Letošní hannoverský veletrh opět přilákal do hlavního města Dolního Saska mnoho lidí. Jak to vypadalo na místě? Byly vystavující firmy spokojené?
Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V dnešním díle seriálu si představíme několik příkladů digitalizace, která významně podporuje výrobní procesy, a to napříč celým závodem.
Čím dál více firem projevuje zájem o certifikaci svých výrobků, a to i v případech, kdy není pro daný výrobek legislativně vyžadována. Motivovat je k tomu může nejen vyhlídka na konkurenční výhodu a lepší úspěšnost na trhu, ale i snaha přizpůsobit se vyšší informovanosti zákazníků a dynamickému rozvoji v jednotlivých průmyslových odvětvích.
Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.
Firmu Gumex založil přesně před 30 lety v pronajaté garáži zemědělského družstva Jan Sedláček se třemi kamarády. Sám říká, že motivací bylo se mít lépe. K tomu však vedla skutečně dlouhá cesta. Společníci z firmy postupně odešli a od roku 2000, kdy bylo ve firmě celkově 10 pracovníků, patří Gumex výhradně rodině zakladatele, s jehož synem, Liborem Sedláčkem, jsme měli možnost si povídat.
Před 20 lety vstoupily na komerční trh moderní vláknové, diskové a diodové lasery s výkonem nad jeden kilowatt, tedy nástroje použitelné ve strojírenské výrobě. To se projevilo v řadě současných technologií, od svařování přes povrchové úpravy až k aditivní výrobě. Podívejme se podrobněji, kam směřuje vývoj v této oblasti.
Spolu s technickým pokrokem se zvyšují nároky na strojírenské materiály, k nimž se řadí i plasty, včetně jejich vyztužených modifikací. S nástupem industrializace po druhé světové válce se plasty začaly intenzivně rozvíjet a v rostoucí míře uplatňovat i ve strojírenských oborech. Nastupující plastová éra rovněž podnítila publikační aktivity s tematikou zaměřenou na použití plastů ve strojírenství. Článek představuje plasty v netradičním pojetí, a sice jako materiál pro inovativní strojírenství.