Nejběžnějším typem elektrolytických povlaků jsou zinkové povlaky, resp. slitinové zinkové povlaky. Tyto povlaky jsou anodické k podkladové oceli a poskytují jí ochranu tím, že korodují nižší rychlostí, než by korodovala ocel. Korozní napadení zinkových povlaků je dané podmínkami prostředí, převážně probíhá rovnoměrně. Místní znečištění povrchu či agresivní vrstvy mohou výrazně místně zvýšit rychlost koroze. Součástky se zinkovými povlaky jsou v některých případech umístěny v prostředích, kde je korozní agresivita mikroklimatu ovlivněna provozními podmínkami, např. specifickým znečištěním nebo vysokou vlhkostí a zatékáním. Zinek je zvláště citlivý na znečištění chloridy, formaldehydem a organickými kyselinami. V těchto podmínkách pak dochází rychle ke vzniku bílých korozních produktů zinku, korozní rychlost zinku dosahuje až 10 µm/r a vzniká korozní napadení podkladové oceli.
Příkladem specifického korozního chování elektrolytického zinkového povlaku je stav mřížky nástavce střešního vtoku, které po cca dvou letech od výstavby vykazují intenzivní korozní napadení (viz obr. 3). Původní tloušťka zinkového povlaku byla 10 µm. Intenzivnější korozní napadení se vyskytuje na spodní straně mřížky - na okrajích mřížky je povlak zinku lesklý, bez intenzivního korozního napadení, v charakteristické ploše mřížky vymezené obvodem odtokové trubky se projevuje korozní napadení zinkového povlaku bílými korozními produkty zinku a tmavým matným povrchem povlaku a ve středu mřížky je povlak zinku téměř odkorodovaný. Rtg. difrakční analýza prokázala v korozních produktech přítomnost fáze Zn(OH)2, dále (NH4)4Fe2O(SO4)4*xH2O a fáze (Zn,Fe)SO4*7H2O. Nelze vyloučit ani přítomnost malého množství fází (Zn(OH)2)3(ZnSO4)(H2O)3, (NH4)2S2O6 a ZnCl2*1.33H2O (viz obr. 4). Korozní produkty obsahují různé směsné sloučeniny na bázi síry a amoniaku, které vznikly reakcí kovů mřížky s plyny H2S (koncentrace může být až 3 mg.m-3), NH3 a dalších organických sloučenin, jež jsou běžnou součástí odpadních vod a jejich rozkladu.