Průvodce nastavením obrábění postupuje krok za krokem, k čemuž je využívá několik dialogových panelů. Prvním z nich je General Setup, ve kterém se nachází volba způsobu obrábění: frézování/vrtání/řezání závitu nebo soustružení. Další možností je nastavení odpovídajících rozměrových jednotek. V panelu Machine Setup se vyhledá typ stroje, resp. řídicí jednotky a zadají se potřebné parametry. Mezi dostupné typy řídicích jednotek patří Fanuc, Fadal, Haas, což některým uživatelům nemusí postačovat; v seznamu chybí například řídicí jednotky Sinumeric. Některé typy řídicích jednotek (Fanuc a Haas) umožňují vytvoření vlastního typu stroje. Panel Part slouží pro definování velikosti a materiálu polotovaru. Pokud byl již dříve přiřazen materiál pro vizualizaci, není automaticky použit, ale je nutné jej opět nastavit. S definicí materiálu je spojeno nastavení tvrdosti materiálu, a to buď podle Brinella nebo Rockwella. Důležitým krokem je určení polohy kontury vzhledem k polotovaru. Zadává se poloha referenčního bodu trajektorie, poloha bodu CNC souřadnic (podle G kódu) a dále celé rozměry polotovaru. Rozměr v ose Z má obvykle zápornou hodnotu, ale například tloušťka odebírané vrstvy se zadává kladná. Definování použitých nástrojů se uskuteční pomocí panelu Tool Setup. Panel obsahuje uživatelsky vytvořený seznam všech nástrojů, které pro obrábění připadají v úvahu. Obráběcí nástroje jsou uloženy v dalším panelu s názvem Tool Store. Při určování nástroje se vybírá, jakou činnost bude vykonávat, zda se bude jednat o hrubování nebo o práci načisto, zadají se otáčky, rychlosti posuvu a další parametry. Panel G Code slouží k nastavení obecných vlastností generovaného kódu. Nastavuje se zde zobrazování komentářů, množství informací v kódu, číslování bloků. Posledním krokem činnosti průvodce je Panel 3D Modelling, který slouží k nastavení kvality vizualizace procesu obrábění. Po dokončení práce s průvodcem se do seznamu hladin umístí nové, související se zobrazováním procesu obrábění. V modelovém prostoru je zobrazen polotovar. Jeho rozměry nejsou nijak svázány s rozměrem a polohou 3D modelu (pokud byl vytvořen).
V dalším kroku se přistoupí ke generování G-kódu. Nejprve se vybere nástroj, kterým se operace provede a dále typ operace. Frézování lze provádět těmito způsoby:
po trajektorii, obrábění kapsy, obrábění otevřené kapsy, frézování závitů, frézování po ekvidistantní trajektorii, frézování písmen (gravírování). Po vygenerování G-kódu je možné si data prohlédnout, editovat popřípadě uložit výpis (v textovém nebo binárním tvaru). Navíc lze jednotlivé kroky kontrolovat vizuálně (simulovat proces obrábění). Během simulace jsou jednotlivé posuvy od sebe barevně odděleny: žlutá znamená rychloposuv, světle modrá nájezd do řezu a červená obrábění. Průběh simulace se spouští stejně jako přehrávání videa, pomocí tlačítek je možné zrychlit zobrazování nebo proces krokovat. Menší nevýhodou je, že se nezobrazuje průběh odebírání materiálu, ale je přímo zobrazen výsledný tvar po obrábění.
Pod volbou frézování jsou k dispozici i technologické operace vrtání a vyvrtávání. V obou případech je pro provedení operace důležitá poloha středu díry, která je reprezentovaná polohou entity typu bod, možné je i použití jakéhokoliv úchopového bodu na entitě. Další operací, která se nachází ve frézování, je frézování textů. Zdrojový obrys pro obrábění písma je vytvořen pomocí fontů *.shx (typy písma obsažené například v programu AutoCAD). Pokud se použijí písma *.ttf, je vygenerována dráha nástroje pouze po vnějším obvodu písmene.