válce z odvíjecího zařízení vstupuje textilní kord, na který se oboustranně nanáší gumová fólie vytvořená v horní a spodní štěrbině. Následně je tento oboustranně pogumovaný kord chlazen na bubnové chladičce a navinut na cívku.”

Hovoříme zde o přesnosti v setinách milimetru, které je dosaženo jak precizností při vyrábění dílů, tak i dalšími systémy sloužícími ke zvýšení přesností, jako např. řízenou eliminací průhybu válců. V tomto právě spočívá ono zmiňované know-how firmy. Další důležité know-how firmy je ve výrobě válců, kdy Buzuluk odlévá válce ve vlastní slévárně. Dlouhodobá zkušenost a vysoká kvalita válců je další z konkurenčních výhod této firmy. Válce jsou vyráběny jak do vlastních strojů, tak i jako náhradní díly. Z hlediska konstrukčního zpracování a poměru cena/výkon lze podle slov ředitele divize Gumárenské stroje Ing. Josefa Hlada zařadit jimi vyráběné kalandry a válcovací stroje mezi světovou špičku.

Abychom ukončili zjednodušený popis celého technologického procesu před finální vulkanizací, uveďme, že z vyrobených polotovarů se dále řežou pásy, které se poté na konfekčních strojích skládají do vrstev spolu s dalšími polotovary na pomyslné „kopyto“ do tvaru pneumatiky. Finálem celého výrobního cyklu je teplotně mechanický proces nazývaný vulkanizace, kde materiál získá požadované tvarové a mechanické vlastnosti.

„Je pro mě často nepředstavitelné, jak náklady tohoto složitého technologického procesu dokáže pokrýt koncová prodejní cena 1 000 Kč za pneumatiku na fabii,“ uzavírá povídání na toto téma Patrik Vook.

Závěrem se naše diskuze vrací k zákaznicky orientovanému výzkumu. Zákazník v této komoditě je velmi konzervativní, každá vývojová změna je velmi náročná a nedává moc velké pole působnosti v inovacích. Obecně jsou zdejší konstruktéři závislí na vývoji technologických procesů zákazníka, respektive vývoji třetích stran, jako jsou dodavatelé komponent, které jim umožňují inovace v oblastech např. řízení pohonů a senzoriky.

Zdejší 555 let staré historické stopy sahají do slévárny, která se nacházela v místech, kde stojí stávající výrobní areál společnosti Buzuluk. Zkušenosti se přenášejí z generace na generaci, výroba zabezpečuje existence zdejších rodin. Garnitura vedení našeho státu nesmí dopustit, aby stále přetrvávající nezájem mladých lidí o technické profese a nedostatek kvalifikovaných lidí ve strojírenských firmách zapříčinily jejich existenční problémy, v krajním případě přerušení této kontinuity, na níž historicky stojí ekonomika naší země.

Po desetiletí je Buzuluk znám jako výrobce kvalitních strojů a my pokračujeme v posílení tohoto obrazu vysokou technickou úrovní, kvalitou a spolehlivostí. Pokračujeme ve vývoji nových produktů tak, aby naplňovaly požadavky našich zákazníků. Nechceme být pouze dodavatelem, chceme být partnerem našich zákazníků a důležitou součástí jejich rozvoje.
Ing. Josef Hlad, ředitel Divize Gumárenské stroje Buzuluk

UM NAŠICH PŘEDKŮ

Zajímavostí je, že v nedávné době zdejší firma navázala na tradici a začala nabízet vybrané odlitky z umělecké litiny, které se zde vyrábějí výhradně ručně podle starých receptur v původních slévárenských prostorech. Jako například tato 21kg výlevka ze šedé litiny.

Roman Dvořák, Komárov

roman.dvorak@mmspektrum.com