Kontaminace povrchu plechů z korozivzdorných ocelí železem nebo uhlíkatým materiálem se projeví vznikem rezavých skvrn již v atmosférických podmínkách. Pokud nejsou stopy tohoto materiálu odstraněny, může se iniciovat korozní napadení způsobené porušením pasivní vrstvy (např. pitting). Protože k obnovení pasivní vrstvy dojde pouze na kovově čistém povrchu, provádí se moření, které odstraní svarové okuje a náběhové barvy, uhlíkové nálety a otěry poškození povrchu po tepelném a mechanickém zpracování. Po moření pak dojde ke vzniku nové pasivní vrstvy buď působením vzdušného kyslíku, nebo se pro okamžité vytvoření silnější pasivní vrstvy povrch korozivzdorné oceli pasivuje speciálními roztoky, popř. se konzervuje.
Jako klasické mořicí prostředky pro korozivzdorné oceli se používají buď mořicí lázně nebo mořicí gely a pasty. Podle způsobu aplikace existují tři základní způsoby:
- moření v lázni ponorem dílů a výrobků různé velikosti do mořicí lázně;
- moření postřikem, což je vhodné především pro velké plochy;
- moření pastou, která se nanáší obvykle štětcem.
Klasické mořicí roztoky jsou připravovány na bázi silných anorganických kyselin jako fluorovodíkové a dusičné, které jsou klasifikovány jako žíraviny a jedy a práce s nimi vyžaduje zachovávání platných předpisů jak při vlastním moření, tak i při likvidaci odpadních vod po moření a pasivaci. V současné době se začínají uplatňovat nové mořicí přípravky firmy Chemetall, jako jsou Ardrox 188 nebo 1873A, kde jako aktivní složka působí buď manganistan draselný a hydroxid sodný, nebo střední organické kyseliny s povrchově aktivními látkami. Tyto mořicí přípravky se používají při odstraňování silnějších vrstev okují na korozivzdorných ocelích. Moření se provádí za vyšších teplot kolem 90 0C.