Témata
Reklama

Z galerie světových proslulých podnikatelů: Jan Otto

Kdo by neznal Ottův slovník naučný? Tato svého času nejrozsáhlejší ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí, která dosáhla svého ocenění i v rámci Organizace spojených národů, sehrála významnou roli při formování českého intelektu na pomezí 19. a 20. století.

Iniciátor encyklopedie Jan Otto navíc prokázal vysoké kvality také jako vynikající podnikatel. Jaká poučení přináší ještě po mnoha desetiletích jeho způsob řízení podniku a obchodních aktivit?
Jan Otto se narodil 8. listopadu 1844 v Přibyslavi. Vyučil se knihkupcem a lásce ke knihám zůstal věrný po celý život. Ve svých jedenadvaceti letech na sebe upozornil známé pražské politiky a publicisty, bratry Eduarda a Julia Grégry, kteří ho zaměstnali ve své tiskárně, kde získal obrovské zkušenosti, neboť prošel řadou profesí od manuálního pracovníka přes účetního a disponenta, až mu nakonec svěřili vedení edice s pojmenováním Matice lidu. Když se v roce 1871 osamostatnil, mohl všechny poznatky a postřehy zde získané bohatě uplatňovat a dále rozvíjet v knihtiskárně, kterou převzal po svém tchánovi J. H. Pospíšilovi na Václavském náměstí v Praze. Vzápětí ji rozšířil o nakladatelský podnik a hned ve stejném roce (1871) začal vydávat sbírku Osvěta lidu, po níž následovaly Laciná knihovna národní, Paleček a některé další. V roce 1874 si zřídil rovněž knihkupectví, které vedl až do roku 1884.
Reklama
Reklama
Reklama

Podnikatel

Jako bystrý pozorovatel trhu Otto rychle zjistil, že pro úspěch v knihtiskařském oboru a vůbec v celé své nakladatelské činnosti bude nutně muset investovat, jinak nevydrží, protože nejen tehdejší silná německá, nýbrž i česká konkurence začala zostřovat tržní podmínky. Svědčí o tom dodnes známá jména jeho soupeřů, jako byli například Vilímek, Laichter, Topič, Kočí, jakož i celá řada dalších skutečných pojmů českého vydavatelského života. Otto tedy podstoupil nutné podnikatelské riziko a rozšířil svůj závod, nejdříve v roce 1879 do Jungmannovy třídy a o čtyři roky později do domu číslo 34 na Karlově náměstí, který zakoupil jak pro tento účel, tak pro svoji rodinu. Od této doby Jan Otto rozvinul podnikání ve velkém stylu. Svou promyšlenou a samozřejmě velkoryse pojatou nakladatelskou i tiskárenskou činností, orientovanou zejména na českou tematiku, se jeho závod brzy vyšvihl mezi přední domácí subjekty, které produkovaly rovněž největší díla umělecká a vědecká.
Otto byl nejen odvážným a vynalézavým podnikatelem, ale také střízlivě uvažujícím hospodářem. Dokazuje to i jeho rozhodnutí z konce 19. století, když poznal, že se jeho podnik rozrůstá do takových rozměrů, které by ve stále se zostřujících podmínkách jen stěží udržel. A tak v roce 1899 prodal knihtiskárnu nově se utvořivší české grafické společnosti Unii, jejímž se současně stal členem a prvním předsedou. Ponechal si pouze nakladatelství v Praze a zároveň zřídil jeho filiálku s knihkupectvím ve Vídni v domě číslo 3 na Glückgasse. V této souvislosti je možno uvést, že knihkupectví české menšiny už ve Vídni existovala od druhé poloviny 18. století, například Kallivodische Buchgewölbe na Dominikánském náměstí nebo později Česká expedice Hromádkova či Gorischkovo knihkupectví na Štěpánském náměstí. Ale postupně se vlivem řady narůstajících těžkostí vytrácela z přední linie, až nakonec mnohá z nich úplně zanikla. A tak právě Ottův vstup do Vídně pro českou menšinu definitivně vyřešil naléhavou potřebu moderního obchodu s knihami a časopisy v rodné řeči. Nutno dodat, že právě díky Ottovi bylo možno od roku 1906 vydávat česky tištěný Vídeňský národní kalendář, který se stal každoroční přehlídkou organizační i kulturní činnosti vídeňských Čechů. Tento příklad Jana Otta přitahoval i další pražské nakladatele. Po něm si ve Vídni zřídil pobočku také Josef Vilímek na Neubaugasse a pak na Gürtelu a pozadu nezůstala ani knihtiskárna a knihkupectví společnosti Melantrich v IX. vídeňském okrese.

Nakladatel

Spektrum Ottovy nakladatelské aktivity bylo ohromné - od ucelených edicí až po různorodá periodika, jako například rodinný týdeník Zlatá Praha nebo Masarykův časopis Athenaeum. Avšak Ottovým největším nakladatelským a také podnikatelským počinem byla bezesporu velmi úspěšná a vůbec největší česká všeobecná encyklopedie - Ottův slovník naučný. V rozpětí let 1888 až 1908 vydal 27 dílů s tím, že 28. díl, zvaný Doplňky, dal do oběhu o rok později. Vedle tohoto obrovského a pozoruhodného díla, které v tomto rozsahu u nás dodnes nebylo překonáno, se nakladatelství zasloužilo i o takové velké projekty, jakým byla Ottova světová knihovna, která do svého ukončení v roce 1931 dosáhla počtu téměř 2000 vydaných titulů. Na ni pak úspěšně navázala Světová četba. Dokonale se jí podařilo seznamovat českou veřejnost ve vesměs kvalitních překladech s významnými díly světové literatury, přičemž anglická a ruská měly své samostatné řady. Nedílnou součástí Ottovy vydavatelské strategie byly rovněž naučné tituly, včetně na svou dobu velmi dobrých jazykových slovníků. Širokou popularitu si získala Laciná knihovna národní, což byla vůbec jedna z prvních Ottových edic, která čtenáře seznamovala s díly českých spisovatelů za vskutku lidové ceny. Otto si byl v tomto případě vědom, že nebude výdělečný, ale přesto pokračoval, neboť mu šlo i o podpůrnou aktivitu. V jeho nakladatelství samozřejmě vycházely i sebrané spisy Jaroslava Vrchlického, Jakuba Arbese, Karoliny Světlé, ale i Williama Shakespeara a dalších světových autorů. Pro náročnější vydával výpravné knihy, například Život zvířat od známého německého zoologa a cestovatele Alfreda Brehma či hudební a umělecká díla jako Brožíkovo album, Marold, Chitussi, Aleš aj.
Není tedy sporu, že vést podnik s takovým záběrem mohl jen mimořádně talentovaný a pracovitý člověk. Právě na organizaci práce při vydávání encyklopedie je nejlépe vidět, že Otto byl nejen velkým vlastencem a zapáleným propagátorem populárně vědeckých a humanitních idejí formou českého tištěného slova na vysoké odborné úrovni, nýbrž i zdatným podnikatelem. Jen zvažme, že na Ottově slovníku naučném na jedné straně pracovalo několik stovek specialistů z celé řady odborných odvětví společenských a přírodních věd, ale na straně druhé pouze hrstka redaktorů. Otto uměl přísně kalkulovat a jako na lékárenských vážkách měřil nejen míru spotřeby papíru, tiskárenské černě a vynaložené energie, nýbrž i náklady na živou sílu se zvláštním zřetelem na uplatnění a samozřejmě i rentability každého jednotlivce. Když k tomu připočteme, že to byla doba, kdy se vlastně ještě ani nepoužíval telefon a veškeré kontakty mezi redakcí, tiskárnou, zpracovateli a dalšími zaangažovanými lidmi se odehrávaly buď pěším pochodem po tehdy nevábných pražských komunikacích, případně bryčkou (ale to jen tehdy, když se jednalo o nějaké těžší balíky), tak nelze než v hluboké úctě smeknout. Jistě největším vyznamenáním pro tento mimořádný nakladatelský počin je, že navzdory nynější zcela přirozené zastaralosti v mnoha oborech, nejen technických, vychází reprint tohoto díla, a dokonce i jeho vydání na CD-ROM.

Obchodník

Jak Otto vedl obchody? Ze zachované smlouvy mezi jeho nakladatelstvím a Národní radou Čechů dolnorakouských, což byla reprezentativní orgán české menšiny ve Vídni, vyplývaly poměrně tvrdé podmínky pro vydávání Vídeňského národního kalendáře. Tak například bylo stanoveno, že představitelé české menšiny musí zajistit nejen obsahovou stránku, ale "též pečovati svědomitě o rozvoj platný a co možná největší odbyt kalendáře toho v kruzích českých vídeňských i ostatní širší veřejnosti s tím, že Národní rada dodá nejméně pět tiskových archů zábavného i poučného textu, začež firma J. Otto jí hradí honorář čtyři Koruny za každou stranu textu bez obrázků, přičemž Národní rada postará se o zjednávání inzerátů nejméně o 32 stranách, strana po 40 Korunách, na obálce po 80 Korunách." Nakladatel Otto si také vymínil, že Národní rada je povinna z celkového nákladu 5000 exemplářů odebrat a zaplatit 2000 kusů, sice s poloviční slevou, ale bez práva na nárok vrácení peněz za neprodané výtisky. Ale z druhé strany ovšem platilo, že pokud se jednalo o provize, byl Jan Otto velkorysým. Z archivních dokumentů vyplývá, že při úhrnném obnosu do 1500 korun, který byl získán za prodej jeho textů ve Vídni, poskytoval 30% provize. Jestliže výnos tuto částku převýšil a pohyboval se mezi 1500 a 3000 korunami, vyplácel jistě zajímavou částku odpovídající 40 % z obratu. A pokud to bylo více než 3000 korun, nabízel dokonce padesátiprocentní provizi. Tato pravidla se Ottovi vyplatila, protože již letmý pohled do tiskovin, které vydával - a to nejen ve Vídni, ale vůbec v Čechách a na Moravě - potvrzuje poměrně velký zájem řady větších i drobných firem zadávat svoji propagaci právě na jejich stránkách.
Kvality Jana Otta jako zdatného podnikatele našly odezvu i v zájmu o využití jeho tvůrčího potenciálu v českém peněžnictví. Jistě nebylo náhodou, že od roku 1907 až do své smrti v roce 1916 působil ve významné funkci prvního místopředsedy správní rady Živnostenské banky.

Veřejný činovník

Ottův přínos veřejnému životu ocenilo i vedení tehdejšího českého politického prostředí, neboť byl v roce 1912 jmenován do Panské sněmovny. Byl také řadu let členem sboru obecních starších a městské rady pražské, kde byla z jeho popudu provedena konverze obecních půjček, což se promítlo do značného hospodářského užitku pro pražskou obec. Byl rovněž zvolen místopředsedou Pražské obchodní komory. Ottova veřejná výzva ke zřízení krejcarových sbírek na obnovu Národního divadla přispělo značnou měrou k jeho stavebnímu fondu v době, která byla v souvislosti s požárem pro naši Zlatou kapličku velmi svízelná. Díky Ottově iniciativě byl v roce 1874 podle projektu architekta Antonína Wiehla postaven pomník Jana Žižky u Přibyslavi - tedy v místech, kde velký český vojevůdce 11. října 1424 zemřel. Otto se také podílel na zorganizování první poutě Čechů do Kostnice k uctění památky Mistra Jana Husa. Když německým profesorským sborem ovládaná Obchodní akademie v Praze odmítla požadavek, aby se zde vyučovalo také v češtině, byl to opět Jan Otto, kdo se chopil iniciativy. Na základě jeho návrhu v obchodním spolku Merkur z roku 1870 byla založena na německé instituci nezávislá Českoslovanská akademie obchodní. Vzápětí se stal místopředsedou a pak i předsedou sboru pro její vydržování. Jeho přičiněním bylo možno postavit pro tento ústav vlastní tři budovy a zřídit penzijní fond pro pedagogický sbor. V uznání této aktivity byla v roce 1901 založena také podpůrná nadace, která nesla Ottovo jméno. Ani tím Ottovy veřejné zásluhy nekončí. Za všechny možno uvést, že na Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 dostal nejvyšší ocenění v podobě čestného diplomu, přičemž na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 byl dokonce vyznamenán zlatou medailí. Za zásluhy o českou literaturu a knihtiskařské umění byl roku 1891 jmenován rytířem řádu Františka Josefa. V roce 1898 mu udělili Řád železné koruny III. třídy a kníže Mikuláš Černohorský ho vyznamenal za zásluhy o slovanskou literaturu komturským křížem Danilova řádu.
Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 50180
Datum: 02. 02. 2005
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit