Témata
Reklama

Výrobní ředitelé průmyslových podniků jsou denně stavěni před problémy, které musejí zvládat efektivně řešit. Stojí někde v polovině pomyslné pyramidy podnikové hierarchie, kdy musejí vyhovovat požadavkům shora a proměňují je v praxi, komunikují nastalé změny svým podřízeným a zase "nahoře" vysvětlují, proč se např. nepodařilo požadované výsledky dosáhnout. Leckdy uvítají radu od zkušenějšího kolegy, či možnost porovnání, jakým způsobem to dělají v podobném provozu. Debatu nad tématy, která spojují většinu průmyslových podniků, každoročně zprostředkovává společnost Controller Institut, poskytovatel vzdělávacích služeb v oblasti controllingu a financí.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

Konference Setkání výrobních ředitelů se letos konala v Přerově, byla rozdělena do tří tematických diskuzních bloků/workshopů a vyvrcholila exkurzí do firmy Meopta, výrobního podniku optických produktů pro průmyslové, vojenské a spotřební trhy. Na čtyřicet výrobních ředitelů konferencí provázel Martin Kořínek, jednatel společnosti Grammer CZ, výrobce sedaček do kamionů, vlaků a pro offroad.

Reklama
Reklama

Proč špatný management dusí firmy?

První blok s názvem Role vedení v úspěšné výrobní firmě vedla lektorka kurzů a MBA, facilitátor a kouč Iva Šubrtová. Sama Iva má bohaté zkušenosti jako operátorka a ve svém diskuzním bloku upozornila na časté problémy mezi vedoucími a podřízenými, které nejčastěji pramení z nejasného zadání úkolů, z neúplného předání odpovědnosti (ředitelé často řeší problémy na úrovni, kterou už měli dávno ve své pozici předat jinému podřízenému) či nedostatečné komunikace. Cílem této diskuze bylo ujasnit si, za co jsou manažeři a mistři skutečně odpovědní, nalézt cestu, jak správně rozdávat úkoly či jak správně vybrat mezi operátory vhodného kandidáta na mistra/předáka, jestli je lepší provádět lidi změnami, nebo je nechat změny provádět. Výše zmíněné problémy managementu vystihují také slova pana Kořínka: „Kdo vesluje, nemůže kormidlovat!“

Úspěšné vedení změn

Druhý blok s názvem: … „jistá“ realizace změn v (ne)jistých dobách… plynule navazuje na první. Moderátor druhého bloku Pavel Janout, provozní ředitel ve společnosti Moog Brno, pomocí diskuze řešil otázku: Proč vedení změn někdy selhává? Jistě mi dáte za pravdu, že změny zejména ve výrobním prostředí jsou často spojeny s nevolí zaměstnanců (zákaz kouření, změna pracovní pozice, zavádění kontrolních systémů, pracovní pomůcky apod.). Dříve nebo později si zaměstnanci na změny musejí zvyknout, ale určitě jsou různé cesty, jak se vyvarovat nepříjemných situací. Všechny tři skupiny ředitelů se shodly na tom, že je v první řadě důležité změny správným způsobem komunikovat, ideálním případem pak je, když má zaměstnanec pocit, že to vymyslel sám, že mu změna v práci pomůže nebo mu ji ulehčí a že se na ní chce podílet. Diskutovány byly také jednotlivé kroky, co by změnám mělo předcházet, co by se změnami mělo probíhat a že je vždy důležité zapojené lidi motivovat a projevit vděčnost nad jejich snahou!

Konference Setkání výrobních ředitelů se letos konala v Přerově, byla rozdělena do tří tematických diskuzních bloků/workshopů, kde se ředitelé na jednotlivých tématech aktivně podíleli.

K čemu slouží ukazatel OEE?

Třetí blok se týkal konkrétní změny, kterou mnoho podniků už prošlo nebo právě prochází, a to je zavádění ukazatele OEE (overal equipment effektiveness = celková efektivita výroby). Hodnota OEE představuje klíčovou informaci pro podniky, které chtějí zlepšovat a zeštíhlovat své výrobní procesy. Je to nejpoužívanější výrobní statistika managementu podniků, která ukazuje výrobní ztráty způsobené prostoji, opravami nebo poruchami strojů – dostupnost, ztráty využití normované kapacity zařízení/nižší výrobní takt – výkon a ztráty z nekvality výrobků – kvalita. OEE je v procentech vyjádřeno jako součin těchto tří faktorů (dostupnost x výkon x kvalita x (100 %)). Zúčastnění ředitelé se shodli na tom, že jde o velmi účinný nástroj k odhalování slabých míst výroby, avšak je potřeba jednotlivá data uvádět pravdivě i za cenu, že výsledné číslo bude nižší, než požaduje vedení. Moderátor třetího bloku Miroslav Krejčí, produktový manažer ve společnosti THK Rythm Automotive Czech, sdílel vlastní zkušenosti s ukazatelem OEE. Nejen v jeho případě k dosažení reálného výsledku faktoru OEE napomohl sběr dat z výroby, která je nutné umět správně vyhodnocovat.

Co čeká český průmysl?

Mezi řečníky byl pozván viceprezident pro hospodářskou politiku a export ze Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Posluchače ujistil, že také pro letošní rok je odhadován růst HDP, a to ve výši 2,8 %, kde průmysl tvoří zhruba 32 %. Takto optimistickou prognózu může v současné době ovlivnit výsledek brexitu, důsledek uvalených cel USA na dovoz oceli a hliníku z EU a eskalace zavádění cel mezi USA a Čínou (+ další). Nejvíce pesimistický odhad je pak růst pouze o 1,8 %. Na dotazy zúčastněných ředitelů se dále Špicar vyjadřoval k elektromobilitě, kdy poukázal na to, že je sice dobře, že v Evropě myslíme na snižování CO2, ale bude to asi málo platné, nepřidají-li se k nám také ostatní kontinenty (i znečišťovatelé – nejde totiž jen o automobily), a že v konečném důsledku by to Evropu mohlo stát ztrátu konkurenceschopnosti v oblasti automotive. Závěrem promluvil také na téma nedostatku kvalifikovaného personálu a pracovní síly obecně. Svaz tyto nedostatky řeší zaměstnáváním vězňů, podporou zaměstnávání žen po mateřské dovolené a zaměstnávání cizinců (v rámci tohoto programu do ČR již přišlo pracovat 20 000 Ukrajinců a Špicar plánuje pozvat dalších 40 000). Na zúčastněné apeloval, že efektivním řešením tohoto problému je také automatizace a robotizace.

Mezi řečníky byl pozván viceprezident pro hospodářskou politiku a export ze Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Lepší pohled na svět

Dvoudenní konference byla zakončena prohlídkou výrobního podniku Meopta, nadnárodní společnosti, která byla založena už v roce 1933. Od té doby hrdě pokračuje v tradiční výrobě špičkových optických, optomechanických a optoelektronických produktů. Společnost má nyní továrny v České republice a Spojených státech. Má vlastní vývojové centrum a realizuje kompletní proces od prvotní myšlenky až k sériové výrobě. Je partnerem a dodavatelem mnoha světově proslulých firem, které působí v oblasti lékařství, digitální filmové projekce, polovodičového průmyslu, průzkumu vesmíru či vojenských systémů. Významnou osobností v historii firmy byl loni zesnulý Paul Rausnitz (ƚ 11. 11. 2018), jenž do skupiny Meopta, která se při restrukturalizaci rozdělila do několika divizí, poprvé vstoupil v roce 1992. Pomohl společnosti zbavit se dluhů a v roce 2003 ji plně ovládl, když vytěsnil poslední akcionáře z privatizačních dob. Dnes je generálním ředitelem Meopta Group Paulův synovec Gerald Rausnitz. Na řízení se Gerald podílí již řadu let a zasadil se o moderní fungování firmy, např. zavedením ERP systému Axapta či získáváním zakázek v segmentu průmyslových aplikací, který dnes tvoří 76 % celkového obratu firmy.

Od roku 2010 firma výrazně investuje do rozvoje nových technologií a do rekonstrukce a modernizace výzkumného a vývojového centra. Dnes každoroční investice do nových zařízení přesahují 200 milionů korun. Poslední velkou investicí byla výstavba nového čistého prostoru ISO 5 na montáž optických komponent pro průmyslové aplikace, která se uskutečnila v loňském roce. Během prohlídky těchto prostor se na znamení našeho průvodce od stolu zvedá žena v kombinéze a s rouškou na tváři a skrz okno nám ukazuje objektiv, který právě montuje dohromady. Zařízení se skládá asi z 15 kusů optických komponent a vyhodnocovací techniky. Každý důležitý krok montáže je fotograficky dokumentován pro zaručení kvality. Zaměstnanci na této montáži musejí disponovat vysokými motorickými schopnostmi, které osvědčují během půlročního tréninku. Trpělivost a zručnost jsou jejich nepostradatelnými vlastnostmi.

Montáž optiky se provádí v čistých prostorách. Společnost Meopta disponuje prostorami ISA 4, ISO 5 a ISO 6. (Foto: Meopta)



Dalším pracovištěm, kam nás vede náš průvodce Vlastimil Cech, COO Meopty, je výroba optiky. Ta je rozdělena do dvou sekcí podle tvaru vyráběné optiky na sférickou a rovinnou optiku. Rovinná optika slouží především k převrácení či otočení obrazu, k odklonění obrazového svazku, případně v kombinaci s přesnými vrstvami jako disperzní nebo polarizační prvky. Nahlédnout můžeme do tzv. hrubárny, kde na hranolech např. pro vojenské periskopy probíhají hrubárenské práce – broušení a pětiosé tvarové obrábění. CNC brousicí stroje nejčastěji značky Haas jsou napojeny na společný ERP systém, který v reálném čase ukazuje plnění zakázky. Abychom si mohli prohlédnout další část výroby (tentokrát sférické optiky), musíme přejít do vedlejší budovy. Přesné optické komponenty se mezi jednotlivými budovami pohybují v k tomu určených nadzemních tunelech. Sférické čočky jsou nejčastěji využívanými optickými elementy, ať již samostatně, nebo v různých sestavách. Vyrábějí se konkávní a konvexní tvary čoček s širokým rozsahem poloměru zakřivení. Leští se na vysokou přesnost na strojích nejčastěji německých renomovaných výrobců. Celosvětový trend ve zvyšování výkonu, přesnosti a rozlišovací schopnosti optických systémů zavedl do designu optických soustav prvky s asférickými plochami. Asférické plochy jsou obecně definovány jako nekulové, rotačně symetrické plochy, jejichž poloměr zakřivení se mění v radiálním směru do středu optického elementu. Výroba a měření asférických prvků se liší od těch sférických. Neplatí zde principy celoplošného opracování a měření. Výroba je tím časově náročnější.

Práce s optikou vyžaduje velkou manuální zručnost, vysokou čistotu a high-tech výrobní zařízení. (Foto: Meopta)


Pro finální korekce tvarů ploch a k dosažení vysoké přesnosti je využívána patentovaná technologie magnetoreologického leštění (QED-MRF). Finální tvarovou korekci lze na tomto zařízení provádět u všech druhů optiky. Princip je postaven na magneticky citlivé kapalině, která v působícím magnetickém poli mění svou intenzitu a tvar a vytváří tak speciální lešticí nástroj. V neposlední řadě je možné jednotlivé optiky opatřit také tenkými vrstvami se speciálními vlastnostmi pomocí vakuového napařování. Meopta vlastní 38 vakuových zařízení (nejčastěji značky Bühler), která umožňují napařování za tepla nebo studena ve spektru UV přes VIS až po IR (193–1 600 nm). Čistota ovzduší se na tomto pracovišti pohybuje od 1 000 do 10 000. Jen o pár pater níže se ve stejné budově nachází ještě jedna zajímavá technologie, na kterou jsme mohli také nahlédnout. Jde o fotolitografii – výroba záměrných křížů, značek a různých stupnic. Na substráty z optických skel se zde nanáší tenká vrstva chromu, leptání obrazců s tloušťkou čar tenkých až 0,003 mm je pak prováděno kyselinami nebo plazmou.

Společnost Meopta se rozprostírá na ploše 140 000 m2 a zaměstnává 2 400 zaměstnanců. Na fotografii Vlastimil Cech ukazuje jednotlivé divize.



Poslední zastávkou naší minitour závodem rozprostírajícím se na 140 000 m2 je divize Mechanika. Meopta disponuje více jak 120 obráběcími centry. Strojový park je rozdělen podle typu výrobní operace, nejpřesnější stroje pracují v oddělených klimatizovaných místnostech. Středisko měření je integrováno přímo mezi jednotlivá výrobní střediska, na 3D měřicích zařízeních zde probíhá kontrola kvality. Nejčastěji se obrábí hliník, korozivzdorné oceli, hořčík, titan, plasty a další. Vysoko nad našimi hlavami, tak aby každý mohl vidět, je obrazovka, která ukazuje reálné plnění plánu a dostupnost každého stroje. Všechna centra svítí zeleně – žádné nestojí, výroba probíhá v plném proudu. Na obrazovce se usmívá smajlík, neboť také plán se daří plnit a v pravém sloupci se operátoři dozvědí, co bude dnes v kantýně k obědu. V závislosti na zakázkách zde na mechanice 430 zaměstnanců pracuje i v nepřetržitém provozu a každý měsíc spotřebují nástroje za jeden milion korun.
Je až neuvěřitelné, kolik náročných technologií se skrývá v budovách přerovského areálu společnosti Meopta. Hospodářské výsledky společnosti však dokazují, že jde o high-tech technologie nejvyšší úrovně, a proto jsou optické komponenty i celé optické sestavy Meopta známé po celém světě. Pro fanoušky biatlonu jistě nebude překvapení, že český biatlon používá dalekohledy společnosti Meopta. Důvěru česká společnost získala také u norského biatlonového týmu.



Reklama
Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit