Vysokoškolské vzdělávání mladých expertů

V dnešním globálním světě, který se vyznačuje rychle se měnícími faktory a neustálými výzvami, je pro zachování konkurenceschopného a udržitelného vývoje nezbytné koncentrovat značné úsilí na výzkum a vývoj. Dalším předpokladem úspěšnosti je zajistit provázanost a spolupráci mezi výrobci, výzkumnými centry a akademickou sférou.

Iniciativa sdružovat podniky a výzkumná centra se v České republice postupně formuje již od konce 90. let minulého století. Představovala v podstatě reakci na tehdejší hospodářsko-politickou situaci českého průmyslu vyznačující se dlouhodobým nedostatkem kapacit v oblasti výzkumu a vývoje v oboru a tedy i inovací výrobních programů, bez nichž nebylo možné udržitelný a konkurenceschopný rozvoj zajistit. Jedním z průkopníků těchto snah byl projekt Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT), který v roce 2000 předložilo Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České vysoké učení technické v Praze společně se Svazem výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (dnešní Svaz strojírenské technologie). Díky nově vzniklému centru byla vybudována pevná výzkumná základna pro český průmysl strojírenské výrobní techniky a v rámci ČR došlo k propojení významných výzkumných pracovišť v oboru a strojírenských podniků.

Snaha propojit výzkum s trhem jde ruku v ruce i s politikou EU, která od roku 2004 výrazně podporuje vytváření evropských technologických platforem. Z jejího popudu vznikla v roce 2007 Česká technologická platforma Strojírenství. O dva roky později pak v rámci Operačního programu Podnikání a inovace a jeho programu Spolupráce –Technologické platformy byl podán projekt sdružení Technologická platforma Strojírenská výrobní technika (TP SVT), který v dnešní době sestává z 31 členských podniků z výrobní sféry, strojírenských fakult vysokých škol technických a oborových svazů.

Na otázku, co je jejím hlavním úkolem, odpovídá její předseda doktor Jan Smolík. „TP SVT představuje seskupení výrobních podniků, vysokých škol a výzkumných center v oboru obráběcích a tvářecích strojů. Kromě cílů, jako je podpora oborového výzkumu a vývoje, podpora inovačních aktivit, spolupráce při vytváření související politiky a právních předpisů, podpora realizace výsledků VaV v průmyslové praxi, provádění osvěty, sdružování odborníků z praxe a akademické sféry a spolupráce s evropskými technologickými platformami, si TP SVT klade za cíl především podporovat obor obráběcích a tvářecích strojů v České republice a vytvářet jeho strategii.“

V důsledku těchto snah byl v prvním roce činnosti platformy v roce 2009 vypracován dokument Strategická výzkumná agenda (SVA), který přehledně mapuje potřeby na všech úrovních výzkumu a vývoje v oboru do roku 2020 a definuje priority výzkumu a vývoje. Dokument vychází ze spolupráce 45 odborníků z podniků sdružených v SST, odborníků z VCSVTT, SpOS a z vysokých škol. Podle slov doktora Smolíka smyslem této koncipované strategie je její promítnutí do oboru, tedy jak směrem k výrobcům, tak do výzkumu a vzdělávání. „Cílem je dosáhnout co největšího zvýšení užitných vlastností českých obráběcích a tvářecích strojů a zvýšení jejich konkurenceschopnosti na světovém trhu,“ konstatuje dále.

Na první etapu řešení projektu TP SVT navázal Implementační akční plán (IAP) strojírenské výrobní techniky. Účelem tohoto dokumentu je pro roky 2012 až 2015 definovat nejperspektivnější výzkumná témata podporující naplňování SVA v konkrétních oblastech techniky. Realizace IAP probíhá formou společné přípravy projektů VaV, a to konkrétně hlavního výzkumného projektu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT) a dále pak přípravou společných projektů výrobních podniků s výzkumnými organizacemi. Cílem projektů je zajistit maximální dotační podporu oborových projektů podporujících naplňování SVA.

Mezi cíle Technologické platformy Strojírenská výrobní technika patří sdružování odborníků z praxe a akademické sféry. Smyslem je lepší připravenost akademické sféry na řešení úkolů podniků v oblasti inovací a nových produktů. Pod záštitou TPSVT se v září letošního roku na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze uskutečnilo setkání zástupců akademických pracovišť oboru strojírenské výrobní techniky. V rámci tohoto každoročního setkání oborových kateder, kterého se tradičně účastní zástupci pracovišť z českých i slovenských univerzit, mají akademičtí pracovníci možnost vyměnit si aktuální informace z oboru a předat zkušenosti z pedagogiky, řízení, hospodaření a dlouhodobé odborné orientace.

Na letošním setkání proběhla diskuse o možnosti a smysluplnosti promítání témat SVA a IAP do vysokoškolského vzdělávání mladých expertů v oboru. Jak uvádí doktor Smolík, akademičtí zástupci se obecně shodli, že závěry a definovaná nejperspektivnější témata výzkumu a vývoje formulovaná TP SVT je vhodné v oborové výuce představovat. Takto je možné zejména studentům závěrečných ročníků specializací zaměřených na strojírenskou výrobní techniku představit technické problémy a témata, která průmysl ve střednědobé perspektivě považuje za klíčová pro inovace a zvýšení konkurenceschopnosti.

Na otázku, jakým vhodným způsobem by se tato problematika měla do výuky promítnout, se již odpovědi různí. Ředitel Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky z VUT v Brně docent Petr Blecha se shoduje s názorem proděkana pro vědu a výzkum a spolupráci s praxí na VŠB-TU Ostrava prof. Vladimírem Mostýnem, že tato problematika by se měla hlouběji implementovat do výuky až v doktorském studiu. Konkrétně pak uvádějí: „V předchozích cyklech je na aplikaci témat do výuky jen omezený prostor a studenti nemají dostatek schopností je pojmout. Z toho důvodu by bylo vhodné uvádět je pouze přehledově.“ Vedoucí katedry výrobních strojů a konstruování na VŠB-TU Ostrava docent Ladislav Kovář naopak prostor pro implementaci této problematiky nachází již v rámci magisterského cyklu: „Domnívám se, že v rámci oboru výrobní stroje a zařízení na každé fakultě pravděpodobně existuje předmět, do jehož osnov by se ve vhodné formě informace o těchto aktuálních trendech daly implementovat.“ S tímto názorem se ztotožňuje i vedoucí katedry výrobních systémů z Fakulty strojní TU v Liberci doktor Petr Zelený, který tvrdí, že výuku je třeba neustále inovovat, aktualizovat. Zapojovat do ní odborníky, uvádět konkrétní praktické příklady a projekty a zároveň naučit studenty samotné aktivně vyhledávat informace.

Další oblastí diskuse byl fakt, jaké podklady by ze strany TP SVT školy případně uvítaly. Zde se akademici obecně ztotožňují s názorem vedoucí katedry konstruování na ZČU v Plzni docentkou Václavou Lašovou, že podklady pro obohacování výuky by měly být průběžně publikované výsledky řešení jednotlivých problémů. Účastníci se dále shodli, že kromě dokumentů SVA a IAP by pro implementaci strategie do výuky pomohly jednou či dvakrát do roka aktualizované zprávy o novinkách a konkrétních příkladech, které základní směry výzkumu a vývoje v oboru dokumentují a názorně ilustrují. Dále by považovali za vhodnou možnost konzultací s odborníky z platformy, například formou organizace odborně zaměřených workshopů pro studenty i pedagogy.

Jedním z klíčových faktorů pro zajištění vysoké úrovně hi-tech produktů českého strojírenství, jako jsou obráběcí stroje, tvářecí stroje a výrobní automatizace, je také příprava a výchova špičkových odborníků. Jak mnohokrát zaznělo na letošním výročním zasedání Svazu průmyslu a dopravy ČR za účasti vrcholných představitelů vlády v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, patří problém nedostatku kvalitně vzdělaných profesionálů se zaměřením na technické obory k hlavním problémům udržení vysoké úrovně českého strojírenství. Technologická platforma Strojírenská výrobní technika, Svaz strojírenské technologie, Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii a MM Průmyslové spektrum považují tento problém dlouhodobě za významný, a proto usilují na všech dostupných úrovních o popularizaci oboru strojírenské výrobní techniky mezi studenty, ale také přímo pracují na zdokonalování podmínek pro studenty příslušných specializací v magisterském a zejména doktorském studiu.

Obráběcí a tvářecí stroje jsou mateřskými stroji, které využívají všechna ostatní průmyslová odvětví k výrobě vlastních produktů. Česká republika je v produkci těchto strojů na velmi dobrém 12. místě na světě a na 7. místě na světě v produkci na obyvatele. „Pokud chceme tato dobrá místa udržet či se ideálně dostat na vyšší příčky, je třeba tento úspěšný obor dále pěstovat a podporovat i tím, že pro něj budeme získávat vynikající studenty, vychovávat je a připravovat co nejlepším způsobem podle potřeb průmyslu pro uplatnění v praxi,“ uvádí závěrem doktor Smolík. S tím nelze jinak než souhlasit.

PhDr. Petra Zlatohlavá

ČVUT v Praze, Fakulta strojní

P.Zlatohlava@rcmt.cvut.cz