Témata
Reklama

Transfer technologií a znalostí v praxi

Na pozici ředitele OK4 Inovace byl v říjnu minulého roku jmenován Kamil Krč. Podle informací Mendlovy univerzity v Brně obstál ve výběrovém řízení zejména díky svým zkušenostem z řízení projektů v oblasti podpory inovací a transferu technologií. Podíváme se společně s ním na některé hlavní klady transferu technologii a na překážky jeho rozvoje.

Kamil Krč získal titul MBA na britské Nottingham Trent University. Šest let působil v Jihomoravském inovačním centru (JIC) na pozicích projektový manažer, konzultant a správce fondů. Poskytoval konzultační a odbornou podporu inkubovaným inovačním firmám zejména v oblasti marketingu, patentů a firemních strategií. V JIC také realizoval projekty pro posílení inovační infrastruktury a zvýšení konkurenceschopnosti regionu.

Reklama
Reklama

O nutnosti základních otázek

K transferu technologií staví Kamil Krč jako ekvivalent „přenos znalostí“ a chápe vše jako soubor činností a procesů vedoucích k uplatnění znalostních výsledků univerzit a dalších výzkumných organizací (VO) na trhu. Jde zejména o výsledky výzkumu a vývoje (VaV); avšak do transferu technologií spadají podle jeho výkladu i další výstupy univerzit a VO, které je možné prodávat (komercializovat) formou poskytování různých odborných služeb či prodejem písemných studií. Instituce usilující o realizaci TT pak využívají buď specializované externí agentury anebo zřizují své vlastní útvary či dceřiné společnosti – útvary a centra transferu technologií (CTT; ÚTT). A jaké jsou podle Kamila Krče hlavní klady a překážky rozvoje transferu technologií v českém prostředí? Vše podrobněji popisuje ve své studii na Mendelově univerzitě v Brně (2012).

Kamil Krč, MBA, ředitel OK4Inovace, Olomouc

Přínosy transferu technologií

Fungující transfer znalostí a technologií mezi výzkumnými organizacemi a průmyslem představuje celou řadu přínosů jak pro přímé aktéry, tak i pro společnost v příslušném regionu. Ne náhodou ve světě vzkvétají regiony podporující inovace a přenos znalostí (např. North East England – Velká Británie; Etelä-Suomi – Finsko; Singapur aj.). V těchto regionech se roztáčí kolo příležitostí, jejichž využívání vytváří podmínky pro vznik a tvorbu dalších příležitostí, což velmi prospívá místním univerzitám a VO, firmám i běžným obyvatelům.

Vědomí pozitivního vlivu transferu technologií na celý region mělo za následek, že v České republice bylo spuštěno již několik programů veřejného financování projektů na zavádění a rozvoj transferu technologií (TT), například z programů OPPI VaVpI a OPVK.

Přínosy pro společnost

Uvádíme pouze některé z častých benefitů TT pro společnost, například:
• zlepšení struktury financování vědy a vysokého školství;
• zvyšování výkonnosti firem s odpovídajícím zvyšováním finančních odvodů společnosti;
• zvyšování inovativnosti a konkurenceschopnosti regionu i země;
• zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel;
• koncentrace finančního a znalostního kapitálu do regionu;
• zvyšování atraktivnosti regionu pro zahraniční investory.

Přínosy pro univerzitu či výzkumnou organizaci

Vytváření a využívání komerčních zdrojů zisku není hlavním posláním univerzit a výzkumných organizací, přesto však komercializace vědeckých výsledků představuje řadu přínosů, například:
• vedlejší zdroj financování dalšího výzkumu a vývoje;
• vedlejší zdroj odměn pro vědecké pracovníky;
• podpora dlouhodobé finanční udržitelnosti univerzity – zvláště při trendu snižování normativu;
• kvalitnější a komplexnější výuka, lepší uplatnitelnost absolventů v praxi;
• ověření výsledků výzkumu v praxi, zvýšení hodnoty těchto výsledků reálným uplatněním na trhu;
• získávání nových zdrojů informací, kontaktů a podnětů pro další výzkum;
• zvyšování prestiže a kredibility výzkumné organizace i jednotlivých vědců.

Transfer technologií

Přínosy pro průmyslové podniky

Je praxí ověřeným faktem, že významné společnosti působící v odvětvích s rychle se obměňujícími technologiemi realizují významnou část nebo i většinu svého obratu díky nejnovějším produktům. Vznik stále nových inovačních produktů je však podmíněn mimo jiné rozsáhlou výzkumnou a vývojovou základnou, jíž ne každá firma usilující o inovace disponuje. Řešením je v tomto případě komerční spolupráce s univerzitami a výzkumnými organizacemi, jež potřebné výsledky výzkumu a vývoje generují. Přínosy pro firmy vyplývající z využití transferu znalostí a technologií od univerzit a VO pak jsou:

• získání přístupu k unikátním výsledkům VaV vlastněným univerzitou či VO;
• získání jinak nedostupných výsledků výzkumu a vývoje, závislých na využití speciálních a nákladných zdrojů, jež firma nemá k dispozici (přístroje, vědecké kapacity, know-how, čas věnovaný výzkumu);
• zkrácení inovačního cyklu u nových produktů;
• snížení rizik souvisejících se správností volby technologického směru a odborným zvládnutím technologie;
• získání konkurenční výhody a nového nástroje výhodného řešení potřeb zákazníků;
• rychlejší strategické reakce firmy na nové trendy a identifikované tržní příležitosti;
• snížení nákladů na výzkum a vývoj v poměru k dosaženým výsledkům.

Hlavní překážky transferu technologií

Přes zřejmé přínosy transferu technologií se vyskytuje množství různých překážek u všech zainteresovaných stran – ve státní správě, ve firmách potřebujících výzkum i v samotných univerzitách a VO.

Překážky legislativní

Ačkoliv se v poslední době blýská na lepší časy, dosavadní legislativní nastavení v ČR v některých ohledech neusnadňuje či nemotivuje zavádění a realizaci transferu technologií. Hlavní legislativní překážky jsou v současnosti rámcově tyto:
• nedostatky ve způsobech financování vědy a vysokého školství;
• některá pravidla veřejné podpory a bariéry v komerčním využití výsledků získaných na základě výzkumu financovaného z veřejných zdrojů;
• zákon o vysokých školách bez jasného vymezení možností a pravidel pro komercializaci;
• zákon o daních z příjmů znevýhodňující daňový odpočet pro firmy při zadání výzkumu univerzitám a VO oproti zajištění výzkumu vlastními silami.

Překážky na straně firem

• Chybějící vědomí o výhodách a možnostech spolupráce s univerzitami a VO;
• nedůvěra ve schopnost a ochotu akademického prostředí ke spolupráci;
• špatné zkušenosti z pokusů o komerční spolupráci s akademickými institucemi (těžkopádnost, bezdůvodná byrokracie, absence klientského přístupu atd.);
• geografická vzdálenost výzkumně-vývojové divize společnosti (umístění v zahraničí);
• neporozumění cílům a komunikačnímu stylu univerzit a VO;
• zaměření na krátkodobé cíle;
• obavy o ohrožení obchodního či výrobního tajemství;
• neschopnost přesně definovat zadání pro výzkum a vývoj.

Překážky na straně univerzit a výzkumných organizací

Nejvíce překážek transferu technologií se paradoxně nachází právě u těch aktérů, kteří by na něm měli mít největší zájem – u univerzit a VO. Navíc jde o překážky dvojího typu:

a) Překážky směrem vně organizace:

• velmi odlišné nastavení cílů a priorit organizace oproti průmyslovým podnikům;
• neschopnost kvalitně komunikovat s průmyslem;
• neschopnost přizpůsobit zásadní parametry přístupu ke spolupráci potřebám komerčních subjektů (rychlost, transparentnost, kvalita, zákaznický přístup);
• byrokracie a nepružné, pomalé rozhodovací procesy;
• chybějící ovládání principů bezpečného zacházení s důvěrnými informacemi;
• neschopnost pomoci firmám se zpracováním zadání pro výzkum a vývoj;
• neschopnost komunikovat firmám přínosy spolupráce a výhody nabídky.

b) Překážky směrem dovnitř organizace:

• chybějící rozpočtové položky na výdaje spojené s rozběhem transferu technologií;
• nechuť, obavy a chybějící motivace vědeckých pracovníků ke komercializaci;
• akademická politika místo manažerského přístupu napříč organizační strukturou;
• administrativní zatížení vědeckých pracovníků;
• absence jasně definovaných pravidel a postupů (způsobující přehnanou opatrnost);
• obavy vědeckých pracovníků o ztrátu respektu svého okolí;
• nedostatek času vědeckých pracovníků;
• obavy vědeckých pracovníků o vyzrazení know-how konkurenčním akademikům;
• neochota vědeckých pracovníků sdílet své kontakty k systematickému zpracování;
• značné rozšíření neoficiálního podnikání pracovníků s neoprávněným využíváním zdrojů organizace;
• rezistence vědeckých pracovníků z dalších důvodů (nedůvěra k TT či špatné zkušenosti z pokusů o formální nastavení spolupráce na komercializaci se svým zaměstnavatelem);
• křížení vlivů a zájmů množství různých zainteresovaných osob;
• chybějící oddělené účetní sledování různých činností s použitím stejných
zdrojů;
• nevhodné personální obsazení CTT; stanovení chybné role CTT vedením organizace jako „trafiky“ pro vysloužilé akademiky.

Bez těžkostí to nejde

Svoji obsáhlou studii uzavírá Kamil Krč optimistickým tvrzením, že „všude jsou nějaké problémy a bez těžkostí to prostě nejde“… Zavádění procesů a budování organizací spojených se systematickým transferem technologií je nákladnou záležitostí s dlouhodobou návratností a není možné očekávat rychlé finanční výsledky. Přesto se univerzitám a výzkumným organizacím úsilí a investované zdroje vyplatí. Platí to zejména ve světle měnících se podmínek veřejného financování univerzit a výzkumných organizací. Systematický transfer technologií je nejen nástrojem stimulujícím zvyšování kvality vědeckých výstupů, ale také nezbytným řešením pro posílení dlouhodobé finanční udržitelnosti univerzit a výzkumných organizací. Klíčové je však pochopení a akceptace těchto faktů řídicími orgány a vedoucími pracovníky univerzit a výzkumných organizací.

Zpracováno podle studie Kamila Krče (2012). Bližší informace na stránkách Mendelovy univerzity v Brně.

Vlastimil Růžička

vlastimil.ruzicka@gmail.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 140155
Datum: 12. 02. 2014
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci, Sekce Strategie výzkumu a vývoje

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborná podpora rozvoje technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR sdružují přední specialisty daného oboru a poskytují expertní a poradenské služby. Vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím, která vycházejí z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra jednotlivé odborné sekce představujeme.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborná podpora rozvoje technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR sdružují přední specialisty daného oboru a poskytují expertní a poradenské služby. Vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím, která vycházejí z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra jednotlivé odborné sekce představujeme.

Trendy v nabídce doprovodných služeb a v koordinaci podniku

V současné době se řada výrobních podniků snaží být konkurenceschopná ve využívání nejnovějších trendů, ale i vědeckých poznatků. Tyto jsou markantní zejména v oblasti technologické, ovšem nelze se upnout pouze na přijímání technologických novinek a přitom opomíjet ostatní obory, neboť i tyto mohou podnikatelům nabízet zásadní poznatky a mít vliv na celkovou úspěšnost daného podniku. O tom, že je prospěšné, jak pro zákazníka, tak pro samotný podnik nabízet doprovodné služby k dodávaným výrobkům (jako např. montáž, zaškolení, servis), je asi dnes už zbytečné hovořit. Tyto služby jsou dnes téměř všude samozřejmostí a nabývají na významu i v průmyslovém sektoru.

Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci Sekce stavebnictví a architektura

Poslání Inženýrské akademie ČR (IA ČR) spočívá v odborné podpoře a rozvoji technických věd a technického školství, jakož i aplikaci nových poznatků vědy a výzkumu. Naším cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Tentokrát se zaměříme na stavebnictví a architekturu.

Mechanika na VŠ

V nynějším vydaní jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na mechaniku a mechatroniku. Naši nabídku vyslyšelo pracoviště na Strojní fakultě v Brně.

Strojírenské konstruování na VŠ

V nynějším vydání jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na výrobní stroje a komponenty. Naši nabídku vyslyšela pracoviště na strojních fakultách v Praze, Brně a Liberci.

Materiálové inženýrství na VŠ

V nynějším vydání jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na výrobní systémy a techniku. Naší nabídku vyslyšela pracoviště na strojních fakultách v Praze a Brně.

Podpory výzkumu, inovací a podnikání

Vývoj hospodářství v Evropě je v posledních letech charakterizován četnými ekonomickými problémy (finanční krize, dluhová krize), které ve svých důsledcích znamenají stagnaci či jen křehké oživení. Většina evropských ekonomik si uvědomuje, že disproporci mezi disponibilními kapacitami a místní poptávkou může dlouhodobě řešit pouze exportem.

Vliv spolupráce a dalších inovačních aktivit firem na jejich úspěch

V posledních letech jsou hodně diskutovanými tématy inovace, jejich vliv na podnikání a nezbytnost firem inovovat. Dá se říci, že inovace jsou stavěny do pozice klíčové podmínky rozvoje firem a zvyšování jejich konkurenceschopnosti a produktivity. Částečně je to dáno tím, že některé firemní aktivity zahrnované mezi inovační aktivity patří k činnostem, které jsou pro úspěch na trhu těžko nahraditelné, jako například externí spolupráce i využívání různých informačních zdrojů. Inovačními aktivitami jsou pak rozuměny všechny výzkumné, technologické, organizační, finanční a marketingové kroky, které jsou určeny k zavedení inovace.

Veřejná podpora financování inovací

Před dvěma lety vznikla Evropská rada akademií aplikovaných věd, technologií a inženýrství (Euro-CASE) jako nezávislá nezisková organizace národních akademií inženýrství, aplikovaných věd a technologií z 21 zemí Evropy. Slouží pro stálé fórum výměny informací a konzultace mezi evropskými institucemi, průmyslem a výzkumem s cílem přispět k vytvoření vhodných podmínek v Evropě tak, aby zvýšila svou inovační výkonnost.

Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit