Témata
Reklama

Vyztužené termoplasty v letecké konstrukci

Historie firmy Letov má svůj počátek v listopadu 1918, kdy byl založen státní letecký vojenský podnik nazvaný "Letecký arsenál". Společnost prošla několika etapami, od vývoje a výroby vlastních letounů postupně až k vývoji a výrobě letadlových celků.

V roce 2000 se stala jako Letov Letecká výroba (LLV) součástí francouzské skupiny Latecoere a od této doby je strategickým dodavatelem pro dopravní letouny Airbus, Boeing (obr. 1), Dassault a Embraer.

Reklama
Reklama
Reklama
Obr. 1. Letoun Boeing B787. Zdroj: Boeing.mediaroom.com.

Středisko kompozitů

Vedle rozsáhlých provozů obráběcích a montážních procesů pro kovové díly je významnou a progresivní součástí společnosti i středisko výroby kompozitních dílů, označované jako CPC (Composite Production Center). Stěžejním produktem je výroba a částečná montáž „celokompozitových“ dveří pro letoun Boeing B787. Středisko CPC je tak výrobcem a technologickou základnou, jejíž produkty mají uplatnění v technologicky a materiálově nejvyspělejším provozovaném letadle na světě. Konkurenčním letounem je prozatím nelétající prototyp Airbus A350, pro který CPC vyrábí části do trupu, u nichž provádí také technologický vývoj.

Středisko kompozitů se skládá z technologicko-vývojové kanceláře a výrobní haly, kde se nachází autokláv, termolis, sušicí pece, „čisté“ místnosti pro řezání a skladbu prepregů, pětiosá obráběcí centra JOBS Linx, vodní paprsek, pracoviště NDT – ultrazvuk, rozměrová kontrola, mrazicí místnost pro skladování prepregů, brousicí boxy a pracoviště montáží.

Termoplastové nebo termosetové pojivo

Výrobní technologie CPC se liší podle druhu matrice zpracovávaného kompozitního materiálu. Matrice je tvořena buď termoplastovým nebo termosetovým pojivem. Díly s termosetovou matricí (autoklávová technologie) vznikají skládáním a formováním tzv. prepregů (pojivem předimpregnovaná výztuž) za použití systému vakua. Polotovary pro skladbu jsou za přísných podmínek řezány na plotrech v prostorách čisté místnosti. Tyto polotovary se umístí na formu, která se následně podrobí vytvrzovacímu cyklu v autoklávu. Vytvrzený polotovar se po kontrole vnitřních a vnějších vad obrobí na pětiosém obráběcím centru a po další mezioperační kontrole se provede povrchová úprava, značení, montáž a expedice.

Díly s termoplastovou matricí – technologie termoforming – vznikají lisováním na hydraulickém termolisu (obr. 2). Zde je polotovarem rovná kompozitní deska, ze které se vodním paprskem vyřízne vhodný formát pro daný díl. Po vylisování a kontrole vnitřních a vnějších vad jsou díly obráběny na pětiosém obráběcím centru nebo víceosém vodním paprsku. Následuje kontrola obrobené geometrie a povrchové úpravy. Po finálním značení jsou díly připraveny k montáži a následné expedici.

Obr. 2. Hydraulický termolis

High-tech termoplasty

Vyztužené high-tech termoplasty a technologie jejich zpracování jsou v leteckých konstrukcích relativně novinkou. Jejich podíl na draku letounu rok od roku roste i na úkor kompozitů termosetových. Vláknem vyztužené termoplasty například s matricí PP nebo PA jsou v průmyslu zavedené již delší dobu, ale pro letecké konstrukce byly a jsou jejich termomechanické vlastnosti nedostatečné. Aplikace vyztužených termoplastů pro náročné díly v letectví umožnil až pokrok ve vývoji plastů vhodného typu.

Prvním termoplastem s vyššími termomechanickými charakteristikami (tzv. kategorie high-tech), který začal být používán jako matrice, je PEEK. Bylo to v 80. letech, kdy se hledala náhrada za termosetová pojiva s tehdy velmi nízkou rázovou odolností. Technologie zpracování PEEK je však dodnes velmi obtížná a materiál je relativně drahý. Určité aplikace byly v té době pouze na vojenských letounech.

V roce 1989 se začal používat polyeterimid (PEI). Jeho výhodou jsou výborné mechanické vlastnosti a nehořlavost, ale nevýhodou je nižší chemická odolnost. Proto se dodnes používá zejména pro interiérové díly.

Dalším termoplastem, který se začal používat v roce 1997, byl polyfenylensulfid (PPS), vyznačující se dobrou zpracovatelností. Ten je dnes rozšířen v leteckých konstrukcích nejvíc, a to i na dílech vyráběných v LLV (obr. 3).

Obr. 3. Žebra z centrovánu trupu letounu A350 z kompozitu C/PPS.

Nejnovějším materiálem používaným od roku 2003 je polyeterketonketon (PEKK). Přináší výborné termomechanické charakteristiky při dobré zpracovatelnosti.

V odborné literatuře se začínají objevovat informace o novém termoplastu polyfenylensulfidsulfon, vhodném pro letecké aplikace. PPSS má srovnatelné mechanické vlastnosti s PPS, avšak při vyšší tepelné odolnosti.

Dvě nejčastěji hodnocené vlastnosti termoplastových matric jsou teplotní odolnost a morfologie. V tabulce 1 jsou výše zmíněné termoplasty porovnány.

Polotovary pro výrobu dílů z vyztužených termoplastů

Pro výrobu dílů z termoplastů vyztužených nekonečným vláknem mohou být použity různé polotovary. Při vytváření z jednotlivých vrstev se používá prepreg, což je výztuž, která je již prosycena matricí. Pro méně náročné aplikace se používá tkanina z výztuže, která má ve vazbě rovněž pramence termoplastu. V letectví je zatím nejvíc používaným polotovarem kompaktní rovná monolitní kompozitní deska, která již má předepsanou skladbu vrstev. Na obr. 4 je struktura kompozitu v řezu. Technologie zpracování je ve všech případech v principu podobná. Polotovar se ohřeje na teplotu zpracování a zalisuje se ve formě. Takový proces se nazývá termoforming a je používán i ve firmě LLV.

Obr. 4. Řez vyztuženým termoplastem (uhlíkové vlákno v PPS matrici)

V posledních letech se intenzivně ve světě rozvíjí metoda kladení, kdy je pásek prepregu pokládán přímo na formu. Z procesního hlediska jsou dva odlišné typy této technologie. Jednak je to kladení s následnou konsolidací například v autoklávu a jednak kladení „in-situ“, kdy jsou vrstvy pokládány a konsolidovány v jedné operaci. V obou případech musí toto být samozřejmě zajištěno kladecím strojem, jehož hlava musí zajistit položení vhodně ohřáté pásky prepregu při udržení potřebného přítlaku až po dobu ochlazení.

Termoforming

Výše uvedené procesy jsou relativně rychlé ve srovnání s kompozity termosetovými, kde musí dojít k chemické reakci matrice neboli vytvrzení. Nejrychlejším z uvedených postupů je termoforming, kde jeden výrobní cyklus může trvat od tří do deseti minut. Přitom dojde k rychlému ohřevu i ochlazení matrice v konečném tvaru výrobku. K chemické změně samozřejmě nedochází, ale přesto může být zejména při ochlazování struktura matrice ovlivněna. To platí u semikrystalických termoplastů, kde podíl krystalinity je dán rychlostí chlazení. Z toho důvodu je nutné řídit časování operací, teploty a podobně. Optimalizace procesních parametrů je důležitá i pro eliminaci pórozity a jiných vnitřních i povrchových vad.

Spojování dílů

Další zajímavou kapitolou je spojování dílů s termoplastovou matricí (obr. 5). Vedle známých způsobů spojování termosetových kompozitů se zde otvírá možnost spojování teplem – svařování. Zde mizí problémy s úpravou povrchů a vhodného lepidla, na které je klasické lepení velmi citlivé.

Obr. 5. Svařovaná sestava vzduchovodu

Na přípravě technologie a následné výrobě kompozitních dílů procesem termoforming lze ilustrovat komplexnost tohoto procesu. Prvním krokem před samotnou přípravou výroby je analýza tvaru a provedení dílu z důvodu posouzení vyrobitelnosti a možností technologie. Tato analýza slouží jako zpětná vazba konstruktérovi, který může na základě požadavků technologie provést změnu původního návrhu. Tato interakce mezi technologií a konstrukcí je specifická pro kompozitní výrobu. Umožňuje zjednodušení technologie i výsledné konstrukce.

Vývoj lisovacího nástroje

Hlavní náplní přípravy výroby je vývoj lisovacího nástroje. Návrh probíhá s přihlédnutím na deformace během chladnutí výlisku, tak aby v konečné fázi vylisovaný díl odpovídal požadované přesnosti. Jednou z největších deformací bývá tzv. springback efekt, popisovaný jako odpružení úhlových sekcí na výlisku z důvodu anizotropie kompozitního materiálu. Pro odhad „springbacku“ byl ve spolupráci s FS ČVUT v Praze vyvinut software umožňující výpočet jeho velikosti.

Simulace

Před výrobou formy je nutné ověřit navrženou koncepci a formovací proces numericky (obr. 6). Pro simulaci je využíván konečněprvkový program PAM-Form francouzské firmy ESI Group. Výsledkem ověření je posouzení vzniku vrásek a vnitřního pnutí během formování. Vrásky vznikají především nevhodným návrhem tvaru dílu, kde je hlavní příčinou jeho nerozvinutelný tvar.

Obr. 6. Ukázka výsledků simulace formování

Obrábění forem probíhá na CNC centru Mazak Nexus 6000 a následná kontrola přesnosti v setinách milimetru je prováděna pomocí 3D měřicího stroje Zeiss UNM-850.

S vlastním experimentálním ověřením nového lisovacího nástroje se také testuje nastavení parametrů formovacího cyklu. Mezi nejdůležitější parametry patří rychlost zavírání lisu a výsledný tlak působící na lisovaný díl. Důležité je rovněž při návrhu těchto parametrů dodržení správné rychlosti chladnutí matrice především u semikrystalických termoplastových matric.

Lisovací proces

Uzavřením přípravy technologie je stabilní lisovací proces, při kterém jsou výsledné díly bez vad a rozměrově odpovídají zadanému modelu. K odhalování vnitřních vad typu pórozity a nehomogenit v matrici slouží ultrazvukové zařízení C-Scan. Rozsah a frekvence nedestruktivní kontroly kompozitních dílů se řídí třídou dílu, která odpovídá úrovni vlivu kvality dílu na spolehlivost konstrukce letounu.

Letecká výroba je specifická svou náročností na dodržování předpisů, požadavků a technologické kázně. Před zavedením sériové výroby musí veškeré procesy a používané materiály odpovídat zákaznickým požadavkům. Nové zaváděné výrobní procesy procházejí před výrobou zákaznickým kvalifikačním auditem, který zahrnuje ověřovací zkoušky výrobního zařízení i důkladnou analýzu vyrobených prototypů. Zákazník tímto způsobem kontroluje splnění příslušných norem a veškerých předepsaných postupů a následně pak schvaluje zahájení sériové výroby.

Kontrolní testy

Při náběhu výroby nových dílů se musí souběžně připravovat vzorky sloužící jako podklad pro získání oprávnění k jejich montáži do letadla. Při termoformingu je na vzorcích hodnocen například stupeň krystalinity, poměr objemu výztuže a matrice, hledají se vnitřní vady a provádí se několik druhů mechanických testů, které jsou citlivé na technologii výroby. Mechanické testy se provádějí i během sériové výroby až do nasbírání potřebně velkého souboru dat pro statistické vyhodnocení. Na základě toho se pak již může vyhodnotit stabilita technologického procesu a ve svém důsledku i kvality dílů. V případě pozitivních výsledků je pak možné rozsah i frekvenci kontroly snižovat.

U dílů z vyztužených termoplastů je toto rozhodování složitější, protože jde o materiál, který se zatím na letounech vyskytuje v provozu poměrně krátkou dobu, a praktické zkušenosti nejsou tak rozsáhlé. I přes již dosažené úspěchy v aplikaci tohoto moderního materiálu jsou však pokroky v technologii i vzniku nových typů termoplastových matric stále velmi významné a slibují další a efektivnější uplatnění, a to nejen na draku letounu.

Ing. Josef Křena, Ing. Petr Roškanin, Ing. Norbert Dolejš

Vývojové práce projektu byly realizovány za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu.

Letov Letecká výroba
[email protected]
www.letov.cz

Tabulka č. 1

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 130125
Datum: 13. 02. 2013
Rubrika: Trendy / Plasty
Autor:
Firmy
Související články
Aditivní technologie (nejen) v leteckém průmyslu

3D tisk, neboli aditivní výroba, v dnešních dnech zažívá opravdový boom. Většina firem technického zaměření, které jsou na špičce v oblasti inovací, tuto technologii vlastní, nebo alespoň externě využívá. Obdoba této technologie však není v přírodě nová, ani nijak výjimečná.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý, už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Související články
Plasty a kompozity v inovaci strojírenských výrobků

Plasty a kompozity s polymerní matricí přinesly revoluci v materiálových přístupech ke konstrukci strojírenských výrobků a zařízení. Nepřetržitě probíhající materiálové inovace v oblasti plastů a kompozitů spoluvytvářejí inovativní řešení ve strojírenství. Reagují na potřeby strojírenského průmyslu a stávají se kontinuálním procesem s jasnou perspektivou do budoucna.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Plasty pomáhají modernizovat strojírenství

S pokračujícím vývojem nových materiálů se mění i materiálová skladba strojírenských výrobků a zařízení. V současné době si již nelze rozvoj téměř všech strojírenských odvětví bez použití plastových materiálů představit. Vývoj pak ukazuje, že plasty budou hrát ve strojírenství stále významnější úlohu.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Aplikace nanomateriálů ve strojírenství

Nanotechnologie umožňují vývoj nových generací kompozitů s vylepšenou funkčností a širokou škálou aplikací. V současnosti nanokompozity představují mnoho aplikací v mnoha průmyslových oborech. Užitné vlastnosti nanomateriálů vyplývají z jejich výjimečných fyzikálních a chemických vlastností, velikosti, tvaru či povrchové morfologii. Velikostní efekt (size efect) umožňuje výrazně zlepšovat užitné vlastnosti konvekčních materiálů. Nanotechnologie díky svému inovačnímu potenciálu již dnes výrazně ovlivňují moderní průmyslové produkty.

Využití výrobků z recyklovaných plastů

Plastové odpady a jejich využití je v současné době velmi diskutovaným tématem. Očista naší země je velice důležitá, protože spousta plastového odpadu končí na skládkách a ve vodách oceánů. Proč tento odpad nezpracovat v rámci recyklace na smysluplné výrobky?

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Aditivní technologie pro Průmysl 4.0

Výrobní stroje pracující na principu aditivních technologií si generují samy vlastní výrobní strategii a dráhy. Nepotřebují zvláštní přípravu výroby. Ta spočívá pouze v umístění výrobku do výrobního prostoru stroje.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit