Témata
Reklama

Výpadky v dodavatelských řetězcích, nedostatek některých surovin a součástek, problémy s dopravou a logistikou, raketově rostoucí ceny energií, pohonných hmot a dopravy vůbec. To jsou faktory, s nimiž se podle studie společnosti Accenture musejí podniky v současné době vyrovnávat. 

Reklama
Reklama
Reklama

Hospodářskému oživení v Evropě stály již před začátkem války v cestě překážky v podobě inflačních tlaků, nedostatečných dodávek materiálu a problémů v logistice, přičemž obnovená poptávka a preventivní hromadění zásob vedly k ještě většímu zahlcení dodavatelských řetězců. Ruská invaze na Ukrajinu pak situaci ještě zhoršila. Například dlouho trvající nedostatek polovodičů, který měl být vyřešen ve druhé polovině roku 2022, nyní podle předpokladů přetrvá až do roku 2023. Vleklý válečný konflikt by mohl vést k dalším ztrátám na HDP ve výši 318 miliard eur v roce 2022 a až 602 miliard eur v roce 2023. Inflace v eurozóně by mohla v roce 2022 dosáhnout 10 % a její snížení se očekává spíše až v následujícím roce.

Firmy musí přejít od přístupu just-in-time k přístupu just-in-case, diverzifikovat dodavatelské základny, plánovat alternativní přepravní trasy, zajistit flexibilitu distribučních center a vytvářet zásoby. (Zdroj: Accenture)

Studie Accenture From Disruption to Reinvention – The future of supply chains in Europe zkoumá možné scénáře vývoje války a modeluje dopad každého z těchto scénářů na region eurozóny z hlediska nákladů a času potřebného na obnovu. 

Ačkoli se odborníci shodují, že se Evropa letos vyhne recesi, kombinace koronavirové krize a války na Ukrajině má na evropskou ekonomiku významný dopad a působí podstatné zpomalení růstu. (Zdroj: Accenture)

Nutná proměna dodavatelských řetězců

Vyřešení problémů spojených s dodavatelskými řetězci bude mít zásadní vliv na evropskou konkurenceschopnost a růst. Podle výsledků studie společnosti Accenture až 30 % celkové přidané hodnoty eurozóny závisí na fungujících přeshraničních dodávkách. Zpráva naznačuje nutnost proměny dodavatelských řetězců a celkové změny nastavení. Zatímco dříve byly dodavatelské řetězce navrženy především z pohledu optimalizace nákladů, v dnešním světě musí být také odolnější a agilnější, aby mohly dobře reagovat na rostoucí nejistotu v zásobování. Stabilní dodavatelské řetězce se zároveň mohou stát klíčovou konkurenční výhodou umožňující budoucí růst. Aby se tak mohlo stát, musí splňovat následující tři podmínky: 

  • Odolnost: Dodavatelské řetězce musí být schopny absorbovat narušení, přizpůsobit se mu a zotavit se z něj kdykoli a kdekoli k němu dojde. Toho je možné dosáhnout například lepší identifikací rizik a stanovením řešení pro jejich zmírnění, což firmám umožní reagovat na náhlé změny, pokud dojde k narušení. 
  • Relevance: Dodavatelské řetězce se musí orientovat na zákazníka a být agilní, aby se mohly dostatečně rychle a nákladově efektivně přizpůsobit změnám v poptávce. Zásadní význam tak bude mít získávání nových souborů dat, včetně těch zachycených v reálném čase, a to zevnitř i vně organizace a napříč celým hodnotovým řetězcem. Pomocí automatizace a umělé inteligence mohou firmy rychleji identifikovat nové datové vzorce, které umožní efektivnější rozhodování.
  • Udržitelnost: Moderní dodavatelské řetězce musí podporovat, ne-li urychlovat, udržitelné programy jednotlivých firem či organizací. Aby získaly důvěru zúčastněných stran, musí své hodnotové řetězce učinit transparentnější. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je využívání blockchainu nebo jemu podobné technologie.
Zatímco před ruskou anexí Ukrajiny se předpokládala určitá stabilizace dodavatelských řetězců ve druhé polovině roku 2022, nyní se neočekává, že k tomu dojde dříve než v roce 2023, možná dokonce až v roce 2024, a to v závislosti na vývoji válečného konfliktu. (Zdroj: Accenture)

Zpracováno redakcí na základě podkladů společnosti Accenture.

Související články
Skový nárůst dobíjecích stranic EV

Od roku 2026 musí být podle EU na každých 60 kilometrech páteřní evropské sítě dobíjecí stanice s minimálním výkonem 400 kW. O dva roky později má být pro nákladní automobily a autobusy dobíjení k dispozici každých 120 kilometrů. Česká infrastruktura je ale podle Ministerstva průmyslu prý již nyní nadprůměrná.

Více než každé desáté nově prodané auto v EU je na elektřinu

Podíl EV na evropském trhu se zvýšil téměř o čtvrtinu původního podílu z minulého roku. Celý evropský trh s novými auty má ovšem stále vleklé potíže, alespoň ve srovnání s předcovidovým obdobím do roku 2019. Zatímco auta na elektřinu se čím dál silněji zabydlují v evropské flotile nových vozů, podíl dieselových motorů nadále klesá a společně s auty na benzín klesl meziročně o 3 %. Tím nová auta se spalovacími motory tvoří už jen těsnou většinu - necelých 53 %. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).

Pro parkování a dobíjení vozů v garážích chybí legislativa

Počty elektromobilů postupně rostou, avšak veřejná dobíjecí infrastruktura zaostává, a to včetně rezidenčních i kancelářských a průmyslových budov. Rizika rychlého řešení představují zejména podzemní garáže, které je nutné projektovat od základu s ohledem na bezpečnost. Platná a na současný stav aktualizovaná legislativa ale chybí. 

Související články
Vláda schválila další kroky v realizaci Gigafactory

Vláda přijala usnesení k přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně, které přispěje ke zvýšení šancí na realizaci průmyslové zóny pro umístění projektu Gigafactory pro výrobu baterií. Usnesení stanovuje nezbytné úkoly a další postup jednotlivých ministerstev pro zajištění pozemků pro realizaci samotného projektu, jakožto základní předpoklad pro další rozvoj lokality.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výroba BMW i3 již minulostí

Elektrické BMW i3 nedostalo přímého nástupce, jelikož v elektrifikační strategii BMW není prostor pro výstřední městské miniauto. Mnichovská automobilka se loučí se svým výrazným městským elektromobilem, který odstartoval novou éru. Výroba i3 byla nákladná. Auto má karbonové konstrukční díly a máloco sdílí s ostatními modely BMW. Původně i3 byla tahák, poutač pozornosti na něco tak výjimečného, jako je elektromobil. Což již ale dnes není potřeba, protože EV se postupně stávají „běžným“ dopravním prostředkem.

Premiéra skvostů na e-Salonu 2023

Přehlídka čisté mobility e-Salon 2023 bude opět prezentovat nejnovější modely a technologie. Pátý ročník, který proběhne ve dnech 9. až 12. listopadu v PVA Expo Praha bude co do množství vystavovaných exponátů a prezentovaných značek nejbohatší ze všech dosavadních ročníků. A také bude plný unikátů, které se v České republice představí vůbec poprvé.

Zdvojnásobení FVE v ČR

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice výrazně zrychlil. Zatímco na začátku roku 2022 bylo v České republice do sítě zapojeno okolo 50 tisíc fotovoltaických elektráren, v polovině roku 2023 je to už přes 130 tisíc fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z dat, které za největší distribuční společnosti ČEZ Distribuce, PREdistribuce a EG.D poskytlo MPO České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).

Korea-V4 Nuclear Universities Chancellors Forum

Začátkem července uspořádala KEPCO International Nuclear Graduate School (dále KINGS) v Soulu historicky první ročník Korea-V4 Nuclear Universities Chancellors Forum. Na fórum pořádané společností KINGS byli pozváni rektoři devíti jaderných univerzit ze všech zemí Visegrádské čtyřky, kteří společně diskutovali o navázání hlubší spolupráce v oblasti dlouhodobého školení personálu jaderných elektráren a podpoře vývozu korejských jaderných technologií.

Umělá inteligence mění pracovní profese

Díky umělé inteligenci se zcela proměňuje pracovní trh. Do roku 2030 klesne po některých oborech poptávka, vzniknou ale zcela nové profese. Kdo by se měl bát o místo a kdo může naopak zůstat v klidu?

Energetické úspory ve firmách

Firmy jsou postiženy drahými energiemi stejně jako domácnosti a na jejich ekonomiku to má zásadní dopad. Nejčastěji na zvýšené náklady podniky reagují investicemi do úsporných opatření. Jaká nejčastěji zavádějí a jak tyto změny fungují?

15 evropských závodů pozastavilo nebo plánuje pozastavit výrobu oceli

Od začátku letošního roku se ve státech EU postupně snižuje výroba oceli. V červenci 2022 vyrobily ocelárny v EU 11,7 milionu tun surové oceli. To je o 6,7 % méně než ve stejném měsíci loňského roku. V červnu 2022 se výroba oceli meziročně snížila o 12,2 %.

Q&A: Jak to bude s vládní pomocí domácnostem při snižování dopadu drahých energií?

Stát pomůže s vysokými cenami energií všem domácnostem. Tedy těm, co používají elektřinu, plyn i domácnostem, které topí přes domácí kotelny i přes centrální vytápění. Tlumočíme otázky/odpovědi, které do redakce MM Průmyslového spektra zaslalo tiskové oddělení MPO.

Národní strategie pro inteligentní specializaci

Současná bezpečnostní a energetická situace jasně ukázala strategický význam technologií a inovací. Při řešení společenských výzev a využití technologických trendů je podpora výzkumu a inovací nezbytným krokem k udržení tempa v globální konkurenci. Pomoci by České republice mohla i národní strategie pro inteligentní specializaci, kterou schválila Evropská komise.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit