Témata
Reklama

Využití CNG v provozu firemních vozidel

Jedním z mála alternativních paliv pro motorová vozidla, které se dostalo do reálného provozu, je stlačený zemní plyn - CNG. Název pochází z anglické zkratky Compressed Natural Gas.

Řada z nás si pamatuje doby přestaveb vozů na LPG. V čem je pohon na stlačený zemní plyn podobný a v čem se liší? Společné je to, že jde o plynné palivo. První rozdíl je v jeho původu. LPG je plyn vyráběný z ropy, zemní plyn je přírodního původu. Další rozdíl je v použitém tlaku. LPG se používá stlačený na tlak okolo 10 barů, CNG technologie používá tlak 200–250 barů. Fyzikálně je LPG plyn těžší než vzduch, zemní plyn je lehčí. Z běžně používaných paliv benzin, motorová nafta, LPG a CNG nejnižší provozní náklady na 1 km dosahují právě vozidla na CNG. Oproti dieselovému pohonu šetří při současných cenách 70–80 haléřů na 1 kilometr.

Použití vozů na CNG nicméně přináší i určité nepohodlí, protože ne každá čerpací stanice je vybavena stojanem pro plnění vozidel na CNG.

Reklama
Reklama
Reklama
Moderní plnicí stanice mají modulární řešení a umožňují budoucí rozšiřitelnost.

Kde se používá

Stlačený zemní plyn – CNG – se nejčastěji používá jako pohonné palivo pro autobusy, osobní vozy nebo různá užitková vozidla převážně v komunálních službách. Ve výrobních procesech se používají vysokozdvižné vozíky poháněné CNG. V České republice již také jezdí první posunovací lokomotivy na stlačený zemní plyn. Pro nákladní dálkovou dopravu v Evropě se již nyní začíná používat dokonce LNG – tedy zkapalněný zemní plyn, který umožňuje ještě dále zvýšit dojezd na jedno natankování i pro těžkou nákladní dopravu.

Jak se vozidla tankují

V České republice je v současné době v provozu přes 50 veřejných plnicích stanic, které pokrývají větší města a území okolo hlavních silničních a dálničních tahů. V letošním roce má přibýt dalších 45 plnicích stanic na CNG. Veřejné plnicí stanice jsou přístupny buď jako samostatné samoobslužné objekty nebo jsou plnicí stojany přímo integrovány v infrastruktuře běžné čerpací stanice. Příkladem mohou být některé čerpací stanice Benzina, kde je přímo mezi stojany s běžnými palivy i stojan na CNG. Doba plnění vozidla činí 3–4 minuty a je srovnatelná s běžným tankováním konvenčního paliva.

Postup plnění CNG se příliš neliší od tankování běžných paliv.


Druhou možností, jak vozidla tankovat, je využít vlastní podnikovou nebo privátní plnicí stanici. Vzhledem k tomu, že jako palivo je použit zemní plyn z běžné plynovodní sítě, je dnes již obvyklé, že firmy, které používají více vozidel, si budují vlastní plnicí stanici. Je to v principu malá či větší kompresorová stanice, kde se plyn z běžné sítě stlačuje na tlak potřebný pro plnění vozidel. Moderní plnicí stanice představují modulární vyzkoušená řešení a umožňují budoucí rozšiřitelnost. Plnicí stanici je možné vybudovat ve všech místech, kde je k dispozici dostatečně dimenzovaná přípojka zemního plynu. Velkou výhodou privátních plnicích stanic je stabilní cena plynu daná obvykle ročním kontraktem.

Úspory

Při srovnání nákladů na provoz vozidel můžeme vyjít ze spotřeby moderního turbodieselu. Vůz střední třídy spotřebuje okolo 5,5 litru motorové nafty na 100 km. To při dnešních cenách na čerpacích stanicích reprezentuje náklady přibližně 2 Kč na každý ujetý kilometr. CNG vozidlo střední třídy si obvykle vystačí s 5 kg CNG na 100 km, což při ceně 24,50 Kč představuje cca 1,23 Kč na kilometr. Ze srovnání je patrné, že vozidlo na CNG ušetří v tomto případě 77 haléřů na každém kilometru. Při ročním nájezdu 40 tisíc kilometrů, typickém například pro servisní vozidla nebo vozy obchodních zástupců, to znamená, že vozidlo každým rokem šetří přes 30 000 Kč. Další úspory pro firmy ještě vyplývají v úspoře na silniční dani (vozidla do 12 tun na CNG jsou osvobozena) a také z obvykle nižšího zákonného pojištění (nižší obsah motoru).


Tankování CNG do nádrže služebního vozu

Pozitivní také je, že ceny plynu nepodléhají takovým výkyvům, jako je tomu v případě ropy. Nedávné objevy břidlicového plynu v Americe přispěly jednak k odpoutání ceny zemního plynu od cen ropy a jednak ke snížení jeho ceny v posledním období. Pro pořádek – břidlicový plyn je také zemní plyn, má stejné složení, liší se jenom svým uložením v zemních nalezištích.

Výrobní provozy

Jak je to ve výrobních firmách s vysokozdvižnými vozíky, na to jsme se zeptali Ing. Jindřicha Kotyzy ze společnosti Linde Material Handling Česká republika, s. r. o., která vysokozdvižné vozíky s pohonem na CNG dodává do ČR od roku 2005. „Jsme rádi, že vozíky na CNG nacházejí uplatnění stále častěji a že naše společnost může nabídnout toto ekologické a úsporné řešení. Vysokozdvižné vozíky ve výrobních procesech jsou v provozu mnoho hodin denně a jen přechodem firemní flotily na CNG klesají náklady na pohonné hmoty na 50 % a méně.“

Dodejme, že ve výrobním provozu se uplatňuje kouzlo malých čísel. Jestliže má vysokozdvižný vozík hodinovou spotřebu například 3 litry motorové nafty, znamená to při třísměnném provozu spotřebu přes 26 tisíc litrů nafty za rok, což odpovídá necelému jednomu milionu Kč. Pokud z nich provozovatel má možnost polovinu ušetřit, znamená to okolo 0,5 milionu Kč ročně za jeden vysokozdvižný vozík. Ve velkých provozech samozřejmě jezdí takových vozíků více a úspory se tak násobí.

Firemní plnicí stanice

Jaké jsou však náklady na vybudování takové stanice a jak rychle se prostředky vrátí zpět v uspořených nákladech? Ing. Kotyza dodává: „Náklady na výstavbu plnicí stanice se liší podle toho, kolik z ní bude plněno vozidel nebo vozíků. Plnicí stanice jsou modulární stavby a jejich výstavba je dnes již rutinní záležitostí. Nejmenší plnicí stanici pro tzv. pomalé plnění lze realizovat od cca 130 tisíc Kč. Plnicí stanice pro provoz několika vozíků ve směnném provozu si vyžádá investiční náklady větší, zde jde o stovky tisíc korun až například 1,5 milionu. Na základě našich zkušeností mohu konstatovat, že prostředky investované do výstavby plnicích stanic se vrátí typicky za jeden až tři roky, v závislosti na počtu vozíků v provozu. Našim zákazníkům také samozřejmě nabízíme různé formy jejich financování.“

Pro úplnost dodejme, že pokud si firma vybuduje svou vlastní plnicí stanici, může u ní s výhodou tankovat všechna svá vozidla na CNG, tedy nejen vysokozdvižné vozíky pro výrobu a skladování, ale i například osobní vozy pro obchodní zástupce nebo techniky.

Bezpečnost

Bezpečnost je bezesporu jedním z nejdůležitějších faktorů. CNG patří mezi velmi bezpečná paliva. Na rozdíl od LPG je CNG lehčí než vzduch, a tak se v případě úniku snadno rozptýlí. Bod vzplanutí je 537 °C, což je více než dvojnásobek než u benzinu nebo LPG. Tlakové nádrže vozidel jsou vybaveny teplotními i tlakovými pojistkami, které zajistí bezpečné odhoření plynu v případě nehody. Pro úplnost, benzin a LPG patří do třídy nebezpečnosti I., motorová nafta do třídy III. a CNG až do třídy IV.

U vozidel s CNG pohonem je situace lepší i s možností parkování v podzemních garážích. Pokud jsou tyto garáže vybaveny příslušným zabezpečením (metanová čidla), smějí v nich vozidla na CNG parkovat, protože nehrozí hromadění plynu ve spodních podlažích v případě úniku, tak jak je tomu u LPG. Zajímavou vlastností CNG je praktická nezcizitelnost tohoto paliva, na rozdíl od motorové nafty či benzinu.

Shrnutí výhod CNG:
• úspora za pohonné hmoty;
• rychlá návratnost do plnicí stanice CNG;
• možnost dvojnásobných úspor při použití plnicí stanice CNG pro vozíky a služební vozy;
• nezcizitelnost paliva;
• úspory na daních.

Martin Petřík
Linde Material Handling Česká republika
martin.petrik@linde-mh.cz
www.linde-mh.cz

Článek byl zveřejněn v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum ŠTÍHLÁ VÝROBA A LOGISTIKA na straně XXVI.

Reklama
Související články
Zadáno pro intralogistiku

V druhé polovině června jsme měli možnost navštívit 10denní zákaznickou akci společnosti Linde Material Handling (Linde MH), která se letos konala na výstavišti Maimarkt v německém Mannheimu pod příznačným názvem World of Material Handling. Akci, jejíž motto letos znělo Your way is our way, postupně navštívilo přes 8 000 pozvaných hostů z více než 60 zemí.

Zavádění automatizace a robotizace v intralogistice

Rozvoj automatizace a zejména robotizace ve skladech prochází v posledních letech bouřlivým vývojem. Prvním krokem byla automatizace jednodušších procesů manipulace. Vozíky uměly přepravit materiál z jednoho bodu do druhého. Druhým, složitějším krokem je manipulace se zbožím v různých výškových úrovních, typicky z jedné regálové pozice do druhé. To je již o hodně náročnější, protože musí být spolehlivě vyřešeno nabírání a ukládání palet ve výškách a je třeba daleko větší přesnosti. V současné době se objevují i další výzvy, jako je automatizace pohybu vozíků ve venkovních prostorech.

Nové vysokozdvižné vozíky se proháněly v Berlíně

Společnost Linde Material Handling uspořádala počátkem listopadu v Berlíně akci nazvanou Multi-Launch Event 2019, na které svým partnerům, zákazníkům a zástupcům odborného tisku představila zcela novou řadu čelních vysokozdvižných vozíků s hydrostatickým pojezdem a s nosností od 2 do 3,5 t, označenou číslem 1202. Představeny byly také nové řady vychystávacích vozíků Linde N20 a Linde N20 C.

Související články
Nová pobočka společnosti Linde MH

Společnost Linde Material Handling Česká republika slavnostně otevřela 26. září 2019 svou novou pobočku v Hradci Králové. Usnadní tak přístup ke svým službám zejména zákazníkům z regionu Hradecka a Pardubicka.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Moderní druhy pohonů v intralogistice

Na alternativní paliva jezdí v Evropě statisíce vozidel, včetně České republiky. Rozšiřuje se elektromobilita, státy v různém měřítku podporují CNG vozidla. Někdy se však přitom zapomíná na vnitrozávodovou dopravu.

Intralogistika jako jeden celek

Linde Material Handling (Linde MH) již není jen dodavatelem skladové techniky a vozíků, ale nabízí komplexní řešení pro tok materiálu. Přesvědčit se o tom mohli návštěvníci již třetího ročníku firemního intralogistického veletrhu World of Material Handling (WoMH), který proběhl v červnu v německém Mannheimu. Veletrhu se zúčastnila rovněž řada partnerských společností z oblasti plně automatizovaných řešení, energetických systémů, nástavbových zařízení, výroby pneumatik nebo vybavení pro pracoviště řidiče.

Robotická manipulační technika

V posledních několika letech je velmi diskutovaným tématem problematika Průmyslu 4.0, spočívající v digitální ekonomice, široké automatizaci nebo internetovém poskytování zboží či služeb. Spadá sem kromě digitalizace i robotika, což je při dnešním nedostatku pracovních sil pro průmyslovou výrobu velmi důležitá oblast.

Centrum pro repase vysokozdvižných vozíků

Společnost Linde Material Handling koncem září slavnostně otevřela svůj nejmodernější závod pro repase manipulační techniky ve Velkých Bílovicích na jižní Moravě. V novém závodě budou repasovány použité vozíky pro země střední a východní Evropy.

Bezpečnost v logistice

V každém výrobně-logistickém provozu se dnes otázka bezpečnosti stává stále důležitější, najímají se různí, ne vždy zcela odborníci na audit jednotlivých provozů, jejich exponovaných částí nebo celých intralogistických procesů. Ve skutečnosti by se mělo jednat o osoby, které mají doložitelnou kvalifikaci zhodnotit takovéto procesy a doporučovat nápravu, případně i certifikovat dle normativních podkladů. Stanovené normativní standardy však vytvářejí pouze určitý rámec, tak aby bylo možné zahrnout co největší škálu provozů, což nemusí být vždy v souladu s tím, jak mají nebo by měly jednotlivé procesy vypadat.

Automatizace v interní logistice

Automatizace skýtá mnoho nových způsobů, jak zefektivnit výrobní a logistické procesy. Lze eliminovat chybovost lidského faktoru a všechny výrobní a skladové operace výrazně zpřesnit a v některých aplikacích i zrychlit. Uživatel pak má neustále pod kontrolou přesnou lokaci a pohyb jakékoliv položky ve výrobě či ve skladu, protože celý systém bývá ovládán ve většině případů řídicím softwarem WMS (Warehouse Management System).

Robotické vozíky

Když v roce 2015 společnost Linde Material Handling (Linde MH) poprvé představila své robotické vozíky, šlo o hodně inovativní přístup. Vývojoví inženýři Linde MH společně s kolegy z francouzské společnosti BALYO, která se automatizací manipulační techniky dlouhodobě zabývá, totiž zvolili neobvyklou cestu. Rozhodli se nevyvíjet nové a drahé speciální stroje, ale naopak, přinést robotiku do stávající manipulační techniky a zachovat tak výhodu její velkosériové výroby.

Lithioiontové baterie na vzestupu

Společnost Linde Material Handling uvádí na trh další manipulační techniku s pohonem na lithioiontové baterie. Své portfolio rozšířila o nové ruční nízkozdvižné vozíky, vychystávací vozíky a tahače na tento pohon a od nynějška nabízí i lithioiontové baterie s vyšším výkonem.

Trend interní logistiky: logistické vláčky

Hlavními důvody pro zavádění logistických vláčků jsou především požadavky na časové a finanční úspory a nutnost dodávání výrobního materiálu v režimu just-in-time. Logistické vláčky jsou v některých případech výbornou alternativou k běžně používaným čelním vysokozdvižným vozíkům.

Nové centrum pro regeneraci trakčních baterií

Společnost Linde Material Handling Česká republika (dále Linde MH) uvedla do plného provozu centrum pro regeneraci trakčních baterií vysokozdvižných vozíků, které je zaměřeno na prodlužování životnosti těchto baterií prostřednictvím jejich cílené regenerace. Služby centra doplňuje mobilní servis s působností po celé České republice.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit