Témata
Reklama

Výrobní S&P Global PMI pro ČR: květen 2022

Květnová data PMI od S&P Global signalizovala mírné zlepšení v provozních podmínkách českého zpracovatelského sektoru. Zvýšení bylo nejslabší od října 2020, protože výroba vzrostla jen nepatrně a nové zakázky klesly třetí měsíc v řadě. Inflační tlaky byly mezitím stále mezi nejsilnějšími v historii průzkumu, i přestože míra jejich růstu od dubna zvolnila. Rostoucí nákladová zátěž a nedostatek materiálů měly dopad na poptávku a nákupy, a termíny dodávek se opět zhoršily. Slabá zákaznická poptávka mezitím vedla k nejmenšímu zvýšení zaměstnanosti od loňského října. Nedostatek vstupů zatlačil na rozpracovanost, tempo jejího růstu však bylo celkově jen nepatrné. 

Reklama
Reklama
Reklama

K pomalejšímu zlepšení provozních podmínek v české výrobě v květnu přispěl mírný a slabší růst výstupu. Podle zpráv z průzkumu ho brzdila slabší poptávka a v některých případech také storna zakázek vzhledem k neschopnosti zákazníků platit či nedostatku surovin.O utlumené zákaznické poptávce svědčil třetí měsíční pokles nových zakázek. Pokles odbytu zrychlil a byl největší od června 2020. Nové zakázky podle firem klesly kvůli problémům v automobilovém průmyslu a nejistotě mezi klienty způsobené rusko-ukrajinskou válkou.

Silně klesly také nové exportní zakázky, a to tempem, které bylo v polovině druhého čtvrtletí nejvyšší za bezmála dva roky. Pokles zakázek ze zahraničí se spojoval se slabším zájmem z klíčových exportních trhů.Inflační tlaky byly zároveň stále silné, ač mírnější než při dubnovém maximu. Růst nákladové zátěže byl mezi nejrychlejšími v historii průzkumu a pohánělo ho zdražení pohonných hmot, energií, dopravy, oceli i obalového materiálu. Tempo inflace bylo nicméně nejslabší za tři měsíce.

Sezónně očištěný S&P Global index nákupních manažerů PMI pro Českou republiku v květnu klesl z dubnové hodnoty 54,4 na 52,3 bodu. Výsledek poukazoval na jen mírné zvýšení zdraví českého zpracovatelského sektoru, které bylo navíc nejslabší za devatenáct měsíců. Legenda: Zeleně - Výrobní index PMI, Oranžová - Průmyslová výroba dle ČSU, > 50 = zlepšení od předchozího měsíce. (Zdroj: S&P Global, ČSÚ)

Firmy se v květnu stále snažily převést vyšší náklady na klienty a ceny výstupů výrazně vzrostly. Inflace od dubna zmírnila, ale byla třetí nejprudší v historii průzkumu. Zdražování vstupů zčásti poháněly materiálové nedostatky vzhledem k dalšímu zhoršení výkonu prodejců. Termíny dodávek se během května protáhly nejméně od ledna 2021, problémy se zajišťováním vstupů nicméně dál brzdily růst výroby a zvyšovaly rozpracovanost.

Očekávání výroby v příštím roce by mohla být pozitivní, avšak obavy o nestabilní dodávky a válka na Ukrajině optimismus brzdí.

Slabá poptávka ovšem vedla k nejmenšímu zvýšení zaměstnanosti za sedm měsíců. I tento mírný růst počtu pracujících uvolnil tlak na kapacity, objemy nedodělků se ale přesto zvýšily devatenáctý měsíc v řadě. Tempo růstu nákupu vstupů mezitím od dubna markantně zpomalilo, protože výrobci nakupovali méně. Snahy zásobit se vstupy vzhledem k jejich nedostupnosti ovšem přesto vedly k silnému zvýšení výrobních skladů. Zásoby hotových výrobků na druhou stranu vzrostly poprvé za dva roky kvůli odkládaným odběrům. 

Sian Jonesová, vedoucí ekonomka u S&P Global:

"Čeští výrobci v květnu upozornili na další ztrátu tempa růstu. Výroba vzrostla jen nepatrně a nové zakázky opět klesly. Ve slabé poptávce od domácích i zahraničních klientů se odrážel pokračující nedostatek materiálu, z širšího pohledu ovšem poukazoval na drsný efekt inflace na výdaje zákazníků.

Růst cen sice zpomalil druhý měsíc v řadě, byl ale stále historicky silný. Firmy se snažily prudce rostoucí náklady absorbovat a zdražení paliva, energií, oceli, dopravy a dalších hlavních vstupů promítaly do cen účtovaných zákazníkům.

Inflace by podle jistých znamení mohla vrcholit a nedávné zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou byl mohlo pomoci tlak rostoucích nákladů utlumit. Čeští výrobci přesto budou v roce 2022 stále čelit výrazným obtížím, a to růst pravděpodobně dál zbrzdí. Rapidní růst cen oslabuje poptávku a omezuje investiční možnosti, zatímco nejistota spojená s rusko-ukrajinským konfliktem zůstává silná."


Zpracováno redakcí na základě podkladů S&P Global.

Metodologie

Výrobní PMI pro Českou republiku zpracovává společnost S&P Global na základě odpovědí od panelu nákupních manažerů ze zhruba 300 výrobních firem. Panel je rozvrstven podle sektoru a počtu zaměstnanců na základě příspěvku českému HDP.


Index PMI

Index nákupních manažerů (PMI) od společnosti S&P Global je aktuálně k dispozici více než 40 zemím a klíčovým oblastem včetně eurozóny. Tento index je nejpozorněji sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi centrálními bankami, finančními trhy a osobami rozhodujícími o obchodě.

Související články
Výrobní S&P Global PMI pro ČR: červen 2022

Červnová data PMI od S&P Global signalizovala zhoršení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem. Pokles byl celkově nepatrný, ale pohánělo ho nové snížení výroby a rychlejší redukce nových zakázek. Slabá poptávka byla důsledkem inflačního tlaku na výdaje zákazníků. Zároveň s prvním poklesem rozpracovanosti od října 2020 firmy rovněž začaly propouštět. Obavy z inflace přiškrtily podnikatelskou důvěru a klesla i očekávání budoucí výroby.

Výrobní S&P Global PMI pro ČR: červen 2023

Provozní podmínky v českém zpracovatelském sektoru se podle posledních dat PMI od S&P Global na konci druhého čtvrtletí výrazně zhoršily. Červnová data signalizovala zatím nejrychlejší pokles výroby i nových zakázek v tomto roce se zhoršením poptávky na domácích i zahraničních trzích. Omezený příjem nových zakázek se odrazil také na dalším poklesu zaměstnanosti. Propouštělo se nejrychleji od července 2020 a prudce se snížila i rozpracovanost. Snahy zbavit se zásob a snížit nákupy vstupů pak vedly k uvolnění kapacit u dodavatelů, což se projevilo dalším prudkým zlepšením termínů.

Výrobní S&P Global PMI pro ČR: květen 2023

Podle posledních výsledků PMI od S&P Global květnová data signalizovala další prudký pokles zdraví českého zpracovatelského sektoru. Ke zhoršení provozních podmínek došlo vzhledem k opětovným poklesům výroby, nových zakázek, zaměstnanosti a zásob nákupů, zatímco sektor dál trápí slabá poptávka. Historicky utlumená zůstala i podnikatelská důvěra, ačkoli firmy očekávají, že výroba během příštího roku vzroste. Nižší příjem nových zakázek vedl k poklesu poptávky po vstupech, a tím k dalšímu zlepšení výkonu dodavatelů. 

Související články
Výrobní S&P Global PMI pro ČR: leden 2023

Lednová data PMI od S&P Global signalizovala další prudké zhoršení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem. Začátek nového roku se stále nesl ve znamení slabé domácí i zahraniční poptávky, které se projevily dalším poklesem nových zakázek i mezinárodního odbytu. Na to výrobci reagovali redukcí počtu pracovníků, nákupní aktivity i výrobních zásob. Firmy přesto po čtyřech měsících pesimismu registrovaly nový optimismus ve vyhlídkách na výrobu v příštích dvanácti měsících.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výrobní S&P Global PMI pro ČR: prosinec 2022

Prosincová data PMI od S&P Global signalizovala výrazný pokles provozních podmínek v českém zpracovatelském sektoru. Zhoršení bylo o něco mírnější než v listopadu, ale svědčilo o podstatném poklesu výroby i nových zakázek, zatímco zákaznická poptávka slábla. Podmínky na domácím i zahraničním trhu dál poklesly, evidentně v důsledku dopadu zvýšených cen energií na výdaje. Výrobci na to reagovali propouštěním a počet pracujících následně silně klesl. Oslabený obchodní sentiment se odrazil i na zhoršených výrobních prognózách. Stupeň pesimismu byl druhý nejvyšší od dubna 2020.

Výrobní S&P Global PMI pro ČR: listopad 2022

Listopadová data PMI od společnosti S&P Global ukázala výrazné zhoršení provozních podmínek v českém zpracovatelském sektoru. K celkovému poklesu vedl prudký propad výroby a nových zakázek. Problémy s poptávkou byly evidentní na domácích i zahraničních trzích, exportní prodej opět klesl. Vyhlídky na výrobu v příštím roce mezitím zůstaly pesimistické. Nižší příjem nových zakázek v polovině čtvrtého čtvrtletí rovněž vedl k propouštění zaměstnanců, což respondenti často zdůvodňovali snahou redukovat výdaje, ale i poklesem rozpracovanosti. 

Výrobní S&P Global PMI pro ČR: srpen 2022

Srpnová data PMI od S&P Global signalizovala jasný pokles zdraví českého zpracovatelského sektoru. Provozní podmínky se zhoršily nejrychlejším tempem podruhé od června 2020 vzhledem k dalšímu snížení objemů výroby i nových zakázek. Propad nových zakázek byl nejprudší za více než dva roky následkem oslabení domácí i zahraniční poptávky. Další redukce tlaku na kapacity se projevila nižší rozpracovaností a vedla také k poklesu zaměstnanosti.

Výrobní S&P Global PMI pro ČR: červenec 2022

Červencová data PMI od S&P Global signalizovala další zhoršení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem. Redukci poháněly rychlejší poklesy ve výrobě a nových zakázkách způsobené sníženou poptávkou v důsledku prudkého růstu cen a omezení koupěschopnosti. Poptávka poklesla v tuzemsku i v zahraničí a nové exportní zakázky klesly výrazně. Spolu se snížením zájmu firmy pozorovaly i pokles očekávání růstu výroby v průběhu nadcházejícího roku. Nižší požadavky z výroby zároveň ukázaly na nadbytečné kapacity, které spolu se snahou omezit náklady vedly k většímu propouštění. 

Výrobní S&P Global PMI pro ČR: duben 2022

Dubnová data PMI od S&P Global ukázala silné zlepšení zdraví českého zpracovatelského sektoru. Růst byl ovšem nejpomalejší od listopadu 2020, provázen dalším poklesem nových zakázek a nejmenším zvýšením zaměstnanosti od loňského října. Rozpracovanost ale vzhledem k vážným prodlevám v zásobování a nedostatku materiálů opět vzrostla. Inflační tlaky byly navíc stále silné. Tempo růstu cen vstupů bylo celkově výrazné a vyšší nákladová zátěž vedla k historicky druhému nejrychlejšímu zvýšení cen výstupů (od ledna 2003). Firmy zároveň více nakupovaly, aby doplnily zásoby do výroby.

Výrobní S&P Global PMI pro ČR: březen 2022

Březnová data PMI ukázala, že ve výrobě a nových zakázkách českého zpracovatelského sektoru opět nastal pokles. Hlavní PMI se sice držel nad neutrální hodnotou 50 bodů, ale k tomu z velké části vedlo větší prodloužení dodavatelských termínů (které běžně indikuje zlepšení provozních podmínek) a hromadění zásob ve firmách vyvolané vážnými prodlevami v zásobovacích řetězcích a prudce rostoucí cenovou zátěží. 

Zdvojnásobení FVE v ČR

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice výrazně zrychlil. Zatímco na začátku roku 2022 bylo v České republice do sítě zapojeno okolo 50 tisíc fotovoltaických elektráren, v polovině roku 2023 je to už přes 130 tisíc fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z dat, které za největší distribuční společnosti ČEZ Distribuce, PREdistribuce a EG.D poskytlo MPO České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).

Korea-V4 Nuclear Universities Chancellors Forum

Začátkem července uspořádala KEPCO International Nuclear Graduate School (dále KINGS) v Soulu historicky první ročník Korea-V4 Nuclear Universities Chancellors Forum. Na fórum pořádané společností KINGS byli pozváni rektoři devíti jaderných univerzit ze všech zemí Visegrádské čtyřky, kteří společně diskutovali o navázání hlubší spolupráce v oblasti dlouhodobého školení personálu jaderných elektráren a podpoře vývozu korejských jaderných technologií.

Více než každé desáté nově prodané auto v EU je na elektřinu

Podíl EV na evropském trhu se zvýšil téměř o čtvrtinu původního podílu z minulého roku. Celý evropský trh s novými auty má ovšem stále vleklé potíže, alespoň ve srovnání s předcovidovým obdobím do roku 2019. Zatímco auta na elektřinu se čím dál silněji zabydlují v evropské flotile nových vozů, podíl dieselových motorů nadále klesá a společně s auty na benzín klesl meziročně o 3 %. Tím nová auta se spalovacími motory tvoří už jen těsnou většinu - necelých 53 %. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).

Pro parkování a dobíjení vozů v garážích chybí legislativa

Počty elektromobilů postupně rostou, avšak veřejná dobíjecí infrastruktura zaostává, a to včetně rezidenčních i kancelářských a průmyslových budov. Rizika rychlého řešení představují zejména podzemní garáže, které je nutné projektovat od základu s ohledem na bezpečnost. Platná a na současný stav aktualizovaná legislativa ale chybí. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit