Témata
Reklama

Z měřicí sondy nástroj na výrobu nanostruktur

Absolventi Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně založili spin-off NenoVision. Jeho brány opustilo zařízení LiteScope, které umí jako jedno z mála na světě současně propojit dvourozměrný obraz z elektronového mikroskopu a trojrozměrný obraz z mikroskopu atomárních sil s velkou přesností.

Dvourozměrný obraz z mikroskopu zajišťuje svazek elektronů a detektory, trojrozměrný obraz zase rastrovací sonda. Obojí spojuje zařízení LiteScope, se kterým už brněnská firma NenoVision úspěšně vstoupila na trh. Teď mu chtějí přidat další nej. Z rastrovací sondy plánují udělat nástroj, který umožní se vzorkem přímo pracovat. Původní koncept, který by se dal s nadsázkou popsat jako „vše v jedné krabičce“, však zůstává. 

Ve společném projektu s vývojem pomůžou hned tři brněnská akademická pracoviště: Ústav fyzikálního inženýrství z FSI VUT, Ústav fyziky materiálů a Ústav přístrojové techniky Akademie věd.

LiteScope v elektronovém mikroskopu. (Zdroj: NenoVision)

Ve vakuu již dnes LiteScope využívá rastrovací sondu, a právě tu čeká vylepšení. „Máme v plánu využít běžně dostupná dutá optická vlákna, která mohou vést světlo. Okolo jejich středu jsou po celé délce vlákna mikropóry, kterými chceme vést například pracovní plyn,“ vysvětluje záměr Jiří Spousta z Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT v Brně.

Zakládání vzorku do elektronového mikroskopu. (Zdroj: NenoVision)

Sonda tak bude nejen detektorem, ale i nástrojem, kterým lze na zkoumaný vzorek přivést světlo, plyn, nebo napětí, a díky tomu se vzorkem pracovat ve velmi malém měřítku. Co možná nezní příliš složitě, se ale komplikuje v okamžiku, kdy si uvědomíme, v jakých velikostech se pohybujeme: sondy mají tak ostré hroty, že jejich špičku tvoří pouze desítky až stovky atomů. „Nanostruktury, které zkoumáme a vyrábíme, jsou nesmírně malé. Představte si, že vám na naši nanostrukturu spadne vlas. Poměr velikosti mezi ní a vlasem by byl stejný, jako kdyby na váš vlas spadl dub o průměru jeden metr,“ přibližuje Spousta pro laiky těžko představitelné měřítko.

Ve vakuu už dnes LiteScope využívá rastrovací sondu, a právě tu čeká vylepšení. (Zdroj: NenoVision)

Spolupráce výzkumníků z akademického prostředí a firmy je oboustranně výhodná. „S našimi high-tech inovativními produkty se neustále snažíme zdokonalovat možnosti a schopnosti mikroskopických technik. Pro nás je tedy přímo nezbytné, abychom dokázali propojovat potřeby trhu a aplikovaného vývoje. Slibujeme si od této spolupráce vznik nových technologií a aplikací posouvajících limity našeho hlavního produktu LiteScope, které nám mohou zásadním způsobem posílit pozici na celosvětovém trhu,“ uzavírá hlavní řešitel projektu Jan Neuman z firmy NenoVision.

Související články
Dalších 17,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy

Evropská komise vydala kladné předběžné hodnocení splnění 28 dílčích milníků a cílů. Po schválení členskými státy Evropské unie tak Česká republika obdrží dalších více než 17,5 miliardy korun ve formě grantů z celkové částky 228,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Evropská centra pro digitální inovace

K rozvoji a transformaci především malých a středních podniků mají sloužit Evropská centra pro digitální inovace. V evropské výzvě programu Digitální Evropa pro vybudování sítě těchto center uspělo pět českých kandidátů. 

Národní strategie pro inteligentní specializaci

Současná bezpečnostní a energetická situace jasně ukázala strategický význam technologií a inovací. Při řešení společenských výzev a využití technologických trendů je podpora výzkumu a inovací nezbytným krokem k udržení tempa v globální konkurenci. Pomoci by České republice mohla i národní strategie pro inteligentní specializaci, kterou schválila Evropská komise.

Čeští strojaři mezi nejlepšími

Ocenění Českých 100 se vyhlašuje více než čtvrtstoletí, a přesto doposud strojaři neměli svoji kategorii. Letos tomu bylo jinak a to díky iniciativě Pavla Diviše ze společnosti TGS. Mezi laureáty se z oboru poprvé v historii zařadily společnosti Iteco, MSR Engines, Roka Industry, TOS Varnsdorf a Walmag Magnetics. Zástupci firem převzali na konci listopadu ve Španělském sále Pražského hradu ocenění. 

Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Roboty na farmě – chytrý monitoring rostlin

Robotizace a umělá inteligence proniká už i do českého zemědělství. Čeští agronomové, IT specialisté a vědci spolupracují na vývoji robotického monitorovacího systému, který je schopen automaticky odhalovat škůdce na rostlinách ve skleníku, předpovídat kvalitu sklizně a zjišťovat případné nedostatky v pracovních harmonogramech pěstitele.

Vytvoření vlastní výzkumné infrastruktury

Agentura pro podnikání a inovace, zprostředkující subjekt Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, zahájila příjem žádostí o dotace v poslední výzvě programu podpory Potenciál. Firmy mohou žádat o podporu na založení nebo rozvoj vlastních center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací.

Technologické trendy 2021 #9 DEI tech – diverzita, rovnost, inkluze

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu je i letos. Dnes se zabýváme devátým, již závěrečným trenden, který spadá do oblasti Human Research.

Chytré senzory sbírají informace přímo z kolejí

Nenápadný senzor na kolejnici, který zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko. Takový by podle odborníků z Fakulty strojního inženýrství VUT mohl být recept pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Na výzkumu spolupracují s tuzemskými a tchajwanskými partnery. Po nedávném železničním neštěstí, při kterém na Tchaj-wanu přišlo o život přes pět desítek lidí a na dvě stovky utrpělo zranění, se bezpečnost pro tamní úřady stala prioritou. Testovací nasazení nadějné technologie z Česka chtějí proto Tchajwanci maximálně urychlit.

Umělá inteligence zefektivňuje výrobu

Dlouhodobá spolupráce společnosti Lego, která má v Kladně jeden ze svých velkých výrobních závodů, a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT přináší konkrétní výsledky využitelné v praxi. Jedním z příkladů této spolupráce je aktuální projekt, jenž využívá umělou inteligenci k automatickému nastavování balicích linek.

SensoControl ServiceJunior zaznamenává naměřená data

Společnost Parker Hannifin oznámila představení nové generace měřicích zařízení a uvedla přístroj SensoControl ServiceJunior s ukládáním naměřených hodnot.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit