Moderní přenosové technologie umožnily neuvěřitelnou věc. Mladí lidé jsou zvyklí na přítomnost komunikačních technologií a očekávají jejich využití i při studiu a práci. Například v medicíně slouží přenosy operací pro distanční vzdělávání, umožňující sdílení zkušeností kolegů v konkrétních specializacích. Cílem projektu Distanční spolupráce v uměleckém vzdělávání bylo rozšířit takové možnosti také do naprosto specifické oblasti – do světa umění a hudby.
„Úkol, který si výzkumný tým dal, nebyl vůbec jednoduchý. Aby byl dálkový přenos použitelný pro tyto účely, museli se řešitelé vypořádat s největší překážkou – s časovým zpožděním přenosu jak zvuku, tak i obrazu. Věnovali se práci na tomto projektu tři roky,“
uvedl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR), která projekt podpořila částkou téměř šest milionů korun z programu ÉTA.
Ve spolupráci sdružení Cesnet a Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze tak vzniklo vzorové pracoviště pro distanční výuku a spolupráci v múzických uměních. Vědci sestrojili unikátní zařízení pro nízkolatentní (tedy s velmi malým zpožděním) přenos zvuku i obrazu. „V zahraničí sice podobná zařízení již existují, ale disponují velmi nízkou kvalitou obrazu, způsobenou použitou technologií. Využili jsme našich zkušeností s vývojem programovatelného hardware a ve spolupráci s uměleckými pedagogy vyvinuli specializované zařízení pro distanční spolupráci v kultuře s vysokou kvalitou obrazu 4 K, velmi malým přidaným zpožděním a jednoduchou obsluhou,“ vysvětlil řešitel projektu Sven Ubik ze sdružení Cesnet. Při práci museli výzkumníci vyřešit řadu technických problémů. Například zajistit stabilní obraz a zvuk s velmi malou vyrovnávací pamětí přijímače, komprimovat a dekomprimovat obraz se zpožděním pod 1 ms nebo zkonstruovat přístrojovou skříň pro pasivní chlazení. Pro hudební aplikace by nebylo možné využít chladicí ventilátory jako u běžných počítačů.
Nové zařízení má široké využití. AMU bude moci poskytovat špičkové mistrovské kurzy distančním způsobem i zahraničním zájemcům, kteří nemohou přijet osobně. Distanční přijímací zkoušky pro zahraniční uchazeče ušetří jejich cestovní náklady a zároveň budou realističtější oproti posuzování předem připravených nahrávek. Technologie umožní pedagogům nové pohledy, kromě celku i na důležité detaily (např. ruce), které nyní nejsou možné. Bude možné zapojení zahraničních oponentů do soutěží i širší skupiny umělců do uměleckého výzkumu. Různá umělecká vzdělávací pracoviště ve světě jsou známá svým specifickým zaměřením, technika umožní jejich spolupráci. AMU se tak stane vedoucím pracovištěm v propojení múzických umění a techniky v mezinárodním měřítku.
V rámci ověřování výsledků projektu proběhlo několik zajímavých experimentů, které ukázaly další potenciál zařízení. Během Pražských klarinetových dnů se uskutečnily distanční mistrovské kurzy mezi HAMU v Praze a Univerzitou hudebních a dramatických umění ve Vídni (MDW) nebo mezi HAMU v Praze a Akademií Sibelius v Helsinkách. Velmi malé zpoždění umožňuje souhru hudebníků na dálku. Příkladem bylo společné vystoupení hudebníků propojující hudební festivaly Pražské klarinetové dny a International Summer Academy na MDW ve Vídni, koncert Pocta statečným mezi Prahou a Bratislavou nebo propojení mezi HAMU v Praze a Labskou filharmonií v Hamburku. Distanční výuku přijali zúčastnění velmi kladně, zejména se její přínos v současné době přirozeně zvýšil během pandemie COVID-19. HAMU navázala umělecké kontakty s JAMU, dalšími umělci v MDW ve Vídni a s japonskými klarinetisty, žáky Irvina Venyše.
V současné době není k dispozici na mezinárodním trhu produkt se srovnatelnými parametry. Zařízení se vyrábí v České republice, kde tak vzniká i největší část přidané hodnoty. Autory projektu již kontaktovali první zájemci ze zahraničí. Není tedy divu, že unikátnost řešení a jeho přínos pro distanční spolupráci v mezinárodním měřítku byly oceněny cenou European Heritage Award / Europa Nostra Award 2020.
Zdroj: Tisková zpráva TA ČR. Zpracováno redakcí.