Témata
Reklama

Laboratoř na výuku programování robotických agentů

Na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze byla otevřena laboratoř, v níž se studenti budou učit programování robotických agentů. Robotičtí agenti jsou roboti, kteří musí spolupracovat s mnoha dalšími zpravidla identickými roboty, aby společně splnili úkol, na který by jeden samostatný robot nestačil.

Programování robotických agentů je náročný úkol. Roboty je nutné naučit vzájemně spolupracovat, aby mezi nimi nedocházelo ke kolizím a aby spolu nesoutěžili. Specialitou nově otevřené Laboratoře robotických agentů (RoboAgeLab) jsou unikátní techniky plánování pro velké počty (více než 100) robotických agentů.

Reklama
Reklama
Reklama

Stovky robotů na zemi i ve vzduchu

Mezi robotickými agenty, jimiž je laboratoř vybavena, jsou pozemní mobilní roboti a miniaturní létající drony. Mobilní roboti slouží pro testování plánů bezkolizního pohybu robotů a jejich činnosti, například při modelování robotizovaných skladů, kde roboti vykonávají různé logistické operace (například vyhledají a vyzvednou zásilku a dovezou ji k zabalení a expedici). Jejich pohyb musí být nejen bezkolizní, ale také energeticky nejméně náročný. Dráhy jejich pohybu musí být zpravidla co nejkratší (v případě skladu není žádoucí, aby robot kvůli vyzvednutí zboží, které je ve vedlejší řadě, udělal okružní cestu celým skladem). Naplánovat bezkolizní cesty pro všechny roboty naráz je velmi složité, navíc je nutno příslušné algoritmy optimalizovat s ohledem na minimalizaci nároků na výkon výpočetní techniky.

Laboratoř je vybavena pozemními mobilními roboty Ozobot Evo a miniaturními létajícími drony Crazyflie 2.1. (Zdroj: ČVUT)

Robotických agentů mohou být stovky až tisíce a dát je do vzájemného „tance“ či koordinace lze na základě předem vytvořeného plánu pohybu pro každého jednotlivého robota, čímž v podstatě dosáhneme bezkolizního pohybu v reálném čase,“ vysvětluje odborník na umělou inteligenci v robotice a vedoucí laboratoře doc. Pavel Surynek.

Od modelů k praxi

Laboratoř pracuje se zmenšenými modely různých reálných scénářů, například zmiňovaných skladů, do nichž jsou zasazeni robotičtí agenti. Poznatky z realizovaných simulací s pozemními mobilními roboty bude možné přenést do praxe, kde pomohou zefektivnit reálné provozy.

Dalším cílem výzkumů v laboratoři je řízení velkých skupin autonomních létajících dronů, které by v budoucnu mohly například doručovat zásilky. To se v praxi zatím neděje i kvůli obavám lidí z autonomních dronů „doručovatelů“. Pro tento výzkum je laboratoř vybavena miniaturními létajícími drony, které mohou bezpečně létat v interiéru laboratoře. Poznatky získané z tohoto výzkumu mohou pomoci obavy z autonomních dronů rozptýlit.

Malé létající drony Crazyflie 2.1 doplňují energii. Tento letoun o rozměrech 92 × 92 × 29 mm váží pouhých 27 g a na jedno nabití baterie může létat po dobu sedmi minut. (Zdroj: ČVUT)

Zajímavou ukázkou programování robotických agentů mohou být i výtvarné počiny: Formace většího množství robotických agentů může vytvořit „živý“ trojrozměrný objekt. Například při slavnostním zahájení olympijských her v Tokiu formace velkého množství robotických agentů znázornila planetu Zemi. Praktičtějšími úkoly pro robotické agentu mohou být průzkum a mapování neznámých prostor nebo bezpečnost a ochrana objektů.

Laboratoř má v plánu i další výzkumy, například výzkum spolupráce mezi mnoha robotickými rameny pro využití v různých komerčních provozech, respektive vytvoření zmenšené verze komplexní výrobní linky se spolupracujícími robotickými rameny.


Zpracováno podle tiskové zprávy Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze.

Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Česká technická univerzita se odrazila do 22. století

Rozvoj kvantových počítačových dovedností studentů posílí již brzy České vysoké učení technické. Součástí této činnosti bude i příprava nových odborníků na kvantové počítače. Univerzitě to umožní připojení ke kvantové počítačové síti společnosti IBM.

Malé reaktory na cestě vzhůru

V historii první malý modulární reaktor (small modular reactor – SMR) certifikovala koncem ledna 2023 Americká Komise pro jadernou regulaci (Nuclear Regulatory Commission). Jde o reaktor společnosti NuScale Power. Nejen tento viditelný krok na cestě ke komerčnímu provozu malých reaktorů bude tématem tradiční konference Malé a modulární reaktory SMR, která se odehraje v úterý 7. února 2023. Ve spolupráci s agenturou Alveda ji pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (FJFI) ve své hlavní budově (Břehová 7, Praha 1).

Dvě prestižní ceny pro české vědce

Odborníci na umělou inteligenci z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) mohou být na sbe opět hrdí. V soutěžích v rámci prestižní mezinárodní konference NeurIPS 2022
(Neural Information Processing Systems) si připsali hned dvě vítězství. Vyhráli soutěž na modelaci atmosféry exoplanet a soutěž o nejpřesnější předpověď počasí, například extrémních srážek v rozvojových zemích.

Krátká videa s jednoduchými pokusy popularizují techniku

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vznikla série 15 krátkých videí určených především pro žáky základních a středních škol. Prostřednictvím jednoduchých, ale vizuálně působivých pokusů tato videa divákům vysvětlují některé fyzikální jevy a přibližují jim zákonitosti a zajímavosti fyziky a techniky.

Druhý jaderný reaktor na univerzitě

Již druhá reaktorová nádoba školního štěpného jaderného reaktoru Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) byla usazena ve středu 20. dubna 2022. Nyní bude následovat montáž dalších součástí a osazení všemi řídicími, monitorovacími a regulačními prvky. Ještě před koncem letošního roku by měl být reaktor VR-2, desátý štěpný jaderným reaktor v ČR, uveden do provozu.

Kandidát na rektora ČVUT v Praze

Akademický senát Českého vysokého učení technického v Praze ve středu 27. října 2021 zvolil docenta Vojtěcha Petráčka osobou navrženou na rektora ČVUT v Praze. V prvním kole volby získal 30 hlasů z celkového počtu 36. Akademickému senátu ČVUT byl navržen jako jediný kandidát. 

Budoucnost hašení požárů ve výškových budovách

V Brandýse nad Labem u Staré Boleslavi představila skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze nový dron autonomně vystřelující hasicí kapsli. Ten je schopný velmi rychle zasáhnout místo požáru ve vícepodlažních budovách. 

Srdce Vltavy “bije” i pod hladinou Lipna

Když se v roce 1958 napouštěla Lipenská přehrada, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy“, jak se říkalo specifickému meandru vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané. Letošní výzkum odborníků z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v rámci projektu věnujícímu se původnímu toku Vltavy zjistil za využití sonarů a další techniky, že tvar koryta v podobě srdce je dobře zachovaný i třiašedesát let po zatopení lokality. 

Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Kyberbezpečnost a vzdělávání zaměstnanců

Z průzkumu, který v České republice pro společnost Kaspersky provedla agentura Ipsos, vyplývá, že jen velmi malé procento českých firem vzdělává své zaměstnance v oblasti kybernetické bezpečnosti. Průzkum se zaměřil na zaměstnance středně velkých firem (se 100 až 499 pracovníky) a v dubnu 2021 se ho zúčastnilo 515 respondentů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit