Témata
Reklama

Srdce Vltavy “bije” i pod hladinou Lipna

Když se v roce 1958 napouštěla Lipenská přehrada, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy“, jak se říkalo specifickému meandru vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané. Letošní výzkum odborníků z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v rámci projektu věnujícímu se původnímu toku Vltavy zjistil za využití sonarů a další techniky, že tvar koryta v podobě srdce je dobře zachovaný i třiašedesát let po zatopení lokality. 

Reklama
Reklama
Reklama

Projekt "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" probíhá v letech 2018 až 2022 a pod vedením prof. Jiřího Cajthamla z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v Praze na něm pracuje nejen jeho tým, ale podílí se na něm i jeho fakultní kolegové z Katedry hydrotechniky a dále specialisté z Přírodovědecké fakulty UK. 

Odborník z týmu Fakulty stavební ČVUT ukazuje výsledky sonarového měření přímo v oblasti Srdce Vltavy. (Zdroj: ČVUT v Praze)

„Výzkum je pojatý velmi rozsáhle, zaměřujeme se na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády. Kromě práce přímo v terénu sbíráme a zpracováváme například data ze starých topografických map, lokalizujeme staré fotografie a využíváme i archivní filmové záznamy. Řešíme i historické povodně, historická i současná hydrotechnická díla, jako jsou jezy, mlýny, přehrady, nezapomněli jsme ani na fenomén vorařství. S kolegy z Přírodovědecké fakulty UK se věnujeme také oblasti sociální geografie dané oblasti, dokumentujeme zaniklé obce,“ popisuje práci širokého týmu odborníků prof. Jiří Cajthaml z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT.

Srdce Vltavy na historické pohlednici. (Zdroj: ČVUT v Praze)
Současný pohled na vodní nádrž Lipno v místě Srdce Vltavy. (Zdroj: ČVUT v Praze)

Aktuálně se vědci vrátili z výzkumu na hladině Lipna, kde právě na „Srdci Vltavy“ testovali možnosti sběru dat pomocí rybářského sonaru. „Přesnost zaměření rybářským sonarem je poměrně dobrá a dává uspokojivé výsledky, i když měří pouze bodově a hloubkový reliéf mezi měřenými body je třeba matematicky modelovat. Při samotném měření nás velmi překvapilo, že „Srdce Vltavy“ je i dnes prakticky totožné se zobrazením na starých mapách, a to včetně drobné tůně na východní části srdce. Staré koryto je velmi dobře identifikovatelné a prakticky nezměněné. Ukládání sedimentu v nádrži srdce nijak nezakrylo,“ uvádí prof. Jiří Cajthaml.

Srdce Vltavy na mapě Stabilního katastru z poloviny 19. století. (Zdroj: ČVUT v Praze)
Srdce Vltavy na ortofotu z poloviny 20. století. (Zdroj: ČVUT v Praze)

Výsledkem práce týmu by měla být nejen exkluzivní monografie a výstava, na níž budou kromě zajímavých dat prezentovány i tři velké 3D fyzické modely oblasti přehrad Orlík, Slapy, Lipno, ale veřejnost potěší i webový portál, který zpřístupní širokou řadu archivních materiálů a bude tak zajímavou pomůckou pro turisty, milovníky historie i badatele. Využity by zde měly být i možnosti virtuální reality. Veřejnosti se vše představí v průběhu roku 2022.

Související články
Malé reaktory na cestě vzhůru

V historii první malý modulární reaktor (small modular reactor – SMR) certifikovala koncem ledna 2023 Americká Komise pro jadernou regulaci (Nuclear Regulatory Commission). Jde o reaktor společnosti NuScale Power. Nejen tento viditelný krok na cestě ke komerčnímu provozu malých reaktorů bude tématem tradiční konference Malé a modulární reaktory SMR, která se odehraje v úterý 7. února 2023. Ve spolupráci s agenturou Alveda ji pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (FJFI) ve své hlavní budově (Břehová 7, Praha 1).

Dvě prestižní ceny pro české vědce

Odborníci na umělou inteligenci z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) mohou být na sbe opět hrdí. V soutěžích v rámci prestižní mezinárodní konference NeurIPS 2022
(Neural Information Processing Systems) si připsali hned dvě vítězství. Vyhráli soutěž na modelaci atmosféry exoplanet a soutěž o nejpřesnější předpověď počasí, například extrémních srážek v rozvojových zemích.

Druhý jaderný reaktor na univerzitě

Již druhá reaktorová nádoba školního štěpného jaderného reaktoru Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) byla usazena ve středu 20. dubna 2022. Nyní bude následovat montáž dalších součástí a osazení všemi řídicími, monitorovacími a regulačními prvky. Ještě před koncem letošního roku by měl být reaktor VR-2, desátý štěpný jaderným reaktor v ČR, uveden do provozu.

Související články
Laboratoř na výuku programování robotických agentů

Na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze byla otevřena laboratoř, v níž se studenti budou učit programování robotických agentů. Robotičtí agenti jsou roboti, kteří musí spolupracovat s mnoha dalšími zpravidla identickými roboty, aby společně splnili úkol, na který by jeden samostatný robot nestačil.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kandidát na rektora ČVUT v Praze

Akademický senát Českého vysokého učení technického v Praze ve středu 27. října 2021 zvolil docenta Vojtěcha Petráčka osobou navrženou na rektora ČVUT v Praze. V prvním kole volby získal 30 hlasů z celkového počtu 36. Akademickému senátu ČVUT byl navržen jako jediný kandidát. 

Budoucnost hašení požárů ve výškových budovách

V Brandýse nad Labem u Staré Boleslavi představila skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze nový dron autonomně vystřelující hasicí kapsli. Ten je schopný velmi rychle zasáhnout místo požáru ve vícepodlažních budovách. 

Vědci a firmy z ČR společně zkoumají vesmír

Čeští vědci a technici se významnou měrou podílejí na vědecké misi Plato, kterou připravuje Evropská vesmírná agentura (ESA). Přípravy probíhají už od roku 2014, vesmírná sonda Plato má být vypuštěna v roce 2026. Jejím úkolem je objevovat a zkoumat planety podobné Zemi v prostoru mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanety.

Absolventi bez praxe – firmy musejí posílit spolupráci se školami

Firmy se již mnoho let potýkají s tím, že ze škol vycházejí absolventi bez potřebných praktických dovedností zejména v technických oborech. Distanční výuka tento problém nyní ještě prohloubila. Více než kdy jindy je nyní důležitá spolupráce firem se školami, která může situaci pomoci změnit.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit