Témata
Reklama

Podnikové ekonomy rozhodně nečekají klidná léta. Globální recesi a dluhovou krizi můžeme protentokrát pominout, faktické hrozby mohou být mnohem přízemnější. Jednou z nich bude zcela nepochybně znovuobnovená vláda fixních nákladů. Další díl seriálu v režii odborníků z Controller Institutu poukazuje na problémy spojené se zaváděním automatizace a dalších nástrojů Průmyslu 4.0.

ČÁST 2. PRŮMYSL 4.0 OŽIVÍ PROBLÉMY, KTERÉ JSME POVAŽOVALI ZA DÁVNO VYŘEŠENÉ

Malé opakování: ve velmi zjednodušeném modelu můžeme podnikové náklady rozdělit do dvou skupin. Variabilní náklady („variábly“) vznikají pouze tehdy, pokud běží stroje – a jejich množství odpovídá množství toho, co bylo vyprodukováno – příkladem mohou být materiálové vstupy, ze kterých bude vytvořen produkt, nebo energie, která uvádí do chodu výrobní linky. Fixní náklady („fixy“) souvisejí se samotnou produkční kapacitou (například náklady na pozemky, budovy a jejich správu) a jejich zátěž se projeví ve stejné míře, ať už je množství produkce libovolné – je velmi pravděpodobné, že je budete nuceni zaplatit i tehdy, pokud ve vámi zřízené produkční kapacitě k žádné produkční aktivitě nedojde.

Manažeři většinou nemají fixní náklady v oblibě, ačkoli právě díky nim mohou získávat všeobecně populární úspory z rozsahu: pokud ve své nezměněné produkční kapacitě množství produkce zdvojnásobíte (třeba přidáním odpolední směny k původně jednosměnnému provozu), fixní náklady zůstanou stejné, takže jejich podíl v jednom produktu klesne v průměru na polovinu. Rčení o tom, že každá mince má dvě strany, však platí právě tady více než kde jinde: jestliže poptávka po vašich produktech klesá a jste nuceni snížit produkční množství, budou to právě fixní náklady, které vás velmi pravděpodobně připraví o veškerý zisk, a to často již při velmi malém poklesu. Pokud fixní náklady tvoří podle plánu 60 % z ceny produktu, pak dvacetiprocentní pokles prodeje oproti plánu změní jejich podíl v prodaných výrobcích na 75 % (podle plánu: tržby 1 000, fixy 600, skutečnost: tržby 800, fixy 600 = 75 %). Plánovaných deset procent zisku se tak najednou změní v pětiprocentní ztrátu (podle plánu: fixy 60 %, variábly 30 %, zisk +10 %, skutečnost: fixy 75 %, variábly 30 %, zisk –5 %). Fixní náklady tedy činí pozici vašeho podniku vratkou, hrozící převrácením do ztráty již při malém zakolísání poptávky, podobně jako přetíženou loď, jíž hladina vody dosahuje až k samotnému zábradlí paluby.

Reklama
Reklama
Reklama
RNDr. Tomáš Nekvapil, vedoucí poradenského týmu, Controller Institut.„Znamená Průmysl 4.0 snad něco jiného než 100% zastoupení NC strojů, navzájem propojených a komunikujících? A místo laciných agenturníků (placených jen za odvedenou práci) tým vyškolených expertů, které si budete muset hýčkat dostatečně vysokou fixní(!) mzdou?“

Jde vám o stabilitu?

Recept je jednoduchý: omezte rozsah fixních nákladů. Jak? Jednoduše – zaveďte outsourcing. Proč mít vlastní budovu, když šikovně pronajatou mohu kdykoli vyměnit za menší? Proč vlastnit stroje a platit pevnou mzdu svým zaměstnancům, když si mohu zadat výrobu pouze v rozsahu, který zrovna potřebuji… Posledních 50 let je poznamenáno tvrdou honbou za štíhlými podniky, které vlastní jen to opravdu nezbytné a zbytek nakupují zvenčí. Zároveň však prakticky celou tu dobu existuje také jiná síla, tlačící směrem opačným – tedy k vyššímu podílu fixů. Její vliv postupně vzrůstá a dramaticky se zvýší v éře navzájem spolu komunikujících robotů: tato síla pramení z morálních aspektů stárnutí majetku, které stále více převažují nad aspekty fyzickými. Opět jednoduchý příklad: klasický soustruh stárne tím, že pracuje, mechanicky se opotřebovává, roste vůle ložisek, ztrácí se přesnost… Odvede řekněme padesát tisíc hodin práce, než pro vás ztratí svoji užitnou hodnotu. Náklady jeho opotřebení jsou variabilní, jedna padesátitisícina pořizovací ceny na každou odvedenou hodinu. Pokud to bude vytížení stroje pouhých pět set hodin ročně, může vám vydržet třeba sto let. A kdo ví, třeba se i po sto letech může hodit tam, kde se nevyplatí sestavovat program pro NC obráběcí centrum.

Právě NC stroje a jejich rostoucí zastoupení ovšem totálně mění pravidla hry: souvisí to s informačními a komunikačními technologiemi, na nichž se stávají víc a víc závislými. Copak lze životnost telefonu limitovat počtem provolaných minut? Tři až čtyři roky a bude morálně zastaralý, tj. neodpovídající požadavkům kladeným na něj zvnějšku (především nedostatečnou funkcionalitou). Náklady jeho opotřebení budou fixní, třetina nebo čtvrtina pořizovací ceny každý rok, nezávisle na využití. U NC možná deset let, pokud ho při dnešní rychlosti vývoje ještě někdo bude umět naprogramovat. A Průmysl 4.0? Znamená to snad něco jiného než 100% zastoupení NC strojů, navzájem propojených a komunikujících? A místo laciných agenturníků (placených jen za odvedenou práci) tým vyškolených expertů, které si budete muset hýčkat dostatečně vysokou fixní(!) mzdou?

Troufnu si hádat, i když to dělám nerad. Tahle síla výše zmíněný vliv outsourcingu a štíhlé výroby nutně přetlačí. Podniky si opět musejí zvyknout žít s fixními náklady, které nepůjde zamést pod koberec. Některé přístupy musíme zásadně změnit, možná vrátit na dávno zapomenuté pozice. U lidí a strojů půjde především o maximální využití disponibilní produkční kapacity: nezapomeňte, že fixní náklady (na rozdíl od variáblů) jsou prakticky stejné, ať denně vyrábíte sedm hodin, nebo 3x 7 hodin – výnosy jsou ale ve druhém případě trojnásobné. Kupovat kapacitu, která nebude mít od samého počátku vysokou míru využití, bude stejně pošetilé jako koupit si k mobilnímu telefonu ještě jeden rezervní. A je skoro jedno, zda nevyužitá kapacita půjde na vrub nedostatečného množství zakázek nebo třeba jen (slyšíte dobře) zbytečně dlouhého procesu uvádění do provozu, ve snaze všechno důkladně připravit… Vše, co souvisí s řízením využití kapacity, získá zásadní význam. Trendy ukazatele OEE, resp. OLE (poukazující na ztracenou kapacitu strojů, resp. lidí a její příčiny) se mohou hodit stejně jako trochu omšelé nástroje typu pojistné zásoby (zabraňující výpadku kapacity z důvodů nezajištění materiálových vstupů) nebo last-minute ceny (nastavující dolní hranici výhodnosti prodeje kapacity v případě, že jedinou alternativou by bylo její nevyužití).

Budiž tedy řečeno závěrem: ani fantastické možnosti robotizované produkce vám nepřinesou kýžený úspěch, přestane-li nad nimi bdít lidský rozum…

Controller Institut

RNDr. Tomáš Nekvapil

helena.sochrova@controlling.cz

https://www.controlling.cz/

Reklama
Související články
Jak digitalizace mění pracovní náplň

Budou některá zaměstnání, jež vyžadují plánování a operativní rozhodování, díky automatizaci založené na umělé inteligenci v budoucnosti dokonce zbytečná?

Setkání výrobních ředitelů

Výrobní ředitelé průmyslových podniků jsou denně stavěni před problémy, které musejí zvládat efektivně řešit. Stojí někde v polovině pomyslné pyramidy podnikové hierarchie, kdy musejí vyhovovat požadavkům shora a proměňují je v praxi, komunikují nastalé změny svým podřízeným a zase "nahoře" vysvětlují, proč se např. nepodařilo požadované výsledky dosáhnout. Leckdy uvítají radu od zkušenějšího kolegy, či možnost porovnání, jakým způsobem to dělají v podobném provozu. Debatu nad tématy, která spojují většinu průmyslových podniků, každoročně zprostředkovává společnost Controller Institut, poskytovatel vzdělávacích služeb v oblasti controllingu a financí.

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Automatizace výroby a kontrola kvality

Stejně jako rostou požadavky na přesnější a efektivnější výrobní procesy, rostou velmi výrazně i požadavky na kvalitu produktu. Kvalita produktu je sledována již od prvopočátku, kdy je za každý vstupní komponent zodpovědný výrobce a dodavatel.

Velké výzvy pro malé společnosti

Automatizace je fenomén, který je výsledkem přirozené lidské touhy posouvat technologický pokrok kupředu ve snaze ulehčit si vlastní život. Byť je automatizace skloňována v mnoha odvětvích, je stále v počátcích svého vývoje. To, co určuje stupeň technologické evoluce, je náročnost člověka jako uživatele a zákazníka. Automatizovat se dá prakticky jakýkoli proces. Například i koupě chytrého telefonu je ve své podstatě automatizace určitého procesu. Chytrý telefon dokáže nahradit běžný telefon, diář, hudební přehrávač a mnoho dalších aplikací. To vše lze nosit v jedné malé krabičce, která se vejde do kapsy.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit