Témata
Reklama

Vysokopevnostní oceli

Nízkolegovaná ultravysokopevnostní ocel Carpenter Temper Tough je první letošní novinkou americké firmy Carpenter Technology, proslulé vývojem speciálních ocelí, slitin na bázi niklu, kobaltu a titanu, a práškových materiálů pro široké užití od letectví po golfové hole.

Ocel Temper Tough byla široce prezentována, avšak bez větší publicity zůstala ocel stejného složení Carpenter PremoMet s nepatrnými odchylkami hodnot houževnatosti a meze únavy, vztahující se mimo kruhové tyče i na drát.

Nikl-chrom-molybden-vanadové UHSS oceli k zušlechťování Temper Tough a PremoMet typu 40Ni3,8Cr1,2MoV představují svými pevnostními vlastnostmi - mezí kluzu Rp0,2 = 1 631 MPa a pevností v tahu Rm= 2 023 MPa při lomové houževnatosti KIC=70 MPa.m1/2, resp. 67,4 MPa.m1/2 ve stavu po zušlechtění levnou (a o 0,3 g.cm-3 lehčí) alternativu k drahým martenziticky vytvrditelným ocelím maraging nižších typů s 18 % niklu, 8-8,5 % kobaltu, 3-5 % molybdenu a 1 % titanu. Jsou ukázkou toho, jak moderní tepelné zpracování dokáže ekonomicky využít všech možností nabízených složením a strukturou materiálu.

Při zušlechtění kalení se zamrazením

Obě oceli vděčí za svou vysokou pevnost zvýšení obsahu křemíku, přísadám molybdenu a vanadu a zušlechtění kalením z teploty 918 °C se zamrazením při -38 °C s dlouhou výdrží k úplné přeměně zbytkového austenitu s následným popuštěním při 260 °C, na rozdíl od běžných Cr-Ni ocelí zušlechťovaných kalením při 830-860 °C s vyšším popuštěním. Oceli mají i vynikající únavové vlastnosti (mez únavy RC = 1 241 MPa při 107 cyklů 25 Hz tah-tlak u oceli PremoMet) a lomovou houževnatost při korozním praskání. Používají se na vysoce namáhané automobilové a letecké motorové díly, součásti převodovek, díly turbín aj. Příklady užití a podrobnosti o tvarovém a rozměrovém sortimentu nejsou uvedeny.

Tváření a obrábění

Pro zápustkové i volné kování výrobce doporučuje předehřev na 1 150 °C s průběhem tváření do 982 °C a dotvářením těsně pod 900 °C. Po tváření se normalizuje při 927 °C/1h a žíhá při teplotách kolem 680 °C s cílem optimální tvrdosti pro obrábění. Ocel má obtížnější obrábění než známá vysoce pevná ocel AISI/SAE 4340 s HRC 40. V tabulce 2 jsou uvedeny výrobcem doporučené podmínky obrábění pro hrubování po žíhání s HRC 35 a dokončování v zušlechtěném stavu s HRC 54.

Oceli Ni-Cr-(Mo-V) v Československu

Niklchromové oceli s obsahem uhlíku 0,20-0,40 %, chromu 0,70-1,30 % a niklu 2,20-5,30 %, zpravidla bez molybdenu a vanadu, byly vyráběny Poldiho hutí již v předválečném Československu jako později normované - ocel 16 440 typu 35Ni3,5Cr1 (Poldi CNS a Škoda ART), ocel 16 540 typu 40Ni3,2Cr1,1Mo, ocel 16 640 typu 38 Ni5Cr1,2 (Poldi CNL), ocel 16 720 typu 20 Ni4,5Cr1,5W1 (Poldi HOR), ocel 16 730 typu 28Ni4,5Cr1,6W1,2 (Poldi RWR) a slavná ocel ze 20. let Poldi Victrix Special, typu 20Ni4Cr1Mo, pozdější 16 521, která dosahovala po zušlechtění pevnosti v tahu Rm až 1 180 MPa. Složením nejbližší československou ocelí byla 16 445 typu 38Cr1,1Ni3,2MoV. Originální popouštěcí diagram oceli Poldi CNS z roku 1954 ukazuje, jaké pevnosti byly tehdejší Ni-Cr oceli bez Mo a V schopny.

Naší zvyklostí legování bylo minimální užití molybdenu, přestože zvyšuje účinek Cr a Ni na pevnost, zlepšuje prokalitelnost a spolu s vanadem chrání před zhrubnutím zrna při kalení z vyšších teplot. Své sehrála i omezená dostupnost molybdenu po roce 1950 (převážně z USA) a jeho nahrazování dostupnějším wolframem (z Číny), jehož nevýhodou je nutnost použití vyšších obsahů a tvorba stabilních karbidů, obtížně rozpustných při rozpouštěcím žíhání.  

V Československu se Cr-Ni-Mo(W) oceli Poldi úspěšně používaly na klikové, zalomené a drážkované hřídele leteckých a automobilových motorů firmy Walter.  Již v roce 1926 Walter Mittelholzer, pozdější zakladatel společnosti Swissair, přeletěl Kilimandžáro letadlem Dornier Merkur s ocelí Poldi Victrix Special v motoru. Oceli Poldi BOZ a CNS byly v roce 1938 dodány pro automobil Thunderbolt, jenž překonal rychlost 500 km.h-1. V pístových a turbovrtulových leteckých motorech Walter a později Motorlet byly užívány do 90. let. Jejich éra zde v podstatě skončila nešťastnou privatizací českého leteckého průmyslu a Poldi Kladno po roce 1989, kdy byla část značek jako neekonomické oceli vyřazena jak z výroby, tak z čs. norem a potřebné materiály získávány z dovozu.

Srovnatelné zahraniční oceli

Nejbližší sovětskou ocelí od 50. let byla u nás nenormovaná ocel 37ChN3A  typu 37Cr1,6Ni3,5. Blízkými francouzskými Ni-Cr-Mo ocelemi jsou oceli 819B a 819AW značek 35NiCrMo16, resp. 36NiCrMo16 se 3,8-4 % Ni a 820 značky 40NiCrMo18 se 4,5 % Ni, novější Ni-Cr-Mo-V oceli Clarm HB3 a Clarm HB7 (speciální oceli pro dělové hlavně, závěry a úsťové brzdy) značek 33NiCrMoV 15, resp. 40NiCrMoV15 firmy Albert & Duval, součásti skupiny Eramet. Z ocelí podle nové EN 10083 (také ČSN a DIN) jsou nejbližšími značkami 36NiCrMo 16 (1.6773) typu 36Cr1,8Ni3,8Mo a 30NiCrMo 16-6 (1.6747) typu 30Cr1,4Ni3,8Mo s min. mezí kluzu Rp0,2 = 1 050 MPa, resp. 880 MPa a min. pevností v tahu Rm až 1 450 MPa, resp. 1 230 MPa v zušlechtěném stavu pro Ø 16-40 mm. ArcelorMittal má značku Astralloy-V typu 29Ni4Cr2Mo s mezí kluzu Rp0,2 = 1 082 MPa a pevností v tahu Rm = 1 662 MPa.

Široce užívanou standardní nízkolegovanou americkou ocelí je AISI/SAE 4340 (UNS G43400), typu 40Ni1,8Cr0,8Mo, u níž lze podle způsobu tepelného zpracování dosáhnout pevností blízkých oceli Temper Tough. Celá skupina těchto ocelí se používá mj. na strukturní součásti letadel, raket, turbín, převodovek, dělové hlavně, díly pěchotních zbraní a na spojovací materiály.

Oceli QuesTek z počítačového vývoje Materials by Design

Vedle zmíněných maraging ocelí nahrazuje ocel Temper Tough s nižšími nároky na odolnost vůči koroznímu praskání i nové a dražší americké oceli vývojové firmy QuesTek Innovations Ferrium S53 (UNS S10500) s Rp0,2 = 1 550 a Rm = 1 984 MPa a zčásti i Ferrium M54 s Rp0,2 = 1 726 MPa a Rm = 2 023 MPa a vysokou houževnatostí KV = 32,5 J a lomovou houževnatostí až KIC = 130 MPa.m1/2. Obě oceli včetně tepelného zpracování se zmrazením při teplotě -73 °C (i níže) vyvinula QuesTek originálním počítačovým programem Materials by Design.

Po tepelném zpracování mají martenzitickou strukturu vytvrzenou jemným precipitátem karbidů (Cr, Mo, V, Fe)2C. Přestože ocel S53 má jen 10 % Cr, považuje se korozivzdornou na úrovni kalitelné nerezavějící oceli AISI 440C (110Cr17Mo). Ocel M54 s 1 % Cr není korozivzdorná, má však vysokou odolnost vůči koroznímu praskání s KISCC min. 90 MPa.m1/2. Pro korozně náročná prostředí (např. zkoušky v solné mlze podle ČSN EN ISO 9227) vyžadují oceli M54, Temper Tough, PremoMat a S53 povrchovou úpravu, zpravidla stále používaným galvanickým kadmiováním.

Ocel Ferrium S53 typu 20Co14Cr10Ni5,5Mo2W1V0,3 vyrábí v licenci QuesTek firmy Carpenter Technology a Latrobe Speciality Steels, na ocel Ferrium M54 typu 30Co7Cr1Ni10Mo2W1,3V0,1 má licenci Latrobe. Jsou určeny pro nejnáročnější použití např. na hřídele rotorů vrtulníků, záchytné háky námořních letadel, komponenty podvozků, závěsníky zbraní, vysokopevnostní šrouby a golfové hole.

Alexandr Abušinov

abusinov@seznam.cz

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO

Tabulky a grafy naleznete v tištěné verzi časopisu MM Průmyslové spektrum.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 110714
Datum: 28. 06. 2011
Rubrika: Výroba / Materiály
Autor:
Firmy
Související články
Aplikace nanomateriálů ve strojírenství

Nanotechnologie umožňují vývoj nových generací kompozitů s vylepšenou funkčností a širokou škálou aplikací. V současnosti nanokompozity představují mnoho aplikací v mnoha průmyslových oborech. Užitné vlastnosti nanomateriálů vyplývají z jejich výjimečných fyzikálních a chemických vlastností, velikosti, tvaru či povrchové morfologii. Velikostní efekt (size efect) umožňuje výrazně zlepšovat užitné vlastnosti konvekčních materiálů. Nanotechnologie díky svému inovačnímu potenciálu již dnes výrazně ovlivňují moderní průmyslové produkty.

Odlehčovací optimalizace 3D tištěné frézy

Vývoj v oboru obrábění se tradičně potýká s mimořádným dynamickým zatížením soustavy na straně jedné a požadavky na přesnost a produktivitu obrábění na straně druhé. Nalezení takové konstrukce nástroje, která odolá extrémním provozním podmínkám, a přitom umožní proces obrábění urychlit, může vést k zefektivnění výrobního procesu. Příkladem toho může být vývoj odlehčené frézovací hlavy. Dosavadní konstrukce obráběcích nástrojů vycházely z jednolitých plných tvarů zaručujících vysokou tuhost na úkor dynamických vlastností nástroje. Změnou vnitřní struktury je však možné najít optimum mezi těmito protichůdnými požadavky.

Vliv složek ochranných atmosfér na WAAM

Svařování v současné době není už pouze technologií ke spojování materiálů. S rozvojem aditivní výroby strojních součástí lze tento proces využít také pro výrobu komplexních a geometricky složitých součástí. Technologie WAAM využívá svařování pro vrstvení jednotlivých svarových housenek do tvaru vyráběné strojní součásti a je charakterizována mnoha proměnnými – mimo jiné i účinky ochranné atmosféry. Cílem příspěvku je zhodnotit vliv jednotlivých složek ochranných atmosfér používaných pro MAG svařování.

Související články
Horké komory pro práci s radioaktivním materiálem

V Řeži u Prahy bylo vybudováno nové výzkumné centrum, jehož součástí byla také výstavba kom-plexu horkých komor. Účelem výstavby bylo vytvořit pracoviště pro bezpečnou práci s vysoce radi-oaktivním materiálem. Po pěti letech budování se na začátku roku 2017 podařilo úspěšně zahájit aktivní provoz laboratoří, které jsou schopné zpracování, mechanického testování a mikrostrukturní analýzy radioaktivních materiálů (tlakové nádoby, vnitřní vestavby reaktorů, pokrytí paliva) s aktivi-tou až 300 TBq 60Co, materiálů pro reaktory III. a IV. generace a fúzní reaktory.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Ultra lehké komponenty vyráběné 3D tiskem

V posledních letech se do širšího povědomí dostávají aditivní technologie, neboli 3D tisk, kde je součást tvořena přidáváním materiálu nikoliv jeho odebíráním, jako je tomu u klasického obrábění. Jejich využití je zkoumáno napříč nejrůznějšími obory od strojírenství přes architekturu až po medicínu a módu. Pokud se omezíme na 3D tisk kovů, zjistíme, že aditivní technologie jsou brány jako prostředek pro výrobu tvarově složitých a občas konvenčními způsoby zcela nevyrobitelných dílů. Jsou brány jako jakási ideální výrobní technologie pro výrobu čehokoliv. V posledních letech se navíc stále více skloňuje spojení aditivní technologie a topologické optimalizace, což je způsob návrhu tvaru dílu na základě matematické optimalizace. Jak lze tušit, navržený tvar je značně složitý a často bývá označován jako organický. Takové díly jsou údajně vhodné pro 3D tisk, ale není tomu tak. Ve většině případů je realita daleko prozaičtější. Použití aditivní technologie je pouze jediná možnost, jak takový díl vyrobit.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Obrábění těžkoobrobitelných materiálů

Stále rostoucí požadavky výrobců proudových motorů vyžadují kontinuální vývoj žárupevných materiálů. Klasické metody obrábění jsou zde na hranici svých možností, efektivní alternativou je elektroerozivní řezání drátovou elektrodou.

Aditivní výroba unikátních řezných nástrojů

Aditivní technologie jsou jedním z nosných pilířů Průmyslu 4.0. Od roku 2014, kdy v ČR 3D tisk kovů odstartoval „ve velkém“, byla o této problematice napsána celá řada publikací, díky nimž je tato technologie považována za poměrně známou. Jedním z průkopníků 3D tisku v ČR je firma Innomia, která přinášela informace o technologii DMLS do povědomí českého průmyslu již několik let před tímto zmiňovaných boomem.

Aplikovaný vývoj a výzkum 3D technologií

CARDAM (Centre of Applied Research and Development for Additive Manufacturing) je unikátní výzkumně-vývojové pracoviště, které se zaměřuje na realizaci nových technicky a technologicky vyspělých řešení a produktů při využití aditivní výroby kovů. Poskytuje služby aplikovaného výzkumu a vývoje, kompletní inženýrské řešení pro tvorbu nových aplikací a výrobních procesů, pomáhá společnostem vytvořit potřebné vědomosti, znalosti a know-how v nové oblasti aditivního designu a výroby. Aditivní design a výroba patří mezi nejdůležitější technologické směry, celosvětově rozvíjené v rámci „Průmyslové revoluce 4.0“.

Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Průmyslové využití nejvýkonnějších laserů

Již několik desetiletí jsme svědky postupného nabývání významu a upevňování pozice laserů nejen v průmyslových provozech, ale i ve zdravotnictví, metrologii a mnoha dalších oblastech. Na stránkách tohoto vydání je uvedeno hned několik možností jejich využití, všechny jsou však velmi vzdálené možnostem laserů vyvíjených v centru HiLASE. V Dolních Břežanech u Prahy totiž vyvíjejí „superlasery“.

Cyklické zkoušky pro reálnější simulace

Životnost, trvanlivost, odolnost, ale i třeba degradace jsou důležitými pojmy, pokud se bavíme o životním cyklu jakékoliv součásti. Kupující nebo odběratel požaduje záruky, že právě obdržený díl, zařízení či konstrukce bude fungovat předem stanovenou dobu, navíc je-li ve hře také otázka bezpečnosti. Udělení certifikace či určení doby trvanlivosti často předcházejí různé zkoušky. Důležitou skupinou z nich jsou urychlené korozní zkoušky. Nejen jimi se v úzké spolupráci s průmyslem zabývají ve vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou.

Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit