Témata
Reklama

Transfer technologií a znalostí v praxi

Na pozici ředitele OK4 Inovace byl v říjnu minulého roku jmenován Kamil Krč. Podle informací Mendlovy univerzity v Brně obstál ve výběrovém řízení zejména díky svým zkušenostem z řízení projektů v oblasti podpory inovací a transferu technologií. Podíváme se společně s ním na některé hlavní klady transferu technologii a na překážky jeho rozvoje.

Kamil Krč získal titul MBA na britské Nottingham Trent University. Šest let působil v Jihomoravském inovačním centru (JIC) na pozicích projektový manažer, konzultant a správce fondů. Poskytoval konzultační a odbornou podporu inkubovaným inovačním firmám zejména v oblasti marketingu, patentů a firemních strategií. V JIC také realizoval projekty pro posílení inovační infrastruktury a zvýšení konkurenceschopnosti regionu.

Reklama
Reklama
Reklama

O nutnosti základních otázek

K transferu technologií staví Kamil Krč jako ekvivalent „přenos znalostí“ a chápe vše jako soubor činností a procesů vedoucích k uplatnění znalostních výsledků univerzit a dalších výzkumných organizací (VO) na trhu. Jde zejména o výsledky výzkumu a vývoje (VaV); avšak do transferu technologií spadají podle jeho výkladu i další výstupy univerzit a VO, které je možné prodávat (komercializovat) formou poskytování různých odborných služeb či prodejem písemných studií. Instituce usilující o realizaci TT pak využívají buď specializované externí agentury anebo zřizují své vlastní útvary či dceřiné společnosti – útvary a centra transferu technologií (CTT; ÚTT). A jaké jsou podle Kamila Krče hlavní klady a překážky rozvoje transferu technologií v českém prostředí? Vše podrobněji popisuje ve své studii na Mendelově univerzitě v Brně (2012).

Kamil Krč, MBA, ředitel OK4Inovace, Olomouc

Přínosy transferu technologií

Fungující transfer znalostí a technologií mezi výzkumnými organizacemi a průmyslem představuje celou řadu přínosů jak pro přímé aktéry, tak i pro společnost v příslušném regionu. Ne náhodou ve světě vzkvétají regiony podporující inovace a přenos znalostí (např. North East England – Velká Británie; Etelä-Suomi – Finsko; Singapur aj.). V těchto regionech se roztáčí kolo příležitostí, jejichž využívání vytváří podmínky pro vznik a tvorbu dalších příležitostí, což velmi prospívá místním univerzitám a VO, firmám i běžným obyvatelům.

Vědomí pozitivního vlivu transferu technologií na celý region mělo za následek, že v České republice bylo spuštěno již několik programů veřejného financování projektů na zavádění a rozvoj transferu technologií (TT), například z programů OPPI VaVpI a OPVK.

Přínosy pro společnost

Uvádíme pouze některé z častých benefitů TT pro společnost, například:
• zlepšení struktury financování vědy a vysokého školství;
• zvyšování výkonnosti firem s odpovídajícím zvyšováním finančních odvodů společnosti;
• zvyšování inovativnosti a konkurenceschopnosti regionu i země;
• zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel;
• koncentrace finančního a znalostního kapitálu do regionu;
• zvyšování atraktivnosti regionu pro zahraniční investory.

Přínosy pro univerzitu či výzkumnou organizaci

Vytváření a využívání komerčních zdrojů zisku není hlavním posláním univerzit a výzkumných organizací, přesto však komercializace vědeckých výsledků představuje řadu přínosů, například:
• vedlejší zdroj financování dalšího výzkumu a vývoje;
• vedlejší zdroj odměn pro vědecké pracovníky;
• podpora dlouhodobé finanční udržitelnosti univerzity – zvláště při trendu snižování normativu;
• kvalitnější a komplexnější výuka, lepší uplatnitelnost absolventů v praxi;
• ověření výsledků výzkumu v praxi, zvýšení hodnoty těchto výsledků reálným uplatněním na trhu;
• získávání nových zdrojů informací, kontaktů a podnětů pro další výzkum;
• zvyšování prestiže a kredibility výzkumné organizace i jednotlivých vědců.

Transfer technologií

Přínosy pro průmyslové podniky

Je praxí ověřeným faktem, že významné společnosti působící v odvětvích s rychle se obměňujícími technologiemi realizují významnou část nebo i většinu svého obratu díky nejnovějším produktům. Vznik stále nových inovačních produktů je však podmíněn mimo jiné rozsáhlou výzkumnou a vývojovou základnou, jíž ne každá firma usilující o inovace disponuje. Řešením je v tomto případě komerční spolupráce s univerzitami a výzkumnými organizacemi, jež potřebné výsledky výzkumu a vývoje generují. Přínosy pro firmy vyplývající z využití transferu znalostí a technologií od univerzit a VO pak jsou:

• získání přístupu k unikátním výsledkům VaV vlastněným univerzitou či VO;
• získání jinak nedostupných výsledků výzkumu a vývoje, závislých na využití speciálních a nákladných zdrojů, jež firma nemá k dispozici (přístroje, vědecké kapacity, know-how, čas věnovaný výzkumu);
• zkrácení inovačního cyklu u nových produktů;
• snížení rizik souvisejících se správností volby technologického směru a odborným zvládnutím technologie;
• získání konkurenční výhody a nového nástroje výhodného řešení potřeb zákazníků;
• rychlejší strategické reakce firmy na nové trendy a identifikované tržní příležitosti;
• snížení nákladů na výzkum a vývoj v poměru k dosaženým výsledkům.

Hlavní překážky transferu technologií

Přes zřejmé přínosy transferu technologií se vyskytuje množství různých překážek u všech zainteresovaných stran – ve státní správě, ve firmách potřebujících výzkum i v samotných univerzitách a VO.

Překážky legislativní

Ačkoliv se v poslední době blýská na lepší časy, dosavadní legislativní nastavení v ČR v některých ohledech neusnadňuje či nemotivuje zavádění a realizaci transferu technologií. Hlavní legislativní překážky jsou v současnosti rámcově tyto:
• nedostatky ve způsobech financování vědy a vysokého školství;
• některá pravidla veřejné podpory a bariéry v komerčním využití výsledků získaných na základě výzkumu financovaného z veřejných zdrojů;
• zákon o vysokých školách bez jasného vymezení možností a pravidel pro komercializaci;
• zákon o daních z příjmů znevýhodňující daňový odpočet pro firmy při zadání výzkumu univerzitám a VO oproti zajištění výzkumu vlastními silami.

Překážky na straně firem

• Chybějící vědomí o výhodách a možnostech spolupráce s univerzitami a VO;
• nedůvěra ve schopnost a ochotu akademického prostředí ke spolupráci;
• špatné zkušenosti z pokusů o komerční spolupráci s akademickými institucemi (těžkopádnost, bezdůvodná byrokracie, absence klientského přístupu atd.);
• geografická vzdálenost výzkumně-vývojové divize společnosti (umístění v zahraničí);
• neporozumění cílům a komunikačnímu stylu univerzit a VO;
• zaměření na krátkodobé cíle;
• obavy o ohrožení obchodního či výrobního tajemství;
• neschopnost přesně definovat zadání pro výzkum a vývoj.

Překážky na straně univerzit a výzkumných organizací

Nejvíce překážek transferu technologií se paradoxně nachází právě u těch aktérů, kteří by na něm měli mít největší zájem – u univerzit a VO. Navíc jde o překážky dvojího typu:

a) Překážky směrem vně organizace:

• velmi odlišné nastavení cílů a priorit organizace oproti průmyslovým podnikům;
• neschopnost kvalitně komunikovat s průmyslem;
• neschopnost přizpůsobit zásadní parametry přístupu ke spolupráci potřebám komerčních subjektů (rychlost, transparentnost, kvalita, zákaznický přístup);
• byrokracie a nepružné, pomalé rozhodovací procesy;
• chybějící ovládání principů bezpečného zacházení s důvěrnými informacemi;
• neschopnost pomoci firmám se zpracováním zadání pro výzkum a vývoj;
• neschopnost komunikovat firmám přínosy spolupráce a výhody nabídky.

b) Překážky směrem dovnitř organizace:

• chybějící rozpočtové položky na výdaje spojené s rozběhem transferu technologií;
• nechuť, obavy a chybějící motivace vědeckých pracovníků ke komercializaci;
• akademická politika místo manažerského přístupu napříč organizační strukturou;
• administrativní zatížení vědeckých pracovníků;
• absence jasně definovaných pravidel a postupů (způsobující přehnanou opatrnost);
• obavy vědeckých pracovníků o ztrátu respektu svého okolí;
• nedostatek času vědeckých pracovníků;
• obavy vědeckých pracovníků o vyzrazení know-how konkurenčním akademikům;
• neochota vědeckých pracovníků sdílet své kontakty k systematickému zpracování;
• značné rozšíření neoficiálního podnikání pracovníků s neoprávněným využíváním zdrojů organizace;
• rezistence vědeckých pracovníků z dalších důvodů (nedůvěra k TT či špatné zkušenosti z pokusů o formální nastavení spolupráce na komercializaci se svým zaměstnavatelem);
• křížení vlivů a zájmů množství různých zainteresovaných osob;
• chybějící oddělené účetní sledování různých činností s použitím stejných
zdrojů;
• nevhodné personální obsazení CTT; stanovení chybné role CTT vedením organizace jako „trafiky“ pro vysloužilé akademiky.

Bez těžkostí to nejde

Svoji obsáhlou studii uzavírá Kamil Krč optimistickým tvrzením, že „všude jsou nějaké problémy a bez těžkostí to prostě nejde“… Zavádění procesů a budování organizací spojených se systematickým transferem technologií je nákladnou záležitostí s dlouhodobou návratností a není možné očekávat rychlé finanční výsledky. Přesto se univerzitám a výzkumným organizacím úsilí a investované zdroje vyplatí. Platí to zejména ve světle měnících se podmínek veřejného financování univerzit a výzkumných organizací. Systematický transfer technologií je nejen nástrojem stimulujícím zvyšování kvality vědeckých výstupů, ale také nezbytným řešením pro posílení dlouhodobé finanční udržitelnosti univerzit a výzkumných organizací. Klíčové je však pochopení a akceptace těchto faktů řídicími orgány a vedoucími pracovníky univerzit a výzkumných organizací.

Zpracováno podle studie Kamila Krče (2012). Bližší informace na stránkách Mendelovy univerzity v Brně.

Vlastimil Růžička

[email protected]

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 140155
Datum: 12. 02. 2014
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Ve znamení kvality: Ostře zacílené setkání expertů

Ve Stuttgartu letos debutuje zcela nová akce, která aspiruje stát se expertním kongresem v oblasti průmyslové kontroly kvality. Dvoudenní setkání Control-Expert Days 2026 se uskuteční 20. a 21. května na výstavišti Messe Stuttgart a spojí jak prvky veletrhu, tak prvky odborné konference do kompaktní a obsahově soustředěné podoby.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit