V této fázi bylo třeba sestavit airbox přímo na formuli, aby co nejlépe pasoval na úchyty na karoserii. Nejprve byly do motoru namontovaného v karoserii formule nasazeny jednotlivé trubky sacího potrubí a na karoserii formule byla připevněna vzduchová klapka. Poté následovalo usazení airboxu na trubky, přilepení příruby pro vzduchovou klapku, dorovnání sestavy a postupné přilepení všech trubek k airboxu. Tím byla ustavena základní poloha všech částí a bylo možné na prototypu dále pracovat bez usazení na motoru. Následovalo přilepení spodní části airboxu, zatmelení a přelepení spár vrstvou uhlíkové tkaniny. K dotmelení posloužil kovový tmel, který byl využit již při lepení hliníkových částí prototypu. Přes nejvytíženější spoje byla pro jistotu nanesena jedna vrstva uhlíkové tkaniny, dále bylo ještě zapotřebí vlepit do trubek sacího potrubí sedla pro vstřikovače a nalepit úchyty pro vstřikovací lištu. Tyto úchyty byly vyrobeny též z uhlíkové tkaniny. Před nanesením poslední vrstvy tkaniny bylo třeba celý povrch řádně přebrousit, aby se vyhladily mírné nerovnosti vzniklé při výrobě. Následovalo nanesení poslední vrstvy tkaniny a vytvrzení v peci. Po tomto vytvrzení byl díl ještě esteticky upraven, spoje jednotlivých dílů plátna překryty rovingem a celý díl natřen poslední, pohledovou vrstvou pryskyřice. Výsledný díl je na obrázku 6.